TEXTY PŘÁTEL
První svazek označený názvem olomoucké edice Texty přátel (TP), tedy stejnojmenný sborník textů Josefa Šafaříka, Pavla Švandy, Jiřího Kuběny, Miroslava Holmana, Jaroslava Erika Friče a Petra Mikeše, sestavili básník a překladatel Petr Mikeš a prozaik Eduard Zacha (1951–2012) v roce 1972. Za počátek vzniku edice však oba editoři považují již spolupráci s básníkem Jaroslavem Erikem Fričem (*1949), který – inspirován osobností Josefa Floriana – vydal s jejich pomocí své první opisy (výbor z knihy šumperského básníka Zdeňka Gáby Lítost a esej Otokara Březiny Slovo k „Otčenáši“Františka Bílka) již v roce 1971 v Ostravě-Mariánských Horách. Frič se roku 1972 přestěhoval do Brna, zakrátko se však k Mikešově a Zachově ediční činnosti připojil básník a grafik, později kněz Československé církve husitské bez státního souhlasu Rostislav Valušek, který posléze převzal hlavní podíl na dalším vydávání edice. Na pečlivé grafické úpravě zahrnující výtvarně zpracované obálky, ilustrace i fotografie se vedle Valuška, který opisy také vázal, podíleli další olomoučtí i mimoolomoučtí výtvarníci (Pavel Herynek, Inge Kosková, Jaromír Šprenger, Rostislav Švácha, Jana Vránová, fotografka Milena Valušková ad.). Jednotlivé svazky vycházely v proměnlivém počtu od jedenácti či dvaadvaceti (později v některých případech někdy až padesáti) exemplářů, a to jako „velká řada“ formátu A4, zpočátku s logem TP (zhruba od druhé poloviny sedmdesátých let již bez něho) nebo jako „malá řada“ formátu A5 s charakteristickými, převážně Valuškovými obálkami. Počet vydaných titulů nelze přesně určit, neboť vydavatelé svou spontánní produkci, jež mnohdy postrádala vydavatelské údaje, nikterak nekatalogizovali. Proto v dodatečně sestavovaných bibliografických soupisech bývají se souhlasem zakladatelů edice zahrnovány pod hlavičku TP i publikace dalších samizdatových vydavatelů z Olomouce a širšího okolí, které nevznikaly v přímé součinnosti s původní edicí TP. Jde např. o vydavatelskou činnost Jiřího Dostála, Vladimíra Erkera (mj. opisy díla Ivana Blatného či Bohuslava Reynka), Petra Jochmanna, Lenky Kulvaitové, Víta Pelikána, Josefa Pospíšila, Vladimíra Puhače, Duni Marie Šimáčkové, Ivo Škvařila, Miroslava Urbana či Tomáše Vážana. V důsledku tohoto pozdějšího „prolnutí“ bývají pod hlavičku TP zařazovány i svazky jiných samostatně koncipovaných samizdatových edic – např. Vážanovy edice Refugium (1978–1986, 10 sv.) včetně souborů Vážanových fotografií vydaných mimo tuto edici, dále opisy Jaroslava Erika Friče, které vznikaly v Brně a ve Vranově nad Dyjí, či edice Morava/Proglas (1987–1989, 15 sv.), jejímž hlavním redaktorem byl v Brně žijící básník Jiří Kuběna a kterou opisoval a vázal Rostislav Valušek. V tomto širokém pojetí, víceméně pokrývajícím krajské samizdatové aktivity, vztahující se na střední a částečně i na jižní Moravu, lze do produkce TP zahrnout více než 300 titulů vydaných do roku 1989, kdy edice svou činnost ukončila.
Výchozí ideou zakladatelů TP bylo uchování a šíření textů z různých religiózních a duchovních oblastí, soustředěné především na hodnoty křesťanské a zvláště pak katolické. Texty přátel však byly otevřeny i tvůrcům odlišných východisek a záměrů. Koncepce edice spočívala především ve svépomocném zpřístupňování prací přátel skupiny vydavatelů, a to přátel nejen v osobním, ale i obecnějším slova smyslu (další autoři rovněž postižení nemožností publikovat svá díla obvyklými cestami či „duchovní přátelé“, k jejichž odkazu se vydavatelé hlásili). Jednotlivé svazky nebyly ani v samizdatovém oběhu prodávány, nýbrž po vzoru Josefa Floriana a jeho staroříšské edice darovány, a to především autorům-přispěvatelům a okruhu přátel (kromě výše zmiňovaných také např. Bedřich Fučík, Věra Jirousová, Jiří Němec v Praze, Jiří Olič v Bratislavě, Leszek Engelking ve Varšavě). Později vydavatelé exempláře rozdávali s výzvou čtenářům k dalšímu opisování a rozšiřování.
Původní ediční počiny představují zejména sbírky poezie, ale i překlady a prózy autorů užšího vydavatelského okruhu, tedy drobné básnické sbírky Jaroslava Erika Friče (mj. Zhasínání světel, Znamení severu, Triptych), Petra Mikeše a Rostislava Valuška a prózy Eduarda Zachy (Cvilín, Dva sny o chudobě a skryté slávě, Jizva-Svatý Šebastián, Tři sny). K nim se postupně přidávaly původní práce dalších autorů z ineditního okruhu TP – osobité básně v próze Vladimíra Erkera (Cíp plavby, Kostrbaté písmo), povídky Vojtěcha Gaji, řada básnických sbírek Jiřího Kuběny, sbírky Mariana Jahody, Josefa Plotzera (Co máme v hrsti, Když je dusno), beatnická poezie Josefa Pospíšila (mj. Blížící se noci, Slovobrána, Vzdorohrátky), soubory fotografií Tomáše Vážana ad. K nim se přiřazují texty dalších, především moravských autorů (verše Zdeňka Gáby, Miroslava Holmana, Lenky Kulvaitové nebo Jiřího Víchy, eseje Josefa Šafaříka, eseje a prózy Pavla Švandy). K původním počinům patřilo též vydání sebraného díla předčasně zemřelého básníka a kritika Stanislava Mráze (Mrázův box I a II) v ediční přípravě Jiřího Kuběny a soubor Zahradníčkovy vězeňské poezie Svět ve dví, který pro TP v roce 1974 připravil Bedřich Fučík.
Edice též přinášela opisy z jiných samizdatových edic; vyšla zde veřejně tehdy nepublikovatelná díla Zbyňka Hejdy (Blízkosti smrti, Lady Felthamová), Emila Juliše (Hra o smysl), Jana Kameníka (Zápisky v noci), Milana Kocha (Verše), Františka Daniela Mertha (Sbírání pokladu, Zápisy /1986/), Bohuslava Reynka (Odlet vlaštovek), Jaroslava Seiferta (Morový sloup, Deštník z Piccadilly), Jana Skácela (Chyba broskví, Tratidla), Karla Šiktance (Český orloj, Tanec smrti), Ivana Wernische (Zasuté zahrady, Cvičné město), Jana Zahradníčka (Znamení moci) ad. TP přebíraly i některé tituly vydané v exilových nakladatelstvích – mj. práce Ivana Blatného (Stará bydliště), Jana Čepa (Sestra úzkost: Zlomky autobiografického eseje) a pořizovaly též opisy dřívějších knižních vydání – např. texty Jakuba Demla (Zapomenuté světlo, Štědrý den), Františka Listopada (Sláva uřknutí), Bohuslava Reynka (Rybí šupiny, Had na sněhu, Setba samot), Richarda Weinera (Mnoho nocí / Zátiší s kulichem, herbářem a kostkami / Mezopotámie) ad.
Vedle převzatých překladů (Josif Brodskij, Robert Honnert, R. M. Rilke, Karol Wojtyła ad.) vycházely v TP i původní překlady Petra Mikeše (T. E. Hulme: Básně, Modlitba za úsměv luny; antologie Poezie imagistů; Ezra Pound: Noční litanie, R. L. Stevenson: Modlitby ranní ad.), Václava Buriana (Czesław Miłosz: Město beze jména, Záchrana; Sławomir Mrožek: Malé listy), Aleny Bláhové (Charles Péguy: Eseje, Druhá odvaha – výbor próz), Evy Dudkové, Petra Jochmanna ad. K prvním titulům edice patřil výbor z nepublikovaných překladů, které vydavatelům poskytl olomoucký bibliofil a překladatel O. F. Babler.
Kromě beletrie v TP vycházely drobné literární a filozofické eseje a úvahy, mnohdy ovšem převzaté jak ze samizdatových nebo exilových edic, tak zejména z prvorepublikových vydání. Vedle textů věnovaných filozofii nebo psychologii (mj. Dietrich Bonhoeffer, Valerij Brjusov, Otokar Březina, Hans-Georg Gadamer, Martin Heidegger: Polní cesta; Søren Kierkegaard: Jak veslař v lodi, Polní lilie a ptactvo nebeské, Jan Patočka: Tři fáze faustovské legendy ad.) to byly převážně dopisy a výbory z korespondence (Georges Bernanos, Jan Čep, Jakub Deml, Josef Florian, Bedřich Fučík ad.) doplněné studiemi (Miloš Dvořák: Tradice díla Otokara Březiny; Stanislav Vodička: Básník Jakub Deml v Tasově), dále vzpomínky (Bedřich Fučík: Sedmero zastavení) a různé náboženské texty (vidění Kateřiny Emmerichové, zjevení Melanie Kalvatové, kázání Mistra Eckharta, List všem věrným křesťanům sv. Františka z Assisi ad.). Vedle toho vyšly v TP původní odborné práce, např. Soupis knižních publikací Jakuba Demla, který zpracoval Jiří Dostál, dále studie Zdeňka Gáby František Sušil jako sběratel a editor moravských lidových písní či kunsthistorická studie o postavách panovníků na českých a moravských denárech (Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny). Po celou dobu svého trvání edice vydávala též soubory fotografií (Zbyňka Kulvaita, Mileny Valuškové a zejména Tomáše Vážana), zachycující nejen křížové cesty či poutní místa, ale také místa spjatá s autory, jejichž díla vycházela v TP (Petrkov Bohuslava Reynka ad.).
Vedle přípravy periodických sborníků Enato a Archy se vydavatelé příležitostně zaměřili též na neperiodické sborníky vydávané u příležitosti různých výročí. K těm nejdůležitějším patřily – vedle sborníku Josef Florian ve Staré říši na Moravě, který uspořádali Petr Mikeš a Eduard Zacha v roce 1978 – pečlivě vypravené sborníky k životním jubileím brněnského filozofa a esejisty Josefa Šafaříka (1972, 1977, 1982, 1987), které obsahovaly především původní texty, překlady a ilustrace užšího, a později i širšího vydavatelského okruhu TP.
Osobnosti z okruhu TP se účastnily cyklu bytových pořadů Šlépěj v okně, pořádaných v Brně v bytě Jiřího Frišaufa na Veveří č. 54, a částečně se podílely na jejich přípravě. V době od podzimu 1973 do června 1974 se uskutečnilo celkem šest pořadů věnovaných Miroslavu Holmanovi, Jiřímu Kuběnovi, Petru Mikešovi, Josefu Šafaříkovi, Pavlu Švandovi; tematický večer věnovaný černošskému blues připravili Jaroslav Frič a Jiří Frišauf. K jednotlivým pořadům jejich účastníci samizdatově vydávali obsáhlé doprovodné programy. – Někteří účastníci samizdatového okruhu TP patřili k zakladatelům a spolupracovníkům polistopadových nakladatelství Votobia a Vetus via. Na tradici Florianových Archů a na samizdatové sborníkové řady Rostislava Valuška (Enato, 1983–1990, 9 sv.) a Jaroslava Erika Friče (Archy, 1986–1988 nebo 1989, cca 8 sv.), které vznikaly paralelně s TP, navazoval sborník Bítov vydávaný nakladatelstvími Votobia a Vetus via v letech 1991–1993. Do tištěné podoby přešla Kuběnova revue BOX (samizdatem vyšla čísla 1, 2 a 3/4 v roce 1988 v rámci edice Morava/Proglas, tiskem pak v nakladatelstvích Votobia a Vetus via vyšlo mezi léty 1992–1998 dalších 7 čísel, v redakci J. E. Friče v letech 2003 a 2004 další 2 čísla).
LITERATURA
Bibliografie: J. Gruntorád, Box 1996, č. 6, s. 67–71; J. Olič – G. Renotière: Soupis olomouckého samizdatu, in L. Daněk–P. Zatloukal (edd.): Skleník. Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969–1989 (Olomouc 2009, s. 294–320).Studie a články: L. Engelking: Duchovní poezie Petra Mikeše v olomouckém samizdatu, in T. Kubíček–J. Wiendl (edd.): Víra a výraz (2005, s. 258–273); L. Daněk: Olomoucký okruh, Výtvarné umění 1996, č. 1/2; R. Valušek: O přátelích a jejich Textech, Scriptum 1995, č. 17/18; P. Petr–J. Kuběna (edd.): Moravský samizdat, Box 1996, č. 6 (obsahuje rozhovory s J. E. Fričem, J. Frišaufem, J. Kuběnou a R. Valuškem a příspěvky Z. Gáby, M. Holmana, P. Kršky, P. Mikeše, P. Švandy a E. Zachy).
Rozhovor: Rostislav Valušek, in M. Vaněk–P. Urbášek (edd.): Vítězové? Poražení? (2005).
Nekrolog (za E. Zachou): J. Dadák, Host 2012, č. 7.