Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Adolf BRANALD

* 4. 10. 1910, Praha  
† 28. 9. 2008, Praha 
 
Prozaik, dramatik, autor vzpomínkových knih a próz pro mládež
 Jeho otec Richard František Branald (1876–1950) byl divadelní a filmový režisér, herec a spisovatel, matka Marie Branaldová (roz. Růžková) herečka. Rané dětství Branald prožil v Praze a Plzni. Za první světové války a začátkem dvacátých let rodina putovala s divadelními společnostmi, jinak žila v Praze. Malý Adolf Branald hrál drobnější role v divadle i filmu (Československý Ježíšek, 1918; Aloisův los, 1919; Komptoiristka 1922; Hraběnka z Podskalí, 1925 ad.) v roce 1922 vytvořil hlavní roli ve filmu Svatopluka Innemanna Venoušek a Stázička. Po neshodách s ředitelstvím obchodní akademie, vyvolaných jeho divadelním vystupováním, přešel od dosud výhradně užívaného jména Karel ke svému druhému křestnímu jménu Adolf. Maturoval roku 1929, v letech 1930–1931 vykonával vojenskou službu. Od roku 1931 vystřídal řadu zaměstnání – od úředníka v bance a obchodního zástupce až po prodavače a klavíristy v kině. Od roku 1936 pracoval jako telegrafista, výpravčí apod. na různých železničních stanicích středočeského kraje. V období protektorátu pracoval na Masarykově nádraží v Praze (naposledy jako ekonomický náměstek), v letech 1946–1950 byl tiskovým referentem ředitelství drah, v roce 1952 nastoupil jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel, od roku 1959 se stal spisovatelem z povolání. – V roce 1953 obdržel Státní cenu za literaturu (román Chléb a písně), v roce 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1996 obdržel Cenu PEN klubu za celoživotní dílo, roku 2001 Cenu Egona Erwina Kische a v roce 2003 Cenu Miroslava Ivanova. Roku 2008 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně in memoriam.
 Publikoval ve Studentském časopise, Novém životě, Svobodném slově, Literárních novinách, Světě práce, Plameni, Divadle, Zlatém máji aj. Román Severní nádraží pro Československý rozhlas zdramatizoval Ladislav Kristen (1950), autorem rozhlasové úpravy románu Lazaretní vlak (1970) byl Dalibor Chalupa, rozhlasovou adaptaci románu My od filmu (2018) připravil Lukáš Kopecký. Román Chléb a písně upravil pro Československou televizi Ondřej Vogeltanz (1961, režie Antonín Moskalyk), který je také autorem pětidílné televizní adaptace Branaldova románu Stříbrná paruka (2001, r. Jan Schmidt). Podruhé román Chléb a písně natočil v roce 1971 jako dvoudílný televizní film režisér Jaroslav Novotný. Ve spolupráci s režisérem Jaromírem Vaštou napsal Branald scénář k televiznímu filmu Chvíle rozhodnutí (1961), na scénáři k filmu Dědeček automobil (1957) Branald spolupracoval s režisérem Alfrédem Radokem. Podle románu Vizita natočil Karel Kachyňa filmy Pozor, vizita!Sestřičky (1981 a 1983, sc. Vladimír Bor a Karel Kachyňa). V roce 1993 natočil František Filip televizní dokument Černá hodinka s Adolfem Branaldem; v roce 2006 uvedla Česká televize v cyklu GEN medailon Adolf Branald pohledem Věry Chytilové. Dramatizaci prózy Dědeček automobil připravil v roce 1986 Supraphon pod názvem Mistr světa, jako audioknihu tutéž prózu Supraphon vydal v roce 1995 v interpretaci Borise Rösnera. Branald je autorem úvodních textů v katalozích k výstavám mj. Cyrila Boudy (1959, 1978, 1982) a Vojtěcha Kubašty (2006). – Užíval šifer A. B., ab.
 Po řadě předválečných divadelních her pro ochotníky, které převážně napsal spolu se svým otcem a k nimž také často skládal i hudbu, zahájil Branald svou uměleckou dráhu románem Stříbrná paruka, kronikou hereckého rodu z prostředí kočovných společností. Už zde se projevily dva příznačné rysy jeho tvorby: láska hrdinů k povolání, které chápou jako životní poslání, a snaha vystihnout specifickou atmosféru konkrétního pracovního prostředí či dobové situace. Osobní zkušenost zpracoval Branald rovněž v dvojdílném cyklu z války (Severní nádraží) a jejího konce (Lazaretní vlak). Skryté kouzlo každodenní práce železničářů a jejich čapkovsky nepatetické hrdinství je zde konfrontováno s postoji okupantů. Posun k tématům historickým znamenaly romány situované do druhé poloviny 19. století Chléb a písněKrál železnic, které byly opět vybudovány na kontrastu, tentokrát dělnického prostředí a světa kapitálu. Rozvíjení umělecké fikce na základě autentických dokumentů Branald uplatnil i v knihách pro děti, nejdůsledněji v pásmu oživujícím dobu prvních motoristických nadšenců (Dědeček automobil). Také jeho prózy ze současnosti (Ztráty a nálezy, Důvod k zabití) těží ze studia „terénu“ a místy přecházejí až do reportážní formy. Umělecky nejnáročněji zvládl současnou tematiku v románu Vizita, který paralelně rozvíjí osudy lékařů, ošetřovatelek a nemocničních pacientů. Dalšími svými pracemi se Branald vrací do důvěrně mu známé minulosti. Ve Valčíku z Lohengrina odhaluje faktické východisko řady svých starších próz, biograficky zaměřené jsou i knihy věnované divadlu (např. Zlaté stíny o herečce Marii Zieglerové) a začátkům českého filmu. Ve Zrození velkoměsta si zvolil za téma Prahu, dějiště většiny svých prací; v širokém záběru se tu prolíná minulost s přítomností a spolu s tím všechny Branaldovy příznačné stylové polohy. Ryze vzpomínkový charakter mají i poslední, obsahově mnohovrstevné Branaldovy knihy, ať už věnované historii autorova bydliště – pražského Spořilova – od konce třicátých let po počátek nového tisíciletí (Převleky mého města) a dalším pražským lokalitám, spojeným s jeho životními osudy (Pražské promenády), či jeho nejbližším přátelům – Jaroslavu Seifertovi, kamenorytci Ladislavu Havlasovi, Alfrédu Radokovi, Cyrilu Boudovi, Františku Hrubínovi, Bohumilu Hrabalovi aj. (Tichý společník). Poctou malíři Kamilu Lhotákovi je biograficky založená vzpomínková kniha Můj přítel Kamil.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Rézinka od pěchoty (D, b. d., 1932, s R. Branaldem); Neptej se, proč tě líbám (D, b. d., 1932, s R. Branaldem); Vstup do srdce zakázán (D, b. d., 1932, s R. Branaldem); Dcerušky tatíka Berušky (D, b. d., 1933, s R. Branaldem); Naše tchyně odzbrojuje (D, b. d., 1933, s R. Branaldem); Zamilovaná babička (D, b. d., 1933, s R. Branaldem); Veselá vojna (D, b. d., 1934, s R. Branaldem); Márinka ze staré myslivny (D, b. d., 1934, s R. Branaldem); Láska na konci vesnice (D, b. d., 1934, s R. Branaldem); Nestyď se, tatínku... (D 1934); Svatební manévry (D, b. d., 1934, s R. Branaldem); Dva vojáci od muziky (D, b. d., 1935, s R. Branaldem); Anča komediantka (D 1937); A v tom zámku byla panna (D 1937); Král muzikantů (D 1938); Stříbrná paruka (R 1947); V hlavní roli Matyáš (R 1947; od 2. vyd. 1947 oba romány přeprac. v jeden celek s tit. Stříbrná paruka); Severní nádraží (R 1949; rozšíř. 1958); Lazaretní vlak (R 1950; rozšíř. 1959); Chléb a písně (R 1952; rozšíř. 1953); Hrdinové všedních dnů (dokumenty, 1. díl 1953, 2. díl 1954); Tisíc a jedno dobrodružství (PP pro ml., 1955); Dědeček automobil (P pro ml., 1955); Vandrovali vandrovníci (P pro ml., 1956, upr. vyd. 2006); Strážci majáku (PP 1956); Král železnic (R 1959); Skříňka s líčidly (vzpomínky, 1960); Kouzelné zrcadlo (vyprávění o C. Boudovi, 1961); Ztráty a nálezy (PP 1961); Voják revoluce (Rp o J. Harusovi, 1962); Promenáda s jelenem (RpRp 1963); Vizita (R 1967); Důvod k zabití (PP, LF 1969); Sentimentální průvodce po pražském nábřeží (vzpomínky, 1970, 1. kapitola následující knihy); Valčík z Lohengrina (vzpomínky, 1972); Dva muži v jedné válce (P 1979); Zlaté stíny (P 1980); My od divadla (PP 1983); Den v okřídleném domě. Čtvrtstoletí Ústředního kulturního domu železničářů (Rp 1984); Zrození velkoměsta (Rp 1985); My od filmu (P 1988); Andělské schody (EE 1990); Kdo uchová město (P 1991, bibliofilie); Živé obrazy (vzpomínky, 1992); Báječní muži na okřídlených ořích (EE 1992); Děkovačka bez pugétu (vzpomínky, 1994); Můj přítel Kamil (biografie a vzpomínky na malíře K. Lhotáka, 1998); Pražské promenády (vzpomínky, 2000); Slečna Cililink (vzpomínka, 2001, bibliofilie); Převleky mého města (vzpomínky, 2002); Tichý společník (vzpomínky, 2005); scénicky: Mařenka z Arény (1985).
Ostatní práce: O jednom chlapci z Kladna (proslov o malíři V. Junkovi, 1963, soukromý tisk J. Cipry); Kniha potřebuje reklamu (1988 jako neprodejný tisk; 1994); Lutobor Hlavsa (1998); Věnec z rákosu (pojednání o malíři V. Plockovi, 2000).
Uspořádal, vydal a redigoval: Živé prameny (1951); Život a dílo (1953); J. Havlíček: Vzdoropohádky (1954); E. Bass: Letáky (1955) + Povídky (1956) + Rozhlásky (1957) + To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil... (1958); spisy: Dílo E. Basse (8 sv., 1955-63).

LITERATURA

Knižně: A. Haman: Adolf Branald (1963); Adolf Branald (sb. k 60. výročí narození, 1970, text M. Jungmann).
Studie a články: J. Strnad: Cesty Adolfa Branalda, HD 1954, č. 10; P. Blažíček: Sloužit – ale čemu? Květen 1956/1957, č. 4; J. Lederer: Na psacím stole A. Branalda, VP 12. 4. 1958; J. Šnobr: Adolf Branald. Galerie autorů literatury pro děti a mládež, ZM 1967, č. 3, příloha; S. Sýkorová: Dokument v umělecké próze Adolfa Branalda, Impuls 1968, č. 7; J. Janů: Doslov, in A. B., Severní nádraží, Lazaretní vlak (1970); V. Mayer: Šiřitel pravdy života a národní hrdosti, ZM 1971, č. 8; M. Suchomel: Doslov, in A. B., Severní nádraží, Lazaretní vlak (1989); F. Černý: Třicet listopadových večerů Adolfa Branalda, DivN 2001, č. 22; M. Jungmann: Milý Adolfe, Dokořán 2005, č. 35; R. B. Pynsent: Conclusory Essay: Activists, Jews, The Little Czech Man, and German, Central Europe 2007, č. 2; J. Jílková: Nikdy slunce nezašlo, aby opět nevyšlo, Grand Biblio 2007, č. 6; Z. Lebl: Adolf Branald. Režijní jízdenky vyměnil za dráhu spisovatele, Naše rodina 2008, č. 42; B. Ditrych: Causa Adolf Branald, Reflex 2010, č. 52; L. Šteffek: Adolf Branald a Dědeček automobil, in Kamil Lhoták – grafické dílo (2015).
Recenze: Stříbrná paruka: F. Buriánek, ZN 12. 12. 1947; jj (= J. Janů), Svobodné noviny 7. 1. 1948; me (= K. Metyš), Vyšehrad 1947/48, č. 13; jtg (= J. Träger), Práce 22. 2. 1948; L. Daňková, LD 29. 9. 1954; J. Kmuníček, Divadlo 1954, č. 12; M. Petříček, LitN 1954, č. 33; Z. Štěpánek, NŽ 1954, č. 11 * Severní nádraží: J. Trefulka, LidN 6. 11. 1949; I. Skála, RP 22. 10. 1949 * Lazaretní vlak: I. Skála, RP 1. 10. 1950; F. Buriánek, ZN 18. 11. 1950; M. Stuchl, LidN 27. 9. 1950; K. Dostál, NK 1965, č. 21 * Chléb a písně: Z. N. (= Z. Nejedlý), Var 4, 1951/53, č. 7–8; Z. Nejedlý, LitN 1952, č. 21; jb, LD 24. 8. 1952; J. Hájek, RP 26. 10. 1952; V. Běhounek, Práce 8. 7. 1952; J. O. (= J. Ondráček), Květy 1953, č. 7; J. Petrmichl, NŽ 1953, č. 3; Z. K. Slabý, LitN 1953, č. 3; J. Strnad, Květy 1953, č. 25 * Hrdinové všedních dnů: F. Stuchlý, LD 30. 10. 1954; J. Petrmichl, RP 23. 5. 1954; m. n. (= M. Novotný), Zprávy Spolku českých bibliofilů 1954. č. 6; kus (= A. Kusák), Květy 1954, č. 36; V. Kaplický, LitN 1954, č. 11; V. Kaplický, LitN 1954, č. 40; V. Káňa, NŽ 1954, č. 2; F. M., Slezský sborník – Acta Silesiaca 1954, č. 3; M. Otruba, ČL 1955, č. 1* Dědeček automobil: H. Slavíková, VP 19. 11. 1955; K. Lhoták, LD 20. 11. 1955; Nepodepsáno, SvSl 17. 12. 1955; V. Pazourek, HD 1956, č. 7; F. Pilař, NŽ 1956, č. 2; M. Bystrovová-Švagrová, LidN 6. 10. 2010 * Vandrovali vandrovníci: M. Uhde, ZM 1957, č. 10 * Strážci majáku: I. Skála, RP 2. 9. 1956; sl (= H. Slavíková), VP 14. 7. 1956, příl. Literární příloha VP; -ček, Květy 1956, č. 42; Rp, Zprávy Spolku českých bibliofilů 1957, č. 1 * Král železnic: S. Svoboda, MF 22. 8. 1959; J. Petrmichl, RP 11. 7. 1959; B. Macák, HD 1959, č. 11; M. Jungmann, LitN 1959, č. 28; M. Jungmann, Práce 4. 7. 1959; V. Forst, Tvorba 1959, č. 37; V. Stejskal, Kultura 1959, č. 30; F. Benhart, Plamen 1960, č. 1; M. Šebor, Proměny (New York) 1965, č. 4 * Skříňka s líčidly: M. Postler, Kultura 1960, č. 43; V. Forst, Tvorba 1960, č. 46; S. Vrbka, DivN 1960/1961, č. 13 * Ztráty a nálezy: jv (= J. Vinopal), MF 17. 1. 1962; bt (= J. Šubrt), LD 14. 1. 1962; J. Rovenský, Obrana lidu 8. 7. 1962; š (= J. Šimůnek), VP 28. 7. 1962; V. Petrmichl, RP 17. 1. 1962; vkf (= V. Kafka), Květy 1962, č. 8; V. F. (= V. Forst), Tvorba 1962, č. 8; J. Dvořák, Pochodeň 25. 2. 1962; B. M. (= B. Macák), HD 1962, č. 3; S. Machonin, LitN 1962, č. 5; A. Haman, ČL 1963, č. 2; Š. Vlašín, Rovnost 31. 3. 1963 * Voják revoluce: J. Muška, Tvorba 1962, č. 30; M. Jungmann, LitN 1962, č. 29; M. Majerová, NK 1962, č. 27 * Promenáda s jelenem: V. Radechovský, O knihách a autorech 1963, duben/květen/červen; M. Pohorský, RP 19. 10. 1963; J. Petrmichl, LitN 1963, č. 38; L. Petr, ČK 1963, č. 11; V. Novák, MF 29. 10. 1963; I. Štuka, Plamen 1963, č. 12; A. Haman, KT 1963, č. 42; H. H. (= H. Hrzalová), VP 19. 10. 1963; V. J. (= V. Jelínek), Pravda 18. 12. 1963; dk (= K. Dobeš), SvSl 6. 10. 1963; gf (= G. Francl), LD 29. 9. 1963; M. Grygar, HD 1964, č. 4; J. Träger, Lázeňský časopis 1964, č. 2; J. Petrmichl, O knihách a autorech 1966, léto * Vizita: H. Bělohradská, NK 1967, č. 43; H. Hrzalová, KT 1967, č. 47 ; O. Rafaj, LitN 1967, č. 50; (vbk) /= V. Běhounek/, Práce 19. 12. 1967; (vbc) /= V. Vrabec/, SvSl 19. 10. 1967; A. Jelínek, Plamen 1968, č. 5; Š. Vlašín, RP 7. 5. 1968; V. Dostál, KT 1968, č. 1; J. Dvořák, Pochodeň 1968, č. 62; (fs) /= F. Soldan/, MF 23. 2. 1968 * Důvod k zabití: J. Kratochvil, HD 1969, č. 15; (vbk) /= V. Běhounek/, Práce 22. 7. 1969; M. Fiala, Svět práce 1969, č. 29; J. Filip, NK 1969, č. 27; A. Haman, MF 28. 6. 1969; H. Hrzalová, Tvorba 1969, č. 1; M. Jetel, RP 12. 7. 1969; J. Kliment, Tvorba 1969, č. 3; J. Kuchynka, Pravda 8. 11. 1969; (rý) /= M. Rusinský/, Nová svoboda 9. 9. 1969; uk (= I. Štuka), Signál 1969, č. 31; (ahm) /= A. Haman/, LitN 1992, č. 32; E. Lukeš, Tvar 1992, č. 31; V. Novotný, NK 1992, č. 17 * Sentimentální průvodce po pražském nábřeží: V. Běhounek, Práce 2. 10. 1970 *Valčík z Lohengrina: Š. Vlašín, Rovnost 22. 12. 1978; F. Soldan, VP 5. 2. 1979; F. Soldan, Tvorba 1979, č. 2; D. Šafaříková, Práce 11. 4. 1979 * Dva muži v jedné válce: B. Dokoupil, Rovnost 29. 8. 1980, J. Hájek, RP 10. 11. 1980; J. Lukeš, Tvorba 1980, č. 40; V. Vodák, LD 1. 10. 1980; M. Veselá, Práce 19. 8. 1980; L. Soldán, SvSl 15. 8. 1980; Z. Heřman, MF 15. 7. 1980; (kád) /= J. Kádnerová, Svoboda 21. 10. 1980 * Zlaté stíny: B. Dokoupil, Tvorba 1982, č. 6, příloha Kmen; V. Ciml, VP 22. 2. 1982; J. Kabíček, Amatérská scéna 1982, č. 2; al (= V. Šmejkal), Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1982, č. 4; vbc (= V. Vrabec), SvSl 16. 1. 1982 * Zrození velkoměsta: J. Marek, Tvorba 1986, č. 31, příloha Kmen; Z. Heřman MF 16. 5. 1986; P. Kovařík, SvSl 19. 6. 1986; L, Praha 1986, č. 8; P. Mates, BV 27. 5. 1986; I. Zítková, Práce 28. 8. 1986 * My od filmu: B. Dokoupil, Tvorba 1989, č. 29; I. Beránková, Kulturní rozvoj 1989, č. 3; J. Dvořák, Kmen 1989, č. 1; (tm) /= P. Nový, ZM 14. 2. 1989 * Andělské schody: I. Zítková, NK 1990, č. 50; P. Nový, MFD 29. 11. 1990; P. Kovařík, SvSl 13. 12. 1990; J. Zizler, Tvar 1991, č. 4; I. Ciprová, ZN 3. 1. 1991; D. Martinová, Práce 26. 1. 1991; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 5. 8. 1991 * Báječní muži na okřídlených ořích: B. Dokoupil, NK 1992, č. 14; A. Halada, Tvar 1992, č. 18; M. Petříček, LitN 1992, č. 22 * Živé obrazy: J. Lukeš, LidN 25. 3. 1993; M. Pohorský, NK 1993, č. 4; Z. Heřman, SvSl 26. 1. 1993; M. Chalupná, Naše pravda 1993, č. 9, příl. Pecka * Děkovačka bez pugétu: J. Šimůnek, SvSl 8. 12. 1994; (zh) /= Z. Heřman/, SvSl 1. 11. 1994; V. Dušek, RP 24. 11. 1994; J. Brabec, NK 1994, č. 47; J. Lukeš, Týden 1995, č. 6; Z. Lorenc, Tvar 1995, č. 4; (ješ), ZN 1. 3. 1995; L. Selvet (= L Soldán), Rovnost 26. 1. 1995 * Můj přítel Kamil: -pk- (P. Kovařík), Týden 1998, č. 50; V. Solecký, Haló noviny 17. 12. 1998; J. Slomek, LitN 1999, č. 1; A. Halada, MS 1999, č. 6; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 1999, č. 15; I. Oklešťková, Právo 11. 8. 1999; M. Strakoš, Moravskoslezský den 2. 9. 1999; K. Sýs, Obrys – Kmen 1999, č. 5; J. Vojtěch, Haló noviny 15. 4. 1999 * Pražské promenády: tes, Hradecké noviny 16. 11. 2000; D. Hrodek, NK 2000, č. 44; F. Cinger, Právo 6. 10. 2000; M. Švagrová, LidN 25. 11. 2000; P. Kovařík, České slovo 4. 10. 2000; B. Tesařík, Rovnost 16. 12. 2000, příl. Víkend; I. Zítková, Tvar 2001, č. 12; V. Novotný, Host 2001, č. 3, recenzní příloha; J. Someš, Katolický týdeník 2001, č. 13 * Převleky mého města: M. Jungmann, Mosty 2003, č. 11; F. Cinger, Právo 26. 4. 2003; M. Bystrovová-Švagrová, LidN 14. 12. 2002 * Tichý společník: M. Jungmann, Mosty 2005, č. 24; M. Niklová, Knižní novinky 2005, č. 21; (cg) /= F. Cinger/, Právo 13. 10. 2005; K. Sýs, Obrys – Kmen 2006, č. 6; V. Hnízdo, Obrys – Kmen 2006, č. 6; K. Aksamit, Obrys – Kmen 2006, č. 6.
Rozhovory: J. S., LD 14. 6. 1953; E. Hrych, MF 8. 4. 1956; zn (= Z. Neumannová), LitN 1956, č. 27; L. Khás, O knihách a autorech 1959, květen/červen; A. Kusák, Kultura 1959, č. 2; J. Lederer, ZN 14. 12. 1963; A. Linhartová, Pravda 15. 10. 1966; V. Stuchl, Květy 1966, č. 45; I. Skála, RP 27. 12. 1966; (mar) /= V. Maršíček/, LD 18. 12. 1966; L. Kapek, KT 1967, č. 16; L. Tunys, Vlasta 1968, č. 26; V. Měšťan, Práce 18. 10. 1969, příloha; O. Suchý, Sedmička pionýrů 1969/1970, č. 1; I. Zítková – V. Falada, MF 22. 7. 1970; OV (= V. Bystrov), SvSl 3. 10. 1970; J. Bartůšková, Práce 10. 10. 1970, příl. Nedělní příloha P 70; Nepodepsáno, Ahoj na sobotu 1972, č. 15; V. Vrabec, SvSl 4. 10. 1980; J. H., Naše rodina 1980, č. 40; M. Nyklová, LD 4. 10. 1980; Z. Pšenicová, VP 21. 6. 1985; J. Semerák, Československý voják 1987, č. 11; J. Janková, Knihovnický zpravodaj pro potřeby odborných knihoven na železnici 1987, č. 1; H. Čechová, Lázeňský časopis 1988, č. 12; V. Bystrov, SvSl 18. 6. 1988; V. Sůva, NK 1988, č. 30; M. Heřman, MF 21. 10. 1988; M. Nyklová, Záběr 1989, č. 1; V. Sůva, Výběr z nejzajímavějších knih 1989, č. 4; B. Ditrych, LR 1990, č. 4; A. Přidal, LitN 1992, č. 32; M. Nyklová, SvSl 8. 5. 1992, příl. Slovo na svátek; M. Nyklová, NK 1992, č. 26; P. Kosatík, MFD 30. 1. 1993, příl. Víkend; M. Nyklová, Práce 12. 11. 1994, příl. Péčko; L. Miler – V. Sůva, Knihy 95, 1995, č. 4, příl. Knihkupec a nakladatel; M. Švagrová – P. Kovařík, Týden 1995, č. 30; M. Nyklová, SvSl 25. 3. 1995, příloha Slovo na neděli; P. Cincibuch, Dotyk 1995, září; M. Nyklová, NK 1995, č. 40; B. Kořínková, VP 29. 9. 1995, příl. Dobrý večer; L. Verecký, MFD 16. 1. 1997, příloha Magazín MFD; J. Semerák, Slovo 2. 1. 1997; (bor), 19. 9. 1997, příl. Slovo na víkend; D. Nesnídal, Slovo 15. 8. 1998, příl. Magazín Slovo, č. 33; J. Houdek, Týdeník Televize 1999, č. 17; J. Rulf, Reflex 1999, č. 15; M. Vodičková, VP 22. 5. 1999; P. Kovařík, České slovo 3. 10. 2000; P. Polák, VP 27. 4. 2000; M. Švagrová, LidN 4. 10. 2000; V. Storchová, Hospodářské noviny 22. 12. 2000, příloha HN na Vánoce; T. Čechtický, Týden 2002, č. 41; L. Verecký, MFD 1. 4. 2004, příloha Magazín Dnes; A. Plavcová, LidN 5. 11. 2004, příloha Pátek LN; Z. Šesták, Akademický bulletin 2005, č. 12; M. Nyklová, Naše rodina 2005, č. 40; K. Hejdová, MFD 15. 10. 2005; J. Kodíčková, Haló noviny 3. 10. 2005; M. Švagrová, LidN 30. 9. 2005; F. Cinger, Právo 1. 10. 2005; T. Pilát, Týdeník Rozhlas 2005, č. 16; R. Blanda, Tučňák 2007, září; J. Jakoubek, LidN 17. 3. 2007; V. Cinger, in: Český osud. Naše 20. století očima spisovatelů, 2011, s. 37–53.
K životním jubileím: V. Kocourek, LitN 1960, č. 40; A. Linke, Plamen 1960, č. 10; jwg (= J. Wenig), LD 3. 10. 1970; dt (= D. Tomášek), Hlas revoluce 1970, č. 41; Z. Heřman, MF 3. 10. 1970; (ja) /= J. Adam/, ZN 3. 10. 1970; M. Jungmann, Čtenář 1970, č 9; (vln) /= V. Novotný/, ZN 5. 10. 1980; (mra) /= O. Mračno/, RP 3. 10. 1980; J. Štefanides, Ostravský večerník 19. 11. 1985; Š. Vlašín, Rovnost 3. 10. 1985; Z. Heřman, MF 10. 10. 1985; V. Vrabec, SvSl 5. 10. 1990; Z. Heřman, Albatros 1990, č. 10; S. Michler, ZM 1995, č. 3; (vl) /= Š. Vlašín/, Naše pravda 2000, č. 40; P. Kovařík, Zemské noviny 3. 10. 2000; I. Matějka, Hospodářské noviny 4. 10. 2000; M. Jungmann, Dokořán 2005, č. 35; I. Matějka, LitN 2010, č. 39; (the) /= T. Hejzlar/, Haló noviny 5. 10. 2010.
Nekrology: M. Bystrovová-Švagrová, LidN 30. 9. 2008; F. Cinger, Právo 30. 9. 2008; P. Kovařík, Brněnský deník Rovnost 30. 9. 2008; R. Lipčík, Instinkt 2008, č. 40; luc, DivN 2008, č. 17; M. Nyklová-Veselá, Knižní novinky 2008, č. 20; J. Rejžek, Týden 2008, č. 40; M. Spáčilová, MFD 29. 9. 2008; E. Světlík, Dokořán 2008, 48; M. Vojtková, HN 30. 9. 2008; P. Vokatý, LidN 29. 9. 2008.
Vzpomínky: V. Maršíček in Nezval, Seifert a ti druzí (1999).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994); Milena Vojtková (2008)
Aktualizace hesla: 15. 3. 2019 (eb)
 
zpět na hlavní stranu