Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel  BODLÁK

* 3. 11. 1903, Soběslav 
† 1. 2. 1989, Praha 
 
Básník, autor literatury pro děti
 Manžel spisovatelky Jarmily Otradovicové. Pocházel z rodiny krejčího. Po studiích na učitelském ústavu v Soběslavi (maturoval 1922) a Škole vysokých studií pedagogických v Praze (1922–1924) působil jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na různých venkovských školách v Čechách (v Kamenných Žehrovicích, 1925 a 1927 v Hnidousech) i na Podkarpatské Rusi (1926–1927), 1927–1929 v okrese Slaný. Od roku 1929 pracoval trvale v Praze. Za německé okupace se zúčastnil odbojové činnosti ve výboru inteligence Národního revolučního výboru, od září 1944 pracovně nasazen jako topič na nádraží. Po osvobození byl referentem publikačního odboru ministerstva informací. 1951–1959 učitel, 1959–1963 ředitel ZDŠ v Praze 3. Od roku 1963 se věnoval pouze literatuře.
 Debutoval 1922 v Cestě. Přispíval do Hosta, Listů, Lumíru, Lidových novin, Ohniska, Mladé fronty, Lidové kultury, Bloku, Svobodných novin, Učitelských novin, Orientace, Literárního měsíčníku aj. 1940 redigoval s Jarmilou Otradovicovou literárně uměleckou revui Strom (vyšla pouze dvě čísla). Pseudonymy, šifra: Karel Jiran, Nemo, Vladimír Kalina; kb.
 Sbírkami z 20. let (zvláště v Řeči masek) Bodlák vědomě negoval poetisticko-avantgardní linii české poezie a usiloval o meditativně reflexivní lyriku, která má s pomocí složité symboliky odhalovat skrytá tajemství lidských osudů a přírodních jevů. Rovněž Bodlákova poezie z 60. a 70. let využívá symbolů a metafor, jejichž komplikovanost chce být výrazem básníkových filozofických záměrů. Po více než dvacetileté básnické odmlce se filozofická reflexivita jeho veršů ještě prohloubila. V intencích vypjatého subjektivismu Ladislava Klímy, jehož dílem se soustavně zabýval, stupňoval Bodlák existenciální ladění výpovědi, v níž je člověk neustále konfrontován s tíhou svého individuálního osudu i s dějinnými katastrofami. – Také v literárních kritikách a esejích Bodlák obhajuje především noetickou funkci poezie jako nutnou protiváhu k odlidšťujícím tendencím moderního světa.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Elektrická džungle (BB 1924); Řeč masek (BB 1927); Pocestná píseň (B 1930); O Janu Nerudovi (životopis pro mládež, 1941); Deltou chvíle (BB 1944, pod pseudonymem Karel Jiran); O kavce, čápovi a holčičce s červeným míčem (pohádka, 1967, s J. Otradovicovou); Stromy (BB v próze, 1969); O papouškovi a námořníku (B, P pro mládež, 1970); Jak Honza napálil čerta (veršované leporelo, 1970); Noční hlídka (BB 1971); Kroky neodcházejí (BB 1974); Domovu (BB, PP 1985).
Příspěvky ve sbornících: Výbor z prací a překladů mladých autorů (1943); Pevný bod (1967) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: Strom. Z literárních prací J. Bendy, K. Bodláka, K. Jirana, V. Kaliny, J. Ošmery, J. Otradovicové (sb., 1941); Povídky o koních (1942); Výbor z prací a překladů mladých autorů (1943); L. Klíma: Vteřina a věčnost (1946) + Traktáty a diktáty (1948); Výbor z Vrchlického epiky (1947); Ladislav Klíma filozof – básník (sb., 1948, s R. Vápeníkem).

LITERATURA

Studie a články: Medailon, in sb. Pevný bod (1967, ed. K. Bednář a J. Otradovicová); K. Bednář: doslov, in Kroky neodcházejí (1974).
Recenze: Noční hlídka: K. Bednář, NK 1971, č. 24; * Kroky neodcházejí: pkv (Petr Kovařík), SvSl 12. 4. 1974; V. Vodák, LD 27. 4. 1974; M. Blahynka, Tvorba 1974, č. 29; * Domovu: D. Šafaříková, Práce 30. 6. 1986; J. Polák, ZM 1986, č. 9; (fc) (Gustav Francl), LD 15. 4. 1986.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádán v 1. stupni evidence)

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)
Aktualizace hesla: 7. 2. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu