Slovník české literatury po roce 1945

SMĚNA

1948 - 1953

V prvním ročníku sborník kulturního materiálu určený organizátorům a účastníkům Soutěže tvořivosti mládeže (STM), od druhého ročníku kulturní (resp. kulturněpolitický a propagandisticko-výchovný) mládežnický časopis, pojmenovaný shodně s listem, který vydával Ústřední výbor sovětského Komsomolu. Vydavatelem byl nejprve Kulturní kádr Svazu české mládeže (SČM), od 1949 přímo Ústřední výbor SČM (po reorganizaci mládežnických organizací v roce 1949 Ústřední výbor Československého svazu mládeže – ČSM). Zprvu zhruba dvouměsíční periodicita se v ročníku 1949 změnila na měsíční, v ročníku 1951 na čtrnáctidenní. Vedení redakce se často měnilo. Zpočátku list řídil jmenovitě nespecifikovaný Kulturní kádr SČM, od poloviny ročníku 1948 do poloviny ročníku 1950 byl vedoucím redaktorem Pavel Hanuš (v roce 1950 časopis vedl spolu s Jiřím Svetozarem Kupkou), ve funkci odpovědného zástupce se vystřídali Antonín Šafařík, Vladimír Šmíd a Jaroslav Žert. Od č. 8/1950 řídil časopis redakční kolektiv (od začátku roku 1951 redakční rada), redaktory byli Ivan Kubíček a Lubomír Procházka, od č. 5/1951 jej řídil Ivan Kubíček s redakční radou a od č. 7/1951 Jaroslav Bouček s redakční radou (od č. 18/1952 jmenovitě neuváděnou).

Směna sloužila jako tribuna autorů zapojených do mládežnické činnosti a současně jako aktivní nástroj komunistické politické agitace a propagandy mezi mládeží. Dokud měla podobu sborníku, převládaly v ní jednak ukázky literárních prací, jejichž autoři se zúčastnili literární části STM, jednak básně, prózy, pásma, dramatické výstupy a písně doporučené do soutěže recitačním a pěveckým souborům. Zároveň fungovala jako prostředník mezi ústředím SČM a zájemci o členství v Kulturním kádru (vznikl v září 1947, 12 zakládajících členů vyšlo především z STM; postupně vznikaly sekce literární, výtvarná a souborová; literární měla v roce 1949 sedmdesát členů). Kulturní kádr byla na výběrovém principu založená organizace těch členů SČM, „kteří přesně plní své kulturní povinnosti, mohou vždy vykázat veřejně (a hlásit kádru) co dělají, dovedou být vzorem ostatním jak svým životem, tak i svou prací! Podmínky členství jsou těžké, ale tím větší ctí je býti členem kádru! Členové, kteří neplní své povinnosti, budou vyloučeni nebo při nejmenším napomenuti.“ Úvodník prvního čísla zdůrazňoval potřebu nových „způsobů umělecké práce“, které by byly spjaty s denním životem a byly srozumitelné co nejširšímu okruhu lidí. Redakce útočně kritizovala „měšťácké umění“ a kýč, k nimž ovšem přiřazovala vše, co neodpovídalo nově nastolovaným zpolitizovaným normám umění: činila tak nejen v glosách rubriky Bílá - černá tabule kultury, ale hned zpočátku např. v zamítavém pohledu Luboše Syneckého na surrealismus nebo v polemice Pavla Kohouta s článkem Jiřího Pistoria v Kritickém měsíčníku (obojí v č. 1/1948). Beletristické příspěvky byly vesměs v zajetí dobových tematických i výrazových konvencí; mladí přispěvatelé svou literární nezkušeností ještě dále primitivizovali již tak neživotné normy tzv. socialistického realismu a podíleli se na vytváření klimatu, v němž nebylo místa pro literární původnost a autorskou subjektivitu. I po změně v časopis se Směna obracela především na členy pěveckých a recitačních souborů a mladé brigádníky z velkých staveb. V listu vycházely instruktážní texty k STM a k čtenářským soutěžím o Fučíkův odznak, notové záznamy a texty lidových a budovatelských písní a častušek (často sovětských; mezi autory českých textů se objevila např. jména Pavla Kohouta, Ivana Kubíčka, Milana Kundery), ideologicky pojaté články o klasicích české literatury, hudby i výtvarného umění, propagandistické reportáže ze závodů, učilišť a staveb, referáty a diskusní příspěvky z vrcholných jednání ČSM apod.

Poezii v listu uveřejňovali vedle již zavedených „mládežnických“ básníků a těch, kteří vyšli z akce „Pracující do literatury“, také četní autoři časopisecky teprve debutující. Opakovaně se objevovali Emil Augustin (též comicsový, „protiimperialistický“ seriál Super TruMan s kresbami Jana Brychty – 1952), Bivoj Balcar, Zuzana Bělinová, Ilona Borská, Jan Cigánek, Marie Dušková, Pavel Hanuš, Jiří Havel, František Holý, Jaromíra Humlová, Libuše Jelínková, Otto Ježek, Vlastimil Junek, Miroslav Kalous, Bohumír Kozák, Blažena Mánková, Václav Míšek, Vlastimil Müller, Jiří R. Pick, Františka Semeráková, Erich Sojka, Karel Šiktanc, Jan Štern, Jaroslav Vaďura, Josef Vlášek, Jaroslav Zábranský, obzvláště často pak Miroslav Červenka, Pavel Kohout, Stanislav Neumann, Jarmil Starkoč, Jaromír Šavrda. Prozaické příspěvky otiskli mj. Ludvík Aškenazy, Adolf Branald, Jan Drda, Jiří Hanibal, Pavel Hanuš, Lenka Hašková, Marie Krečová, Ivan Kubíček, Jiří S. Kupka, Jiří Muk, Antonín Nový, Jan Štern, Jiřina Tardyová, dramatické výstupy Pavel Hanuš, Petr Poustka aj. Zvláště zpočátku byly beletristické příspěvky často vybírány i z tvorby autorů klasických (z českých se objevovali např. Petr Bezruč, Jaroslav Hašek, Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Stanislav K. Neumann, Jiří Wolker, ze zahraničních zvláště Vladimír Majakovskij). K autorům reportáží, publicistických materiálů a článků o literatuře a divadle patřili kromě vedoucích činitelů redakce Otakar Brůna, Miroslav Červenka, Miroslav Filip, Růžena Grebeníčková, Dušan Hamšík, Josef Hrubý, Mojmír Chalupa, Oldřich Jendrůlek, Miroslav Langášek, Zdeněk Pochop, Zdeněk Roubíček, Bohumír Samek, Eva Sílová, Zdeněk K. Slabý, Jan Štern, Jiří Veselský, Vilém Závada aj. K dlouhodobějším rubrikám patřily Umíte česky? (vysvětlení ustálených rčení), Zlé huby říkají, že (glosy reagující na hlasy o mládežnickém hnutí i dění v kultuře), První kroky (básně začátečníků) nebo Píšeme si... (později Listárna redakce, redaktoři a členové red. rady zde hodnotili básně i prózy zaslané do redakce), Ohlas-dopisy-kritika, Knižní novinky (anotace nových knih) aj. Součástí některých čísel ročníku 1949 byla příloha Směna souborů.

Periodicita: Měsíčně, čtrnáctidenně. – I (9 č., dvojčísla 4/5, 6/7, 1948), II (12 č., 1949; od č. 4, kdy se změnil formát, označení ročníků až do 1952 chybí), 1950 (8 č., trojčíslo 5/7, přestávka ve vycházení mezi červencem a listopadem, kdy se změnila grafická úprava), 1951 (25 č., dvojčíslo 24/25), V (24 č., dvojčíslo 23/24, 1952, ročník chybně označen jako VI.), VI (11 č., 1953, do 17. 6.; ročník chybně označen jako VII.).

Podtituly: Sborník kulturního materiálu (č. 1/1948), Periodický sborník kulturního materiálu (č. 2/1948–7/1948), Kulturně politický měsíčník mládeže (č. 8/1948–7/1950), Kulturně-výchovný čtrnáctideník mládeže (na obálce ...pro mládež, č. 8/1950–4/1951), Kulturní čtrnáctideník mládeže (č. 5/1951–17/1952), Čtrnáctideník mládeže (na obálce od č. 17/1952, v tiráži od č. 19/1952).

Členové redakční rady: Redakční kolektiv, od č. 1/1951 redakční rada (uváděno v č. 8/1950–18/1952): F. Branislav (1951-52), J. Havel (1951-52), F. Kautman (1950-52), J. Kloboučník (1952), P. Kohout (1950-51, 1952), J. Kraus (1952), I. Kubíček (1951-52), F. Kubka (1951-52), V. Lokvenc (1951-52), S. Neumann (1950-52), L. Procházka (1951-52), B. Samek (1951-52), M. Sedloň (1950-51), J. Sekera (1950-51), J. Sochorovský (1950-52), J. Švorcová (1952), J. Tardyová (1950-51), V. Závada (1951-52).

Technické informace: A5 naplocho (1948 – č. 3/1949), A4 (č. 4/1949–1950), 31x22 cm (1951–53); 48-64 str. (i dvojčísla, 1948 – č. 3/1949), 16–32 str. (č. 4/1949–1950), 12-16 str. (1951–53, dvojč. 12–24 str.); paginace přetržitá; obsah ročníku 1951.

Grafická úprava a výtvarný doprovod: Fotografie, reprodukce výtvarných děl (od 1950 i barevné – na obálce), kresby (J. Brychta, J. Lada, V. Lokvenc, Z. Mlčoch, M. Nesvadba, E. Seyček, L. Synecký, O. Štembera aj.); grafická úprava A. Pešek (od 1951).

Náklad: 2500–5000 (1948), 4700–7700 (1949).

LITERATURA

A. Kusák in Kultura a politika v Československu 1945–1956 (1998).

Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (2002)

Aktualizace hesla: 28. 2. 2007 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 28. 2. 2007 (mlp)

zpět na hlavní stranu