Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Tereza BOUČKOVÁ

* 24. 5. 1957, Praha 
 
 
Prozaička, scénáristka
 Rozená Kohoutová, dcera dramatika a beletristy Pavla Kohouta a pomocné režisérky České televize Anny Kohoutové (roz. Cornové, *1932), sestra výtvarníka Ondřeje Kohouta (*1953). Po absolvování ZDŠ krátce studovala na dvouleté ekonomické škole (1972), poté přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici (maturita l976). Další studium jí z politických důvodů nebylo umožněno, vzdělávala se pouze soukromě (1977 navštěvovala jazykovou školu a složila státní zkoušku z angličtiny, zúčastňovala se přednášek tzv. bytových univerzit) a několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Dramatickou průpravu si zdokonalovala pod vedením herečky Vlasty Chramostové; 1978 spolu s ní, svým otcem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala též v bytové inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth). Pracovala jako uklízečka, po podpisu Charty 77 vystřídala řadu dalších nekvalifikovaných profesí: byla zaměstnána jako balička, listonoška a domovnice. V roce 1985 se s manželem odstěhovala do chatové kolonie Záhrabská ve Vráži u Berouna. Od 1988 byla na mateřské dovolené, poté se cele věnuje tvůrčí práci. Angažuje se rovněž v oblasi ochrany životního prostředí.
 

Prvotinu, novelu Indiánský běh, za níž obdržela roku 1990 Cenu Jiřího Ortena, publikovala Tereza Boučková poprvé v samizdatové Edici Expedice (1988) a v samizdatových periodikách Revolver Revue (1988) a Host (1989), ukázky z ní přinesl dánský sborník Prags born (Kodaň 1989). Části z próz Žena z okolí TýruKončiny štěstí, končiny ticha otiskly před jejich knižním vydáním časopisy Tvorba a Slovo nejen pro muže, ukázky Boučková dále publikovala v časopisech Respekt a Literární noviny, po roce 2000 fejetony přispívala do deníků Mladá fronta DNES, Lidové noviny Hospodářské noviny a do deníku Právo. V této době její tvůrčí dráhu ovlivnil filmový kritik a publicista Antonín Jaroslav Liehm, jemuž je dedikován román Rok kohouta. Osobní i společenský rozměr problematiky dětských adopcí (mj. autobiografické téma tohoto románu) rozvířily roku 2006 rozhovory a články Terezy Boučkové v časopise MarianneRespekt. – V letech 2001–2007 byla Boučková členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. – Po roce 2000 se intenzivněji věnuje dramatické tvorbě. Hra Sodoma komora (volná adaptace povídky Johannesa Urzidila Poslední zvonění) byla roku 2002 vybrána do finále Ceny Alfréda Radoka; v rukopise zůstávají hry z 90. let Romeo a Julie na kolečnáchHana a Marie. Divadelní adaptace Terezy Boučkové Silnice (podle filmu Federika Felliniho) byla inscenována v Klicperově divadle v Hradci Králové (prem. 2007, režie Martin Stropnický).Boučková je autorkou námětu a scénáře filmu Smradi (prem. 2002, režie Zdeněk Tyc). Podle vlastního námětu napsala Boučková též dosud nerealizovaný filmový scénář Zemský ráj to napohled. – Spolu s písničkářem Bedřichem Ludvíkem (*1953, občanským povoláním dramaturgem a režisérem dokumentárních pořadů, více zde) účinkuje od roku 2003 v autorských písňových recitálech, spojených s autorským čtením.

