Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Jaroslav  KOLÁR

* 18. 9. 1929, Praha  
† 12. 2. 2013, Praha 
 
Literární historik, editor a překladatel
 Po absolvování reálného gymnázia v Praze (maturita 1948) vystudoval na FF UK literární vědu a anglistiku (1948–1952, PhDr. 1953 prací Historická próza Josefa Kajetána Tyla). V roce 1952 pracoval v PNP v Praze, v následujícím roce přešel jako vědecký aspirant do ÚČL (CSc. 1959 prací Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení). Jako vědecký pracovník zde působil až do odchodu do důchodu v roce 1991. V témže roce se habilitoval na FF UK v Praze a na téže škole (také na PedF UK) poté externě přednášel starší českou literaturu.
 Od roku 1954 přispíval zejména do České literatury a Listů filologických, méně často do časopisů Literární noviny, Slavia, Souvislosti, Slovo a smysl, Divadelní revue aj., publikoval v periodických sbornících Strahovská knihovna (od 1967), Studia Comeniana et historica, Literární archiv, Folia historica Bohemica, Acta Comeniana aj. Příležitostně publikoval rovněž v periodikách a sbornících v Polsku, SRN, Rakousku, Maďarsku a v Itálii. – V letech 1974–1989 organizoval neoficiální schůzky přátelského diskusního kroužku strukturalistického zaměření (tzv. Medvědáři, resp. Sklerokruh) a podílel se na pořádání jeho rukopisných vědeckých sborníků. V roce 1989 vznikl v témže autorském okruhu sborník Jaroslavu Kolárovi k šedesátým narozeninám. Sborník k jeho osmdesátinám Pokušení Jaroslava Kolára připravila Barbora Hanzová v roce 2009.– Pod Kolárovým jménem byla uváděna úprava podkrkonošské sousedské hry Jana Kopeckého Komedie o dwouch kupcích a Židoj Šilokoj (1982, rozmnož. 1983). – Užíval šifer jk, -avar.
 

Zabýval se starší českou literaturou s centrem zájmu o 16. století. Při jejím zkoumání byl veden snahou postihnout jednak národní specifičnost, jednak její typologický charakter a vývojové hodnoty. Navázal na metodologická východiska českého strukturalismu a ve svých interpretacích staročeských literárních památek se zejména snažil analyzovat rozmanité funkční aspekty děl, případně nacházet nástroje k jejich historicky adekvátnímu výkladu; jeho práce směřují i za hranice literatury k pojmenování širších kulturních souvislostí. Tato metoda je charakteristická již pro monografii Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, ale především ji Jaroslav Kolár využil v četných studiích, jež zachycují později sestavené knižní výbory Návraty bez konceSondy.
Kolárova literárněhistorická erudice poskytla rovněž základ k jeho rozsáhlé ediční činnosti a překladatelským aktivitám. Do českého prostředí uvedl především metodologicky podnětné práce ruských literárních vědců a historiků (Michail Michajlovič Bachtin, Petr Grigorjevič Bogatyrev, Aron Jakovlevič Gurevič aj.). Jako editor českému i německému publiku zpřístupnil literární památky od vrcholného středověku (práce Tomáše Štítného ze Štítného; Středověké legendy o českých světcích), doby hustitské (Jistebnický kancionál, Húskův překlad Historie Bohemiae Aenea Silvia Piccolominiho; Frantova práva); humanismu (např. Marka Bydžovského z Florentina Svět za tří českých králů) i období mladších (zvl. tzv. knížky lidového čtení: Tři knížky lidového čtení: Meluzína, Magelona, Jenovefa; Třikrát rozprávky o jednom hrdinovi: Ezop, Ejlenšpigel, Paleček).

