Slovník české literatury po roce 1945

Drahomír ŠAJTAR

* 17. 6. 1922, Záblatí (u Bohumína)

† 4. 4. 2009, Ostrava

Literární historik a kritik

Jeho otec, vzdáleně spřízněný s Leošem Janáčkem, byl stolař. Šajtar studoval na reálných gymnáziích v Příboře, Frenštátě pod Radhoštěm a Ostravě (maturita 1942). Po skončení války nastoupil na FF UK v Praze, kde studoval románské a slovanské literatury, estetiku a filozofii, 1948 přestoupil do Olomouce. K jeho učitelům patřili mj. Václav Černý, Josef Ludvík Fischer, Antonín Grund, Oldřich Králík, Bohumil Mathesius, Marian Szyjkowski, Antonín Škarka. Studia ukončil 1950 prací Bezruč u Šaldy (PhDr.). Pracoval jako vědecký pracovník Slezského ústavu ČSAV v Opavě (do 1958) a ředitel tamního Památníku Petra Bezruče (do 1961). 1961–1964 působil jako odborný asistent na PedF v Gottwaldově (dnes Zlín), 1966–1971 byl programovým zástupcem ředitele Parku kultury a oddechu v Ostravě. 1971–1980 pracoval nejprve v dělnických profesích, později v úřednických funkcích ve Výrobním družstvu Zlatník a Vítkovických železárnách. 1980 odešel do invalidního důchodu. Po roce 1989 krátce vyučoval na Slezské univerzitě v Opavě. Od 1994 je šéfredaktorem časopisu Alternativa, později přejmenovaného na Alternativa Nova (Opava), v roce 1999 znovu přejmenovaného na Alternativa plus (Ostrava), který vedl spolu s Liborem Paverou do roku 2001.

Přispíval do deníků, odborných a kulturních periodik: Řád, My, Nástup (Ostrava), Čti, Kytice, Vyšehrad, Slovesná věda, Česká literatura, Host do domu, Plamen, Směr, Slavia, Lidová demokracie, Mladá fronta, Nová svoboda (Ostrava), Svět práce, Opavsko, Těšínsko, Literární měsíčník, Zlatý máj, Kulturní měsíčník (Ostrava), Lidové noviny, Host, Moravskoslezský den (Ostrava), Literární noviny, Katolický týdeník aj. Publikoval i v periodikách, které redigoval: Číslo (Ostrava, 1946, také založil, z finančních důvodů vyšlo jen 1. číslo), Slezský sborník (Opava, 1949–1951), Radostná země (Opava, 1951–1953), Listy Památníku Petra Bezruče (Opava, 1955–1960). Řídil i rubriku poezie v Červeném květu (Ostrava, 1956–1957) a literárněhistorické příspěvky v Časopise Slezského muzea (1959–1960). Redigoval rukopisné sborníky k životním výročím Leopolda Vrly (1979), Aloise Sivka (1980), Antonína Satkeho (1981), Otto Františka Bablera (1981) a Františka Lazeckého (1984).
Užíval pseudonymu Josef Durčák a šifer dš, D. Š., -tar, jd.

Šajtar je literárním historikem a editorem soustředěným především na konec minulého a první desetiletí tohoto století, na osobnosti F. X. Šaldy a Petra Bezruče a literaturu slezského regionu. V duchu personalistické kritiky vznikla prvotina Zlomená gesta, shrnující tři studie o české protektorátní poezii (o Kamilu Bednářovi, Klementu Bochořákovi a Jiřím Ortenovi), i práce Vojtěch Martínek, básník slezského obrození. Široce byl založen Šajtarův výzkum Bezručova života a díla, jeho zdrojů a recepce, v rámci něhož s historickým a literárněhistorickým rozhledem zevrubně rekonstruoval i dobový literární kontext (Bezruč u Šaldy, Bezručovy prózy, a zejména syntetizující monografie Prameny Slezských písní). Ohlasům Bezručova díla věnoval také Pět studií ve znamení Petra Bezruče, v nichž sleduje i další autory spjaté s Ostravskem, např. tvůrčí osobnosti Vojtěcha Martínka a Viléma Závady. Na začátku nového tisíciletí se po padesáti letech vrátil k několika svým bezručovským studiím, přepracoval je a vydal knižně pod titulem Tři kapitoly bezručovské. – Po dlouhém odmlčení v době tzv. normalizace publikoval v 90. letech monograficky zaměřený soubor studií Mýtus domova o valašském prozaiku Bohumíru Četynovi. Kniha Poezie 1931–1934 je obsáhlou a v mnohém překvapivou studií o stejnojmenném slezském časopise a o jeho zakladateli, katolicky orientovaném kritikovi Janu Strakošovi. Šajtar zde ukazuje na obsáhlost zájmů i kontaktů autorského okruhu listu a dále rozšiřuje představu o pluralitě českého kulturního dění 30. let. Problematice literárního života po roce 1945 se věnuje v autobiograficky laděné stati Poezie jako protest, v níž v kontextu kulturní politiky KSČ a literárního života zaštiťovaného centralizovaným Svazem československých spisovatelů akcentuje region Ostravska. Literaturu regionální a zapomenuté autory sleduje soustavně (soubor statí Hledání klíče, monografie Básnířka Tereza Dubrovská a Poezie Věnceslava Juřiny a ti druzí).
Vedle české literatury se zaměřuje i na literaturu ruskou (soubor statí Černé labutě). Přínos výrazné osobnosti tzv. jihozápadní oděské školy pro moderní evropskou poezii zpracoval v monografii Básník Eduard Bagrickij.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Zlomená gesta (soubor studií, 1946); Vojtěch Martínek, básník slezského obrození (studie, 1949); Bezruč u Šaldy (studie, 1950); Stav a úkoly české folkloristiky ve slezské oblasti (studie, 1951); Prameny Slezských písní (monografie, 1954); Bezručovy prózy (studie, 1958); Pět studií ve znamení Petra Bezruče (1958); Slezský písničkář Arnošt Chamrád (studie, 1962); Mýtus domova (soubor studií o B. Četynovi, 1993); Poezie 1931–1934: historie jednoho časopisu (studie, 1995); Básník Eduard Bagrickij (monografie, 1997); Básnířka Tereza Dubrovská: letopis (monografie, 2001); Hledání klíče: literatura v regionu (studie, 2005); Černé labutě: na okraj moderní literatury ruské (studie, 2006); Poezie Věnceslava Juřiny a ti druzí (studie, 2007); Poezie jako protest (studie, 2008); Tři kapitoly bezručovské (studie, 2009).
Překlady: A. Suarés: François Villon (1948).
Uspořádal a vydal: P. Bezruč: Křivý úsměv ještěrský (1954) + Ondráš (1955) + Pět dopisů Vojtěchu Martínkovi (1957) + Verše starého ještěra (1957) + Povídky ze života (1957) + Slezské písně (1958); J. Seifert: Petr Bezruč (básně J. S. věnované P. B., bibliof., 1955); Památník Petra Bezruče (sborník, 1957); K. Toman: Pohádky krve a jiné básně. Dílo 2 (1957, s J. Hauftem); V. Závada: Znám jedno město (1960); 75 let Lídy Theimerové: Sborník vzpomínek (1966); Slezské písně v korespondenci 1898–1918 (1967); J. Ryba: Padaly roušky (PP 1986); V. Stolaříková: Pole slunečnic (PP 1991); Dopisy do ulice Du Bac (korespondence B. Čelovského a Z. Bára, 1992); B. Čelovský: Zlaté děcka. Kronika klasy na přívozském gymnáziu (1992) + Ta ženská von Hohenlohe (1993) + So oder so. Řešení české otázky podle německých dokumentů 1933–1945 (1995); L. Vrla: Kořeny (1999); D Telingerová: Tváří v hlíně (2007).
Příspěvky ve sbornících: Literatura a region (1995); Literatura v českém a polském Slezsku (1996); Pronikání českého a polského jazyka do středověké poezie a písňové tvorby ve Slezsku (1998); Sv. Vojtěch v české a polské literatuře a v umění (1999); Romantismus v české a polské literatuře (2000); Česká a polská emigrační literatura (2002).

