PANORAMA
Časopis sloužil hlavně jako informační a propagační bulletin pro členy Družstevní práce. Jeho první poválečné číslo otvírala fotografie prezidenta Beneše, který byl také členem DP. Knihy DP byly představovány prostřednictvím textových ukázek, recenzí, autorských vyznání, ilustrací apod. K informování členů sloužily rubriky Pro členy, Různé, Kritika o knihách DP, Z členských dopisů aj. Vedle zpráv o připravovaných titulech a vedle oficiálních dokumentů projednávaných na valných hromadách družstva zde vycházely i větší články čelných funkcionářů DP reagující na dotazy, stížnosti a nápady členů a shrnující určité stránky činnosti družstva (o edičních programech psal především Vojtěch Hanč, o organizačních problémech Josef Cerman, o průmyslových výrobcích distribuovaných prostřednictvím Krásné jizby František Kroc, poradnu bytového architekta měl na starosti Jan E. Koula). Obsáhle se Panorama zvláště v prvním poválečném ročníku vracela k činnosti DP během okupace (J. Cerman: Dění v DP za války); uveřejnila i soupis svých členů, kteří ve válečných letech zahynuli. Opakovaně aktualizovala památku Vladislava Vančury, který byl do své smrti předsedou redakční rady DP (vančurovské číslo 3-4/1945-46 s články a vzpomínkami, jejichž autory byli Václav Černý, Jindřich Honzl, Jaroslav Charvát, Jaromír John, Jan Mukařovský, Ivan Olbracht, Josef Toman aj.).
Podobně jako předválečné ročníky časopisu i poválečná Panorama obsahovala vedle informačního servisu pro členy DP také literární a kulturní publicistiku a příspěvky beletristické. Recenze a články o literatuře publikovali v listu Pavel Eisner, Miloslav Fábera, Marie Kornelová, Jiří Mařánek, Zdeněk Nejedlý, Josef Petrtyl, Karel Polák, Bohumil Polan, Augustin Skýpala, Jan Šnobr aj., kulturněpolitické úvahy Václav Černý, Lumír Čivrný, Karel Konrád, Jaroslav Nebesář, Václav Vilém Štech aj. Memoárovými statěmi přispěli Jarmila Glazarová, Vladimír Neff, Karel Nový. Reportáže otiskovali mj. Jarmila Glazarová, Jiří Hanzelka s Miroslavem Zikmundem a Karel Konrád. Panorama otiskla básně Jana Aldy, Konstantina Biebla, Petra Křičky, Vladimíra Majakovského (v překladu Jiřího Taufera), Jana Nohy, Eduarda Petišky, Jaroslava Seiferta aj.
List zanikl spolu s ostatními nakladatelskými časopisy při rozsáhlé reorganizaci nakladatelských podniků.