Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír  KOLÁR

* 22. 6. 1947, Praha  
 
 
Literární historik, kritik a publicista
 

Otec, František J. Kolár (1919–1984), byl politický pracovník, novinář a publicista, matka, Jaromíra Kolárová (1919–2006), byla prozaičkou, filmovou a televizní scenáristkou, dramatičkou. Nejednoduché dětství (otec v padesátých letech vězněn) prožil Kolár v Ostravě, kde absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu (maturoval roku 1965). V letech 1965–1970 studoval na Filozofické fakultě UK filozofii a češtinu (PhDr. 1977 prací Kritika nábožensko-existenciálních konstrukcí ve filozofii N. A. Berďajeva a rozbor jejich kořenů). Poté pracoval jako redaktor v Československém rozhlasu (1970–1972), v Československé televizi (1972–1974) a v Literárním měsíčníku (1974–1975). V letech 1975–1980 působil jako odborný pracovník Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v oddělení teorie literatury. Na počátku osmdesátých let se stal šéfredaktorem časopisu Film a doba (1981–1988), odkud odešel do téže funkce v Literárním měsíčníku (1989). V letech 1990–1991 učil na základní škole, později působil jako vedoucí kulturní rubriky Haló novin (1991–1993). V období 1994–1997 učil na střední škole český jazyk a literaturu a dějepis. Po krátkém působení v redakcích Deníku Práce a časopisu Antique byl v letech 1998–2000 šéfredaktorem Technicko-ekonomického zpravodaje Vodních staveb, v letech 2000–2004 opět středoškolským učitelem a následně jazykovým redaktorem v Hospodářských novinách (2004–2012); poté odešel do důchodu.

 Debutoval v roce 1964 básní v Červeném květu. Publikoval v periodikách, v nichž pracoval, a rovněž v Univerzitě Karlově (1965–1967, publicistika), Tvorbě (zde jako příloha č. 7/1979 studie Novopozitivismus – nebezpečí pro literární historii a č. 24/1980 studie Marxistické myšlení o literatuře v letech 1945–1948 a dnešek), v Rudém právu, Tribuně, Mladém světě (1979–1980 externím lektorem mladé literatury), České literatuře aj. Po roce 1989 publikoval povídky a literární i divadelní recenze v Haló novinách, Obrysu-Kmeni, Naší pravdě a v kulturní příloze Hospodářských novin, literární kritiky též v Deníku Práce. – Používal pseudonymů a šifer: Jiří Vojtěch (Literární měsíčník, 1974), Jaroslav Čermák (Univerzita Karlova, 1967); V. K., -vrk- (Tvorba, Literární měsíčník aj.), (vk).
 

Již Kolárova prvotina, sbírka povídek Svět bez masky, proklamuje konfrontaci pravdy a zdání, etické normy a konkrétní etiky okamžiku. Prostředkem tohoto sváru, jehož nedramatický výsledek je předem dán, se nejednou stává pohled dětského vypravěče. Svět dítěte Kolár také později učinil základem rozsáhlejšího ztvárnění autobiografických zkušeností (Táta je doma). Problémy současnosti jsou v autorových prózách představovány a řešeny pomocí jednoduchých tezí transformujících banalitu každodenního hemžení v pozitivní zápas „o něco“ (např. Pachuť medu, odehrávající se v prostředí redakce novin) a tomuto modelu zůstává Kolár věrný i v nových společenských poměrech (próza Bylo to hustý, pane profesore z prostředí neprestižní střední školy). Osudy svých židovských předků z otcovy strany, kteří téměř všichni zahynuli během holokaustu, zpracoval v dokumentárním románu Vyhnaní ze života.Jako kritik sledoval Kolár usilování svých generačních souputníků, a i zde nacházel především zápas o socialistický ideál (Mladé zápasy, Sondy).

BIBLIOGRAFIE

Próza a práce o literatuře: Svět bez masky (PP 1980); Mladé zápasy (EE literárněkritic., 1981); Sondy. K problematice mladé literatury sedmdesátých let (soubor recenzí, 1981, + J. Adam + P. Bílek); Táta je doma (R 1985); Pachuť medu (R 1989); Co už máma nenapsala (vzpomínky, 2008); Bylo to hustý, pane profesore (P 2011); V nechtěné roli (LF 2019); Vyhnaní ze života (dokument P 2022).
Účast v týmových pracích
: Rozumět literatuře 1. Interpretace základních děl české literatury (1986).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Dobrý deň Lacovi Novomeskému (1975); Vítězný únor 1948 (Státní knihovna ČSSR, 1977); Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978 (1980); Umění a kritika (1980); Wolker dnešku (1981); Vedeckotechnická revolúcia a literatúra (Bratislava 1982); Kritika buržoáznych koncepcií v literárnej vede (Bratislava 1982); Spoluvytvářet pravdu zítřka (1982); Jahrbuch für Kunst und Literatur (Stuttgart 1988).
Uspořádal a vydal: J. Peterka: Okna do mrazu (1981); J. Kolárová: Divný čas, divná láska. Posmrtné vydání pamětí (2006); U Dunkerquu za svobodu, v Ruzyni za čest. Podle záznamu vzpomínek F. J. Kolára (2016).

LITERATURA

Recenze: Svět bez masky: Z. Pavelka, RP 27. 12. 1980; V. Macura, Tvorba 1981, č. 2; P. Bílek, LM 1981, č. 5 * Mladé zápasy: D. Sedlická, MF 27. 10. 1981; I. Mojík, Slovenské pohľady 1982, č. 11 * Sondy: M. Vacík, LD 10. 2. 1982; J. Lukeš, SvSl 20. 2. 1982; S. Juga, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 6 (též o Mladé zápasy); B. Hoffmann, Český jazyk a literatura 1982/1983, č. 1; I. Mojík, Slovenské pohľady 1982, č. 10 * Táta je doma: V. Křivánek, MF 17. 10. 1985; I. Matějka, Kmen 1986, č. 16 * Pachuť medu: F. Cinger, RP 14. 6. 1989; J. Švandelík, Práce 4. 7. 1989; M. Nezval, MF 17. 8. 1989; V. Novotný, ZN 21. 11. 1989; V. Píša, LM 1989, č. 9; I. Vízdalová, Kmen 1989, č. 25; J. Chuchma, ROK 1990, č. 1 * Co už máma nenapsala: F. Cinger, Právo 14. 10. 2008; E. Bernardinová, Obrys–Kmen 2008, č. 48 * Bylo to hustý, pane profesore: A. Mikulášek, Obrys–Kmen 2011, č. 43 * U Dunkerquu za svobodu, v Ruzyni za čest: A. Mikulášek, Haló noviny 7. 11. 2018, příl. Literatura–Umění–Kultura č. 45; Z. Hrabica, Národní osvobození 2017, č. 2 * Vyhnaní ze života: E. Frantinová, Naše pravda 2023, č. 44, příl. Literatura–Umění–Kultura č. 44.
Rozhovory: A. Mikulášek, Obrys–Kmen 1996, č. 9; M. Černík, Obrys–Kmen 2010, č. 11.
Autor hesla: Vladimír Macura (1998); Alena Přibáňová (2024)
Aktualizace hesla: 25. 3. 2024 (ap)
 
zpět na hlavní stranu