Libor KOVAL

Pocházel z úřednické rodiny; i když se narodil v Praze, rodina se brzy poté přestěhovala do Frýdku, kde otec pracoval jako účetní. Roku 1949 Koval maturoval na Bezručově gymnáziu v Místku a vstoupil do salesiánské kongregace Dona Boska v Ořechově u Polešovic. Po likvidaci všech řádů (duben 1950) byl krátký čas dělníkem v železárnách Stalingrad ve Frýdku, od podzimu téhož roku studoval ruštinu a srovnávací slovanský jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1955 se stal pracovníkem jazykovědného oddělení Československo-sovětského institutu ČSAV v Praze. V roce 1960 byl pro své náboženské aktivity zatčen a vězněn v Praze-Ruzyni. Po propuštění (1961) pracoval jako odbytář v Tesle Hloubětín, poté v Národní galerii (nejprve jako závozník a pak jako skladník). V letech 1964–1968 byl dokumentátorem v různých průmyslových podnicích. V srpnu 1968 vycestoval s Khünovým dětským sborem na mezinárodní sborovou soutěž do italského Arezza a kvůli okupaci Československa se rozhodl zůstat v exilu. Nejprve působil ve Vídni, kde získal stáž ve Slovanském ústavu vídeňské univerzity a krátce též pracoval jako režisér ve Volkstheatru. V letech 1969–1973 studoval v Římě teologii na Papežské Gregoriánské univerzitě jako alumnus Papežské ruské koleje, v letech 1974–1976 na Papežském orientálním institutu (1976 licenciát teologie, studia zakončena disertační prací Vliv clunyevského reformního hnutí na Kyjevskou Rus). V roce 1975 byl vysvěcen na kněze západního a východního obřadu. V letech 1977–1980 byl knězem pro studenty Ruhr-Universität v Bochumi, poté působil rok v Bruselu a posléze na Filipínách (1980), kde založil a vedl ruské náboženské vysílání rozhlasové stanice Radio Veritas Asia v Quezon City poblíž Manily. Od roku 1982 působil na různých místech v SRN (Grengenbach, Mannheim), od roku 1984 žil ve Freiburgu, kde se pastoračně věnoval zejména emigrantům ze slovanských zemí.