Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan BURIAN

* 26. 3. 1952, Praha 
 
 
Písničkář, básník, fejetonista, autor cestopisů
 Syn Zuzany KočovéE. F. Buriana, vnuk operního pěvce Národního divadla Emila Buriana (1876–1926). Po maturitě na SVVŠ (1970) studoval v letech 1971–76 na Fakultě žurnalistiky UK obor propagace. Následující rok pracoval jako redaktor časopisu Melodie, v letech 1977–78 byl na Obvodním podniku bytového hospodářství správcem domů. Od roku 1978 je ve svobodném povolání. V roce 1971 začal vystupovat jako písničkář v pražském divadle Maringotka, v Redutě a Malostranské besedě, později se stal členem volného sdružení Šafrán. V letech 1974–85 tvořil autorskou a interpretační dvojici s Jiřím Dědečkem. Od roku 1985 vystupuje opět sám, případně příležitostně spolupracuje s dalšími písničkáři.
 Písňové texty, kritiky, recenze, fejetony a další publicistické žánry Burian uveřejňoval v novinách a časopisech: Amatérský film, Film a divadlo, Melodie, Scéna, Svobodné slovo, Jonáš, Gramorevue (1978 zde publicistický seriál Humor v písničkách), Tvorba, Lidové noviny, Mladá fronta, Tvar, Pražský deník aj. Cestopis Dědicovo putování vyšel v Echu, zájmovém časopise Jonáš-klubu (1990). Od roku 1990 spolupracuje s Českou televizí (mj. pravidelné pořady Posezení s Janem Burianem, 1992–2005, a Burianův Den žen, 2008). Český rozhlas odvysílal Burianovy programy v rámci cyklu Přestávka (s Přemyslem Rutem, 1998) a Přesýpací hodina (s Přemyslem Rutem a Janou Klusákovou, 2000–01). Burian je autorem libreta k opeře Vlastislava Matouška Osmá cesta (2002) a autorem námětu a scénáře k dokumentárním filmům Pavla Kouteckého Chilské deníky (pětidílný cyklus, 1999), Kde je pravda? (2000); Bornholm – Mimo sezónu (2000); Žít jako Dán (2000) a Islandská paměť (2000).
 

Od poloviny sedmdesátých let patří Jan Burian k nejosobitějším českým písničkářům. Společné pořady dvojice Burian+Dědeček se však svou formou blížily spíše intelektuálnímu kabaretu než folkovému koncertu a tomu také odpovídají Burianovy písně z té doby, jejichž výbor vyšel pod názvem Texty jako zájmový náklad Jonáš-klubu (a později souborně v knize Na shledanou zítra). Písním většinou nechybí humor, obvykle bývají vystavěny na pravidelných rýmovaných čtyřverších a uplatňuje se v nich – zpočátku pod zřejmým vlivem poetiky Jiřího Suchého – princip jazykové hry lexikální, rýmové i zvukové. Po rozpadu písničkářské dvojice se Burian vydal na sólovou dráhu; v jeho tvorbě od poloviny osmdesátých let přibývá melancholických poloh (Hodina duchů), naléhavé společenské reflexe a s gradujícím společenským napětím i zřetelného politického angažmá. Z textů se však neztrácí svébytný humor, jehož prizmatem Burian nahlíží aktuální společenská témata i otázky nadčasové. V devadesátých letech Burianovu písňovou tvorbu ovlivnilo setkání s poezií dánského básníka Bennyho Andersena (jejíž zhudebněné překlady Burian nazpíval na albech Unavený válečníkDrtivé jistoty). Písničkář se postupně vzdaluje obvyklým písňovým formálním schématům a přiklání se k volnému verši. Texty, soustředěné do sbírky Ženy, muži a jiné básně, jsou skeptickými zprávami o modelech, možnostech a generační podmíněnosti existence jedinců v soudobém světě. Autor většinou rezignuje nejen na rýmy, ale i na někdejší humor a metaforiku. – Svébytnými příspěvky žánru cestopisné literatury jsou Burianovy autentické záznamy z cest. Zatímco první svazek této linie jeho tvorby Cokoli o New Yorku je ještě spíše dobově typickým svědectvím o úžasu nad objevováním světa za železnou oponou, postupně se autor propracoval k originální žánrové variantě, kombinující postupy a prvky cestopisné prózy, reportáže, interview, deníkových záznamů i citace ze starší tematicky související beletristické i odborné literatury.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a publicistika: Texty (BB 1982, s J. Dědečkem); Hodina duchů (BB 1990); Rychle, než to zapomenu (vzpomínky, PP, BB, 1990); Tři hry (1991, s J. Dědečkem, obsahuje: Já nechci lítat v raketě, Rozčtvrcení osobnosti, Love story); Cokoli o New Yorku (1991); Je tu nějaký zavěšený kafe? (FF 1992); Cokoliv o Dánsku (1992); Soukromá zpráva z Arhusu aneb Deník oficiálního pozorovatele z Arhuského festivalu (1993, zvláštní příloha Druhého almanachu Burianovy kulturní ozdravovny); Sága o cestě na Island (1995); Na shledanou zítra (souborné vydání písňových textů, 1995); Zlaté časy televize (rozhovory, 1996); Chilský deník aneb Cautiverio (1998); Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři (2002); Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky (2005); Posezení s Janem Burianem (rozhovory, usp. J. Kulhánková, 2006); Další Posezení s Janem Burianem (rozhovory, usp. J. Kulhánková, 2007); Ženy, muži a jiné básně (BB 2008).
Uspořádal a vydal: První almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1993); Druhý almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1994); Třetí almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1995); Čtvrtý almanach Burianovy kulturní ozdravovny (1998); Pátý almanach Burianovy kulturní ozdravovny (2001).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Jaká radost, jaké štěstí (1973); Z dílny malých scén (1989); Den bude dlouhý (2004).
Diskografie: Hodina duchů (LP 1989, CD 1996); Večírek rozpadlých dvojic (2LP 1990); Černý z nebe (LP 1991, CD 1996); Poesie (CD 1994); Jenom zpívám (CD 1997); Unavený válečník (CD 2000); Zrcadlo (CD 2002); Blues 4. kategorie / Božskej klid (CD 2003); Drtivé jistoty (CD 2003); Dívčí válka (2CD 2006); Muži jsou křehcí (2CD 2007).

LITERATURA

Recenze: Hodina duchů: J. Zahradnický, Tvar 1991, č. 1; P. A. Bílek, NK 1990, č. 44; J. Typlt, Iniciály 1991, č. 19–20 * Rychle, než to zapomenu: J. Zahradnický, Tvar 1991, č. 26 * Tři hry: J. Lukeš, LidN 9. 9. 1991 * Cokoli o New Yorku: J. Chuchma, Tvar 1992, č. 6 * Je tu nějaký zavěšený kafe?: M. Petříček, LitN 1992, č. 22; J. Chuchma, Mladý svět 1992, č. 16 * Cokoliv o Dánsku: J. Lukeš, LidN 28. 12. 1992; M. Petříček, LitN 1993, č. 29 * Sága o cestě na Island: P. Komers, LitN 1995, č. 39 * Chilský deník: L. Sedláková, NK 1998, č. 22; V. Karfík, LitN 1999, č. 6 * Ostrovy, majáky a mosty: M. Boková, LidN 3. 5. 2002 * Ženy, muži a jiné básně: R. Kopáč, MFD 12. 5. 2008.
Rozhovory
: J. Kolář, Scéna 1991, č. 4, I. Hartman in J. B., Na shledanou zítra (1995); J. Brabec Moravský, Folk a country 2000, č. 1; J. Riedel, Uni 2002, č. 9; J. Němec, Host 2008, č. 2.
Autor hesla: Michal Přibáň (2008); Michaela Nondková (1995)
Aktualizace hesla: 30. 6. 2008 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2008 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu