Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jindřich  HILČR

* 10. 5. 1921, Čelákovice (u Prahy)  
† 21. 6. 2003, Čelákovice (u Prahy) 
 
Básník, autor literatury pro děti, překladatel, editor
 Vlastní jméno Jindřich Hiltscher používal do roku 1947. Pocházel z rodiny úředníka. Reálné gymnázium vystudoval v Brandýse nad Labem (maturita 1940). Od roku 1941 žil v Čelákovicích, kde byl zaměstnán v Českých válcovnách kovů, zprvu jako pomocná síla, později jako úředník. Souběžně od 1945 studoval sedm semestrů srovnávací literatury na FF UK (do roku 1947). Již při studiu začal pracovat jako redaktor; postupně působil v redakcích časopisů a nakladatelství Mladá fronta (1947–1949), Nový život (1949–1958), Státní nakladatelství dětské knihy (1958–1961), Zlatý máj (1962–1963), Květy (1967–1969); v Albatrosu se podílel na založení Klubu mladých čtenářů a 1970–1977 byl jeho metodikem. Od 1978 v invalidním důchodu.
 Debutoval ve Studentském časopise. Kromě do časopisů, které redigoval, přispíval do periodik: Doba, Lidové noviny, Kritický měsíčník, Generace, Literární noviny, Rodina a škola, Sluníčko aj. Je autorem řady doslovů a metodických tisků pro práci s knihou. Z jeho iniciativy vznikla v nakladatelství Albatros Edice světových autorů.
 Po válce byl Hilčr členem skupiny syntetických realistů. V počátcích jeho tvorby je patrný obdiv k Františku Halasovi, těžko slučitelný s jeho vlastní bytostnou touhou po harmonii a se sklonem ke zpěvnému verši. Obrazy válečných hrůz, překvapivost náhle nabyté svobody a pocity osamění (Hodina do svítání) byly brzy vystřídány radostným viděním skutečnosti a leckdy až naivní důvěrou v bezproblémovost společenského vývoje (Jarní země, Píseň o věrnosti). Sbírka Člověk roku 1956 je pak výrazem mučivých pocitů básníka, před nímž se náhle odkryly veliké společenské rozpory. V dalším období tvoří Hilčr především krajinnou a reflexivní lyriku, jež se opírá o intenzivně prožívaný vztah k rodnému Polabí a ke krajině Vysočiny (Paměť vody a trav) a o hlubokou potřebu jistoty domova a rodiny (Polní plášť). Vytvářením rodinné poezie sládkovského typu se Hilčrova tvorba pro dospělé sbližuje s jeho verši určenými dětem. V nich převládá obraz radostného dětského světa a drobných každodenních zážitků (Bílý čáp). Hilčrovy tradiční, formálně nevýbojné verše působí svou klidnou laskavostí a v oblasti dětské poezie navazují na odkaz Františka HrubínaFrantiška Branislava.
Hilčr překládal rovněž slovenskou, ruskou (a za jazykové spolupráce i bulharskou) poezii pro děti a editorsky se věnoval zejména literatuře pro mládež.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Závod začíná (B, bibliof., 1946); Mazlení (B, bibliof., 1946); Rosteš (B 1948); Hodina do svítání (BB 1948); Jarní země (BB 1951); Píseň o věrnosti (B 1951); Mladost (BB pro děti, 1953); U nás doma (BB pro děti, 1953); Malá zahradnice (BB leporelo, 1954); Člověk roku 1956 (BB 1957); Ráz-dva, cvičíme (BB, PP pro děti, 1960); Malovaní přátelé (P leporelo, 1961); Hrací skříňka (BB pro děti, 1963); Hra pro pět prstů (BB pro děti, 1964); Cirkus (PP, BB pro děti, 1964); Paměť vody a trav (BB 1964); Sluníčko (verše k omalovánkám, 1972); Polní plášť (BB 1973); Bílý čáp (výbor + nové BB pro děti, 1974; rozšíř. 1980); Prostor fléten (výbor + nové BB pro ml., 1981); Krůčky v trávě (BB pro děti, 1983).