 Ve své tvorbě Tereza Boučková čerpá především z autentických osobních a rodinných zážitků. Její prózy jsou vždy klíčové, z časového odstupu se vracejí ke zlomkům konkrétních, expresivně prožívaných soukromých událostí a v barvité mozaice je nazírají s přehledem, humorem i osobitou ironií. Propojují osobní svět ostrými „filmovými“ střihy s dobovým společenským a politickým děním, šokují otevřeností výpovědi i lakonickým autorským komentářem. V souboru próz Indiánský běh se autorka vyrovnává s vlastním dětstvím a dospíváním, s nejednoznačným vztahem k otci, i se svými dospělými omyly, aby se posléze přiblížila k poznání daru života a jeho pomíjivosti (titulní próza). Zachycuje problém rodičovství biologického i adoptivního a jeho prostřednictvím se dotýká otázek základních hodnot (Žena z okolí Týru, Krok sun krok...). Podobně chápe naplnění lidského údělu i v prózách věnovaných osudům žen a jejich hledání citového zázemí (Křepelice) i životního zklamání přes věrnost a podporu v dobách totalitních represí (Když milujete muže). Autobiografické téma adopce, jež se profilovalo už v prózách souboru Indiánský běh, Boučková dále rozvíjí a rozpracovává v harmonizující próze Krákorám i deziluzívním románu Rok kohouta. Lakoničnost, ironie a sebeironie charakterizuje i její fejetony (Jen tak si trochu schnít).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Indiánský běh (PP, Bratislava 1991); Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha (PP 1992); Křepelice (P, Bratislava 1993); Když milujete muže (PP Ostrava 1995, titulní próza + Křepelice); Krákorám (R 1998); Sodoma komora (D 2003); Jen tak si trochu schnít (FF 2004); Rok kohouta (P 2008).
Souborná vydání: Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže, Krákorám (PP 1999); Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže (2007).
Překlad: R. Sloboda: Rubato (2008).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Prags born (Kobenhavn 1989); Slepice v klubu (Bělěhrad 1994, ed. a překl. S. Marinkovič); Třetí almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1995); Daylight in Nightclub Inferno (North Haven 1997; ed. Elena Lappan); Allskin and other tales (= Všekožka a jiné příběhy, Seattle, 1998, ed. a překlad A. Büchler); Čtvrtý almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1998); Transdisciplinární gratulovník k 60. narozeninám Ivana M. Havla (druhé 1. vydání, 2000, ed. J. Fiala, I. Chvatík) aj.
Záznamy na zvukových a obrazových nosičích: Srdce u kanálu (DVD 2003, sestřih večera z písní Bedřicha Ludvíka a fejetonů T. B. v Jindřišské věži v Praze); Srdce u kanálu (CD, 2004, sestřih recitálu písní Bedřicha Ludvíka a fejetonů T. B.v Liberci ).

LITERATURA

Studie a články: K. Gammelgaard: medailon, in sb. Prags born (Kobenhavn 1989); M. Kasarda: doslov, in Indiánský běh (1991); K. Gammelgaard: Dcera kontrarevolucionáře, KS 1993, č. 4; L. Oates-Indruchová: Epifanická štruktúra Indiánskeho běhu Terezy Boučkovej, Romboid 2001, č. 7/8.
Recenze: Indiánský běh: V. Novotný, MFD 11. 3. l992; M. Petříček, NK 1992, č. 10; P. Janáček, LidN 2. 4. 1992, příloha Národní 9, č. 14; J. Vohryzek, LitN 1992, č. 23 * Žena z okolí Týru: K. Gammelgaard: Kritický sborník 1992, č. 1 * Křepelice: J. Lukeš, LidN 1. 2. 1994; J. Peňás, LD 5. 2. 1994; V. Brožová, Tvar 1994, č. 10 * Když milujete muže: J. Peňás, LidN 20. 1., příloha Národní 9; V. Brožová, Tvar 1996, č. 3; A. Haman LitN 1996, č. 16 * Krákorám: I. Zítková, Tvar 1998, č. 19; M. L.: Kritická Příloha Revolver revue, 1998, č. 12 * Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže: L. Jungmannová, A2 2008, č. 8 * Rok kohouta: P. Šrut, Právo 29. 5. 2008, příl. Salon č. 570; P. Janoušek, Tvar 2008, č. 10; L. Jungmannová, A2 2008, č. 22.
Rozhovory: J. Klusáková, Tvorba 1991, č. 18; H. Primusová, Knihy 1992, č. 25; P. Nuslová, Vlasta 1994, č. 18; K. Hejková, MS 1995, č. 25; J. Burian in Zlaté časy televize (1996); A. Ježková, Reflex 1998, č. 29; M. Prokop in Krásný ztráty (2004); M. Švagrová, LidN 6. 1. 2007; O. Horák, LidN 16. 5. 2008.

Autor hesla: Věra Brožová (1998, 2008)
Aktualizace hesla: 15. 8. 2008 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 15. 8. 2008 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu