Slovník české literatury po roce 1945

Norbert FRÝD

* 21. 4. 1913, České Budějovice

† 18. 3. 1976, Praha

Prozaik

Původním jménem Norbert Fried, v roce 1946 si jméno úředně změnil na Frýd. Rodiče byli drobní obchodníci, otec z české a matka z německé židovské rodiny. V rodišti Frýd navštěvoval českou obecnou školu a německé reálné gymnázium (mat. 1932). Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy (1937) začal studovat moderní literatury na Filozofické fakultě UK (práce Geneze českého surrealismu předložena již v roce 1939, doktorát až v roce 1945). V polovině třicátých let, kdy se účastnil kulturního a politického života Levé fronty, úzce spolupracoval s E. F. Burianem, pro jehož divadlo napsal texty písní do her Mistr Pleticha (1935) a Žebrácká opera (1935). Udržoval četná přátelství s židovskými umělci (Hanuš Bonn, Robert Guttmannn, Jindřich Heisler, Jiří Orten, Josef Taussig aj.). Od roku 1936 pracoval jako textař, redaktor a dramaturg u filmových společností Metro–Goldwyn–Mayer a RKO Radiofilm (do roku 1939). Po vyloučení Židů z veřejných institucí se v září 1939 stal archivářem a později pomocným dělníkem u pražské židovské obce. Od listopadu 1942 do září 1944 byl vězněn v Terezíně, potom v Osvětimi a v Dachau-Kauferingu, odkud v dubnu 1945 utekl. (Jeho otec, bratr a žena zahynuli.) V terezínském ghettu působil mj. jako vychovatel v táborových domovech mládeže; režíroval zde uvedení lidové hry Ester podle libreta E. F. Buriana a v prosinci 1943 připravil pásmo říkadel a písňových textů pro děti Abeceda květovaného koně (společně s hudebním skladatelem Karlem Reinerem). V květnu 1945 byl tlumočníkem vyšetřovací komise americké armády v Bavorsku a na podzim 1945 svědčil proti dachauským SS, po návratu pracoval jako funkcionář KSČ a jako novinář. Roku 1947 se stal kulturním atašé na velvyslanectví v Mexiku, na přelomu let 1948–1949 v USA. V letech 1951–1953 byl redaktorem v Československém rozhlase, poté žil jako spisovatel z povolání. Od roku 1951 až do počátku sedmdesátých let působil jako delegát UNESCO. Hojně cestoval (poprvé v roce 1937 do Itálie a Jugoslávie), zejména po Evropě a Střední i Jižní Americe (opět v šedesátých letech).

Publikovat začal v roce 1929 v časopise Tramp. Ve třicátých letech přispíval do periodik Kulturní večerník D 34, Prager Tagblatt a zejména Haló noviny (v nichž v letech 1934–1935 redigoval dětskou přílohu Holahej), po roce 1945 zejména do časopisů: Literární noviny, Kultura, Impuls, Plamen, Tvorba. – Roku 1957 vyšla v časopise Divadlo komedie Noc kotrmelců; v roce 1965 byla v Plameni publikována televizní hra Horko. Autorsky se podílel na komponovaném večeru Divadla ABC Žena ve středu (další autoři Istrván Fejér, Václav Havel, Miroslav Horníček, Jiří Suchý a László Vadnai, r. Miroslav Horníček + Vladimír Klemens, prem. 1960). Jako agenturní divadelní představení byla inscenována adaptace Frýdova románu Císařovna (sc. Evald Schorm a Hana Davidová, r. Jan Kačer, prem. 1990). – Od poloviny třicátých let Frýd spolupracoval s Československým rozhlasem: je autorem dětské rozhlasové hry Vzpoura v psacím stroji (1937, r. Miroslav Disman) a hry Emiliano Zapata (1952, r. Karel Weinlich), rozhlas uvedl také dramatizaci jeho povídky Druhá smrt Dicka Garzy (1952) ad. Od konce padesátých let začal spolupracovat také s Československou televizí: spoluautorsky se podílel na inscenaci Lidé na prodej (1957, sc. + r. Jiří Jungwirth), napsal scénář k TV filmu Kat nepočká (1971, r. František Filip), podle jeho literární předlohy vznikly televizní filmy Šprýmař (1970, sc. František Vlček a V. P. Borovička, r. František Filip), Almara (1971, sc. Marta Kadlečíková + Vít Olmer, r. Vít Olmer) a Rukama nevinnosti (1995, sc. Žanda Frýdová, r. Viktor Polesný). Několik Frýdových námětů realizoval Československý státní film (dva kreslené filmy pro děti: Proč sedají ptáci na telegrafní dráty a Basa tvrdí muziku, 1948, r. Zdenek Seydl, dva krátké hrané filmy pro děti: Pionýrská abeceda a Kouzelný míč podle knížky Pusťte basu do rozhlasu, 1949, r. Karel Baroch). Podle novely Rukama nevinnosti byl v produkci FAMU natočen hraný film Ad akta (1981, sc. a r. Radovan Urban, sc. + Jana Frýdová, Ladislav Vobecký). – Fotografiemi Frýd přispěl do knihy Václava Kašíka Guatemala (1967). Do roku 1946 se podepisoval svým původním jménem a jeho variantou Nora Fried; používal pseudonymů kamarád Franta (Tramp) a Emil Junek (za protektorátu).

