Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel KONRÁD

* 28. 3. 1899, Louny 
† 11. 12. 1971, Praha 
 
Prozaik
 Syn drobného obchodníka. Studoval na reálce v Lounech (odtud celoživotní přátelství s básníkem Konstantinem Bieblem). Po válečné maturitě v březnu 1917 narukoval, prodělal výcvik v Záhřebu a Rjece, ale už na podzim byl superarbitrován; na rozhraní let 1918–1919 se jako dobrovolník zúčastnil vojenského obsazování Slovenska Čs. armádou. Od podzimu 1917 studoval tři semestry na pražské technice chemii, od roku 1919 na Filozofické fakultě University Karlovy dějepis a zeměpis jako mimořádný posluchač (doplňovací maturita 1922 na gymnáziu v Jindřichově Hradci). Na začátku dvacátých let působil jako společník Antonína Sovy, od září 1922 učil na obecné škole v Ledcích u Plzně, po pěti měsících byl však pro levicovou politickou činnost propuštěn. Od té doby se v Praze věnoval žurnalistice a literatuře; byl členem Devětsilu. Působil v Rudém právu (1925, 1945–1948), redigoval časopisy Trn (1924, s Josefem Dubským, a 1930–1933), Q (1926, s Vojtěchem Tittelbachem), Přestávka Burianova divadla (1934–1936, s Antonínem Králem), Divadlo Vlasty Buriana (1936–1942, s Antonínem Králem) a Panoráma (1950–1951). Za války žil v ústraní v Libníči u Českých Budějovic a v Bělovsi u Náchoda, po válce pracoval ve Filmovém uměleckém sboru (1946–1948) a Filmové radě Čs. státního filmu (1948–1957) a spoluredigoval několik kalendářů. Z poválečných cest po Jugoslávii, Polsku a SSSR vytěžil knihy reportáží. – Byl ženat s Milenou Konrádovou (roz. Čuřínovou), dcerou literárního kritika Bohumila Polana.
 Publikoval v časopisech, v nichž působil, a dále v periodikách: Studentská revue, Proletkult, Sršatec, Průboj (Louny), ReD, Kmen, Tvorba, Čin, Haló noviny, Literární noviny, Magazín Družstevní práce, Lidové noviny, Lidová kultura, Var, Nový život, Lidová demokracie, Kultura, Plamen, Zlatý máj aj. Konrádův román Rozchod se stal předlohou ke stejnojmennému scénickému pásmu v Divadle S. K. Neumanna (1959, sc. a r. Jaroslav Dudek), kde inscenovali též dramatizaci jeho próz Rinaldino a Robinsonáda (1964, r. Rinaldina Luděk Pilc, r. Robinsonády Jaroslav Chudela). Dramatizaci Rinaldina dále uvedl pražský Ateliér (1974, sc. a r. Jiří Bednář). Epištoly k nesmělým milencům inscenovalo brněnské Divadlo Polárka (2002, r. Martin Čicvák). – Československá televize natočila televizní film Rinaldino (1974, r. Otakar Kosek). – Konrád užíval pseudonymů Jan Löfler, Karel Nístěj, Karel Zemánek, Zdeněk Tábor a šifer -k., kk, KK, zt., Z. T.
 Osobitost Konrádova převážně prozaického a vývojově jen málo proměnného díla spočívá v dualismu artismu a žurnalismu, lyrismu a svéživotopisné faktografie, oslavnosti a invektivy. Rovněž pocitové a zážitkové zdroje Konrádova díla byly stálé: autorův studentský život v rodných Lounech, jeho vojenská zkušenost z první světové války a jeho účast na zrodu a aktivitách meziválečné avantgardy. Ve dvacátých letech byl Konrád hlavním představitelem poetistické prózy, stavějící na důsledné lyrizaci textu. Té dosahoval uplatňováním asociativní obraznosti, ozvláštňováním nejmenších složek tvárné výstavby (slova, metafory, věty), povyšováním nálady a atmosféry na sjednocujícího činitele prozaického celku a ustavičným subjektivním hodnocením představované skutečnosti. Nejlepšími ukázkami této metody se stala próza Dinah, předvádějící zrod bohaté a svobodné skutečnosti bdělého snu, jíž se kompenzuje účelovost a kusost reálného života, a románek Rinaldino, roubující na šrámkovské téma mučivé proměny chlapce v muže téma světonázorového dospění v třídně uvědomělého revolucionáře. Prvotina Robinsonáda založila existenci druhé, žurnalistické větve svým lyrickým glosátorstvím, žánrovým synkretismem a duchaplnictvím jako hlavním prostředkem zábavnosti. Ve třicátých letech modifikoval Konrád základní podobu své prózy s pomocí psychologismu a faktografického historismu. Své nejpopulárnější dílo, antimilitaristický román Rozchod!, postavil na kombinaci citově zaujatého svědectví o srážce osmnáctiletých chlapců s brutální vojenskou mašinerií a objektivní evokace dvou autentických životních osudů (malíře Josefa Hubáčka a přírodovědce Emanuela Purkyně), jejichž nositelé se této mašinerii dokázali vymknout. V psychologizujícím románu Postele bez nebes, situovaném na provinční maloměsto v letech 1912–1914, vyslovil Konrád své sociálněkritické stanovisko protikladem mezi jasnými životními formami, které jsou vlastní dětem, a temnými pudy a zájmy dospělých. Literární ani politická situace po druhé světové válce nebyla modelu Konrádovy prózy příznivá. Příznačně nedokončen zůstal román Pavel a Hedvika, další Konrádův pokus o generační výpověď autobiograficky zakotvenou, umístěnou do scenerie studentských Loun za první světové války a soustředěnou kolem autentických postav – hlavně kolem prof. Josefa Fischera – a podávanou skrovnou epickou linií bohatě zřasenou prostředky lyrického komentáře. Tehdy v Konrádově tvorbě zcela nabyla vrchu jeho lyrická žurnalistika, uplatňující se zejména v žánru cestopisné reportáže, portrétní a přírodní črty, fejetonu, sloupku a aforismu. Poválečný optimismus aktualizoval zejména autorovu bytostnou potřebu holdu, jejž pak Konrád vzdával, v nekrolozích stejně jako v jubilejních panegyrikách, těm, kdož se – zvláště v jeho generaci – zasloužili o porážku fašismu i o komunistické uchopení moci v únoru 1948.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a umělecká publicistika: Robinsonáda (PP 1926); Rinaldino (R 1927); Dinah (P 1928); Ve směru úhlopříčny (PP 1930); Dvojí stín (P 1930); Rozchod! (R 1934); Středozemní zrcadlo (P 1935); Postele bez nebes (R 1939; 1966 připojeno i nedokončené pokračování s tit. Tkáno z kopřiv); Dvojí stín (PP 1940, obsahuje: Robinsonáda, Ve směru úhlopříčny, Dvojí stín, Dinah); Epištoly k nesmělým milencům (P 1941); Z rodné květnice (P 1942); Břeh snů (P 1944); Postní krůpěje (aforismy, 1945); Šestinásobná ozvěna (Rp 1948; přeprac. s tit. Jugoslávské kolo, 1956); Tkáno z kopřiv (fragment z pokračování R Postele bez nebes, soukromý tisk 1948); Místo rudých růží (P 1949); Fanfáry a hrany (črty, 1949); Zápisník z dovolené (aforismy, 1949); Doprovody (kurzivky, 1950); Slyš mě! (F 1950); Julius Fučík v Lounech (F 1950); Nikdy se nespokojte s podružnou rolí! (E bibliofilie 1951); Co na srdci (FF 1951); O Konstantinu Bieblovi (E bibliofilie 1952); Projíždíš novým Polskem (Rp 1952); Vyprávění o Jiřím Purkyňovi (1953); Na černé hodince (básnický průvodce po severovýchodních Čechách, 1953); Jugoslávské kolo (cestopisné reportáže, 1956); Epigramy (1958); Ano – ne! (aforismy, 1960); Kočko, kočko kočkatá (BB pro děti, 1963); Nevzpomínky (1963); Pavel a Hedvika (torzo R, 1975, ed. O. Bartoš).