LITERATURA

Bibliografie: Drahomír Šajtar, bibliografie 1943–1998 (1997); Dodatky k bibliografii Drahomíra Šajtara (1998–2002), Alternativa plus 6, 2002, č. 1/2; Bibliografie Drahomíra Šajtara. Dodatky, in: Chodec cestam poezie. Drahomír Šajtar. Osmdesát pět (2007).
Knižně: Chodec cestami poezie. Drahomír Šajtar. Osmdesát pět (sb. 2007, ed. K. Šajtarová a L. Pavera).
Recenze: Zlomená gesta: J. Hrabák, List Sdružení moravských spisovatelů 2, 1947/48, s. 51; A. M. P. (A. M. Píša), Práce 26. 11. 1946; G. (F. Götz), Národní osvobození 26. 10. 1946 * Prameny Slezských písní: M. Nosek, ČL 1956, s. 69; J. Skutil, Slezský sborník 1955, s. 572; F. Buriánek, LitN 1955, č. 11 * Pět studií ve znamení Petra Bezruče: A. Sivek, Červený květ 1959, č. 7 * Dopisy do ulice Du Bac: J. Urbanec, SvSl 15. 7. 1992; F. Všetička, Tvar 1992, č. 35 * Mýtus domova: L. Štěpán, LD 3. 12. 1993; O. Šuleř, Moravskoslezský den 21. 12. 1993; F. Všetička, Tvar 1995, č. 7 * Poezie 1931–1934: B. Pavlok: Alternativa Nova 1, 1994/95, č. 8; I. Slavík, MFD 21. 3. 1995; L. Soldán, Alternativa Nova 2, 1995/96, č. 8 * Básník Eduard Bagrickij: L. Jurkovič, Kam v Brně 1998, č. 3, příl. Kam * Básnířka Tereza Dubrovská: Z. Smolka, Host 2001, č. 7; F. Všetička, Alternativa plus 5, 1999/2001, č. 3/4; P. Hora, Aluze 2001, č. 3 * Hledání klíče: I. Harák, Český jazyk a literatura 56, 2005/2006, č. 3; L. Martinek, Bohemistyka 2005, č. 4 * Černé labutě: I. Pospíšil, Kam v Brně 2006, č. 10, příl. Kam; T. Glanc, LidN 20. 1. 2007, příl. Orientace * Poezie jako protest: I. Pospíšil, Kam v Brně 2008, č. 9, příl. Kam.
Korespondence: Z dopisů D. Šajtarovi, Alternativa plus 6, 2002, č. 1/2 (zaslaná korespondence; L. Kaňok, F. Hrubín, F. Halas, P. Bezruč, O. Králík, J. Seifert, L. Dvořák, I. Slavík, J. Vladislav).
Rozhovor: A. Skýpala, Dokořán 1998, č. 5.
K životním jubileím: J. Vladislav + F. Všetiška + A. Satke + O. Nádvorník + A. Skýpala + I. Slavík + J. Urbanec + B. Čelovský + J. Zogata, Alternativa nova 3, 1996/1997, č. 10; J. Urbanec, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 1998, č. 1; F. Všetička, Časopis slezského zemského muzea B, Vědy historické 2003, č. 1.
Nekrolog: F. Všetička, Dokořán 2009, č. 50.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Regionální bibliografie - Masarykova veřejná knihovna Vsetín
Osobní stránky

Autor hesla: Miroslav Zelinský (1998)

Aktualizace hesla: 24. 4. 2009 (kb)

Aktualizace bibliografie: 24. 4. 2009 (kb)

zpět na hlavní stranu