Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 LITERÁRNÍ NOVINY (3) 1967-68; Kulturní noviny, 1968  

 1967 - 1968 
 
 Týdeník vydávaný Čs. ústředím knižní kultury poté, kdy byly Literární noviny (1952-67) rozhodnutím ÚV KSČ z 26. 9. 1967 odňaty Svazu čs. spisovatelů a převedeny pod řízení ministerstva kultury a informací. List řídil Jan Zelenka s neuvedeným redakčním kruhem, nová redakce (z původní do ní nikdo nepřešel) byla sestavena narychlo, zčásti i nedobrovolným přemístěním některých redaktorů z armádního tisku. Působili v ní mj. Marcel Brožík, Stanislav Buchlák, Vladimír Diviš, Jarmila Husáková, Jan Lipavský, Oldřich Rafaj, Tomáš Řezáč, Josef Schnabel, Vladimír Solecký, Antonín Zrůstek. Ministerské noviny vycházely pod nezměněným titulem a s navazujícím číslováním (od č. 40/1967) a byly rozesílány předplatitelům. Přímou návaznost předstíraly mj. i převzetím hlavních prvků grafické úpravy, pokračováním v zavedených rubrikách (Čtenáři soudí, Stalo se..., EX, Můj tip, programy divadel, rozhlasu a televize, kin, výstavních a koncertních sálů, anonce nových knih) a na konci roku uveřejněním obsahu celého ročníku. Zaměření listu i okruh přispěvatelů se však radikálně změnily. Teprve když byly zahájeny přípravy k opětnému vydávání spisovatelského týdeníku a když Jan Zelenka odešel z funkce (zastupujícím šéfredaktorem se stal od č. 3/1968 Vladimír Diviš a od č. 14/1968 Josef Schnabel), objevil se v záhlaví titul Kulturní noviny a byla pozměněna i grafická úprava a skladba rubrik. V nové podobě vycházely jen do konce dubna (konec jejich existence přineslo připravované zrušení vydavatelské organizace).
 

Zelenkovy LitN trpěly nedostatkem kvalitních příspěvků a dobrých spolupracovníků, většina spisovatelů a publicistů je bojkotovala. Vypomáhaly si hlavně překlady, přetisky ze zahraničních médií a ukázkami z knih připravených k vydání (interview Playboye s Jimem Garrisonem Znám pravdu o atentátu na Kennedyho, montáž z názorů na tajemství osobnosti B. Travena, komentované ukázky z pamětí Stalinovy dcery Světlany Alilujevové, výňatky z knihy Otakara Štorcha-Mariena Ohňostroj). Hojné byly překlady z ruské literatury (Viktor Někrasov, Konstantin Paustovskij, Andrej Platonov aj.) a rozhovory se sovětskými umělci a evropskými levicovými intelektuály (mj. s Ernstem Fischerem György Lukácsem). K výročí Říjnové revoluce uspořádaly LitN anketu (přispěli Jarmila Glazarová, František Kubka, Josef Věromír Pleva, Josef Sekera aj.). Snaha redakce oponovat sílící společenské kritičnosti se projevovala v převaze úvah a komentářů bránících mocenský monopol KSČ a ideologické usměrňování kultury (Miloslav Brůžek, Jaroslav Kučera, Jan Lipavský aj.). List také pořádal besedy o kulturní politice a otiskoval rozhovory s funkcionáři státních institucí. V liberálnější atmosféře roku 1968 se pokoušel zatraktivnit svou náplň např. články Karla Tomáška (pseudonym Tomáše Řezáče) o generálu Šejnovi, Jiřího Ondráčka o „případu“ Rudolfa Baráka nebo úvahami Michala Lakatoše o politickém systému, ve většině příspěvků však nadále převažovaly propagandistické stereotypy minulosti (mj. historické seriály Čestmíra Čepelky o izraelsko-palestinském konfliktu a Marty Vartíkové o nedávné minulosti Slovenska).

Z domácích básníků do listu přispěli Klement Bochořák, František Branislav, Ivo Odehnal, Jiří Ostaš, Ivan Skála, Vlastimil Školaudy, František Valouch, Vladimír Vokolek, Josef Zimmer aj., z prozaiků Vojtěch Cach, Peter Jaroš, Václav Kaplický, Jan Kloboučník, Eduard Pergner, Marie Podešvová aj., zážitky z pobytu v Americe otiskla Olga Scheinpflugová. Ze zahraničních autorů se objevili James Aldridge, Simone de Beauvoirová, Jerzy Putrament, Tennessee Williams aj. Fejetony psal mj. Tomáš Řezáč pod pseud. Karel Tomášek. Literaturou se zabývali Jan Černý, Bořivoj Kopic, Jaromír Lang, Jaroslav Pecháček, Oldřich Rafaj, divadlem Jaroslav Pecháček, Josef Schnabel Karel Valtera, filmem a televizí Lída Grossová Vladimír Solecký, hudbou Vladimír Šefl Jaroslav Volek, výtvarným uměním Luboš Hlaváček, Jana Hofmeistrová, Jaroslava Javůrková aj.

Řada redaktorů listu se po sovětské okupaci aktivně zapojila do procesu tzv. normalizace a získala významné posty v kulturních institucích: Jan Zelenka se stal ředitelem Československé televize, Oldřich Rafaj šéfredaktorem Literárního měsíčníku apod.

 
Periodicita: Týdeník. – Značení ročníků předstíralo přímou návaznost na původní LitN: XVI (13 č., od 7. 10. 1967, č. 40 – dvojč. 51/52), XVII (17 č., do 26. 4. 1968, od č. 6 změněn titul na Kulturní noviny a ročník už neuváděn).
Podtituly: Kulturně politický týdeník, Týdeník pro umění, vědu a politiku (od č. 6/1968).
Členové redakční rady: Redakční kruh neuveden.
Technické informace: Novinová úprava, 46x32 cm, 12-16 str., paginace přetržitá, obsah roč. 1967.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Dokumentární i umělecké fotografie (V. Lammer, Z. Virt aj.), kresby a kreslený humor (P. Feyrer, J. Poláček, P. Poštulka aj.).
Náklad: 90 000 (duben 1968).

LITERATURA

Knižně: D. Hamšík: Spisovatelé a moc (1969), M. Jungmann: Literárky – můj osud (Brno 1999)
Články: J. Zelenka: úvodník, LitN 1967, č. 40 + Zasláno, LitL 1968, č. 4; Kdo je kdo, LitL 1968, nulté č.; M. Lakatoš: Kulturní noviny – to be, or not to be, Kulturní noviny 1968, č. 14; O etice a taktice aneb O jednom duplicitním týdeníku konkrétně (dopis J. Schnabela + red. stanovisko), RP 11. 4. 1968; Poslední slovo redaktorů Kulturních novin, tamtéž, č. 17; J. Schnabel: Vážený ing. Josefe Grohmane, tamtéž; J. Balcar: Jsem rozhořčen, tamtéž; /-jpš-/ (= J. Pištora): Sebeiluze až k hořkému konci, SML 1968, č. 21.

Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (2002)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 5. 2006 (mlp)
zpět na hlavní stranu