Výbor: Břeh snů a jiné prózy (1964, ed. B. Polan); Odleťte, ptáci mé slabosti (humor. a satir. publicistika, 1987; 1989, ed. Jiří Tomáš).
Souborné vydání: Dílo Karla Konráda (Čs. spisovatel, 1952–1960, 8 sv.): 1. První prózy (1952, obs. Robinsonáda, Rinaldino a Dinah); 2. Prózy (1953, obs. Představa slova, V horečce, Dvojí stín, Z rodné květnice, Břeh snů, Středozemní zrcadlo); 3. Rozchod! (1954); 4. Postele bez nebes (1956); 5. Perokresby. Podobizny státníků, spisovatelů, malířů a herců (1953); 6. Epištoly a vavříny (drobná próza a publicistika, 1954); 7. Okouzlení lidem i zemí (1960, obs. Projíždíš novým Polskem, Jugoslávské kolo, Na černé hodince, Mé Louny); 8. Z časů Trnu (BB, PP z 20. a 30. let, 1955, ed. O. Bartoš a Z. K. Slabý).
Ostatní práce: Malíř Vojtěch Tittelbach (1938).
Příspěvky v almanaších: Almanach lounského studentstva (1921); Almanach Klubu čtenářů 1962 (1963, zde nedokončené pokračování románu Postele bez nebes s tit. Tam-tam-tam-tam); Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám (příspěvek ve sb., s J. Nohou a V. Pekárkem, 1953)
Uspořádal a vydal: Kalendář kalendářů 1951 a 1952 (1950 a 1951); Družstevní kalendář 1957 a 1958 (1956 a 1957, s F. Rachlíkem).

LITERATURA

Knižně: O. Bartoš: Lounsko v díle Karla Konráda a Konstantina Biebla (1960); H. Kanyar-Becker: K. K. und sein Roman Rozchod! (Bern 1977).
Studie a články: E. Hostovský: K. K. soudí Ameriku, Československý přehled (New York) 1955, č. 5; B. Polan: doslov in První prózy (1952); J. Träger: předmluva in Epištoly a vavříny (1954); O. Bartoš: předmluva in Z časů Trnu (1955); M. Suchomel: Poezie snů a poezie skutečnosti, HD 1959, č. 10; B. Polan: K prózám z mladých let Karla Konrada, O knihách a autorech 1959, březen/duben; J. Träger: doslov in Postele bez nebes (1960); Z. K. Slabý: doslov in Rozchod! (1963); J. Dubský: K poctě zbraň! Rozchod!, Plamen 1964, č. 3; B. Polan: předmluva in Břeh snů a jiné prózy (1964); týž: doslov in Život a slovo (1964); A. Hájková: Konrádovy soudničky z dvacátých let, in sb. K demokratické literární publicistice 1918–1945 (Václavkova Olomouc 1966, 1967; též in Nejen o humoru, 1984); R. R. Kuzněcovová: Význam „subjektivní“ lyričnosti pro vytvoření epického obrazu doby v románu K. K. Rozchod!, ČL 1971, č. 1–2; J. Rodr: Karel Konrád a ti druzí, Krkonoše 1971, č. 2; B. Svozil: předmluva in Postele bez nebes (1974); J. Hájek in Letorosty (1974); O. Bartoš: doslov in Pavel a Hedvika (1975); F. C. Weikopf in Literární nájezdy (1976); R. Pytlík in Trn v zrcadle doby (1984); J. Tomáš: doslov in Odleťte, ptáci mé slabosti (1989); J. Bílek: Zpráva o osobním archivním fondu Karel Konrád, Literární archiv 2017, sv. 49.
