Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan Blahoslav ČAPEK

* 6. 11. 1903, Třebechovice pod Orebem 
† 10. 9. 1982, Praha 
 
Literární historik, prozaik a básník
 Pocházel z rodiny českobratrského faráře. Studoval gymnázium v Pardubicích, v Hradci Králové a v Rychnově nad Kněžnou, kde v roce 1923 maturoval, poté češtinu a angličtinu na FF UK v Praze, kde byl žákem Jana Jakubce a Miloslava Hýska. Titul PhDr. získal roku 1927 prací Tvůrčí básnické dílo Josefa Václava Sládka. V letech 1928–1929 pracoval jako knihovník, od roku 1930 do roku 1936 jako redaktor časopisu Kostnické jiskry, v letech 1935–1939 a v roce 1945 jako tajemník Extenzí československých vysokých škol a v období 1938–1939 též jako úředník ministerstva zahraničí. Odtud byl převeden do Tiskového odboru předsednictva vlády, kde pracoval do roku 1941, poté byl zaměstnán v lexikografické a bibliografické komisi České akademie věd a umění. V roce 1944 byl pracovně nasazen u protiletecké obrany (Luftschutz), kde sestrval až do jara 1945. V roce 1934 se na FF UK habilitoval prací Československá literatura toleranční 1781–1861. Českou a světovou literaturu přednášel od roku 1930 až do začátku okupace na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, poté v roce 1939 a v roce 1945 na Vysoké škole obchodní. V letech 1941–1942 působil na pražské konzervatoři. Od roku 1945 byl profesorem české literatury na FF UK, od roku 1959 pracoval v Památníku národního písemnictví a v Ústavu pro dějiny UK. V roce 1968 se vrátil na FF UK, kde přednášel až do svého odchodu do důchodu v roce 1971. Podnikl několik studijních a zároveň přednáškových cest (Anglie, Švýcarsko, Švédsko, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Itálie, Indie). – Jeho první žena Vlasta Čapková (1907–1980) uveřejnila pod pseudonymem Vlasta Horská román Helena (1943) a básnickou sbírku Na rozcestí (1944), druhá manželka Dagmar Čapková (1925–2016) pracovala jako komenioložka a pedagožka, po smrti manžela se rovněž věnovala editování jeho díla z pozůstalosti. Dcera z druhého manželství Blanka Knotková (*1958) působí jako indoložka a politoložka a druhá dcera Viola Parente (*1966) jako překladatelka z finštiny a vysokoškolská pedagožka.
 Od roku 1924 přispíval hlavně do periodik: Host, Zvon, Rozpravy Aventina, Čin, Kritika, Lidové noviny, Literární noviny, Literární rozhledy, Časopis Českého muzea, Česká literatura, Acta Comeniana, Plamen, Slovo a slovesnost, Slovesná věda, Central European Observer (Praha), Slovenské smery (Bratislava), Naša veda (Bratislava), Časopis pro moderní filologii, Naše doba (zde jeho nejsoustavnější literárněkritická činnost), Česká mysl, Acta Universitatis Carolinae – Philologica 1–3 (1967 zde Dvě kapitoly o baroku) a do řady zahraničních periodik, např. Pamiętnik słowiański (Wrocław), Slavische Rundschau (Wien), Annali: Sezione Slava (Neapol, 1975 zde česky uveřejněna studie Paradox české renesance, 1976 Šaldův boj o osobnost) aj. Redigoval časopis Kostnické jiskry (1930–1936), knižnice Špalíček (s Annou Císařovou-Kolářovou, nakl. Karel Reichel 1927–1940), Sloupové pamětní (památky z doby reformace, nakl. Jan Laichter 1942–1949), rubriku poezie v časopise Tvar (1940–1948) a prózu v časopise Vinohrad (1946–1948). V samizdatu vyšla pod pseudonymem Robert Jasen (správně však mělo být uvedeno Roald Jasen) Čapkova studie Zápas o nové lidství a program nového českoslovenství (1980, tiskem v jubilejním sborníku J. B. Čapek, 2004), jež vznikla shrnutím spisu Antropismus (O nový humanismus), který byl v úplnosti vydán až z Čapkovy pozůstalosti pod názvem Antropismus. O nové lidství (2014). Pod pseudonymem Rudolf Jasen přispěl studií Dvojí funkce Masarykova úsilí obrodného do samizdatového sborníku T. G. Masaryk a naše současnost (1980). V roce 1983 vyšla jako soukromý příležitostný tisk Čapkova báseň Ztišená srdce s autorovou fotografií a daty narození i úmrtí. – Užíval pseudonymů a šifer Jan Styr; Robert (Roald) Jasen; Rudolf Jasen; J. B. Č., jbč, Jek, -k, nk.
 Literární historik Jan Blahoslav Čapek začínal jako prozaik a především jako autor poezie, přecházející od přírodní lyriky k duchovním vizím; svou beletristickou tvorbu uzavřel novelou z pobělohorského období Za jazyk přibitý.
V odborných pracích, zabývajících se z velké části starší českou literaturou, navazoval (v duchu svého učitele Jana Jakubce) na faktograficky zaměřený pozitivismus, ve výkladu se pak soustřeďoval k ideové a zvláště k mravní problematice. Tvar a estetické působení díla zůstávaly na okraji jeho zájmu. Duchovní pojímání literatury souvisí s Čapkovým evangelictvím, které se projevuje i ve výběru témat (období reformace, a zvláště osobnost Jana Amose Komenského, nové oživení protestantismu na přelomu 18. a 19. století, národní obrození, vůdčí význam Tomáše Garrigua Masaryka aj.). Celým Čapkovým dílem prochází idea čechoslovakismu. Řadě starších i novějších slovenských spisovatelů věnoval Čapek také jednotlivé studie; pasáže o slovenské literatuře zpracoval pro Jakubcovy Dějiny české literatury. I v jeho nejrozsáhlejší literárněhistorické práci Československá literatura toleranční 1781–1861, která shromažďuje bohatý pramenný materiál, zastupují většinu sledovaných evangelických autorů česky píšící Slováci. Čapkovy komeniologické studie shrnují posmrtné výbory Na cestě z labyrintu. Komenský a východní Čechy a Několik pohledů na Komenského.
Čapkův důraz na sepětí literatury a života se aktualizujícím způsobem projevil koncem třicátých let: na národní ohrožení reagoval prací Zápas o svobodu v zrcadle československé literatury, probírající dané téma od Kosmovy kroniky. Tehdejší názory rehabilitující období baroka v Čechách se pokusil korigovat ve třech studiích souboru Z kulturních dějin českých 17. a 18. století. Po válce vydal informativně zaměřený spisek Profil české poezie a prózy od roku 1918. Autory 20. století se částečně zabývá také reprezentativní výbor studií Záření ducha a slova. I v těchto podrobnějších portrétech převažuje soustředění na myšlenkový profil spisovatele, přičemž Čapek nejvíce oceňuje „touhu po Absolutnu“.
Čapek se zabýval také jinojazyčnou, zvláště anglickou literaturou, avšak s výjimkou rané studie o Henriku Ibsenovi tyto práce publikoval jen časopisecky či v podobě doslovů.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Zlomený kmen (P 1925); Henrik Ibsen a nemoc Evropy (E 1928); Slovo nad světlem (BB 1929); Boj o milost (BB 1931); Píseň písní (verš. parafráze, 1931); Augustin Doležal a jeho Tragoedia. K 140. výročí jeho hlavního díla (studie, 1931); Československá literatura toleranční 1781–1861 (2 sv., 1933); Duch české literatury předbřeznové a předmájové. Ideové proudy a osobnosti 1825–1858 (studie, 1938); Zápas o svobodu v zrcadle československé literatury. K tradici československé brannosti (studie, 1938); Jiří z Poděbrad v české literatuře (studie, 1940); Z kulturních dějin českých 17. a 18. století (soubor studií, 1940); Poutníček (doprovod k obrázkovým letopisům, 1940); Setkání (P 1946); Profil české poezie a prózy od r. 1918 (studie, 1947); Československá jednota (úvahy, 1947, s M. Pišútem); Obrana Prahy a vestfálský mír (přednáška, 1948); Záření ducha a slova (soubor studií, 1948); Duch a odkaz československé reformace (studie, 1951); Betlémská kaple v české literatuře (úvahy, 1952); Česká literatura národního obrození (+ V. Forst, skripta 1956); Jiří Rychnovský: život-dílo-doba (studie, s J. Snížkovou, 1966); Básník vesmíru a člověka (studie, 1968); Za jazyk přibitý (P 1970); Na cestě z labyrintu. Komenský a východní Čechy. K 400. výročí narození J. A. Komenského (ed. D. Čapková, studie, 1992); Několik pohledů na Komenského (ed. D. Čapková, studie, 2004); Antropismus. O nové lidství (ed. M. Kučera, studie, 2014).
Překlady: Lyra Kampanova (1942); Vavřinec z Březové: Píseň o vítězství u Domažlic (1951).
Účast v týmových pracích: Čítanka pro 3. třídu gymnasií a vyšších odborných škol (1950).
Příspěvky ve sbornících: Knížka o Šrámkovi (1927); Básníci selství. Studie o ruralismu u nás (1932); Třanovského sborník (1936); Karel Hynek Mácha (1937); Archiv pro bádání o životě a spisech J. A. Komenského (sv. 14, 1937, zde stať K žalmové poezii reformačních humanistů); Český žalmista Jiří Streyc (1937); Kde domov můj? (1940); O českou literární kritiku (1940); Nad Karafiátovými Broučky (1941); Slovník Společnosti Jaroslava Vrchlického (1942); Jednota bratrská 1457–1957 (1956); Krkonoše – Podkrkonoší (1969); Čeští evangelíci a toleranční patent (1982) aj.
Uspořádal a vydal: Sestry v kráse (výbor z české lyriky, 1941); Pozdravy mládí a naděje (antologie z mladé poezie, 1947); Hviezdoslav (antologie, 1949).

LITERATURA

Knižně: D. Čapková: Jan Blahoslav Čapek (medailon k 10. výročí úmrtí, 1992); Jan Blahoslav Čapek. Jubilejní sborník 1903–2003 (ed. J. Štěpán, 2004).
Studie a články: dčv (= D. Čapková): Komeniologické práce J. B. Č., Acta Comeniana 1974, č. 7; L. Šmíd: Ocenění pokrokového významu husitského krále Jiřího z Poděbrad v odkazu literárního historika Jana B. Čapka, Vlastivědný zpravodaj Polabí 1983, č. 3/4; L. Šmíd: Literárněvědný odkaz J. B. Čapka, Kostnické jiskry 1983, č. 2; J. Skutil: Jan Blahoslav Čapek, in: Z kralické tvrze 1996/1997, sv. 21; V. Viktora: Jan Blahoslav Čapek, Studia Comeniana et historica 1999, č. 61; D. Čapková: J. B. Čapek o významu Jana Blahoslava, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 11; J. Štěpán: Jan Blahoslav Čapek a Kostnické jiskry, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 35; Z. Sojková: Jan Blahoslav Čapek na Slovensku roku 1947, in: Z. S. Návraty a setkávání (2008).
Recenze: Slovo nad světlem: A. Novák, Lumír 1929/1930, č. 4; F. X. Šalda, ŠZáp 3, 1930/31, s. 35 * Augustin Doležal a jeho Tragoedia: A. N. (= A. Novák), LidN 14. 4. 1932 * Československá literatura toleranční 1781–1861: J. Vodák, České slovo, 7. 9. 1933; J. Poničan, Slovenské smery 1933/1934, č. 10; J. Jakubec, Naše věda 1934, č. 7; A. Novák, ČČH 1935, s. 172; J. Štěpán, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 17; L. Šmíd, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2003, č. 20 * Zápas o svobodu v zrcadle československé literatury. K tradici československé brannosti: Jaz., Česká osvěta 1937/1938, č. 10 * Duch české literatury předbřeznové a předmájové. Ideové proudy a osobnosti 1825–1858: P. E. (= P. Eisner), Prager Presse 2. 11. 1938; jšr (= J. Šnobr), Česká osvěta 1938/1939, č. 8 * Jiří z Poděbrad v české literatuře: Nepodepsáno, Naše zprávy 1940, č. 94; r., Naše doba 1940/1941, č. 1; Jaz., Česká osvěta 1940/1941, č. 2; H. Zatschek, Deutches Archiv für des Mittelalters 1943, s. 662 * Z kulturních dějin českých XVII. a XVIII. století: rja (= F. Rojka), Česká osvěta 1940/1941, č. 4; J. Š. Kvapil, Naše doba 1940/1941, č. 4 * Setkání: mp, LD 6. 