IN MEMORIAM OLEG SUS 

1984

Sborník k jubileu významného estetika a literárního kritika

Publikaci In memoriam (Oleg Sus 1924–1982) k nedožitým šedesátinám docenta estetiky na brněnské filozofické fakultě připravil a roku 1984 v Brně vydal literární historik Ladislav Soldán (*1938), který tehdy pracoval v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Oleg Sus vedle svého hlavního zaměstnání působil jako externí redaktor měsíčníku Host do domu (1954–1970), publikoval v řadě dalších literárních časopisů, v letech 1968–1969 řídil brněnský měsíčník Index a v roce 1969 externě též časopis Věda a život, s jehož redakcí dlouhodobě spolupracoval již v předchozím období. V červenci 1971 byl propuštěn z fakulty, současně mu byla znemožněna jakákoli publikační činnost a jeho odborné studie vycházely pouze v zahraničí; zemřel náhle v listopadu 1982.
Strojopisný sborník o rozsahu 226 jednostranně popsaných listů byl pořízen na kancelářském papíru formátu A4; paginován byl průběžně, pouze poslední tři příspěvky jsou paginovány jednotlivě. Svázán byl do pevných desek v tmavomodrém plátně, na jejichž přední straně byl zlatým písmem vyražen název sborníku a údaj o místě a roce vydání. V tiráži je uvedeno jméno editora, náklad jediného exempláře a vysloven zákaz dalšího rozmnožování publikace. Prvopis byl v září 1984 předán rodině, kopii si v archivu ponechal editor.

S žádostí o příspěvek oslovil Ladislav Soldán Susovy někdejší kolegy, kterým se podařilo po roce 1970 zůstat na fakultě, a jeho žáky i přátele z brněnského a pražského odborného prostředí včetně těch, jimž bylo původní profesní působení během normalizace znemožněno. Vedle úvodního slova editora sborník otevírá vlastní podrobný životopis Olega Suse, sepsaný v roce 1963. Susově památce jsou věnovány básně Miroslava Červenky, Antonína Přidala, Pavla Řezníčka a Jana Skácela, osobní vzpomínkou přispěl filozof Lubomír Nový. Stručnou lexikální analýzu Susových odborných i kritických textů provedl Dušan Šlosar, Milan Jelínek se v rozsáhlejší stati zaměřil na jejich syntakticko-stylistické rysy a Miroslav Procházka sestavil výběrovou bibliografii Susových prací z oblasti sémiotiky. Osobní situaci, v níž se Oleg Sus ocitl na počátku normalizace, jinotajně komentoval literární historik Milan Kopecký. Otázkami z oblasti estetiky jako Susova hlavního odborného zájmu se ve svých studiích zabývali Robert Kalivoda, Rudolf Pečman a Josef Zumr, k někdejším vzájemným diskusím se ve svém příspěvku přihlásil i historik Josef Válka. Ostatní příspěvky nezdůrazňují přímou vazbu k Susovu dílu, Dušan Jeřábek a Jaroslav Kolár se nicméně ve svých studiích věnují osobnostem české literatury, jejichž přínos literárním dějinám býval – podobně jako v Susově případě – z různých důvodů nedoceňován, záměrně pomíjen či potírán (Hubert Gordon Schauer a Julius Feifalik). Odbornými statěmi do sborníku dále přispěli literární teoretikové Miroslav Červenka a Mojmír Otruba, historik meziválečné levicové kultury Jaroslav Bílek, historička umění Bronislava Gabrielová a folklorista Bohuslav Beneš.

Druhý strojopisný sborník dedikovaný Olegu Susovi vznikl roku 1988 a pod názvem Památce Olega Suse vyšel v rámci volné uměnovědné řady Sborníků památce.... Uspořádali ho Igor Zhoř a Jiří Šetlík, jako místo vydání jsou uvedeny Praha a Brno. Vzpomínkou na svá studentská léta i na spolupráci se Susem v redakci Hosta do domu přispěl Milan Uhde, o Susově vztahu ke Křižovnické škole čistého humoru bez vtipu pojednal Jiří Rambousek, výběrovou bibliografii Strukturalismus a sémantika v díle Olega Suse sestavil Igor Zhoř a zařazena byla i Susova stať Co vzniká a co trvá, co se vyvíjí a nevyvíjí. Do sborníku přispěli též Milena Slavická, Jiří Šetlík, Jiří Valoch, Jaromír Zemina a řada dalších autorů.