AKORD (2)  

Rotreklova koncepce časopisu, nastíněná v redakčním prohlášení (č. 1/1989/90, jako leták vloženo do č. 3 téhož ročníku a znovu přetištěno v č. 10/1990/91), spatřovala jeho hlavní úkol ve zpřístupňování textů křesťanských literátů všech generací. Návaznost obnoveného Akordu na stejnojmenný časopis Zahradníčkův byla dána kontinuálním číslováním ročníků, charakterem příspěvků i kmenovým autorským okruhem (objevovala se nicméně i jména autorů, kteří stojí mimo rámec křesťanské literatury). Zejména první dva obnovené ročníky jsou výrazně orientovány do minulosti a pokoušejí se uvést v širší známost rukopisné, samizdatové či v exilu publikované texty (literární tvorbu samizdatu a exilu časopis zveřejňoval i po změně redakce). Zpočátku jsou časté profily významných osobností sestavené z ukázek jejich tvorby a z doprovodných esejů, studií a biografických či bibliografických poznámek (dvě samizdatová čísla jsou ze značné části věnována Ivanu Jelínkovi a Ivanu Blatnému). Z básníků znovu uváděných do čtenářského povědomí se v Akordu dále objevují Klement Bochořák, Jakub Deml, Jan Dokulil, Ladislav Dvořák, Josef Kostohryz, František Lazecký, František Daniel Merth, Jan Anastáz Opasek, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Zdeněk Rotrekl, Bedřich Strachwitz, Nina Svobodová, Vladimír Vokolek, Jan Zahradníček aj., z prozaiků a esejistů Jan Čep, Rudolf Černý, Jaroslav Durych, Josef Knap, František Křelina, Jindřiška Smetanová, Jindřich Středa (Karel kníže ze Schwarzenbergu), Bedřich Svatoš, Jan Trefulka, Jan Vladislav, z literárních kritiků a historiků Václav Černý, Jaroslav Červinka, Miloš Dvořák, Antonín Kratochvil, Dominik Pecka, Zdeněk Rotrekl, Timotheus Vodička, Albert Vyskočil aj.
Příspěvky kolísavé úrovně v Akordu dále představují širší spektrum většinou katolických literátů různého věku a rozdílných poetik. Autory otištěných veršů jsou Antonín Bartušek, Jáchym Blechta, Petr Borkovec, Vratislav Färber, Ondřej Fibich, Zbyněk Fišer, Viola Fischerová, Karel Fron, Jiřina Fuchsová, Gertruda Göpfertová-Gruberová, Teofil Halama, Ivo Harák, Jaromír Hořec, Josef Hrubý, Zdeněk Janík, Petr Kabeš, Zeno Kaprál, Iva Kotrlá, Štěpánka Kotrlá, Tomáš Koudela, Libor Koval, Jan Křesadlo, Richard Křížek, Eva Lopourová, Gustav Macháček, Jaroslav Mazáč, Petr Mikeš, Otakar Moravec, Ewald Murrer, Anděla Muzikářová, Zuzana Nováková, Pavel Petr, Jiří Pištora, Martin Reiner, Otakar Rydlo, František Schildberger, Ivan Slavík, Sylvie Stanovská, Josef Suchý, Roman Szpuk, Oldřich Tomek, Vlasta Tylová, Petr Urbánek, Ivo Vechtr, Jiří Veselský, Josef Veselý, Zdeněk Volf, Josef Zahradníček, Rudolf Závodný, Michal Zemánek aj. Zařazovány byly též anonymní básně, podepisované Anonym z března, Anonym z dubna apod., a objevovaly se i přeložené verše (překlady Otto Františka Bablera, Josefa Koláčka, Ivana Slavíka, Sylvie Stanovské, Josefa Suchého, Libora Štukavce, Františka Všetičky aj.).
Z prozaiků přispěli mj. Milan Badal, Jan Beneš, Karel Fron, Zdeněk Janík, Zdeněk Klement, Iva Kotrlá, Štěpánka Kotrlá, Jiří Kratochvil (též rozhlasová hra Znáte to – č. 5/1992/93), Eugen Liška, Lubomír Nakládal, Wilhelm Przeczek, Jaromíra Sekotová, Josef Souchop, Pavel Švanda, Dagmar Vaněčková aj. Prozaické příspěvky mají často podobu deníkových záznamů, vzpomínek a vyznání, někdy s výrazně subjektivním zabarvením. Publikovali je Klement Bochořák, Jan Černohouz, Ivan Diviš, Josef Florian, Marie Hořínková, Stanislav Klement, Iva Kotrlá, František Lízna, František Paclík, Dominik Pecka, Adolf Provazník, Zdena Salivarová-Škvorecká, Ivan Slavík (výňatky z deníků Hory roků v roč. 1994/95), Edita Steinová, Roman Szpuk (o básnické skupině XXVI), Vlasta Tylová, Bořek Živný aj.
Významný prostor v Akordu náležel esejistice a literárněhistorickým studiím, jimiž přispěli Václav Durych, Josef Koláček (mj. o českých barokních literátech), Karel Komárek, Zdeněk Kožmín (Průhledy do poezie Josefa Suchého v č. 8/1992/93), Radomír Malý, Jaroslav Med, Vladimír Neuwirth, Pavel Pešta, František Rafaja, Ivan Slavík, Jan Skutil, Ladislav Soldán, Roman Szpuk, Mojmír Trávníček (mj. o Ivanu Slavíkovi v č. 5/1994/95), Jiří Urbanec, Leopold Vrla, František Všetička ad. K širšímu kulturnímu kontextu odkazují filozofické stati Jiřího Fuchse, Martina Hemelíka, Karla Vrány, studie o českých výtvarnících a jejich vztahu k literatuře a literátům od Stanislava Batůška, historiografické a kulturněhistorické příspěvky Zdeňka Kučery, Mikuláše Lobkowicze, Františka Pinďáka, Jiřího Veselského aj. Rozsáhlejšími teologickými statěmi přispěl Tomáš Kotrlý. K autorům přeložených esejů patřili mj. Nikolaj Alexandrovič Berďajev, Georges Bernanos, Arthur Schopenhauer, Franz Werfel. Politickým otázkám dominuje problematika českého exilu a disentu, k té se vztahují i šířeji pojaté aktuální reflexe (francouzské „mitterrandovské“ č. 2/1996). Některá čísla obsahují tematické bloky (mj. „nietzscheovské“ č. 3/1996 s eseji Jana Sokola, Urse Heftricha a Pavla Kouby). Vzpomínkami přispěli mj. Jaroslav Dresler (v roč. 1994/95 kapitoly z memoárů Slovo a svět), Ladislav Jehlička (v č. 1/2003–4/2004 úryvky z rukopisu Křik koruny svatováclavské) a Vladimír Justl (o svých zkušenostech s StB v č. 1–3/2003). Příležitostně v Akordu vycházely i rozhovory (s historikem Radomírem Malým, s Janem Šmardou o Ivanu Blatném, s exilovým novinářem Jaroslavem Dreslerem či se spisovateli Františkem Schildbergerem a Janem Trefulkou). Publikována byla také řada dokumentů (např. rozsudek z procesu nad Václavem Prokůpkem, dopisy Oldřicha Králíka Janu Strakošovi, Josef Floriana Josefu Vašicovi, Ladislava Jehličky z vězení rodině, či brněnský projev Edvarda Beneše po návratu z válečného exilu z 12. 5. 1945).
Rozsáhlé a často velmi kontroverzní příspěvky do recenzní rubriky O knihách psala zejména Iva Kotrlá (svými polemickými postřehy se ve svých „čtenářských záznamech“ často vracela ke starším publikacím), dále se v rubrice objevovaly recenze Zdeny Bařinkové, Iva Haráka, Emila J. Havlíčka, Marie Hořínkové, Karla Komárka, Libora Martinka, Libora Pavery, Jiřího Procházky, Ladislava Soldána (též pod pseud. Ladislav Basil a Ladislav Jurkovič), Pavla Studničky, Romana Szpuka, Josefa Štochla, Mojmíra Trávníčka, Františka Všetičky aj.