Časopis začala vydávat v březnu 1989 jako svůj samizdatový čtvrtletník (periodicita nebyla dodržována) Společnost Bohumila Hrabala (SBH). Od 1990 vycházel legálně, postupně se však měnili vydavatelé i redaktoři. Prvních pět čísel vydala SBH, č. 6/1990 (první tištěné) – 13/1992 Pražská imaginace, v č. 14/1993 není vydavatel uveden, č. 15/1993 vydal J. Neubert, Dobřichovice, č. 16/1994 a 17/1995 Hroch, s. r. o., a č. 18/1995 nakl. Emporius; od č. 12 vycházel časopis s finanční podporou sponzorů, včetně samotného B. Hrabala. Redaktory byli
Václav Kadlec (č. 1-10, 12, v některých číslech uvedena pouze redakční rada),
Karel Dostál (č. 9 a 11),
Tomáš Mazal (č. 9-18; č. 18 ve spolupráci s
Radkem Pytlíkem).
Po celou dobu byl časopis, pojmenovaný podle jedné z významných postav Hrabalovy prózy, orientován k životu, dílu a literárnímu okolí Bohumila Hrabala. Samizdatová strojopisná čísla, vycházející v minimálním nákladu, měla charakter bulletinu SBH (v č. 1 byla otištěna zakládací listina Společnosti a její stanovy, po celou dobu se v časopisu objevují informace o přípravě a vydávání Spisů B. Hrabala). Na pokračování v nich vycházela Kadlecova biografická a bibliografická studie Bázlivý hrdina Bohumil Hrabal, zařazena byla studie Josefa Zumra
Ideová inspirace B. Hrabala, rubrika Kdo je kdo v životě a díle B. Hrabala představovala osobnosti Hrabalovi blízké (Egon Bondy, Vladimír Boudník, Karel Marysko), časopis přinášel i dokumentární texty (Manifest explosionalismu, 1956 – č. 3/4). Zařazení některých aktuálních příspěvků bezprostředně nesouvisejících s dílem B. Hrabala si vyžádala společenská situace: např. č. 1 přináší Otevřený dopis Karlu Sýsovi od Milana Jungmanna, který je reakcí na Sýsovu stať Vymknuta z kloubů, uveřejněnou v týdeníku Kmen. Ve dvojčísle 3/4 oznamuje Václav Kadlec zánik časopisu v souvislosti s byrokratickými obstrukcemi znemožňujícími legální činnost SBH.
V prosinci 1989 byla SBH zaregistrována a časopis byl obnoven. Z díla Bohumila Hrabala
jsou zde publikovány jednotlivé Dopisy Dubence, fejetony a jiné příležitostné texty, představena je básnická i prozaická tvorba Egona Bondyho, Karla Maryska, Jiřího Šmorance, Iva Vodseďálka a Karla Žáka z konce 40. a začátku 50. let, zařazeny jsou i básně mladších autorů z okruhu Pražské imaginace a SBH (Petr Borkovec, Michal Jůza, Věra Kopecká, Alena Vávrová aj.). Vzpomínkovými texty přispěli mj. Oldřich Jelínek, Vladislav Merhaut, Stanislav Vávra a Ivo Vodseďálek, teoretickými a literárněhistorickými studiemi, jež se zabývaly zejména, ale nikoli výhradně Hrabalovým dílem, Egon Bondy
(Kořeny českého literárního undergroundu v letech 1949-1953 – č. 8, pod autorovým vl. jménem Zbyněk Fišer Poznámky k situaci umění 1948 – č. 10), Milan Jankovič (Text jako proud – č. 5), Zdeňka Jiranová, Miroslav Kromiš, Josef Kroutvor, Tomáš Mazal (o autorech pražské německé literatury), Susanne Rothová, Vladimír Ševela, Michael Špirit a Marek Vajchr; některé z těchto statí byly zařazeny do rubriky Pokusy o Hrabala. V č. 11 vyšla studie Václava Havla
Nad prózami Bohumila Hrabala, původně vydaná ve strojopisném sborníku Život je všude z roku 1956. Publikovány byly i různé bibliografické soupisy (seznam první stovky titulů edice Pražská imaginace – č. 5, bibliografie edice Půlnoc – č. 8, přehled cizojazyčných vydání děl B. Hrabala 1989-1990 – č. 8, přehled knižních vydání textů B. Hrabala v českém jazyce – č. 12). Ukázky z korespondence a překlady zahraničních ohlasů Hrabalova díla přinášela rubrika Z archivu SBH.
Kromě
Haňťa
Pressu
vyšlo v říjnu a listopadu 1989 v Pražské imaginaci péčí
Václava Kadlece 6 čísel strojopisného samizdatového časopisu
Dej to dál (na prvních číslech spolupracoval
Milan Hübl)
s příspěvky literárními (
Vladimír Boudník,
Bohumil Hrabal,
Karel Marysko,
Pavel Řezníček,
Oldřich Stehlík,
Karel Šiktanc,
Alena Vávrová aj.), filozofickými (
Ivan Dubský), sociologickými (
Jiřina Šiklová), politologickými (
Zdislav Šulc,
Milan Šimečka), publicistickými (
Václav Kadlec, mj. v č. 6 jeho korespondence s
Josefem Fraisem, inspirovaná Fraisovým fejetonem
O neloučení, který vyšel v
Kmeni v září 1989) a s texty dokumentární povahy (vzpomínka
Heinricha Bölla na srpen 1968
Tank mířil na Kafku aj.). Tento časopis vycházel nepravidelně (1. číslo 26. 10. 1989, č. 6 není datováno, vyšlo po 22. 11. 1989) s podtitulem
Sešity 4. proudu na 24 stranách formátu A5.
Periodicita: Nepravidelně. – I (4 č., dvojčíslo 3/4, 3. 3. – 30. 5. 1989), dále ročníky neuváděny, sešity číslovány kontinuálně: 1990 (4 č., 3. 3. – prosinec, 5-8), 1991 (3 č., duben – prosinec, 9-11), 1992 (2 č., červen a říjen, 12-13), 1993 (2 č., 14-15), 1994 (1 č., 16), 1995 (2 č., 17-18).
Podtituly: Čtvrtletník Společnosti Bohumila Hrabala (č. 1-2, 5), Zpravodaj Společnosti Bohumila Hrabala (č. 6-8), Revue Společnosti Bohumila Hrabala (č. 9), Magazín periferie (č. 14-17), ostatní čísla bez podtitulu.
Členové redakční rady: (uvedena v č. 1-2 a 8): V. Cílek (1990), K. Dostál (1989-90), O. Hamera (1989), J. Hýsek (1990), V. Kadlec (1989-90), T. Mazal (1990), Z. Růžek (1989-90), J. Trnka (1989); později již neuváděna.
Technické informace: A5; 20 str. (dvojčíslo 40 str., 1989), 24-46 str. (1990-92), 52-80 str. (1993-95); paginace přetržitá.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Archivní a dokumentární fotografie, ojediněle kresby, faksimile dokumentů; grafická úprava V. Kadlec (č. 1-6), T. Mazal (od č. 7); záhlaví titulního listu (od č. 7) F. Štorm.
Náklad: 50-90 (č. 1-2), 200 (č. 10), 500 (č. 12).
K jednotlivým číslům:o č. 14: (gar) (= V. Gardavský): Vyšel nový Haňťa, Plzeňský deník 10. 5. 1993 *
o č. 17: V. Gardavský: Josef Kroutvor – Ohlasy existencialismu, Plzeňský deník 6. 6. 1995; V. F. (= V. Färber): Haňťa Press, LitN 1995, č. 37 * V. Gardavský: Časopisy nejsou jenom na stáncích, Plzeňský deník 16. 7. 1996.