Recenze: Robinsonáda: F. Götz, Národní osvobození 28. 3. 1926; J. H. (= J. Hora), RP 3. 4. 1926; J. Fučík, Tvorba 1925/1926, s. 212 (též in Stati o literatuře, 1951); A. C. Nor, Host 1925/1926, s. 248 * Rinaldino: F. Götz, Národní osvobození 1. 6. 1927; J. H. (= J. Hora), RP 9. 6. 1927; A. N. (= A. Novák), LidN 19. 6. 1927; J. Fučík, Kmen 1926/1927, s. 194; J. O. Novotný, Cesta 1927/1928, s. 82; A. M. Píša, Pramen 1927/1928, s. 187 * Dinah: B. F. (= B. Fučík), Rozpravy Aventina 1928/1929, s. 264; J. Hora, Kmen 1928/1929, s. 177; -rna (= F. Kovárna), Host 1928/1929, s. 141; F. X. Šalda, ŠZáp 1928/29, s. 135 (též in Kritické glosy k nové poezii české, 1939); B. V. (= B. Václavek), ReD 2, 1928/1929, s. 170; A. M. Píša, Sever a východ 1929, s. 101; K. Sezima, Lumír 1929/1930, s. 62 * Dvojí stín: B. Jedlička, LidN 10. 6. 1940 * Rozchod!: A. N. (= A. Novák), LidN 12. 11. 1934; F. Götz, Národní osvobození 8. 11. 1934 (též in Literatura mezi dvěma válkami, 1984); J. Hora, České slovo 14. 11. 1934 (též in Poezie a život, 1959); AMP (= A. M. Píša), PL 25. 12. 1934 (též in Stopami prózy, 1964); B. Mathesius, LitN 1934/1935, č. 5; M. Pujmanová, Doba 1934/1935, s. 244 (též in Vyznání a úvahy, 1959); K. Sezima, Lumír 1934/1935, s. 222; F. X. Šalda, ŠZáp 7, 1934/35, s. 293 (též in Kritické glosy k nové poezii české, 1939) * Postele bez nebes: A. N. (= A. Novák), LidN 28. 5. 1939; F. Götz, Národní listy 8. 10. 1939 (též in Literatura mezi dvěma válkami, 1984); K. Sezima, Lumír 1939/1940, s. 208; I. Fleischmann, LitN 1956, č. 33 (též o Jugoslávské kolo); M. Havránková, O knihách a autorech 1974, zima * Epištoly k nesmělým milencům: J. K. (= J. Kopecký), LidN 7. 12. 1941; V. T. (= V. Tichý), Dělnická osvěta 1941, s. 305 * Břeh snů: J. Hrabák, Tvorba 1971, č. 16 * Postní krůpěje: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1946, s. 235 * Projíždíš novým Polskem: O. Bartoš, Slovanský přehled 1952, s. 282 * Jugoslávské kolo: V. Togner, Slovanský přehled 1956, s. 356 * Ano - ne: J. Rybák, LitN 1961, č. 11; oa (= O. Chaloupka), Plamen 1961, č. 2 (též o Okouzlení lidem i zemí); M. Blahynka, Kultura 1961, č. 16 * Nevzpomínky: M. Pohorský, RP 7. 6. 1963 * Pavel a Hedvika: Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 21.
Rozhovory: M. Petříček, Almanach Klubu čtenářů 1961, jaro; J. Čutka, Impuls 1967, č. 2.
K životním jubileím: L. Čivrný, NŽ 1959, č. 3; F. Kautman, Kultura 1959, č. 11; J. Hájek, LitN 1959, č. 13; Z. K. Slabý, Tvorba 1959, č. 13; Karel Konrád (příležitostný tisk 1969); M. Blahynka, Tvorba 1974, č. 13; J. Rybák, LM 1974, č. 3; J. Holý, Český jazyk a literatura 1999/2000, č. 3/4.
Nekrology: J. Rybák, RP 17. 12. 1971; D. Palacká, ZN 18. 12. 1971; -li (= V. Jelínek), Tvorba 1971, č. 50.
Vzpomínky: J. Seifert in Všecky krásy světa (1982); Z. K. Slabý in Listování v osudech (2015).
Archiv: Osobní fond: LA PNP (soupis J. Bílek – V. Šůsová, 2016).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Jiří Opelík (1995)
Aktualizace hesla: 10. 3. 2021 (ap)
Aktualizace bibliografie: 10. 3. 2021 (ap)
 
zpět na hlavní stranu