Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 SVAZ ČESKOSLOVENSKÝCH SPISOVATELŮ (2) 

 1977 - 1990 
 
 Profesní a odborová organizace sdružující spisovatele, literární teoretiky, kritiky a překladatele
 

Federální Svaz československých spisovatelů (SČSS) byl založen v době stabilizované politické i společenské situace zcela kontrolované Komunistickou stranou Československa (KSČ). Kromě své reprezentační funkce zastřešoval spolupráci s partnerskými institucemi v zahraničí, zvláště v zemích východního bloku, a koordinoval činnost obou národních svazů (Svaz českých spisovatelůSČS a Zväzu slovenských spisovateľov – ZSS), které podléhaly republikovým ministerstvům kultury a řídily oficiální literární život v Československu. Zatímco Svaz českých spisovatelů (SČS) byl hlavním nástrojem politicky motivované personální selekce literárního života v České socialistické republice, Zväz slovenských spisovateľov, který vznikl roku 1969 paralelně se záhy zlikvidovaným (tzv. Seifertovým) Svazem českých spisovatelů, si zachoval kontinuitu a v porovnání s českou organizací i určitou autonomii.
Ustavující sjezd Svazu československých spisovatelů (8.–9. 12. 1977 v Praze) měl především demonstrovat jednotu spisovatelů obou republik a deklarovat jejich podporu oficiální kulturní politice (sjezdu se zúčastnili vrcholní političtí představitelé a v referátech zazněly odsudky Charty 77). Předsedou SČSS byl na ustavujícím sjezdu zvolen prozaik Jan Kozák, jehož ve funkci potvrdily i oba následující sjezdy. Zatímco II. sjezd SČSS (9.–10. 3. 1982 v Praze) měl za úkol především potvrdit status quo, na III. sjezdu SČSS (13.–14. 5. 1987 na Dobříši) již zazněla opatrná kritika neaktuálnosti a neatraktivnosti literárních časopisů (Rudolf Chmel), soudobé knižní produkce ve srovnání s knižní kulturou šedesátých let (Josef Šimon), cenzurní praxe (Karel Sýs) i menšinovosti a výběrovosti spisovatelské organizace, která řadě významných či populárních autorů ponechává pouze statut kandidátů členství anebo jim členství vůbec nenabízí (Josef Hotmar poukázal zvláště na situaci autorů literatury faktu; dále v této souvislosti jmenoval Adolfa Branalda, Oldřicha Daňka, Bohumila Hrabala, Jiřího Svetozara Kupku, Jana SkácelaJiřího Šotolu). Kritiku členské politiky SČSS i národních svazů sice ostře odmítl předseda SČS Ivan Skála, nicméně spisovatelé se přiklonili k oficiální politice perestrojky a glasnosti.
Požadavek „integrace literárních tvůrčích sil“, tedy umožnění vstupu doposud vyloučených tvůrců do oficiálního literárního života, zazníval na sklonku osmdesátých let stále silněji (např. na konferenci SČSS k 70. výročí vzniku Československa 25. 10. 1988). 28. února 1989 se předsedou SČSS stal slovenský básník Miroslav Válek (1927–1991), v letech 1969–1988 ministr kultury Slovenské socialistické republiky, který byl této tendenci nakloněn a podporoval ji v obou národních svazech. Oficiální spisovatelské organizace však nebyly schopny reflektovat společenský pohyb a jejich demokratizační kroky byly nedostatečné a příliš pomalé. Začátkem října 1989 zástupci SČSS (Ladislav Ballek, Vladimír Kolár, Petr Prouza a Milan Šútovec) jednali v bavorském Frankenu s exilovými spisovateli na konferenci nazvané Dialog, nebo konfrontace, již uspořádala organizace Opus bonum, k zásadnímu sblížení obou skupin však nedošlo. Po listopadu 1989 existence federální spisovatelské organizace pozbyla smyslu. Představitelé Sdružení českých spisovatelů (nástupce Svazu českých spisovatelů) a Zväzu slovenských spisovateľov sice zahájili jednání o případném založení Syndikátu československých spisovatelů, prudký společenský vývoj však tyto úmysly předešel. Zväz slovenských spisovateľov zanikl 18. 1. 1990 a Sdružení českých spisovatelů 31. 3. 1990. Zánik obou národních spisovatelských organizací znamenal i konec Svazu československých spisovatelů, jehož majetkové i právní závazky byly zlikvidovány k 31. 12. 1990.
Sekretariát SČSS sídlil v Praze na Národní tř. č. 11.

 

LITERATURA

Knižně: Protokol ustavujícího sjezdu Svazu československých spisovatelů (1978); II. sjezd Svazu československých spisovatelů (1982); Protokol III. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1987).
Prameny: J. Kadlec: Spisovatelské kontakty se světem, Tvorba 1982, č. 9; J. Kozák: Zobrazovat život a zápasy člověka naší epochy, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 11; J. Čejka: Po sjezdech spisovatelů, Tvorba 1982, č. 11, příl. Kmen; L. Štrougal: Literatura – zdroj vědění a krásy, Tvorba 1982, č. 11; M. Rafaj: Pracovní sjezdy spisovatelů, Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 5; Literatura za mír a socialismus, LM 1982, č. 7; R. Chmel: Čeká nás mnoho práce, RP 15. 1. 1983; F. Cinger: Literatura v procesu společenských přeměn. Začal II. sjezd Svazu čs. spisovatelů, RP 14. 5. 1987; J. Kozák: Tvořit ve jménu člověka, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 20; Dopis ústřednímu výboru KSČ, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 20; Nově zvolený výbor, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 20; Usnesení III. sjezdu SČSS, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 20; J. Šimon: Chceme socialismus, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 21; Z diskuse na III. sjezdu SČSS, RP 16. 5. 1987; J. Hotmar: Pravdě je třeba pohledět do tváře, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 23; Zo správy ÚV Zväzu československých spisovateľov III. zjazdu ZČSS, Slovenské pohľady 1987, č. 8 (projev M. Jakeše tamtéž); L. Knězek: Po III. zjazdě Zväzu československých spisovateľov, Romboid 1987, č. 9; r.: Každodenní plebiscit (výtah z příspěvků na slavnostním zasedání ÚV SČSS, Dobříš 25. 10. 1988), Kmen 1988, č. 47 a 48 (+ analýza: J. Sirotek: Literární plebiscit? Prostor 1990, č. 13); Spisovatelé a republika, Tvorba 1988, č. 44; R. Chmel: Hledejme pravdu dějin. Tvorba 1988, č. 44; Stanovisko předsednictva, LidN 1989, č. 6, červen; J. Peterka: Naši a sovětští spisovatelé, RP 21. 9. 1989; J. Chuchma: Literární chuchmury, Echo 1989/90, č. 1; Společné vyhlášení Sdružení českých spisovatelů a Svazu slovenských spisovatelů, Kmen 1989, č. 52 (zde); pok: Konec starých časů, Kmen 1990, č. 4 (zde); F. Cinger: Bude zřízena nadace. Definitivní konec bývalého SČSS, RP 19. 12. 1990.
Rozhovory: J. Kozák: Slovo za mír (připr. Jaromír Pelc), Tvorba 1983, příl. Kmen č. 23; V. Adlová: Spisovatelé a svět (připr. E. Křížová), ZN 12. 12. 1983; M. Válek: Co vy na to, soudruhu Válku? (připr. Juraj Halas a Jan Lipavský), RP 4. 3. 1989, příl. Haló sobota č. 9; M. Válek: Je pouze jedna literatura (přpr. P. Frýbort a O. Neff), Kmen 1989, č. 37.
Archiv: LA PNP: Fond Svaz československých spisovatelů (neuspořádáno).

  Autor hesla: Kateřina Bláhová (2010)
  Aktualizace textu hesla: 10. 3. 2010 (kb)
  Aktualizace bibliografie: 10. 3. 2010 (kb)
zpět na hlavní stranu