Slovník české literatury po roce 1945

Hana PROŠKOVÁ

* 30. 11. 1924, Praha

† 4. 10. 2002, Praha

Básnířka, prozaička, autorka detektivních próz

Dívčím jménem Bořkovcová. Dcera malířky Olgy Bořkovcové (1903–1976) a hudebního skladatele, profesora Akademie múzických umění v Praze, Pavla Bořkovce (1894–1972), který zhudebnil též některé její básně (Madrigaly o čase, cykly Zvířata a Sny; Prošková naopak napsala text pro jeho skladbu Silentium turbatum). – Po studiu na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské (mat. 1943) byla Hana Prošková až do konce války nasazena v leteckém průmyslu. Poté se v domácnosti věnovala rodině a příležitostně pracovala jako textařka a reklamní kreslířka; v letech 1957–1962 zpívala v Kühnově Českém pěveckém sboru. V letech 1961–1966 byla úřednicí v Ústavu pro elektrotechniku ČSAV, poté až do roku 1985, kdy odešla do důchodu, pracovala jako referentka propagace a odbytu ve Státním nakladatelství dětské knihy (později nakladatelství Albatros).

Od mládí časopisecky publikovala verše a povídky. V letech 1945–1948 pravidelně přispívala prózami, básněmi i kresbami do časopisů Skautka, Žena a domov a Naše domácnost, od 60. let do periodik Kultura, Host do domu, Literární noviny, Plamen, Květy, Mladý svět, Mladá fronta, Listy, Svět práce, Naše rodina, Jihočeská pravda (České Budějovice) a Vlasta (zde 1987 na pokračování detektivní román Dívka a stín, původně vydaný 1986 s titulem Kopistnaté listy). Podle detektivní prózy Prostý případ statistiky (ze souboru Tajemství obří číše) byl natočen film Zlaté rybky (1977, r. Ota Fuka, sc. Václav Šašek a Miroslav Hubáček), podle prózy Křivý prostor ze souboru Smrt programátora televizní inscenace Zrcadlo nenávisti (1988, r. Dušan Klein, sc. Václav Šašek), podle stejnojmenné prózy vznikl televizní film Případ pro rybáře (2013, r. Lucie Bělohradská, sc. Jana Knitlová). Hana Prošková se rovněž spolu s režiséry podílela na scénářích televizních dramatizací detektivních próz Měsíc s dýmkou (1967, r. Zdeněk Kubeček), Zvláštní případ (1971, r. Hynek Bočan, sc. + Drahoslav Makovička) a Přízrak (1987, r. Dušan Klein). Prózu Tajemství planet uvedlo v dramatizaci Jaroslava Císaře plzeňské studio Čs. rozhlasu (1987). Prošková je též autorkou libreta opery Jana Ducháně Potopa (1958, podle Chaucerových Cantenburských povídek). – V 70. letech byly pod jménem Hany Proškové ve Světové literatuře otištěny překlady slovinské poezie, jejichž autorem byl František Benhart. – Ve 40. letech publikovala v časopisech pod pseudonymy Jana Zárubová a Káťa Levinská.

Knižním debutem, básnickou sbírkou Oblaka, se Prošková zařadila do proudu tvorby „nové vlny“ 60. let. Civilní náměty jejích veršů, zdůrazňované i formální strofickou uvolněností a užitím volného verše, jsou zde rozšířeny o tóny nostalgického smutku, daného autorčiným tázáním se po smyslu a směřování života, vyplývajícího z vědomí zranitelnosti, osamělosti a vykořeněnosti moderního člověka. Postižení sociálních i psychologických momentů odcizení člověka jeho nejbližším i sobě samému je základním tématem poetizujících próz z knihy Mořeplavba. V souboru próz Obrova zahrádka završuje Prošková tuto linii hledáním (a popíráním) smyslu jakékoli záměrné předurčenosti lidské i vesmírné existence. – Již od 60. let se Hana Prošková věnovala také detektivním prózám. V povídkách ze souborů Smrt programátora, Tajemství obří číše, Tajemství planet aj. se zpravidla vyhýbá klasickému modelu tohoto žánru a spíše než s racionálním postupným odhalováním jednotlivých faktů, vedoucích k objasnění zločinu, pracuje s náznakem, tajemstvím, náhodou i iracionálními psychologickými zvraty, které v protikladu k civilně pojatému vyšetřovateli Vašátkovi do příběhů vnáší Horác, detektiv-amatér, bohém a umělec. – V tvorbě věnované dětem (texty k leporelům, omalovánkám a vystřihovánkám) se Prošková zaměřila na nejmladší věkovou kategorii; předstupněm tzv. dívčí četby je její převyprávění řady románů dánské autorky Karin Michaelisové (pod shrnujícím názvem Bibi).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Oblaka (BB 1962); Mořeplavba (PP 1964); Měsíc s dýmkou (PP detekt., 1966); Obrova zahrádka (PP 1968); Černé jako smola (PP detekt., 1969); Smrt programátora (PP detekt., 1971); Tajemství obří číše (PP detekt., 1973); Bibi (P pro děti, 1975, volně podle knih K. Michaelisové Bibi, Bibi na cestách, Bibi a spiklenky a Bibi v Československu; 1993 s týmž názvem volně podle Bibi a Bibi na cestách, zbylé dva texty 1993 pod názvem Bibi hledá poklad); Tajemství planet (PP detekt., 1976); Zlá panenka (PP detekt., 1978); Jahody se šlehačkou (PP detekt., 1982); Kopistnaté prsty (PP detekt., 1986; pod názvem Dívka a stín na pokrač. v čas. Vlasta, 1987); Rýže po charvátsku, Stínová hra (PP detekt., 1989); Znamení smrťáka (P detekt., 1992, pův. v souboru Kopistnaté prsty); Jak namalovat smrt (P detekt., 1999, původně pod názvem Rakev a hruška v souborech Tajemství obří číše a Obyčejné zločiny); Zametačky sněhu (BB z pozůstalosti, 2004, ed. K. Závadová).
Výbory: Záhada obří číše (PP detekt., 1983); Obyčejné zločiny (PP detekt., 1992); Maskot smrti (PP detekt., 1993).
Omalovánky, leporela a texty k vystřihovánkám pro děti: Hledejte kolečka (BB k omalovánkám, 1970, il. M. Jágr); Hledejte čtverečky (BB k omalovánkám, 1971, il. M. Jágr); Hledejte trojúhelníčky (BB k omalovánkám, 1971, il. O. Čechová); Hledejte barvy (BB k omalovánkám, 1973, il. V. Hlavatý); Co by si zvířátka přála (leporelo, 1975, il. F. Říha); Jede auto, jede k nám (plastické vystřihovánky, výtv. V. Konečný, 1976); Naše mámy (BB k omalovánkám, 1977, il. G. Filcík); Kašpárek (plastické vystřihovánky, výtv. R. Pilař, 1979); Kašpárek (leporelo, 1979); Kamarádi z cirkusu (plastické vystřihovánky, výtv. J. Marešová, 1980); Za zvířátky do Zoo (BB k omalovánkám, 1982, il. A. Juráčková); Hrajeme si ve školce (BB k omalovánkám, 1983, il. J. Zápal); Zvířátka z dalekých krajů (BB k omalovánkám 1983, il. L. Vimr); Tři zvířátka na provázku (plastické vystřihovánky 1985, výtv. K. Křížová); Máma a já (leporelo, 1985, il. A. Ladová); Domeček pro panenky (plastické vystřihovánky M. Kočí, 1986, doprovodný text H. Prošková); Barevné počty (BB k omalovánkám, 1987, il. Jan Kubíček); Táta všechno umí (BB k omalovánkám, 1988, il. G. Filcík); My jsme kluci sehraní (BB k omalovánkám, 1989, il. J. Kubíček); Narodil se Kristus pán (leporelo, 1991, il. Z. Krejčová).
Další práce: D. Hochová: Čas oponou trhnul (fotografická publikace, 1995; text s D. Hochovou).
Překlady: W. Busch: Verše – šprýmy – taškařiny (1971); O. Sliacky: O zakleté žábě (1985, s D. Klementovou); Modří husaři. Z díla děkabristů (1967, s dalšími); Myš hledá skrýš. Henrietta (Bratislava 1992, fotografie T. Ridley).
Příspěvek ve sborníku: Česká povídka 1918–1968 (1968).

LITERATURA

Studie a články: M. Vodičková: Polemika přímá a nepřímá, Knižní kultura 1964, s. 275; V. Erben: doslov, in H. P., Tajemství obří číše (1973); V. Menclová: Detektivní próza, Čtenář 1991, č. 2; D. Mocná: Když dole zazvonil vrah, Uni 2002, č. 1; J. Prokeš: Dětský svět v české próze 60. let XX. století (2003); P. Šrut: Doslov, in H. P., Zametačky sněhu (2004).
Recenze: Oblaka: J. Brabec, Kulturní tvorba 1963, č. 11; O. Rafaj, Červený květ 1963, s. 460; K. Horňák, Plamen 1963, č. 9; výbor z recenzí M. Jareš, Tvar 2004, č. 8 * Mořeplavba: (post), MF 18. 12. 1964; K. Dostál, LitN 1964, č. 49; F. Benhart, Plamen 1965, s. 145; J. Beneš (fejeton), LitN 1965, č. 13 * Měsíc s dýmkou: M. Petříček, LitN 1966, č. 36 * Obrova zahrádka: M. Jungmann, Literární listy 1968, č. 15; Z. Kožmín, HD 1968, č. 6; F. Benhart, Plamen 1968, č. 5 (též in F. B., Jedna a jedna, 1999) * Černé jako smola: V. Dostál, Tvorba 1969, č. 3 * Hledejte kolečka: I. Zhoř, ZM 1971, s. 388 * Smrt programátora: (iz) (I. Zítková), MF 5. 2. 1972 * Tajemství obří číše: Š. Vlašín, Tvorba 1973, č. 27 * Tajemství planet: M. Veselá (M. Jungmann), Práce 1. 12. 1976 * Bibi: M. Nyklová, ZM 1976, s. 415; (2. vyd.): T. Randák, LidN 15. 12. 1993 * Rýže po charvátsku, Stínová hra: B. Balajka, Tvar 1990, č. 49, příloha Kmen * Zametačky sněhu: J. Rulf, Reflex 2005, č. 7.
Rozhovory: K. Sidon, Listy 1969, č. 6; O knihách a autorech 1971 (zima), s. 8; V. Vondra, SvSl 18. 7. 1987; J. Miňovská, Albatros 1990, č. 2, únor.
Nekrology: -mon-, Týden 2002, č. 41; L. Vaňková, Dokořán 2002, č. 24.
Vzpomínky: J. Beneš, LidN 17. 10. 2002.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945

Autor hesla: Věra Brožová (1998)

Aktualizace hesla: 21. 1. 2013 (vbr, mlp)

Aktualizace bibliografie: 21. 1. 2013 (vbr, mlp)

zpět na hlavní stranu