Slovník české literatury po roce 1945
Alena HÁJKOVÁ
* 19. 8. 1926, Vídeň (Rakousko)
† 23. 4. 2013, Brno
Literární kritička a historička
Dívčím jménem Ježková. Od roku 1936 studovala na českém reálném gymnáziu spolku Komenský ve Vídni, kde byl její otec profesorem. Po okupaci Rakouska v roce 1938 se rodina usadila v Brně; zde Hájková roku 1944 na gymnáziu Křenová maturovala a rok byla posluchačkou a praktikantkou odborné školy pro vzdělávání sociálních pracovnic. V letech 1945–1949 studovala češtinu a angličtinu na FF v Brně, kde ji nejvíce ovlivnil prof. Josef Vachek; PhDr. získala v roce 1950 za práci Humor v díle Karla Poláčka. Od roku 1949 pracovala v Archivu pro dějiny obchodu, průmyslu a technické práce, od roku 1951 byla odbornou asistentkou na katedře českého jazyka a literatury
Pedagogické fakulty v Brně; při její reorganizaci v roce 1958 musela odejít a učila pak na katedře jazyků
Vysokého učení technického v Brně. K literárněvědné práci se vrátila roku 1961 interní aspiranturou v oboru estetika na
Institutu společenských věd při ÚV KSČ v Praze (CSc. 1966 prací Dva typy humoru v české meziválečné próze). Od roku 1964 byla vědeckou pracovnicí brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu ČSAV, s níž spolupracovala i po odchodu do důchodu v roce 1982.
První recenzi otiskla roku 1955 v časopise Literatura ve škole, v letech 1960–1991 soustavně přispívala do brněnského deníku Rovnost. Dále publikovala zvláště v periodikách:
Host do domu,
Zlatý máj, Komenský,
Estetika, Impuls,
Kulturní tvorba, od sedmdesátých let v
České literatuře, Romboidu (Bratislava),
Tvorbě,
Kmeni, Štafetě (Prostějov), Literárním měsíčníku, Brněnském večerníku a v Kultúrnopolitickém kalendári (Bratislava). Napsala několik doslovů ke knihám českých autorů. Používala šifer A. H., ah, aH (Impuls), -aH- (Host do domu), ahá, háj (Rovnost).
Ve své literárněkritické činnosti Alena Hájková postupně obsáhla širokou oblast naší i překladové prózy: vedle sledování autorů spjatých s Brnem (Zdeněk Pluhař, František Kožík, Vladimír Pazourek, Jiří Křenek, Věra Sládková, Miroslav Skála) se zaměřila obzvláště na díla humoristicko-satirická, na literaturu pro děti a mládež a na psychologickou beletrii. Z této orientace vyrostla nejen monografie Helena Šmahelová, v níž Hájková systematicky charakterizuje autorčin přínos pro náročnější pojetí dívčí četby a románu s tématem rodiny, ale i její práce literárněhistorické, zabývající se českou meziválečnou literaturou. Problematiku humoru Hájková často zpracovává s teoretickým přesahem, s důrazem na filozofický aspekt a na rozbor jazyka a stylu. Charakter i funkci moderního českého humoru analyzovala v publikacích věnovaných tak odlišným autorským typům, jako jsou
Vladislav Vančura a Karel Poláček. U prvního autora jí zorným úhlem bylo napětí mezi autorovou svébytností a jeho příslušností ke generaci avantgardy; u druhého, jemuž věnovala mj. monografii Knížka o Karlu Poláčkovi, pak paradoxní vztah mezi obrazem světa, omezeným na sféru maloměšťáků, a silou uměleckého ztvárnění jejich životních postojů. V knížce Nejen o humoru pak Hájková svůj pohled rozšířila o interpretace děl Karla Čapka, Jaroslava Haška, Eduarda Basse a Karla Konráda, dále o výklad povídkové tvorby Anny Marie Tilschové a vývojově pojatý rozbor jednoho typu obrazů u Jiřího Wolkra.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Tři studie o V. Vančurovi (1970, + A. Závodský + J. Galík); Humor v próze Vladislava Vančury (studie, 1972); Nejen o humoru (soubor studií, 1984); Komika jako nástroj kritiky maloměšťáctví v díle Karla Poláčka (monografie, 1985); Helena Šmahelová (monografie, 1988); František Kožík (metodická pomůcka pro ZŠ, 1994); Helena Šmahelová (metodická pomůcka pro ZŠ, 1994); Knížka o Karlu Poláčkovi (1999).Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Avantgarda známá a neznámá (1, 1971; 3, 1970); 100 let literatury v Rovnosti (1985); Lexikon české literatury 1, (1985), 2/1 a 2/2 (1993); Slovník české literatury 1970–1981 (1985); Čeští spisovatelé 20. století (1985); Česká literatura v boji proti fašismu (1987); Kniha o Čapkovi (1988); Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (sv. I, 1995).
Příspěvky ve sbornících: O literatuře (1958); Brno v minulosti a dnes (1966); K demokratické literární publicistice 1918–1945 (VO 1966; 1967); KSČ a literatura (1971); Literárněvědné studie (1972); Na přední stráži (1975); O socialistickém realismu (VO 1973; 1976); Frygickou čapku mám (1978); Literární archiv 13/14 (1982); Spoluvytvářet pravdu zítřka (1982); Sborník prací FF brněnské univerzity, D 29 (1982); České drama v epoše socialismu 1945–1981 (1982); Úloha literární a divadelní kritiky v socialistické společnosti (1983); Živý odkaz Julia Fučíka (1983); Jiří Mahen, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); Česká a slovenská literatura 1930–1980 v boji proti fašismu a válce (VO 1981; 1984); Mezinárodní konference Dílo Jaroslava Haška v boji za mír a pokrok mezi národy (1983); Literatur der ČSSR. 1945 bis 1980 (Berlin 1985); Vítězslav Nezval, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); F. Halas, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Tradice lidové slovesnosti v současné literatuře. 1945–1985 (1987); Čtyřicet let literatury v Severomoravském kraji a aktuální problémy regionalismu (1989); Karel Čapek (sb. příspěvků z konference k 100. výročí narození, 1990); Česká historická próza 1945–1985 (1990); Josef Věromír Pleva, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1990); Sborník prací FF Slezské univerzity v Opavě A1 (1991); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Záznam sympozia ke stému výročí narození Karla Poláčka (1992); Česká literatura 1948–1956 (1993); Časopis Květen a jeho doba (1994); Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Řada literárněvědná (A) (1997); Dvojí průhled do světa literatury (1999); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004).
LITERATURA
Recenze: Tři studie o V. Vančurovi: J. Träger, SvSl 21. 1. 1971; M. Blahynka, ČL 1972, č. 1; J. Pavlíček, Slezský sborník 1972, č. 1 * Humor v próze Vladislava Vančury: Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 43 * Nejen o humoru: J. Lukeš, SvSl 28. 12. 1984; S. Bartůšková, Rovnost 3. 10. 1984; J. Holý, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 49; V. Žemberová, Slovenská literatura 1985, č. 1; J. Svoboda, LM 1985, č. 6 * Komika jako nástroj kritiky maloměšťáctví v díle Karla Poláčka: J. Poláček, Rovnost 24. 8. 1985; B. Dokoupil, Tvorba 1985, č. 38; J. Svoboda, LM 1986, č. 5; M. Mravcová, ČL 1986, č. 6 * Helena Šmahelová: L. Soldán, BV 17. 8. 1988; J. Poláček, Rovnost 15. 11. 1988; J. Urbanec, LM 1989, č. 5; N. Sieglová, ZM 1989, č. 5; D. Moldanová, ČL 1990, č. 1 * Knížka o Karlu Poláčkovi: M. Nechvátal, MFD 7. 8. 1999; M. Pohorský, NK 1999, č. 34; E. Gilk, Host 1999, č. 9; P. Pešta, Duha 2000, č. 1; J. Poláček, LitN 2000, č. 32; P. Hora, Aluze 2000, č. 3.K životním jubileím: P. Pešta, LM 1986, č. 7; J. Rambousek, Duha 2006, č. 3 (též in J. R.: Doba, knihy, autoři, 2007).
Nekrology: J. Rambousek, Universitas 2013, č. 3; J. Poláček, Český jazyk a literatura 2013/14, č. 2.
Autor hesla: Pavel Pešta (1995)
Aktualizace hesla: 14. 10. 2019
(kb, mlp)
Aktualizace bibliografie: 14. 10. 2019
(kb, mlp)