4. 1947, Hý (= L. Holý), SvSl 2. 4. 1947 * Profil české poezie a prózy od r. 1918: J. Poch, Česká osvěta 1947, č. 6/7;mp, LD 6. 4. 1947; L. Matějka, Svobodné noviny 27. 4. 1947; J. Hrubeš, Kulturní politika 1946/1947, č. 37; L. Holý, SvSl 9. 3. 1947; J. Haller, Naše řeč 1947, č. 5/6; J. Hájek, Tvorba 1947, č. 15, gr (= A. Grund), LF 1947, č. 2; F. Götz, Národní osvobození 10. 4. 1947 * Záření ducha a slova: L. Holý, Slovesná věda 1947/1948, č. 3; V. T., PL 18. 4. 1948; M. Sedloň, RP 14. 3. 1948; J. Morák, My 48, 1948, č. 32; D. M., Vyšehrad 1948, č. 5; J. Brambora, Svobodné noviny 25. 4. 1948; V. Běhounek, Práce 3. 9. 1948; V. Štěpánek, LF 1949, č. 4; D. Šajtar, Slezský sborník – Acta Silesiaca 1951, č. 1 * Za jazyk přibitý: I. Zítková, MF 9. 4. 1971; J. Matějček, Křesťanská revue 1971, č. 5; L. Klobása, Český bratr 1971, č. 3; Dr. M. K. (= Miroslav Kaňák), Český zápas 1971, č. 6 * Paradox české renesance (časopisecky 1975): Z. Tichá, ČL 1976, č. 6; N. Rejchrtová, Kostnické jiskry 1976, č. 26 * Na cestě z labyrintu. Komenský a východní Čechy: J. Skutil, Vlastivědný věstník moravský 1993, č. 3 * Několik pohledů na Komenského: V. Viktora, Acta Comeniana 2005, sv. 19.
K životním jubileím: Z., LitN 1953, č. 46; L. Šmíd, Kostnické jiskry 1963, č. 38; -jšp- (= J. Špičák), SvSl 6. 11. 1973; L. Š. (= L. Šmíd), Kostnické jiskry 1973, č. 37; E. Michálek, LF 1973, č. 4; (kr), LD 6. 11. 1973; M. Kaňák, Český zápas 1973, č. 44; (ra) /= V. Viktora/, Pravda 3. 11. 1978;Ns (= J. Nečas), Kostnické jiskry 1978, č. 36; E. Michálek, SvSl 3. 11. 1978; J. Lejdar, Český bratr 1978, č. 10; B. B. Bašus, Kostnické jiskry 1978, č. 36; M. Kaňák, Theologická revue Církve československé husitské 1979, č. 4; L. Šmíd, Kostnické jiskry 1983, č. 44; J. Skutil, Studia Comeniana et historica 1992, č. 48; M. Selucká, Katolický týdeník 1993, č. 48; J. Štěpán, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2002, č. 33; D. Čapková, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 2002, č. 36 a 37; A. Fetters, U nás 2012, č. 4, příl. Literární tradice našeho kraje.
Nekrology: L. Šmíd, Kostnické jiskry 1982, č. 31; Z. Matějček, Křesťanská revue 1982, č. 9; A. Kratochvíl, Národní politika (Mnichov) 1982, č. 11; M. Kaňák, Český zápas 1982, č. 40; (iš), LD 21. 9. 1982; A. Molnár, Kostnické jiskry 1982, č. 31; V. Forst, ČL 1983, s. 191; Z. Matějček, Jednota bratrská 1983, č. 1; M. Kopecký, Studia Comeniana et historica 1983, č. 25; E. Michálek, LF 1983, č. 2; M. Bečková, Slavia 1984, č. 2; M. Bečková, Acta Comeniana 1985, sv. 6.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Databáze Obce překladatelů
Databáze českého uměleckého překladu
Autor hesla: Radko Pytlík (1995); Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 20. 8. 2019 (eb)
Aktualizace bibliografie: 20. 8. 2019 (eb)
 
zpět na hlavní stranu