Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír BINAR

* 6. 10. 1941, Velké Meziříčí 
† 13. 1. 2016, Praha 
 
Literární historik, editor, prozaik, překladatel
 Narodil se v rodině berního úředníka, který po únoru 1948 nuceně pracoval jako dělník. Manželka Miroslava Binarová (* 1951, roz. Klima), původem z Tahiti, překládá a vyučuje jazykům (francouzština, španělština, čeština).
Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Opavě (1958) nebyl Binar z politických důvodů přijat ke studiu a pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Od 1961 studoval na FF UK bohemistiku a filozofii; 1965–68 byl v rekonvalescenci po komplikovaném úrazu. Absolvoval 1968 diplomovou prací Jakub Deml – vymezení vnitřního vývoje osobnosti a díla. 1969 se stal odborným asistentem na katedře české literatury FF UK (PhDr. 1970 prací Jakub Deml), 1975 však dostal výpověď a žil ve svobodném povolání. Působil jako editor a překladatel z francouzské a slovenské literatury. Od 1989 byl redaktorem v nakladatelství Práce, 1990 se vrátil na katedru, nyní Ústav české literatury a literární vědy FF UK. V rámci přednáškové činnosti, tematicky čerpající z problematiky české literatury první poloviny 20. století, navštívil v 80. a 90. letech Vídeň, New York a Mnichov; pro Binarovu původní literární tvorbu jsou však důležité zejména pobyty ve Francii a Francouzské Polynésii (1973, 1976, 1983–85, 1994 i v dalších letech).
 

Verši, prózou a literárněhistorickými pracemi přispíval od 1961 do periodik: Červený květ, Host do domu, Mladá fronta, Listy, Glosy ze Strahova, Výběr a Wiener slawistischer Almanach (1979 zde edice Demlových textů doprovozená studií Jakub Deml – básník tragičnosti české individuality). Po 1989 publikuje v Nových knihách, Lidových novinách, Souvislostech a České literatuře, v literárním časopise Podium (Vídeň) a v literární příloze novin Augustin, nazvané Der Hammer (Vídeň).
V roce 1974 založil s Bedřichem Fučíkem samizdatovou edici Rukopisy VBF Praha, pro kterou editorsky připravil především čtrnáctisvazkové Dílo Jakuba Demla (1978–83, s Bedřichem Fučíkem, obsahuje také Zprávu o díle Jakuba Demla napsanou Binarem a Bedřichem Fučíkem, 1978), jakož i další demlovské edice: Jakub Deml: Ledové květy (1978), Dopisy Jakuba Demla Vítězslavu Nezvalovi (1980), Listy Jakuba Demla Janu Amosi Vernerovi (1980), Trialog (korespondence Vladimíra Holana, Jakuba Demla a Vlastimila Vokolka, 1980), Listy Jakuba Demla Čeňku Vořechovi (1982), K Březinovi (1983), Trialog: Nezval - Deml - Holan (soubor vzájemné korespondence, dedikací, básní a esejistických projevů, 1986). Dále zde uspořádal a vydal: Dílo Bedřicha Fučíka (1986–1989, 6 sv., s Mojmírem Trávníčkem 5 sv.), Stanislav Vodička: Básník Jakub Deml v Tasově (1978) + Umírající kolátora (1980-1981), Rudolf Klima: Monsieur Sakra (1979, též in Západ, č. 6/1985).
V rámci této edice publikoval i vlastní původní práce: Čin a slovo (eseje o Jakubu Demlovi, 1978), Číňanova pěna (próza, 1981, později in Revolver Revue 1999, č. 41), Playback (román, 1981, knižně 2001), Dimanche à Paris (próza, 1986, později in Revolver Revue 2002, č. 50), Hlava žáru (výbor z básní z let 1959–68 + Kolokvia I, vzpomínková deníková próza, 1986), Emigrantský snář (soubor korespondence z let 1983–85, 1995, knižně 2003).
Vedle řady literárních pásem (z děl Jakuba Demla, Stanislava Vodičky, Vítězslava Nezvala, Bedřicha Fučíka, F. X. Šaldy, Charlese Baudelaira a francouzských prokletých básníků), inscenovaných především v Památníku národního písemnictví nebo v pražské poetické vinárně Viola, je Binar rovněž autorem scénáře k trojdílné televizní hře Mrtvé duše (Bratislava 1970: 1. Nákupčí duší, 2. Zrcadla, 3. Bludiště, r. Dušan Palka, podle Nikolaje Vasiljeviče Gogola); pro Československý rozhlas scenáristicky připravil literární pásma: Jan Amos Komenský: Orbis pictus (1970), Bratr Oldřich, Čech z Furlánska (1970) aj.
V periodikách či v samizdatu užíval též šifry V. B., své rané verše publikoval časopisecky pod pseudonymem Vladimír Rybka.

 Bohatou editorskou činnost provází Binar řadou komentářů a doslovů (k dílům Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka, Stanislava Vodičky, Františka Gellnera, Karla Tomana, Fráni Šrámka aj.) založených na analyzujícím přístupu k vnímání literárního díla jako soustavy vzájemně se podmiňujících složek. Ve finální podobě však spěje k vyjádření syntetizujícího charakteru tvorby, zahrnující stejně tematická jako žánrová, ideová a historická východiska.
Pro Binarovy verše (Hlava žáru) je příznačná fascinace konkrétně viděným každodenním životem a zároveň fascinace snem, jenž tuto realitu transponuje do vyšší roviny bytí. Napětí mezi touhou oddat se fikci a nemožností uniknout všeobsahující žité skutečnosti, která fikci-sen drasticky rozrušuje, je základním rozporem Binarovy tvorby. Východisko z něj nachází v konfrontaci obou zdánlivých antagonismů a zároveň v jejich propojování do paradoxní koexistence, v níž realita implikuje sen a naopak.
Úsilí zachovat významové napětí při souběžném omezení fabulace charakterizuje i Binarovy prózy. V románu Playback, lyrickém toku postřehů, dojmů a vizí, toto úsilí nabylo podoby jediného souvětí, umožňujícího variovat a významově konfrontovat jednotlivé komponenty výpovědi. „Somnambulní třeštění“ prostupuje všední realitou rovněž v prózách Dimanche à Paris nebo Číňanova pěna. Zde jsou dílčí obrazy propojeny v jedinou všeobsáhlou metaforu, která vyslovuje trpkost i chválu lidské existence a která se vystižením nuancí duchovního života snaží o chápání světa jako celku.
Emigrantském snáři vyrůstá ze sekvence dopisů, zaslaných v průběhu dvou let rodině a přátelům z exotického Tahiti, obraz života, napjatého mezi Tahiti a Čechami, privátním a společensko-kulturním děním. Text se pohybuje na žánrové hranici mezi románem v dopisech a dokumentem.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Playback (P 2001, smz. 1981); Emigrantský snář (korespondence 2003, smz. 1995).
Uspořádal a vydal knižně: Jakub Deml: Tasov (PP 1971, V. B. bibliografie a studie, vše další Miloš Dvořák); Odevzdal jsem svůj lístek ve znamení revoluce – Literární pásmo věnované 60. výročí VŘSR a jejímu vlivu na formování základů české socialistické kultury (BB a PP 1977); Stanislav Vodička: Tam, kde usínají motýlové (básnické prózy 1978); Ikaros věčně živý - Vyprávění o odvěké touze člověka létat (BB a PP 1980); Poutníkův labyrint světa (BB a PP 1980); Marie Stryjová: Nad rovinou (PP 1982); Stanislav Vodička: Planina ticha (PP 1983, v předchozích edicích pod názvem Umírající kolátora); Jan Neruda: Zelená hvězdo v zenitu (BB 1984); Stanislav Vodička: Na vzdušné pěšince (PP 1984); Živý pramen – Výbor z české a slovenské lidové poezie (BB 1984); Josef Čapek: Rodné krajiny (PP 1985); František Gellner: V tvou korunu, živote – Výbor z poezie Františka Gellnera, Karla Tomana a Fráni Šrámka (BB 1989); Jakub Deml: Miriam – Moji přátelé (básně v próze 1990); Stanislav Vodička: Jepičí okamžiky (PP 1990); Josef Kostohryz: Melancholie (PP 1991); Bedřich Fučík: Čtrnáctero zastavení (medailony českých spisovatelů 1992, s Mojmírem Trávníčkem) + Píseň o zemi (studie 1994, s Mojmírem Trávníčkem) + Setkávání a míjení (studie 1995, s Mojmírem Trávníčkem); Lilly Hodáčová: Zpěv Orfeův (autobiografický román 1995); Karel Švestka: Couvání do času (PP 1997, s autorem + Jaroslavou Jiskrovou); Bedřich Fučík: Kritické příležitosti I (studie a stati 1998, smz. 1986, s Mojmírem Trávníčkem); Stanislav Vodička: Básník Jakub Deml v Tasově (vzpomínky 2001, (kratší verze) smz. 1978 a 1980); Bedřich Fučík: Kritické příležitosti II (studie 2002, smz. 1987, s Mojmírem Trávníčkem); Bedřich Fučík: Rodná krajina básníkova (2003, smz. 1989); Jakub Deml: Pilger des Tages und der Nacht. Prosa, Lyrik, Tagebuchtexte (Mnichov 2005, s Christou Rothmeierovou); Bedřich Fučík: Paralipomena (2006).
Samizdatové edice (Rukopisy VBF): Dílo Jakuba Demla (1. Moji přátelé, 1980; 2. Můj očistec, 1980; 3. Domů, 1982; 4. Tajemná loď, 1983; 5. Mohyla, 1982; 6. Oltář v poli, 1978; 7. Tepna, 1978; 8. Není dálky, 1978; 9. Česno, 1983; 10. Zapomenuté světlo, 1979; 11. Bílek a Jenewein, 1983; 12. Mé svědectví o Otokaru Březinovi, 1983; 13. Chléb a slovo, 1983; 14. Slovo k přátelům - výbor z korespondence Jakuba Demla /1989-1960/, rkp.; Zpráva o uspořádání Díla Jakuba Demla, 1978, vše s Bedřichem Fučíkem); Dílo Bedřicha Fučíka (1. Kritické příležitosti I, 1986; 2. Kritické příležitosti II, 1987; 3. Setkávání a míjení, 1988; 4. Píseň o zemi, 1989; 5. Čtrnáctero zastavení, 1987; s Mojmírem Trávníčkem; 6. Rodná krajina básníkova, 1989); Jakub Deml: Ledové květy (1978); Jakub Deml: K Březinovi (deníkový text 1983, časopisecky RR 2000, č. 44); Dopisy Jakuba Demla Vítězslavu Nezvalovi (korespondence 1980); Listy Jakuba Demla Janu Amosi Vernerovi (korespondence 1980); Trialog (korespondence Vladimíra Holana, Jakuba Demla a Vlastimila Vokolka (korespondence 1980); Listy Jakuba Demla Čeňku Vořechovi (korespondence 1982); Stanislav Vodička: Básník Jakub Deml v Tasově (vzpomínky 1978); Rudolf Klima: Monsieur Sakra (z rodinného archivu 1979); Stanislav Vodička: Umírající kolátora (PP 1980-81); Jakub Deml: Dedikace Jakuba Demla. Soubor Demlových dedikací přátelům a příbuzným (1986); Trialog: Nezval - Deml - Holan (soubor vzájemné korespondence, dedikací, básní a esejistických projevů, 1986, tiskem in RR 1996, č. 32) (mimo Rukopisy VBF): Jakub Deml: Ledové květy (nepublikované texty a dopisy, Listy přátel, Olomouc 1973); Přátelství z těžkých let (korespondence, samizdat Z. Vítězové 1978, se Z. Vítězovou).
Účast v kolektivních pracích: Slovník českých spisovatelů (2000).
Příspěvky ve sbornících: Narozeni na přelomu století (Literární archiv č. 32–33/2000–2001, zde Vzájemná korespondence Bedřicha Fučíka a Jana Zahradníčka z let 1929–1960).
Překlady knižně: Ján Hrušovský: Pohroma (R 1974); Ján Martiš: Ve službách čtyř císařů (R 1977); Gilbert Cesbron: Vězení i království (R 1979); Claude Simon: Vítr (R 1980); Peter Kováčik: Čas do úsvitu (PP 1980); Gilbert Cesbron: Pařížská neviňátka (R 1982); Bengt Danielsson: Gauguin na Tahiti a Markézách (biografie 1983); Sébastien Japrisot: Vražedné léto (R 1984); Ján Lenčo: Hvězdné okamžiky (PP 1986); Ján Martiš: V souhvězdí severu (R 1988); Didier van Cauwelaert: Bez zpátečního lístku (R 1996).

LITERATURA

Bibliografie: Bibliografie Vladimíra Binara (zde).
Studie a články: M. Trávníček: Rukopisy VBF – K historii samizdatu, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, 1991, č. 2–3.
Polemiky: J. E. Frič, LidN 16. 10. 1998 + Host 1998, č. 14 (polemiky nakladatele s článekm V.B., Vražda na díle Jakuba Demla, in LidN 22. 8. 1998); M. Trávníček, Host 1998, č. 14 (polemika s rozhovorem o vydávání díla J. Demla (LidN 22. 8. 1998); S. Škoda: Problém jednoho velkého dé: Stručná zpráva o (ne)vydávání díla Jakuba Demla, Host 2005, č. 7; M. Kořená, LidN 6. 10. 2001 (kritika nakl. praktik Torstu, zejména vydání knihy Básník Jakub Deml v Tasově, Binarem edičně připravené); J. Šulc, LitN 2001, č. 42 (reakce na kritiku praktik nakladatelství Torst a o genezi knihy Básník Jakub Deml v Tasově); R. Krumphanzl, KPRR 2002, č. 22 (reakce na článek M. Kořené).
Recenze: Čin a slovo: B. Fučík, in B. F., Píseň o zemi (1994) * Ikaros věčně živý: K. Suda, ZM 1981, č. 7 * Poutníkův labyrint světa: B. Svadbová, Tvorba 1983, č. 10, příloha Kmen č. 10 * Zelená hvězdo zenitu: V. Křivánek, doslov, in Zelená hvězdo zenitu (1984) * Číňanova pěna: R. Krumphanzl, KPRR 2000, č. 18 * Playback: A. Jelínek: LidN 12. 1. 2002; O. Vágner, Aluze 2002, č. 6; P. A. Bílek, Host 2002, č. 2 * Emigrantský snář: K. Jirkalová, Tvar 2004, č. 5; M. Jungmann, LitN 2004, č. 17; D. Iwashita: LidN 3. 1. 2004; M. Punčochář, Aluze 2004, č. 1.
Rozhovory: J. Wiendl, Tvar 1995, č. 20; M. Kořená, LidN 22. 8. 1998; Z. Dětáková + M. Špirit, RR 1999, č. 41.

Autor hesla: Jan Wiendl (1995); Klára Kudlová (2007)
 
zpět na hlavní stranu