Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan  LEHÁR

* 23. 1. 1949, Zábřeh (na Moravě) 
 
Literární historik, lexikograf a editor
 Narodil se v rodině úředníka. Po maturitě na SVVŠ v rodišti (1967) vystudoval francouzštinu a češtinu na FF UP v Olomouci (1967–1972; z toho 1969–1971 čtyři semestry na FF UK); absolvoval diplomovou prací La poésie lyrique de la génération littéraire d’Agrippa d’Aubigné et son monde imagé. PhDr. 1973 prací Symbolika v lyrické poezii básnické generace Agrippy d’Aubigné. 1972–1974 byl zaměstnán jako odborný pracovník v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Po přestěhování do Prahy byl odbytově propagačním referentem v nakladatelství Academia (1974–1976) a redaktorem v nakladatelství Odeon (1976–1990). Od 1990 byl vědeckým pracovníkem oddělení literární historie a lexikografie ÚČSL, resp. ÚČL AV ČR. Docentem starší české literatury se stal na FF UP v Olomouci 1991 habilitační prací Česká středověká lyrika; CSc. 1992 prací Nejstarší česká epika. Od 1991 externě přednášel dějiny staré české literatury na FF UK; jako hostující profesor přednášel v roce 1999 na univerzitě v Udine a Padově.
 Publikoval od roku 1971, a to výhradně v odborných periodikách. Zpočátku přispíval především do Slova a slovesnosti, dlouhodobě své studie publikoval v Listech filologických a v České literatuře. Autorsky se podílel na rukopisném sborníku k sedmdesátinám Rudolfa Havla (1981) a na sborníku k šedesátinám Amedeo Molnára (Směřování, 1983). Vypracoval řadu hesel pro druhý díl Lexikonu české literatury, od třetího dílu se stal členem jeho redakce. Dlouhodobě používal šifry jl.
 

Na počátku své literárněvědné činnosti Lehár rozděloval svůj zájem mezi českou a francouzskou literaturu. Záhy se však specializoval na českou medievalistiku, přičemž stále přítomnou součástí systematicky rozvíjeného výzkumu nejranějšího období české epiky a lyriky učinil komparatistický zřetel. Po jednotlivých průpravných studiích, psaných a publikovaných od poloviny 70. let, shrnul výsledky dosavadního bádání v knize Nejstarší česká epika (věnované Dalimilově kronice, Alexandreidě a prvním legendám) a v rozsáhlé předmluvě k vlastní edici Česká středověká lyrika (zahrnující českou lyrickou poezii od prvopočátků po husitskou dobu). K výkladu středověké tvorby Lehár přistupoval mnohostranně: se znalostmi souvislostí společensko-historických, filozofických, kulturologických a literárněhistorických, jakož i se znalostí novodobých teorií literatury a metod rozboru slovesného díla (ruský formalismus, strukturalismus, a zejména němečtí romanisté Leo Spitzer, Erich Auerbach aj.). Od konkrétních analýz mířil k zobecňující představě o zrodu české literatury, zároveň však přispíval k poznání poetiky epického i lyrického žánru v jeho dimenzích historických a nadčasových. V souboru Studie o sémantizaci formy propracoval metodologii, podle níž literární postupy a struktury fungují jako svébytní nositelé významu a mohou hrát hlavní úlohu v tom, jaké významy vnímatelé dílu přisuzují. Aplikoval ji nejen na starší českou literaturu (mj. Apokryf o Jidášovi, Hradecký rukopis, Život Adama a Evy, Spor duše s tělem, báseň Otep myrry), ale i na vybraná prozaická a básnická díla 19. a 20. století (vždy jeden signifikantní text Karla Jaromíra Erbena, Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka, Františka Halase a Vladislava Vančury).

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Nejstarší česká epika (studie, 1983); Česká literatura 1. Od počátků do raného obrození (učebnice, 1997, s A. Stichem; poté v souboru Česká literatura od počátků k dnešku, 1998, s A. Stichem, J. Janáčkovou a J. Holým; 2. dopl. vyd. 2004); Studie o sémantizaci formy (2005).
Překlad: Život svaté Kateřiny (doslovný překlad, 1983, 1999).
Účast v týmové práci: Lexikon české literatury 2/1 a 2/2 (1993), 3/1 a 3/2 (2000).
Uspořádal a vydal: A. Škarka: Půl tisíciletí českého písemnictví (1986); Česká středověká lyrika (1990); Čítanka české literatury 1. Od počátku do raného obrození (1997, s A. Stichem; poté pod tit. Kniha textů: Česká literatura od počátků k dnešku 1. Od počátků do raného obrození, 2000); J. Opelík: Milované řemeslo (výbor studií, s J. Pelikánovou); Spor duše s tělem. O nebezpečném času smrtí (2002; edice Romana Jakobsona, s J. Pelikánovou).

LITERATURA

Bibliografie: L. Merhaut: Bibliografie Jana Lehára, ČL 2005, s. 288.
Recenze: Nejstarší česká epika: P. Čornej, SvSl 5. 5. 1984; E. Petrů, LF 1984, s. 193; V. Bok, Jihočeský sborník historický 1984, č. 1; P. Trost, Wiener slawistisches Jahrbuch 1985, s. 231; J. Kolár, ČL 1985, s. 477 * Česká středověká lyrika (edice): M. Petříček, NK 1991, č. 30/31; A. Stich, LitN 1991, č. 25; J. Vintr, Wiener slawistisches Jahrbuch 1991, s. 245; J. Kolár, ČL 1992, s. 90; O. Baginová, Slovenká literatúra (Bratislava) 1992, č. 3 * Česká literatura 1. Od počátků do raného obrození: D. Dobiáš, Host 1997, č. 4; M. Valášek, Souvislosti 1997, č. 3/4; A. Haman, LitN 1999, č. 6; M. Štemberková, Dějiny a současnost 1999, č. 3; B. Dokoupil, Tvar 1999, č. 8; J. Marek, ČČH 1999, s. 633; G. Langer, Bohemia (Münich) 2000, 41/2 * Spor duše s tělem (edice): J. Malura, Host 2002, č. 10 * Studie o sémantizaci formy: D. Iwashita, LidN 15. 4. 2006, příl. Orientace; H. Borovská, Host 2006, č. 4.
Nekrology: (jk) (= J. Kolár), Dějiny a současnot 2005, č. 3 + Souvislosti 2005, č. 1; J. Malura, Host 2005, č. 2; J. Malura – J. Sichálek, ČL 2005, č. 2; M. Špirit, Revolver Revue 2005, č. 58; L. Merhaut, Central Europe 2005, sv. 3, č. 2; D. Večeřová, Studia Comeniana et historica 2005, č. 73/74.
Autor hesla: Bohumil Svozil (1994); Kateřina Bláhová (2006)
Aktualizace hesla: 3. 11. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu