PĚŠÍ ZÓNA 

Pěší zóna se od počátku snažila využít silný potenciál kulturní historie Plzeňska. Z ní vycházejí zejména příspěvky v rubrikách Památková péče (mj. studie Petra Domanického a Karla Tomáše, věnované architektuře Plzeňska), Archeologie (příspěvky Pavla Břicháčka a Petera Brauna z nalezišť v západočeském regionu, články věnované letecké archeologii), Historie (obsažný a velmi podrobný seriál Židovské hřbitovy západních Čech autorů Karin Kahancové, Radovana Kodery a Ivy Steinové, vycházející od č. 5 do č. 8, a na něj navazující studie Tomáše Hudce Velká synagoga v Plzni – č. 9–11). V prvních číslech se vyskytovaly ještě rubriky Publicistika (zde např. anketa Jak chápete v dnešní době pojem regionalismus? – č. 1), Doba a společnost (příspěvky věnované závislostem a drogám), Eseje. Úvahy. Přednášky (texty Jana Kellera nebo Leoše Horáka), případně Divadlo. Film (referáty o plzeňských festivalech Finále Plzeň a Festival Divadlo). Speciální rubrika byla věnována Výtvarnému umění; přinášela profily plzeňských výtvarníků (mj. fotografové Libuše Jakubcová, Jan Rauner, Ivana Řezáčová ) s mnoha reprodukcemi, případně rozhovory (sochař Václav Fiala, fotograf Radovan Kodera, malíř Václav Malina, sochař Aleš Veselý ad.).
V rubrice Literatura (kterou většinou redigoval Vratislav Färber) byly uveřejňovány ukázky z básnických textů plzeňských autorů (mj. Ivo Hucl, Tomáš Hudec, Karel Vokáč) i básníků působících mimo region (Ivan Blatný, Petr Borkovec, Jiří Dynka, Petr Fabian, Viola Fischerová, Jiří Gold, Emil Juliš, Pavel Kolmačka, Martina Komárková, J. H. Krchovský, Karel Milota, Miroslav Olšovský, Kateřina Rudčenková, Miroslav Salava, Vít Slíva, Ivan Wernisch aj.), objevovaly se též kratší prozaické práce (např. Anna Blažíčková, Jindřich Růžička, Jan Týml). Své místo našly i překlady z ruštiny (např. básně Josifa Brodského, Vladislava Chodaseviče, Jurije Odarčenka, Nikolaje Olejnikova a prozaické texty Jakova Druskina v překladech Petra Borkovce, Jakuba Šedivého a Tomáše Vůjtka), polštiny (prózy Sławomira Mroźka, Kazimierze Orłośe a básně Karola Maliszewského v překladech Jiřího Červenky a Františka Halaše), němčiny (Rosa Ausländerová, Heimito von Doderer, Hilde Dominová, Friedrich Gottlieb Klopstock, Reinhard Lettau v překladech Věry Koubové, Jana Orta či Martina Všetíčka; básně několika německy píšících autorů přeložil Ivan Wernisch (č. 7), zařazen byl též blok Z poezie německého baroka v překladech Jiřího Pelána (č. 10). Okrajově byla představena literatura čínská (A Čcheng, Liao I-wu v překladu Lucie Kalvachové a Olgy Lomové), nebo řecká (Jiorgos Seferis v převodu Miloše Tomasca). Část překladů byla doprovázena obsáhlejšími životopisnými texty (psali je autoři Vratislav Färber, Miroslav Olšovský, Jiří Zizler aj.). V prvních číslech byla součástí časopisu též rubrika Texty odjinud, zprostředkující mýty, pohádky a hádanky z Haiti, Nové Guineje, Pobřeží slonoviny, Venezuely a Surinamu (č. 2–4, v překladech Štěpána Ryby a Petra Venkrbce). Pravidelně redakce zařazovala doposud nevydané texty či archivní dokumenty (mj. Plzeňské fejetony Ladislava Kháse v č. 2; dopisy Karla Klostermanna Alfredu Augustovi knížeti Windischgrätzovi v č. 10; ukázky z díla Vladimíra Vokolka v ediční přípravě Petra Šrámka v č. 8; edice dopisů Josefa Váchala Ctiboru Šťastnému od Tomáše Hudce v č. 12/13), příležitostně časopis přinášel recenze (Tomáš Glanc, Luboš Merhaut).
Rubrika Historie mj. představovala nepříliš známé autory či texty vztahující se k širšímu plzeňskému regionu. Její časový rozsah sahal od středověku (studie Jana Chlíbce Z Přeštic až na konec světa. Umělecké postřehy Václava Šaška z Bířkova v č. 9) přes barokní období (ukázka z edice Jana Malury a Pavla Koska z knihy jezuitského autora Matěje Tannera Hora Olivetská v č. 8; Postila Šebestiána Vojtěcha Scipia v edici Jana Linky; kázání Pavla Josefa Axlara v přípravě Hany Kusákové v č. 12/13) až k přelomu 19. a 20. století (články Michala Jareše věnované anarchistickému básníkovi Kamilu Berychovi včetně ukázek z jeho tvorby v č. 6 a 9 či profil plzeňského časopisu Červen z let 1908–1909 v č. 11; esej Daniela Vojtěcha Krátké století: fin de siecle z hlediska současné literární historiografie a studie Karla Kolaříka Příležitostná poezie Jiřího Karáska ze Lvovic, obé v č. 12/13) a první polovině 20. století (mj. profily Jana Týmla v č. 4, Karla Vokáče v č. 5, Bohumila Polana v č. 7, jejichž autory byli Vratislav Färber a Jiří Zizler). V rubrice Literární historie se objevily studie Vladimíra Boreckého Mýtus heroa eponyma v etnocentrismu slovanských národů (č. 4) či Iva T. Budila Kdo byla Kirké? (č. 5).