Frýdova tvorba se profilovala pozvolna, poznamenána extenzitou zájmů i životních osudů. Knižně debutoval německy psanou poezií o Praze, až do počátku čtyřicátých let pak psal česky osobní lyriku a verše pro děti (po válce část v knihách Bratr Jan a Květovaný kůň). V této době se také pokusil nejen o žánr pohádky (Pusťte basu do rozhlasu), ale i o romány, které byly historickým podobenstvím a existenciální analýzou dobové atmosféry a životní zkušenosti lidí na prahu války (Divná píseň, Don Juan jde do divadla). Rovněž po válce převládala ve Frýdově díle žánrová různorodost. V cestopisných reportážích (Mexiko je v Americe, Úsměvavá Quatemala), v dobrodružných románech (Prales, Císařovna), v komediální perzifláži Noc kotrmelců i v odborné publikaci Mexická grafika těžil zejména z pobytů na americkém kontinentě. Snažil se však vyhovět též dobovým ideologickým požadavkům (Studna supů, Meč archandělů) a normám budovatelské literatury (beletrizovaná reportáž Havíř Gavlas). Později psal také psychologické, do cyklů se sdružující prózy o morálních konfliktech v životě drobného člověka (Tři malé ženy, Tři nepatrní muži). Nejvlastnější tvůrčí oblastí se mu stala autobiograficky motivovaná próza o údělu českých Židů. Zkušenost z koncentračního tábora zachytil v románu Krabice živých (plánované pokračování zůstalo v rukopisném torzu). Historii asimilačních snah tří generací své rodiny i jejího zániku pak věnoval kronikářskou trilogii, jež potvrzuje jeho vypravěčský talent a schopnost propojit autentičnost životních osudů s obecnějším obrazem doby (Vzorek bez ceny a pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta, volné pokračování v anekdotických příbězích Almara plná povídaček).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Prag spricht dich an (BB 1933, pod jm. Norbert Fried); Pusťte basu do rozhlasu (pohádky, 1937, pod jm. Nora Fried; s tit. Pohádky o nových věcech, 1947; přeprac. s tit. Basa tvrdí muziku, 1972); Don Juan jde do divadla (R 1942, pod pseud. Emil Junek); Bratr Jan (B 1945, pod jm. Nora Fried); Divná píseň (R 1946, 1940 cenzurováno); Mexiko je v Americe (RpRp 1952; přeprac. pro ml. s tit. Mexické obrázky, 1958); Případ majora Hogana, Druhá smrt Dicka Garzy (PP 1952); Studna supů (R 1953); Havíř Gavlas (Rp 1953); Meč archandělů (PP 1954, zde též PP Případ majora Hogana a Druhá smrt Dicka Garzy); Usměvavá Guatemala (RpRp 1955); Krabice živých (R 1956); Ztracená stuha (P 1957; poté in Tři malé ženy); Kat nepočká (P 1958; poté in Tři malé ženy); S pimprlaty do Kalkaty (RpRp 1960); Živá socha (P 1961; poté in Tři malé ženy); Tři malé ženy (PP 1963, obsahuje: Ztracená stuha, Kat nepočká, Živá socha); Pan Lučavka (P 1963; poté in Tři nepatrní muži); Sloup vody (R 1964; poté in Tři nepatrní muži); Prales (R 1965); Vzorek bez ceny a pan biskup aneb Začátek posledních sto let (R 1966, 1. díl trilogie); Hedvábné starosti aneb Uprostřed posledních sto let (R 1968, 2. díl trilogie); Lahvová pošta aneb Konec posledních sto let (R 1971, 3. díl trilogie); Císařovna (R 1972); Almara plná povídaček (PP 1973); Rukama nevinnosti (P 1974; poté in Tři nepatrní muži); Květovaný kůň (BB pro děti, 1975); Oživení v sále (P 1976); Tři nepatrní muži (PP 1978, obsahuje: Pan Lučavka, Sloup vody, Rukama nevinnosti); scénicky: Noc kotrmelců (1962).
Ostatní práce: Mexická grafika (1955).

LITERATURA

Bibliografie: A. Žižlavská: Norbert Frýd (bibliografie, rozmnož., Otrokovice, knihovna SK ROH, 1988).
Knižně: Norbert Frýd (sborník, b. d., 1973, ed. Z. Černá); V. Menclová: Norbert Frýd (1981, zde též bibliografie).
Studie a články: F. Buriánek: Nad dílem Norberta Frýda, HD 1958, č. 7; hh (= Hana Housková): Norberta Frýda... Židovská ročenka 1981/82, s. 57–58; V. Menclová: Doslov in Krabice živých (1985); D. Vlašínová: Umělecká stylizace jedné rodové empírie: Nad trilogií Norberta Frýda, in Autenticita a literatura, sb. z literární konference 41. Bezručovy Opavy (1999), též in Pohledy na českou literaturu dvou století (2000); Ž. Frýdová: Můj tatínek spisovatel Norbert Frýd, in Českožidovští spisovatelé v literatuře 20. století, sb. přednášek Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze (2000); R. Pravda: Od Krabice živých až po Studnu supů, Českobudějovické listy 27. 4. 2002.
Recenze: Prag spricht dich an: Prager Presse 5. 10. 1933 * Pusťte basu do rozhlasu: Břz (= B. Březovský), Národní osvobození 14. 12. 1937; jk (= J. Klokočníková), NK 1980, č. 20 * Don Juan jde do divadla: lp (= L. Peřich), Řád 1943, č. 1; Kp (= K. Polák), Národní práce 10. 1. 1943; Č. (= J. Červinka), Akord 10, 1942/43, s. 320; J. Poláček, Rovnost 20. 8. 1976, Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 46 * Divná píseň: F. H. (= F. Hampl), Práce 13. 7. 1947; F. Benhart, Tvorba 1959, č. 4 * Mexiko je v Americe: V. Lacina, LitN 1954, č. 14 * Studna supů: F. Vrba, LitN 1953, č. 50 * Havíř Gavlas: F. Buriánek, NŽ 1954, č. 1; M. Šimečka, HD 1954, č. 2; Š. Vlašín, Tvorba 1974, č. 16 * Meč archandělů: V. Lacina, LitN 1954, č. 4; Š. Vlašín, HD 1955, č. 2; M. Schulz, NŽ 1955, č. 5 * Usměvavá Guatemala: F. Vrba, LitN 1956, č. 14 * Mexická grafika: om (= O. Mrkvička), LitN 1956, č. 5 * Krabice živých: F. Buriánek, LitN 1956, č. 40; J. R. Pick, Květen 2, 1956/57, č. 3; R. Kalčík, Čs. voják 1957, č. 9; J. Valja, Hlas revoluce 1956, č. 11; M. Ivanov, Hlas revoluce 1958, č. 7 * Ztracená stuha: K. Hrách, LitN 1957, č. 51/52 * Kat nepočká: F. Benhart, Tvorba 1959, č. 4; M. Jungmann, LitN 1958, č. 51/52 * S pimprlaty do Kalkaty: V. Běhounek, Práce 5. 2. 1961; D. Pokorný, LitN 1961, č. 4; H. Hrzalová, Tvorba 1961, č. 7 * Živá socha: v. f. (= V. Forst), Tvorba 1961, č. 31; M. Jungmann, LitN 1961, č. 30; M. Petříček, Plamen 1961, č. 11; B. Macák, HD 1962, č. 1 * Pan Lučavka: A. Haman, LD 31. 8. 1963; M. Mášová, RP 20. 8. 1963; (gs) (= O. Sus), HD 1963, č. 11; D. Moldanová, Plamen 1964, č. 1 * Sloup vody: M. Blahynka, RP 8. 9. 1964; K. Dostál, Plamen 1964, č. 10; Z. Kožmín, HD 1964, č. 9; M. Petříček, LitN 1964, č. 44; V. Rzounek, KT 1964, č. 33 * Prales: M. Brousková, HD 1966, č. 1; Z. Heřman, LitN 1966, č. 6; F. Buriánek, Impuls 1966, č. 2 * Vzorek bez ceny a pan biskup: M. Petříček, LitN 1967, č. 10; V. Rzounek, KT 1967, č. 10; F. Kafka, Věstník Židovské náboženské obce 1967, č. 2 * Hedvábné starosti: J. Marek, Impuls 1968, č. 8; Š. Vlašín, KT 1968, č. 32; A. Linke, Listy 1969, č. 16; an., Věstník Židovské náboženské obce 1968, č. 8 * Lahvová pošta: AJ (= A. Jelínek), MF 12. 5. 1971; MJV (= M. Janů-Veselá), Práce 12. 5. 1971; H. Hrzalová, Tvorba 1972, č. 6 * Císařovna: V. M. Nejtek, NK 1972, č. 3; Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 17; V. Kubín, Romboid 1973, č. 1; L. Knězek, Romboid 1974, č. 9 * Almara plná povídaček: D. Kořínková, Romboid 1974, č. 4 , Š. Vlašín, Tvorba 1974, č. 8; hh (= H. Hrzalová), LM 1974, č. 4 * Rukama nevinnosti: -ra (= V. Macura), ZN 1. 11. 1974; Š. Vlašín, Tvorba 1974, č. 41; P. Fejfuša, Romboid 1974, č. 12 * Květovaný kůň: (jo), LD 28. 8. 1975; A. K. (= A. Kraus), ZM 1975, č. 8; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 6 * Oživení v sále: A. L. (= A. Linke), O knihách a autorech 1976, podzim; F. Soldan, Tvorba 1976, č. 44; Š. Vlašín, Rovnost 15. 12. 1976.
K životním jubileím: Z. Kožmín, Plamen 1963, č. 4; F. Buriánek, LitN 1963, č. 16; -vs- (= V. Stejskal), LM 1973, č. 4; I. Zítková, MF 20. 4. 1973; V. Streit, Svoboda 21. 4. 1978; lc (= J. Pelc), Tvorba 1983, příl. Kmen č. 16.
Rozhovory: pp (= V. Poppová), LD 30. 7. 1961; Jiří Lederer, Svět v obrazech 1963, č. 2; V. Poppová, RP 5. 2. 1967; V. Měšťan, Práce 27. 9. 1969; J. Friesová, Svět práce 1973, č. 16.
Nekrology: J. Medek, Tvorba 1976, č. 13; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 14; M. Pohorský, LM 1976, č. 6.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Petr Šisler (1995)

Aktualizace hesla: 18. 12. 2019 (ap)

Aktualizace bibliografie: 19. 12. 2019 (ap)

zpět na hlavní stranu