Slovník české literatury po roce 1945

Petr PUJMAN

* 8. 2. 1929, Praha

† 28. 8. 1989, Praha

Prozaik a překladatel

Syn spisovatelky Marie Pujmanové a operního režiséra Ferdinanda Pujmana (1889–1961). Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze, Křemencově ulici (1948) začal studovat na Právnické fakultě UK. Po několika měsících byl v souvislosti s činností v odnoži ilegální skupiny Pravda zvítězí, ve skupině Šeřík, kterou založila Státní bezpečnost jako provokaci, zatčen a odsouzen na patnáct let, po deseti měsících (1950) byl však propuštěn na amnestii. Jako pomocný dělník v ČKD Stalingrad se vyučil strojním zámečníkem. 1954 byl přijat na FF UK, kde studoval anglistiku a romanistiku (abs. 1959, PhDr. 1968 prací Dílo Doris Lessingové). 1960–70 pracoval v zahraničním oddělení SČSS (od 1968 SČS). Po jeho administrativním zrušení působil jako kabinový tlumočník a překladatel technických a propagačních materiálů. Od 1965 přednášel externě na Univerzitě 17. listopadu angloamerickou literaturu.

Překlady, literárně historické a kritické studie (zejména o anglicky a francouzsky píšících autorech) publikoval od 1957, od 1960 i prózy. Pro Čs. televizi adaptoval Vančurův román Pekař Jan Marhoul (1969). Přispíval do časopisů: Kultura, Světová literatura (zde např. překlad dvou kapitol románu V. Nabokova Lolita v č.2/1960), Host do domu, Literární noviny (Literární listy, Listy), Plamen, Krásná literatura, Cizí jazyky ve škole, Labyrint, Tvář, Magazín Co vás zajímá, Impuls, Sešity pro literaturu a diskusi, Orientace, Čs. voják, Dialog. V sedmdesátých letech mu k překladům propůjčili jména Mariana Stříbrná a Miroslav Drápal. Používal pseudonymu Jan Petřík a šifry p. p.

Od konce 50. let působil Pujman v české kultuře zejména jako překladatel a znalec moderní anglické a francouzské literatury; knižně debutoval studií John Milton. Jako prozaik se pak představil na sklonku 60. let dvojicí experimentálních próz s tématy osobní svobody a kompromisu, individuální a obecné morálky a přetvářky. Próza Jeroným na pouti je monologickou, sebezpytující životní výpovědí člověka, jenž se vzbouřil proti konvencím, byl potrestán a usiloval žít konformně, nicméně v touze po vzpřímenosti posléze dospěl k nové vzpouře a s novým trestem i k volnosti. Autor zde využívá postupů francouzského tzv. nového románu: bohatě členěných souvětí a problematizující autoreflexe bez epicky rozvíjeného děje. Pikareskním románem je naopak inspirována groteskní próza Prevít a zvířátka, vyprávějící o marném boji nekonformního mladého muže s hyperbolizovanou, personifikovanou průměrností a spořádaností. V barvitém, fantaskním a v duchu poetiky absurdity rozvíjeném příběhu bez psychologické kresby postav se prostupují nejen nejrůznější emociální polohy, od humoru až po hrůzu a děs, ale i motivy a postupy rozmanitých žánrů, včetně westernu a literatury špionážní. Pro mládež Pujman napsal prózu Nebezpečné dny Robina Stolky.

BIBLIOGRAFIE

Próza a práce o literatuře: John Milton (studie, 1958); Jeroným na pouti (P 1968); Prevít a zvířátka (P 1969); Nebezpečné dny Robina Stolky (P pro ml., 1975, pod pseud. Jan Petřík).
Překlady: A. Bennett: Anna z Pětiměstí (1959); D. Lessingová: Africké povídky (1961); D. Thomas: Portrét umělce jako štěněte (1961); M. Pons: Noční jízda (1963); G. J. Arnaud: Krkolomný sráz (1963); C. Roy: Eseje o francouzské literatuře (1964); A. Wesker: Ke všemu brambůrky (D rozmn. 1965); A. Sillitoe: Osamělost přespolního běžce (1965, s J. Škvoreckým) + V sobotu večer, v neděli ráno (1967); A. Robbe-Grillet: Za nový román (1970); A. Hailey: Letiště (1973, pod jm. M. Stříbrné); L. Guilloux: Černá krev (1974, s M. Drápalem, uveden pouze M. Drápal); Z. Oldenbourgová: Radost chudých (1975, s M. Drápalem, uveden pouze M. Drápal).

LITERATURA

Studie a články: M. Petříček jr.: doslov, in Prevít a zvířátka (2. vyd., 1992).
Recenze: Jeroným na pouti: Z. Kožmín, HD 1968, č. 9 * Prevít a zvířátka: J. Adam, MF 1. 4. 1970; týž, Orientace, 1970, č. 2; (jad) (J. Dvořák), Texty 1970, č. 8; P. Zajac, Slovenské pohľady (Bratislava) 1970, č. 7; vl (Š. Vlašín), Tvorba 1970, č. 20.
Nekrology: J. Slomek, MF 5. 9. 1989; O. Hostovská, Kmen 1989, č. 36; J. Lukeš, SvSl 6. 9. 1989; J. Rejžek, Scéna 1989, č. 19.
K životním jubileím: J. Lukeš, LidN 28.8. 1990.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (neuspořádáno).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945

Autor hesla: Kamila Míková (1998)

Aktualizace hesla: 30. 9. 2006 (ap)

Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2006 (ap)

zpět na hlavní stranu