VĚTRNÉ MLÝNY 

Hlavním vydavatelským zájmem Větrných mlýnů je po celou dobu existence nakladatelství dramatická literatura. V ediční řadě Dramatické texty (od 1996, do konce roku 2010 51 sv.) vycházejí díla zavedených českých autorů (David Drábek, Arnošt Goldflam, Pavel Kohout, Jiří Kratochvil, Lenka Lagronová, Stanislav Mráz, Marian Palla, Jan Antonín Pitínský, Antonín Přidal, Přemysl Rut, Ladislav Smoček, Karel Steigerwald aj.) i zahraničních dramatiků (Tankred Dorst, Elfriede Jelineková, Dea Loherová, Gabriel Marcel, Felix Mitterer, Mark Ravenhill, George Tabori, Werner Schwab, Petr Turriny aj.). Kromě toho edice v několika výborech představila dramatickou produkci vybraných národních literatur či etnických skupin (mj. antologie dramatických textů současných kanadských Indiánů Čekání na Kojota). Kanonická díla české a světové dramatiky vycházejí v edici Repertoár (od 2005, do roku 2010 17 sv., mj. Shakespeare, Lorca, Beckett, též soubor pěti různých verzí libreta Smetanovy opery Dalibor), kterou řídí Pavel Drábek; na odborné přípravě jednotlivých titulů se podílejí teatrologové působící většinou v Kabinetu divadelních studií FF MU (Pavel Drábek, Antonín Přidal, Eva Stehlíková, Libor Vodička aj.). Grafickou úpravu ediční řady zajišťuje Kateřina Wewiorová společně s Pavlem Řehoříkem. Novinky české divadelní i rozhlasové dramatiky přináší řada RozRazil – Současná česká hra (od 2002, do konce roku 2012 101 sv.). Vedle zkušených autorů (Arnošt Goldflam, Karel Steigerwald) zde publikují i začínající dramatici (Anna Saavedra), režiséři (Luboš Balák, Jan Mikulášek), popř. dramaturgové (Marek Horoščák). Nezanedbatelnou součástí edice jsou díla básníků a prozaiků, kteří se dramatické tvorbě věnují spíše okrajově (Tereza Boučková, Irena Dousková, Radek Malý, Petr Pazdera Payne, Kateřina Rudčenková, Miloš Urban). V posledních letech vydaly VM několik svazků rozsáhlých výborů či souborů díla Arnošta Goldflama, Václava Havla, Jeleny Mašínové a J. A. Pitínského.
Teoreticky laděné texty o divadle a dramatu se uplatňují v edici Čas, akce, prostor (2000–2006, 5 sv.), v níž mj. vyšly monografie věnované Thomasi Bernhardovi (Zuzana Augustová), Elfriede Jelinekové (Barbora Schnelle) či rozhlasovému režisérovi Jiřímu Horčičkovi (Jan Vedral). Zahájena byla též edice Dokořán (2008, do roku 2010 1 sv., Michael Prostějovský: Muzikál expres – malý průvodce velkým muzikálem) a edice Pohlednice, přinášející série fotografií z divadelních představení (2009, 48 kusů). Filmovému umění je věnována řada Filmový klub (2004, do roku 2010 3 sv.), v níž mj. vyšel literární námět a scénář filmu Bohdana Slámy Štěstí (ediční řada je určena graficky a tematicky – první dva svazky Nuda v Brně, Příběhy obyčejného šílenství se staly její součástí až zpětně).
Na počátku své existence založilo nakladatelství i několik edic věnovaných poezii a próze. V řadě Moderní česká próza (1995–1997, 3 sv.) vyšel vůbec první titul nakladatelství Muž s největší hlavou Luboše Baláka, v edici Poezie (1995–1999, 12 sv.) mj. antologie nonkonformních jihomoravských básníků Uprostřed průmyslové noci (1996), uspořádaná J. A. Pitínským již v roce 1983 (první svazek Všechno má barvu mýdla byl do edice vřazen až zpětně). Původní básnické sbírky vydávají Větrné mlýny příležitostně dosud, avšak mimo ediční řady (Jiří Dynka, Zeno Kaprál, J. H. Krchovský, Pavel Petr, Markéta Pilátová, Jindřich Zogata). Pouhé dva svazky, prózu Hnáta Daňka a nové vydání Mikuláškovy sbírky Krajem táhne prašivec, přinesla edice Střežený Parnass (1998). V edici Literary guide (2006–2007 2 sv.) vyšly antologie ruských a běloruských povídek, podobné ediční projekty VM připravují i nadále mimoedičně. Prvními svazky byly zahájeny edice slovenské beletrie Česi, čítajte (od 2012) a dětská řada Větráček (od 2012).
Více než třetinu produkce nakladatelství tvoří publikace nezařazené do žádné z edičních řad. Takto zde vychází většina překladů z literatury slovinské (Jurij Hudolin, Nina Kokel) a ruské (Venedikt Jerofejev), politicko-historické studie (Albrecht Hagemann: Fidel Castro, Gerhard Besier: Svatý stolec a Hitlerovo Německo) a životopisy (Marcel Reich-Ranicki: Můj život).
Větrné mlýny připravily pro účely knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem překlady dramat některých svých kmenových autorů. Takto vznikl překlad hry Romana Sikory Smetení Antigony (Antigone Weggefegt) a výbor z her Arnošta Goldflama (Die Probe : Theaterstücke). Na vydání některých knih spolupracovaly VM s nakladatelstvím Host, s Centrem experimentálního divadla a Divadlem Husa na provázku (Cirkus Havel; Sto roků kobry – bestiář podle Dostojevského), popř. s jinými institucemi.