Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miloslav FÁBERA

* 15. 7. 1912, Štěnovice (u Plzně) 
 
Prozaik
 Fábera vyrůstal v rodině pivovarského sládka a legionáře z ruské fronty. Maturoval na reálném gymnáziu v Rokycanech (1931) a jako stipendista Podpůrného fondu čs. legií vystudoval práva na UK v Praze (1935, JUDr. 1938). Po absolvování vojenské služby se 1938 stal úředníkem pražské Legiobanky. Od 1942 byl spisovatelem z povolání, 1947–70 působil v Čs. státním filmu jako dramaturg a scenárista, 1970–77 jako ředitel FS Barrandov. 1948–51 byl zároveň externím vedoucím redaktorem nakladatelství Družstevní práce a redigoval její časopis Panoráma.
 Časopisecky začal publikovat 1939 v Lidových novinách, významněji přispíval dále do periodik: ELK (Evropský literární klub), Kultura, Kytice, Národní práce, Tvorba. Samostatně nebo se spoluautory napsal scénáře k filmům Uloupená hranice (1947, r. Jiří Weiss, sc. + Jiří Weiss a Bohumil Štěpánek), Přicházejí z tmy (1954, r. Václav Gajer), Černý prapor (1958, r. Vladimír Čech, sc. + Kamil Pixa), Smrt na Cukrovém ostrově (1961, r. Jiří Sequens), Atentát (1964, r. Jiří Sequens, sc. + Kamil Pixa a Jiří Sequens). S režisérem Otakar Vávrou spolupracoval na scénářích filmů: Dny zrady 1, 2 (1973), Sokolovo (1974, sc. + Nikola Figurovskij) a Osvobození Prahy (1976). K filmu Jiřího Weisse Dravci(1948) poskytl námět, obdobně jako k filmu Františka Čápa Bílá tma (1948). Z pozůstalosti byly publikovány autorovy erotické prózy Povídky pro Pimpinellu (neperiodický časopis E-sexy, 1991).
 Na počátku 40. let se Fábera uvedl jako autor se smyslem pro evokaci exotického prostředí, lyrickou expresivitu a pro psychologickou, existenciálně laděnou kresbu postav. Ve svém debutu, románu Neklidná hranice, se inspiroval otcovými deníky a napsal dramatický, touhou po svobodě prostoupený příběh českého vojáka, zajatce a dezertéra v občanské válce na mongolsko-sibiřském pomezí. Taoismus Fábera podnítil k fantaskní próze O skrytém mudrci, v níž cesta čínského mnicha z Dálného východu do Evropy symbolizuje tvůrčí neohraničitelnost lidského intelektu. Do Asie rovněž situoval historický román ze 13. století o pomíjivosti moci i slávy vojevůdců Džingizchánovy armády Sedm mongolských koní. Těžiště Fábera poválečné činnosti leží ve scenáristice, k níž náměty čerpal převážně z politických a válečných událostí let 1938–45. K próze se opět vrátil v 60. letech rozsáhlým románem s tematikou osídlování západočeského pohraničí (Stín Bílé skály), poznamenaným ideologickým a motivačním schematismem, a dobrodružným románem situovaným na konec druhé světové války (Dnů šest a nocí sedm).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Neklidná hranice (R 1940); Obrázky ze Slovácka (PP 1944); O skrytém mudrci (P 1944); Dukla (D, rozmnož., b. d., 1945, prem. 1950, s J. Marešem); Sedm mongolských koní (R 1946); Hroudy a železo (P film., rozmnož., 1946); Dny zrady (P film., rozmnož. 1946); Stín Bílé skály (R 1965); Dnů šest a nocí sedm (R 1967).
Ostatní práce: Dukla (b. d., 1945); Kijev (1945).
Příspěvky ve sbornících: Po povídce (s F. Kožíkem a Z. Němečkem; bibliofilie. PP 1941).

LITERATURA

Studie a články: P. Eisner: doslov, in Sedm mongolských koní (1946); Michal Polák: předmluva in Povídky pro Pimpinellu (E-sexy, 1991).
Recenze:Neklidná hranice: A. Pražák, LidN 28. 1. 1940; A. M. P. (A. M. Píša), Národní práce 3. 3. 1940; B. Mathesius, Kritický měsíčník 1940, s. 129 * O skrytém mudrci: K. Polák, Národní práce 26. 4. 1945 * Sedm mongolských koní: F. Götz, Národní osvobození 29. 12. 1946; V. Černý, Kritický měsíčník 1947, s. 87; Jo-Za (J. Zahradníček), Akord 13, 1946/47, s. 389 * Stín Bílé skály: Š. Vlašín, Impuls 1966, s. 197; A. Haman, Host do domu 1966, č. 4; A. C. Nor, LitN 1966, č. 48, polemický odhlas J. Opelík, LitN 1966, č. 49, odpověď A. C. Nor, LitN 1967, č. 2, závěr polemiky R (redakce), LitN 1967, č. 2 * Dnů šest a nocí sedm: V. Kocourek, Literární listy 1968, č. 19; J. Pecháček, Impuls 1968, s. 289.
K životním jubileím: Miloslav Fábera (propagační tisk, 1972); J. Šanda: Realista hutného děje, Literární měsíčník 1977, č. 6; P. Šisler, Literární měsíčník 1982, č. 6; V. Píša, Literární měsíčník 1987, č. 6.
Rozhovor: P. Kovařík, Svobodné slovo 14. 7. 1972.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Petr Šisler (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu