HYNEK 

V Manifestu nakladatelství (Spánek rozumu plodí příšery), kterým roku 1996 v Literárních novinách (zde) představil Hynek svůj program, je formou filozofické úvahy prezentována potřeba změnit knihami člověka a společnost. Tento ambiciózní záměr formoval tvář nakladatelství po celou dobu jeho existence. Hlavní pozornost redakce věnovala české a překladové beletrii, vycházely zde však také filozofické, esejistické populárně-naučné publikace a literatura pro děti. Především díky zprvu solidnímu ekonomickému zázemí firmy začali s nakladatelstvím postupně spolupracovat přední čeští prozaici. Z krachujícího Českého spisovatele přešli do Hynka jeho posléze kmenoví autoři Daniela Hodrová, Ivan Klíma a Jaroslav Putík, exkluzivně začali s nakladatelstvím spolupracovat také Eva Kantůrková, Vladimír Macura či Jáchym Topol a své první knížky zde vydali mj. Irena Dousková, Jiří Hájíček či Jan Jandourek.
Výhradně na českou prózu byly soustředěny edice Pronoea (1999–2000, 5 sv.), v níž vyšly mj. prózy Ireny Douskové, Jana Jandourka a Martina Komárka, a edice malých formátů Orfeus (2000, 3 sv.), v níž publikovali Ivan Binar, Markéta Hejná a Jiří Navrátil. Díla mladší autorské generace byla soustředěna do edice Neon (1997–1999, 12 sv., nepravidelně číslovaná, red. Zuzana Mirošovská, Jiří Navrátil a Petr Sacher), kde vedle Terezy Boučkové, Petra Placáka (Medorek) a Jana Štolby vydali své první knížky např. Milan Kočí a Radek Larus. Jako jediný svazek edice Romaneto (1996) vyšla próza Ivana Binara Jeníkova práce. Česká beletrie byla zařazována též do edice Spektrum (1997–2000, 25 sv., nepravidelně číslovaná), v níž vedle románů a povídek Karla Čapka, Jakuba Demla či Jaroslava Haška vyšla reedice Rozpravy o zdviži Věry Linhartové a nejnovější prózy Michala Ajvaze, Daniely Fischerové, Evy Kantůrkové aj. Součástí programu této řady byly též romány Michaila Bulgakova, Daniila Charmse či Henryho Millera, úvahy Jorga Luise Borgese a Sigmunda Freuda, fejetony Ivana Klímy, eseje Alberta Camuse, a výbor z publicistiky a esejistiky Pétera Esterházyho. Podobně různorodý byl program ediční řady Hin & zip: Hynkova nová edice kapesních knih (2000–2001, 4 sv.), v níž vyšly mj. povídky Gabriela Garcíi Márqueze, Ivana Klímy a román Ledová tříšť Libuše Moníkové. Ve volné Řadě kmenových autorů k jubileu nejstaršího českého nakladatelství (1999–2000, 5 sv.), sjednocené obálkou a grafickým provedením, souborně vyšly romány Daniely Hodrové a Vladimíra Macury a prózy Heinricha Bölla, Jorga Luise Borgese a Ferdinanda Pessoy. Autobiografickou prózu a deníkovou literaturu redakce soustředila do edice Imago (1998–2000, 6 sv., red. Petr Sacher), v níž vyšly zápisky a vzpomínky Lumíra Čivrného, Evy Kantůrkové, Jaroslava Putíka a filozofická autobiografie Viléma Flussera.
Pěti svým kmenovým autorům nakladatelství připravilo edice sebraných spisů, avšak některá díla těchto prozaiků souběžně vydávalo i mimo ediční řady. Jako první byly v roce 1995 zahájeny Spisy Ivana Klímy (1995–1999, 5 sv., romány Jak daleko je slunce a Ani svatí, ani andělé vyšly mimo edici) a téhož roku vyšel i první svazek Spisů Arnošta Lustiga (1995–2003, 9 sv., sv. 10–11 ve shodné úpravě v Mladé frontě, romány Zasvěcení a Propast vyšly mimo edice). V následujících letech Hynek vydával Spisy Jaroslava Putíka (1996–2000, 2 sv., román Muž s břitvou mimo edice), Spisy Alexandra Klimenta (1997, 1 sv.) a Spisy Evy Kantůrkové (1997– 2000, 5 sv.).
Významným dílům světové literatury byla vyhrazena Hynkova edice základních děl 20. století KLASYK (1997–2000, 6 sv., red. Petr Sacher), v níž vyšly reedice románů Alberta Camuse, Eliase Canettiho, Normana Mailera, Gabriela Garcíi Márqueze a sbírky povídek Isaaka Babela. V Hynkově edici živých děl minulosti REVIVAL (1998–1999 7 sv.) vycházela pouze díla Ericha Marii Remarqua a Edgar Allana Poea. První české překlady románů Franka McCourta a Philipa Rotha a německých povídek Maxima Billera vyšly v edici Nosorožec (1998–2000, 3 sv.).
Prozaická díla stabilního okruhu autorů vycházela rovněž mimo ediční řady (mj. Michal Ajvaz, Daniela Fischerová, Viktor Fischl, Bohumil Hrabal, Ivan Klíma, Martin Komárek, Eda Kriseová, román Jáchyma Topola Noční práce vyšel vzhledem k problémům nakladatelství v koedici s Torstem). Mimo edice Hynek vydal též první české překlady či reedice románů nositelů Nobelovy ceny Eliase Canettiho (překladu Jiřího Stromšíka zde poprvé vyšla Canettiho kompletní autobiografická trilogie), Toni Morrisonové a Gabriela Garcíi Márqueze, dále pak Grahama Greena a Ericha Maria Remarqua.
Populární literatura vycházela ve sci-fi edici Fascinace: fantasy, sci-fi, napětí, cesty (1998–1999, 2 sv., oba z pera britského prozaika Douglese Adamse). Publikacím o amerických indiánech s rozsáhlým fotografickým doprovodem byla věnována edice Indians (1997–1999, 4 sv., red. Jáchym Topol), v níž vyšly mj. překlady povídek severoamerických indiánů (Jáchym Topol) a historických prací (Robert M. Utley, reedice rozsáhlé knihy Alexandra Dee Browna). Komerčně úspěšná byla edice zrcadlových překladů Polyglot: Hynkova dvojjazyčná řada (1994–1997, 4 sv., red. Petr Sacher), do níž redakce zařadila novely orientované především na dětského čtenáře (Mauglí Rudyarda Kiplinga, Alenka v kraji divů Lewise Carolla, obé v překladech Hany a Aloyse Skoumalových), vyšel zde také Camusův Cizinec. Knihy pro děti a mládež vycházely především mimo edice (rozverné texty německého autora Janosche v překladu Jarmily a Ivana Binarových, pohádky Roalda Dahla, či dobrodružný, bohatě ilustrovaný příběh amerického spisovatele a ilustrátora Maurice Sendaka; publikovány byly také povídky o psech bratří Čapků).
Vedle české a zahraniční beletrie věnoval Hynek prostor literatuře odborné (mj. filozofické, politologické, sociologické či matematické) a populárně-naučné. V edici Punkt (1994–1999, 5 sv., red. Petr Sacher) vycházely především německé překlady odborné literatury z různých disciplín (nositele Nobelovy ceny za fyziku Stevena Weinberga, filozofů Viléma Flussera a Arthura Schopenhauera ad.), významným počinem bylo vydání knihy Urse Heftricha o Nietzscheho vlivu na českou inteligenci Nietzsche v Čechách. V zamýšlené edici Velké biografie (1996, 1 sv.) vyšla pouze rozsáhlá práce britského profesora filozofie Monka Raye o Ludwigu Wittgensteinovi. Na filozofii, umění a vědu byla zaměřena edice KROV: Kritika, rozum, věda (1995–2000, 3 sv., red. Petr Sacher), v níž vyšla mj. monografie Jiřího Pechara o pojmu identity v umění či další teoretické pojednání o jaderné fyzice Stevena Weinberga. Studie Vladimíra Boreckého o ludismu Zrcadlo obzvláštního vyšla jako jediný svazek edice humoru a satiry HUMAS (1999). K tradiční knižnici nakladatelství Československý spisovatel z šedesátých let se i grafickou úpravou chtěla přihlásit edice estetických studií Dílna (2000, 1 sv., red. Petr Sacher, vyšla zde Teorie komiky Vladimíra Boreckého); pod rozšířeným názvem edice Dílna. Nová řada (2003, 1 sv.) vyšly Ajvazovy filozofické eseje o Borgesovi. Mimo edice Hynek vydal mj. nákladnou fotografickou publikaci Premiéry bratří Čapků, nový koncept evoluční teorie Josefa Šmajse Ohrožená kultura a výbory z korespondence Maxe Broda a Franze Kafky editora Malcolma Pasleyho.