Překlady: L. Karavelov: Bulhaři za starých časů (1951, se Z. Hanzovou); S. Maršak: Bylo-nebylo (1951); L. Karavelov: Z veršů (1951); Z. Alexandrovová: Můj Míša (1952); Bulharská lidová poesie (1957, se Z. Hanzovou a dalšími); I. Bělyšev: Tvrdohlavý kocourek (1960); Ľ. Podjavorinská: Do školy (1960) + Medový hrníček (1982); E. Čepčeková: Kde můžeme – pomůžeme (leporelo, 1961); M. Ferko: Kouzelník a zvířátka (1965); J. Blažková: Jak si kočky koupily televizor (1967); R. Moric: Srneček Parůžek (1969) + Povídala ježčí máma... (1986, s M. Vodičkovou); J. C. Hronský: Zajíček hrdina (1970); T. Vansová: Viola Podhradská (1972); M. Haľamová: Kočička Petrišorka (1973) + O sýkorce z kokosového domečku (1976); Víla nedbá o domácnost (antologie bulharského folkloru, 1976, se Z. Hanzovou a dalšími); Š. Žáry: Jak si zima koncertuje (1980); O. Sliacky: Jak se vlček vydal do světa (1981); M. Ďuríčková: Domečku, domečku, kdo v tobě bydlí (1983); J. Bodenek: Kdo bude králem (1983).
Příspěvky ve sbornících a almanaších
: Jaro (1961); Vyzvání na cestu (1961); Generace 45: Pamětníci Mladé frony 1945–1950 (1997).
Ostatní práce: Na shledanou v Máchově kraji a v Českém ráji (texty k obraz. publikaci, 1981, fotografie E. a M. Einhornovi).
Uspořádal, vydal a redigoval: F. Semeráková: Slunečný den (1950) + Říkačky a rýmovačky (1959); Čeští spisovatelé korejským dětem (1952); Děti ho mají rády (sb. k 60. výročí nar. J. V. Plevy, 1959); Bohumil Říha (bibliografie, 1967); J. V. Pleva: Přátelé (1974) + Když jsem byl železničářem (1979) + Rád vzpomínám (1979); U maminky, u tatínka (výbor BB a PP pro děti, 1968); Neschovávej se, sluníčko! (výbor PP a BB pro děti, 1970); J. Noha: Cesta do Veselí (1971) + Buď rád (1983); J. Kožíšek: Děti z boudy (1971); K. Klostermann: Odyssea soudního sluhy a jiné povídky (1972); O. Syrovátka: Pohádky z duhové zahrádky (1972); Chvíle setkání. František Halas – Karel Michl (1972); V krajině mateřštiny (sb. k 90. výročí nar. L. Mašínové, 1972); Zlatě doma (sb. k 90. výročí nar. P. Suly, 1972); J. Strnadel: Slunce v třezalkách (1972); L. Stehlík: Dědečku, povídej... (1973); Dětství a poezie (1974); Mít dětské srdce (sb. ze 17. Šrámkovy Sobotky, 1974); Z křišťálové studánky (BB J. Kožíška, K. V. Raise a J. V. Sládka, 1974; přeprac. 1982); Broučci v díle národního umělce Jiřího Trnky (1974); Zpívající země (1975); H. Šmahelová: Listy z deníku (1975); Čeština – nástroj básníků (1975); K. Nový: Ostřím plamene (1975); A vzešel nový den... (1976); Psát pro děti je těžký úkol... (sb. k 65. výročí nar. O. Syrovátky, 1976); K. Svolinský: Útržky mých vzpomínek (1976); M. Bieblová: Rozpustilé pohádky (výbor pro děti, 1976); Z dětství a jinak (1976); K. Michl: Slovo, které voní medem (1976); J. Hála: Říkadla (1976); V. Šolc: Byl den můj bouří divých pln (1978); E. Štorch: Jak jsem se stal lovcem mamutů (1978); F. Branislav: Z rosy a ze studánek (výbor BB, 1980) + Hodina zvonů (1989); Básník jistoty domova (sb. z Halasovy dětské Rozteče, 1981); L. Mašínová: Písničky z teplých pelíšků (1982); Minislovník oprav oblíbených omylů (1985); F. Nechvátal: Na vrcholu vln (1985); Když kvete barvínek (1989); Malá knížka o Malém Bobši (1989); J. Seifert: Rozhovor s F. Hrubínem (1990); F. Halas: Čára obzorů (1992).

LITERATURA

Knižně: Z. Heřman: Jindřich Hilčr (tisk KMČ, 1986).
Studie a články: V. Stejskal in Moderní česká literatura pro děti (1962).
Recenze: Člověk roku 1956: J. Trefulka, HD 1957, s. 375; V. Stejskal, NŽ 1957, s. 951; J. Janů, NŽ 1957, s. 597 * Paměť vody a trav: R. Matys, Tvář 1964, č. 9/10 * Polní plášť: St (V. Stuchl), SvSl 23. 5. 1973.
K životním jubileím: Z. Heřman, ZM 1981, s. 295; J. Šimůnek, ZM 1991, s. 154; L. Kundera, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1996, č. 1/2; M. Chocholatý, Ladění 2001, č. 2.
Nekrology: A. Fetters, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 2003, č. 4; A. Jelínek, Dokořán 2003, č. 27;
Archiv: LA PNP: Osobní fond (neuspořádáno).
Autor hesla: Marie Uhlířová (1995)
Aktualizace hesla: 22. 1. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu