Slovník české literatury po roce 1945

Vojtěch CACH

* 7. 8. 1914, Vídeň

† 30. 9. 1980, Praha

Dramatik

Otec byl krejčím ve Vídni. Po první světové válce se rodina vrátila do Čech, několik let žila v Litomyšli, kde Cach navštěvoval obecnou školu. Po přestěhování do Holic studoval na reálce v Pardubicích, kde v roce 1933 odmaturoval. Od roku 1934 začal pracovat jako novinář v hraničářském týdeníku Chebské hlasy, po vojenské službě vystřídal různá zaměstnání, jistý čas byl i nezaměstnaný. V roce 1944 byl totálně nasazen do Záluží u Mostu, odkud uprchl a do konce války se skrýval. Po osvobození pracoval jako agitační referent Ústřední rady odborů, v roce 1946 odjel na Mostecko, kde působil jako zásobovací a posléze kulturně propagační referent Severočeských hnědouhelných dolů. V roce 1947 se stal šéfredaktorem krajského tiskového orgánu KSČ v Ústí nad Labem Sever a o rok později redaktorem v oblastní ústředně ministerstva informací v Ústí nad Labem. V roce 1955 přesídlil do Prahy, kde v letech 1956–1960 působil jako šéfredaktor měsíčníku Divadlo. V období 1961–1969 byl spisovatelem z povolání, poté se vrátil k redaktorské profesi v kulturněpolitickém týdeníku Tvorba. V letech 1970–1974 pracoval jako dramaturg a scenárista FS Barrandov.

Přispíval do časopisů, které redigoval, a dále do Nového života, Plamene, Rudého práva, Květů aj. Pro Československý rozhlas napsal hry: Černá milenka (1947), DS 70 nevyjíždí (1947), Lidé kolem Jakuba (1964), Cvok (1966), Na druhé straně plotu (1968), Chlapec s pletí Indiána (1969), Zatmění slunce (1973), Stanice Minerva (1977); pro Československou televizi scénář hry Děravá kapsa (1974, režie Jaroslav Hužera). Podle divadelní verze hry DS 70 nevyjíždí vznikl stejnojmenný film (1951, režie Vladimír Slavínský, scénář Otakar Kirchner a Vladimír Borský), podle hry Růžena Kalafová vznikla televizní inscenace Paní Kalafová (1961, r. Eva Marie Bergerová). V rukopisu zůstaly hry Kdo s vlky vyje (1954), Sedm osudných dnů (1954) a Korunní svědek. Faust se vrací (1961) a studie Jistoty a pochybnosti. Poznámky k vývoji české divadelní kritiky a teorie koncem let padesátých (1969); k dispozici jsou v knihovně Divadelního ústavu v Praze.

Vojtěch Cach debutoval reportážemi z hornického prostředí severních Čech (Čas nestačí člověku). Těžištěm jeho tvorby jsou hry, vyjadřující oficiální komunistickou ideologii a naplňující dobovou představu socialistického realismu a budovatelského dramatu. Přepracovaná verze původně rozhlasové hry DS 70 nevyjíždí, uvedená v Realistickém divadle, se řadí mezi první pokusy o tzv. reportážní výrobní hru. Ve volné trilogii inspirované skutečnými událostmi na Kladensku a Mostecku dvacátých a třicátých let se autor obrátil k druhému z tehdy preferovaných témat – k historii sociálních, třídních a politických zápasů proletariátu a KSČ. Hrám Duchcovský viadukt a Mostecká stávka (též s tit. Pevnost na severu) dominuje vnější dramatismus společenských procesů, schematické zobrazení událostí a dějů, v nichž postavy fungují pouze jako reprezentanti sociálních tříd a politických názorů. V poslední hře trilogie, stavebně soustředěnějším Vzplanutí (též pod názvem Paní Kalafová), Cach již promítl odraz sociálních dějů do vývoje ústřední hrdinky. Snaha postavit do centra dění velkou dramatickou postavu charakterizuje také hru Příběh plukovníka Adamíry (též s tit. O nás bez nás), která je pokusem propojit drama jedince s dějinnými událostmi v období Mnichova. Úsilí o komplexní zobrazení historické situace však vyústilo v ilustrativní a třídně tendenční interpretaci. Od poloviny padesátých let, kdy v důsledku uvolňování a rozpadu ortodoxních norem socialistického realismu ohlas jeho dramatiky silně slábl, se Cach orientoval na prózu, určenou zprvu dětem a mládeži, posléze i dospělému čtenáři. Povídky, novely a romány různého tematického záběru ulpívají na povrchním záznamu dějů a jednání postav a postrádají hlubší myšlenkové dimenze. Charakteristickým rysem je zvýšená dialogičnost, provázená uplatněním syrově hovorového jazyka, který osciluje mezi banalitou a křečovitou jadrností.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Čas nestačí člověku (RpRp 1949); Duchcovský viadukt (D 1950, i prem.); Mostecká stávka (D 1953, i prem.; 1. přeprac. s tit. Pevnost na severu, 1955, prem. 1954; 2. přeprac., rozmnož., 1961); Růžena Kalafová (D 1954, prem. 1952 s tit. Vzplanutí, uváděno též pod titulem Paní Kalafová); Příběh plukovníka Adamíry (D 1956, prem. 1955 s tit. O nás bez nás); Proč táta nepíše? (PP pro ml., 1956); Tajemství Anny Marie (P pro ml., 1958; přeprac. 1965); Moje teta, tvoje teta (D rozmn. i prem. 1959, knižně 1960); Neústupní (DD 1960, obsahuje: Paní Kalafová, Duchcovský viadukt, Příběh plukovníka Adamíry); Náklad do Hamburku (P pro ml., 1959); Kateřina (D, rozmnož., 1961, i prem.); Chlapec s klíčkem (P pro děti, 1965); Kdo přijde pro kořist? (R 1968); Člověk v kleci (P 1968; přeprac. 1971); Bledá tvář měsíce (PP 1970); Na druhé straně plotu (P pro ml., 1970); O koho se hraje (D, rozmnož., 1973); Přicházím za tebou (P 1973); Oheň v zádech (D, rozmnož., 1975); Praskot ve větvích (P 1978); Zatmění slunce (P 1979); Stanice Minerva (P 1986); scénicky: Dům na zeleném svahu (1947, podle A. Sedlmayerové); DS 70 nevyjíždí (1948); Hornická komedie (1949); Slavnost v Harlemu (libreto k muzikálu, 1961, hudba A. Fried).
Příspěvky ve sbornících: Aby zvítězila naše věc – sborník hornických povídek a reportáží (1952).

LITERATURA

Studie a články: an, Náš autor Vojtěch Cach, Ochotnické divadlo 1956, č. 1; Gm. (= P. Grym): Rodí se nové drama z únorových dnů, LD 13. 9. 1959; F. Götz: doslov, in Neústupní (1960); F. Götz: doslov, in Moje teta, tvoje teta (1960); M. Smetana: Mnoho paradoxů, Amatérská scéna 1965, č. 3; V. Hnízdo: doslov, in Stanice Minerva (1986); P. Koukal: Kronikář hornického severu, Průboj (Ústí n. L.) 8. 8. 1989.
Recenze: DS 70 nevyjíždí: Z. Bláha, MF 27. 10. 1948; bs (= B. Slavík), LD 30. 10. 1948; bk (= K. Bundálek), Rovnost 29. 6. 1949 * Hornická komedie: eas (= E. A. Saudek), LidN 14. 9. 1949; K. Dvořák, Práce 13. 9. 1949 * Čas nestačí člověku: Šv, LidN 21. 7. 1950 * Duchcovský viadukt: vbc (= V. Vrabec), SvSl 13. 9. 1950; So, Práce 10. 9. 1950; O. P. (= O. Popp), Práce 15. 9. 1950; J. Kopecký, LidN 16. 9. 1950; E. Janský, ZN 4. 10. 1950, J. Hájek, RP 24. 9. 1950; Z. Bláha, Tvorba 1950, č. 41; A. Urbanová, Divadlo 1951, č. 1; M. Kratochvílová, LitN 1956, č. 28; M. Tůma, Scéna 1977, č. 13 * Vzplanutí: S. Machonin, LitN 1952, č. 39; bs (= B. Slavík), LD 9. 9. 1952; J. Janovský, Divadlo 1952, č. 10; M. Táborská, Květy 1952, č. 39 * Mostecká stávka: K. Dvořák, Práce 8. 2. 1953; J. Kopecký, RP 24. 2. 1953; S. Machonin, Květy 1953, č. 19; bs (= B. Slavík), LD 15. 1. 1953; Z. Bláha, Divadlo 1953, č. 6/7; V. Semerád, RP 12. 10. 1954 * Paní Kalafová: V. Vrabec, SvSl 29. 12. 1953; J. Nezval, HD 1954, č. 2; J. Hájek, Divadlo 1954, č. 3, též in Čas dramatu (1957); G (=F. Götz), LD 6. 1. 1954; R. Mrlian, Divadlo 1957, č. 1; L. Smoljak, Kultura 1961, č. 8 * O nás bez nás: vbc (= V. Vrabec), SvSl 14. 5. 1955; A. Scherl, HD 1955, č. 8; J. Procházka, LD 24. 5. 1955; K. Nešvera, MF 29. 5. 1955; S. Machonin, LitN 1955, č. 25; Z. Eis, LitN 1955, č. 44; A. Noskovič, Divadlo 1956, č. 2 * Proč táta nepíše: led (= J. Lederer), VP 8. 9. 1956, Lit. příl. VP, č. 36; J. Voráček, ZM 1976, č. 7; N. Sieglová, Komenský 1976/1977, č. 6 * Tajemství Anny Marie: V. Karlíková, NŽ 1958, č. 10; JK (= J. Klokočníková), NK 1981, č. 34; (ev), Svoboda (Praha), 5. 10. 1981;(jo) /= J. Červenka/, LD 4. 2. 1982 * Moje teta, tvoje teta: J. Opavský, RP 20. 11. 1959; J. Fixa, Tvorba 1959, č. 49; A. Stránská, DivN 1959/1960, č. 9/10; M. Obst, Divadlo 1960, č. 1* Náklad do Hamburku: V. Pazourek, ZM 1960, č. 2 * Kateřina: V. Gabriel, Kultura 1961, č 42; S. Machonin, RP 12. 1. 1962 * Chlapec s klíčkem: J. Voráček, RP 22. 6. 1965; A. Stich, Knižní kultura 1965, č. 6 * Člověk v kleci: mk (= J. Marek), Impuls 1968, č. 7;(iz) /= I. Zítková/, ZN 27. 3. 1972, F. Soldan, VP 17. 4. 1972; (zh) /= Z. Heřman/, MF 23. 2. 1972 * Přicházím za tebou: (hš) /= J. Holešovský/, NK 1973, č. 35; B. B. (= B. Balajka), Práce 30. 1. 1974 * Kdo přijde pro kořist?: O. Sus, LL 1968, č. 16; gr (= J. Jirsa), VP 31. 5. 1968 * Chlapec s pletí Indiána: D. Šafaříková, Práce 26. 9. 1969 * Bledá tvář měsíce: J. Šnobr, Práce 19. 6. 1970 * Na druhé straně plotu: H. S. (= H. Suchá), ZM 1974, č. 8 * Praskot ve větvích: (jšp) /= J. Špičák/, NK 22. 2. 1978; vv, LD 28. 2. 1978; F. Soldan, VP 10. 3. 1978; F. Moravová, Práce 22. 2. 1978; O. Jeřábková, Rovnost 18. 7. 1978; A. Hájková: LM 1978, č. 9 * Zatmění slunce: (iz) /= I. Zítková/, ZN 22. 12. 1979; tg (= R. Tognerová), NK 1979, č 45; Š. Vlašín, Rovnost 24. 1. 1980; ir (= I. Richterová), Tvorba 1980, č 11; (Mx) /= H. Maixnerová/, Práce 3. 6. 1980 * Stanice Minerva: M. Uhlířová, BV 1. 7. 1986; (M.), Průboj 13. 6. 1986; Š. Vlašín, Rovnost 3. 7. 1986; A. Hájková, Tvorba 1986, č. 39, příl. Kmen.
Rozhovory: J. Lederer, ZN 7. 12. 1963; an, Práce 20. 7. 1967; A. Humplík, Práce 23. 7. 1970; OV, SvSl 17. 10. 1970; R. Kolář, MF 15. 7. 1971; J. Hořčic, Pravda 26. 5. 1973; P. Kovařík, SvSl 11. 3. 1978.
K životním jubileím: jo, RP 7. 8. 1964; (rsk), Práce 7. 8. 1974; B. Mach, Práce 10. 8. 1974; F. Knopp, LD 11. 7. 1974; P. Klusák, Revue Teplice 1974, č. 8; K. Misař, Tvorba 1974, č. 31; V. Pekárek, LM 1974, č. 6; M. Staňková, O knihách a autorech 1974, podzim; K. Misař, LM 1979, č. 7; V. Remeš, Tvorba 1979, č. 31; (cg), RP 7. 8. 1979; (ves), Práce 7. 8. 1979; V. Hnízdo, LM 1984, č. 7; V. Hrouda, Haló noviny 6. 8. 1994.
Nekrology: D. Moldanová, LM 1980, č. 10; J. Mikula, Průboj 15. 10. 1980; (v) /= V. Vodák/, LD 1. 10. 1980; (dš) /= D. Štětinová/, Práce 2. 10. 1980; pak (= P. Kácha), SvSl 2. 10. 1980; J. Janů, Tvorba 1980, č. 41; AFU (= A. Fuchs), Scéna 1980, č. 23.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Eva Šormová (1995)

Aktualizace hesla: 18. 4. 2019 (eb)

Aktualizace bibliografie: 18. 4. 2019 (eb)

zpět na hlavní stranu