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení (monografie, 1960); Návraty bez konce (výběr studií 1999, ed. L. Jiroušková); Sondy. Marginálie k historickému myšlení o české literatuře (výběr studií 2007, ed. Jana Uhdeová).
Překlady: M. M. Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance (1975); A. J. Gurevič: Kategorie středověké kultury (1978) + Nebe, peklo, svět. Cesty k lidové kultuře středověku (1996); D. S. Lichačov – A. M. Pančenko: Smích staré Rusi (1984).
Účast v týmových pracích: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu (1957); O volbě Jiřího z Poděbrad za krále českého 2. března 1458 (1958); Výbor z české literatury doby husitské 1, 2 (1963, 1964); Slovník českých spisovatelů (1964); Slovník české literatury 1970–1981 (1985); Lexikon české literatury 1 (1985), 2 (1993), 3 (2000), 4 (2008); Slovník českých spisovatelů od roku 1945, sv. 1 (1995).
Příspěvky ve sbornících: Příspěvky k dějinám starší české literatury (1958); O české písni kramářské (VO 1961; 1963); Studia z dawnej literatury czeskiej, słowackiej i polskiej (Warszawa 1963); Literárněvědné studie. Profesoru Josefu Hrabákovi k šedesátinám (1972); Armarium (Budapest 1976); Renaissanceliteratur und frühbürgerliche Revolution (Berlin 1976); Pocta dr. Emmě Urbánkové (1979); Doba Karla IV. v dějinách národů (1981); Texty Společnosti Jaroslava Haška (1981); Jan Kochanowski i epoka renesansu (Warszawa 1984); Ano, slyšet se navzájem (1985); Rinascimento letterario italiano e mondo slavo (Roma 1986); Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern (Köln a. R. 1988, 1991, 1993); Průmysl a technika v novodobé české kultuře (1988); Hrabaliana (1990); Jan Gebauer (1991); Problemy edytorskie literatur slowiańskich (Warszawa 1991); Proudy české umělecké kultury 19. století. Smích v umění (1991); Legenda, její funkce a zobrazení (1992); Bohuslav Balbín a kultura jeho doby (1992); Ptáci vítají jaro zpěvem, poddůstojníci řvaním (1992); Monology o Josefu Kajetánu Tylovi (1993); Umění a civilizace jako divadlo světa (1993); Václav Černý (1994); Husitství – renesance – reformace (1994); Die Romane von dem Ritter mit dem Löwen (Amsterdam 1994); Morava na prahu nové doby (1995); O Karlu Poláčkovi a jiných (1995); Pernštejnové v českých dějinách (1995); Festschrift für Hans-Bernd Harder zum 60. Geburtstag (München 1995); Žena v dějinách Prahy (1996); Čelovek – kultura – obščestvo v koncepcii Jana Amosa Komenskogo (Moskva 1997); Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler (1997); Lidové noviny a Karel Poláček (1998); Speculum medii aevi. Zrcadlo středověku (1998); Später Humanismus in der Kröne Böhmen (1998); Italia e Boemia nella cornice del Rinascimento europeo (Firenze 1999); Tschechisches Barock / České baroko (Frankfurt a. M. etc. 1999); Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století (1999); Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (1999); Zikmund Winter mezi historií a uměním (1999); Salony v české kultuře 19. století (1999); Češi a svět (2000); Septuaginta Paulo Spunar oblata (2000); Pátečníci a Karel Poláček (2001); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); Kutná Hora v době baroka (2005); Zrození mýtu (2011).
Uspořádal, vydal a redigoval: K. Čapek: Loupežník (1955); Frantové a grobiáni. Z mravokárných satir 16. věku v Čechách (1959); Zrcadlo rozděleného království. Z politických satir předbělohorských století v Čechách (1963); P. Bogatyrev: Souvislosti tvorby (1971); Frantova práva a jiné kratochvíle (1977); Václav Hájek z Libočan: Kronika česká (výbor, 1981); Barvy všecky. Čtvero setkání se starou českou poezií (1982, s E. Pražákem); Próza českého středověku (1983, s M. Nedvědovou); J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (1984); Kronika sedmi mudrců (1985); Lidové hry z Moravy. Sbírka J. Feifalika (1986); M. Bydžovský z Florentina: Svět za tří českých králů (1987); Historia o životu doktora Jana Fausta (1989); Studien zum Humanismus in dem böhmischen Ländern 3, Die Bedeutung der humanistischen Topographien und Reisebeschrebungen in der Kultur der böhmischen Länder bis zur Zeit Bablíns (1993, s H.-B. Harderem, H. Rothem a S. Wollmanem); O Karlu Poláčkovi a o jiných (sb. 1995); Lidové noviny a Karel Poláček (sb. 1998); Středověké legendy o českých světcích (1998); Studien zum Humanismus in dem böhmischen Ländern 4, Später Humanismus in den böhmischen Ländern /1570–1620/ (1998, s H.-B. Harderem, H. Rothem a S. Wollmanem); Tři knížky lidového čtení. Meluzína, Magelona, Jenovefa (2000, s A. Stichem); K. Poláček: Úvahy, korespondence, deník z roku 1943 (2001, s Z. K. Slabým a E. Gilkem); Třikrát rozprávky o jednom hrdinovi. Ezop, Ejlenšpigl, Paleček (2004); Jistebnický kancionál. Sv. 1, Graduale. Kritická edice (2005, s A. Vidmanovou a H. Vlhovou-Wörner; paralelně angl.); Aeneas Silvius de Piccolomini: Historia Bohemica 3, Die erste alttschechische Übersetzung /1487/ des katholischen Priesters Jan Húska (2005, s J. Hejnicem a H. Rothem); T. Štítný ze Štítného: Život svaté Alžběty (2006); V. L. Rvačovský: Massopust (2008, ed. komentáře spolu s editorem D. Šlosarem); V. Ron: Lidové pašijové divadlo (2009).

LITERATURA

Bibliografie: L. Jiroušková: Bibliografie Jaroslava Kolára in J. Kolár: Návraty bez konce (1999); F. Knopp: Bibliografie Jaroslava Kolára. Pokračování, in J. Kolár: Sondy (2007).
Knižně: Jaroslavu Kolárovi k šedesátým narozeninám (rkp. sb. 1989, edd. P. Čornej a M. Stádníková, zde též bibliografie); K životnímu jubileu J. K., Folia historica bohemica, sv. 13 (1990, zde též bibliografie).
Recenze: Česká zábavná próza a tzv. knížky lidového čtení: M. Kopecký – F. Tenčík, ČL 1961, č. 2; Z. Tichá, Slavia 1962, č. 3 * M. Bydžovský z Florentina: Svět za tří českých králů (ed.): P. Spunar, LD 25. 9. 1987; E. Petrů, LF 1988, č. 4; J. Pánek, Studia Comeniana et historica 1989, č. 39 + ČČH 1989, č. 2 * Středověké legendy o českých světcích (ed.): M. Nodl, NK 1998, č. 30; I. Kučerová, LitN 1998, č. 33; J. Malura, Tvar 1999, č. 2 * Návraty bez konce: J. Malura, Tvar 2000, č. 10 + Studia Comeniana et historica 2001, č. 65/66; H. Šmahelová, ČL 2000, č. 4; H. Borovský, ČMM 2000, č. 1; P. Spunar, LF 2000, č. 1/2; M. Valášek, Acta Comeniana 2000, č. 14 (38); B. Beneš, Český lid 2002, č. 1 * Tři knížky lidového čtení: Meluzína, Magelona, Jenovefa (ed.): F. Tomáš, Právo 9. 1: 2001; M. Valášek, NK 2001, č. 10; J. Linka, Souvislosti 2001, č. 1 * Třikrát rozprávky o jednom hrdinovi: Ezop, Ejlenšpigel, Paleček (ed.): M. Škarpová, Host 2004, č. 8 * Aeneas Silvius Piccolomini: Historia Bohemica (ed.): F. Šmahel, ČČH 2005, č. 4 * T. Štítný ze Štítného: Život svaté Alžběty (ed.): M. Valden, A2 2006, č. 33; V. Zajíčková, Protimluv 2006, č. 2 * Sondy: P. Čornej, ČL 2008, č. 1; J. Malura, Tvar 2008, č. 5; G. Zand, Wiener Slavistisches Jahrbuch 2009.
Rozhovory: t (M. Bureš): Slavná literární díla novýma očima, SvSl 28. 2. 1965; N. Macurová: Medvědáři aneb Sklerokruh, Tvar 1995, č. 13; M. Valášek: „Kdo přijde později, ten má vždycky pravdu...“, Souvislosti 2006, č. 2; J. Malura: „Vždycky jsem vyšel od nějakého konkrétního textu...“, ČL 2008, č. 1.
K životním jubileím: A. Vidmanová, ČL 2000, č. 5.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

Autor hesla: Jaroslav Med (1994); Kateřina Bláhová (2007)
Aktualizace hesla: 16. 2. 2013 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 16. 2. 2013 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu