Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Antonín  MĚŠŤAN

* 29. 8. 1930, Praha  
† 30. 5. 2004, Freiburg (Německo) 
 
Slavista, literární historik, překladatel
 Narodil se v rodině vyššího poštovního úředníka. Manželka Věra Měšťanová (* 1934) je slavistka.
Měšťan navštěvoval obecnou školu a poté reálné gymnázium v Praze-Dejvicích (maturita 1949). 1949–1953 studoval na FF UK polonistiku a rusistiku (učitelé Jiří Horák, Bohuslav Havránek, Leontij Vasiljevič Kopeckij a Karel Krejčí), studium ukončil obhájením diplomové práce Polští ariáni a jejich styky s Čechy. 1953–1954 pracoval ve Výzkumném osvětovém ústavu, 1954–1957 byl vědeckým aspirantem Slovanského ústavu ČSAV, 1958–1959 vědeckým asistentem a po obhajobě kandidátské práce Polsko a Poláci v českém písemnictví 16. století (1959) vědeckým pracovníkem (při reorganizaci 1964 ústav včleněn do Ústavu jazyků a literatur ČSAV). 1966 odešel na univerzitu ve Freiburgu (SRN), kde působil jako lektor češtiny a polštiny (paralelně též 1969–1971 na univerzitě v Heidelbergu). 1971 mu byla ve Freiburgu udělena docentura, a to na základě předchozí publikační činnosti; 1974 jmenován mimořádným profesorem, téhož roku se po vypršení platnosti čs. pasu rozhodl zůstat v SRN. 1974 působil rovněž jako hostující profesor na univerzitě v Amherstu (USA). 1980 jmenován řádným profesorem a v této funkci působil na univerzitě ve Freiburgu do září 1995, poté jako emeritní profesor. 1992–1998 byl ředitelem znovuobnoveného Slovanského ústavu AV ČR v Praze. Vedle své pedagogické a vědeckoorganizační činnosti se podílel na práci vědeckých a spisovatelských organizací; je mj. členem světového výboru Čs. společnosti pro vědy a umění (New York), členem výboru Deutsches-Polen Institut (Darmstadt), členem výboru exilového PEN klubu aj., od 1990 místopředsedou Společnosti Boženy Němcové.
 

Debutoval 1953 ve Slovu a slovesnosti, dále publikoval v periodikách: Slovanský přehled, Slavia, Světová literatura, Časopis Národního muzea, Literární noviny, Polský přehled, Svobodné slovo; po 1989: Svobodný zítřek, Lidová demokracie, Nové knihy, Kritický sborník, Prostor, Slavia, Estetika, Listy, Reportér, Telegraf, Lidové noviny, Český deník, Nová přítomnost, Germanoslavica, Komenský aj. Hojně přispíval do zahraničních periodik: Twórczość (Varšava), Zeitschrift für Slawistik (Berlín), Pamiętnik Literacki (Varšava), Jahrbuch für Geschichte der UdSSR und der volksdemokratischen Länder Europa (Berlín), Die Welt der Slaven (Wiesbaden); po 1969 do periodik zahraničních a exilových: Kultura (Paříž), Studie (Řím), Svědectví (Paříž), Études tcheques et slovaques (Paříž), Proměny (New York), Právo lidu (Wuppertal), Révue de littérature comparée (Paříž), Wiener slawistischer Almanach, Reportér (Curych), Polygon (Curych), Obrys (Mnichov), Révue des études slaves (Paříž), Americké listy (New Jersey), Západ (Toronto), Delo (Lublaň), Bohemia (Mnichov), Pogląd (Berlín), Zeitschrift für Ostforschung (Wiesbaden), Acta Universitatis Vratislaviensis aj. V letec1994−2004 řídil časopis pro slovansko-německá studia Germanoslavica. – Spolupracoval s rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa, Deutsche Welle, Radio Liberty, Český rozhlas a s Českou televizí. – Měšťan získal několik významných vědeckých i státních vyznamenání: v roce 2001 Spolkový záslužný kříž (SRN); v roce 2002 Medaili Za zásluhy II. stupně (ČR); v roce 2002 mu byla udělena také čestná oborová mediale J. Dobrovského za zásluhy ve společenských vědách.
V exilových časopisech počátkem 70. let užíval pseudonymu Karel Klatovský.

 Jako literární historik se Měšťan orientoval na výzkum polsko-českých vztahů, v němž zprvu převažoval zájem o období humanistického a barokního písemnictví (nepublikovaná kandidátská práce Polsko a Poláci v českém písemnictví 16. století), který autor později rozšířil o problematiku literatury novější, počínaje národním obrozením (četné sborníkové příspěvky, soustředěné na sledování vnějších a vnitřních kontaktů a vlivů mezislovanských i slovansko-německých) a konče současností (Češi, Slováci a Poláci po roce 1945). Z tohoto okruhu vědeckého zaměření vznikla kniha Geschichte tschechischer Literatur im 19. und 20. Jahrhundert, určená německému širšímu odbornému publiku, v níž výklad dějin české literatury začleňuje Měšťan do širších souvislostí vztahů k slovanským a západoevropským literaturám, zejména k literatuře německé: samostatné kapitoly jsou zde věnovány českým bilingvním spisovatelům a autorům pražské německé literatury. V Měšťanově koncepci dějin převažuje hledisko informativní a faktografické, které rezignuje na interpretaci děl, na hodnotící přístup k literárním dějinám. Informativní pojetí je vlastní i české upravené verzi dějin Česká literatura 1785–1985. Vybraným problémům a postavám z dějin české literatury se na pozadí jejich širších vazeb k ostatním evropským literaturám, zejména k literatuře německé, věnoval Měšťan v řadě studií a rozhlasových vystoupení, některé z nich se staly součástí knihy (souboru studií) Česká literatura mezi Němci a Slovany.
Vedle rozsáhlé recenzní a kulturněpolitické činnosti v časopisech i v rozhlase se Měšťan zabýval rovněž jazykovědným studiem, jež vyústilo jednak do komentovaného vydání sedmijazyčného slovníku ze 17. století (Peter Loderecker: Dictionarium septem diversarum linguarum) a jednak do německého slovníku k Máchovu Máji (Wörterbuch zu Karel Hynek Mácha: „Máj“).
Samostatnou kapitolu v Měšťanově vědeckém díle tvoří práce o českých spisovatelích a vědcích v exilu, a o českém exilovém životě (sborník Emigrace a exil jako způsob života).

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Češi, Slováci a Poláci po roce 1945 (studie, Frankfurt am Main 1975); Geschichte der tschechischen Literatur im 19. und 20. Jahrhundert (něm., Köln am Rhein – Wien 1984); Česká literatura 1785–1985 (Toronto 1987); Wörterbuch zu Karel Hynek Mácha: „Máj“ (něm., Köln am Rhein – Wien 1988, s V. Měšťanovou); Česká literatura mezi Němci a Slovany (studie, 2002).
Překlady: J. Kowalski: Ruští revoluční demokraté a polské lednové povstání (1951); A. Mickiewicz: Prózy (1957, s dalšími); J. Iwaszkiewicz: Stará cihelna (1960, in J. I., Benátské krajky); T. Breza: Bronzová brána (1963); Z. Pietrasiński: Psychologie správného myšlení (1964); Z. Baumann: Sociologie (1965); Sz. Chodak: Systémy politických stran západní Evropy (1966); T. Różewicz: Zpověď (1966, in T. R., Muži a válka); ); J. Tuwim, A znáte tenhle? Židovské anekdoty (2000).
Ostatní práce: Polština (1961; přeprac. 1968, s T. Beštou a V. Juřinou).
Účast v týmových pracích: Příruční slovník naučný 1–4 (1962–67); Češi a Poláci v minulosti 2 (1967); Moderne Weltliteratur (Stuttgart 1972; též angl., New York 1973); Neues Handbuch der Literaturwissenschaft 8 (Frankfurt am Main 1978); Der Literatur-Brockhaus 1 (Mannheim 1988); Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne (München 1995).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Literatura – Komparatystyka – Folklor (Warszawa 1968); Slavische Studien zum 7. internationalen Slavistenkongress (München 1973); Buch- und Verlagwesen im 18. und 19. Jahrhundert (Berlin 1977); Wechselbeziehungen zwischer deutscher und slawischer Literatur (Köln am Rhein – Wien 1978); Fragen der polnischen Kultur im 16. Jahrhundert (Giessen 1980); Reisen und Reisenbeschreibungen im 18. und 19. Jahrhundert als Quellen der Kulturbeziehungsforschung (Berlin 1980); Goethe und die Welt der Slaven (Giessen 1981); Literatur und Sprachentwicklung in Osteuropa im 20. Jahrhundert (Berlin 1982); Kulturbeziehungen in Mittel- und Osteuropa im 18. und 19. Jahrhundert (Berlin 1982); Gegenwartsliteratur in Osteuropa und in DDR (München 1982); Svědectví Pavla Tigrida (München 1982); Les Avants-gardes tcheque et slovaque dans le contexte international (Paris 1983); Slavische Studien zum 9., 10., 11. internationalen Slavistenkongress (Köln am Rhein – Wien 1983, 1988, 1993); Dostojevskij und die Literatur (Köln am Rhein – Wien 1983); ... když se řekne Voskovec (Köln am Rhein 1983); Kultur und Tradition. Festschrift für Otakar Nahodil (München 1983); Literary Theory and Criticism. Festschrift in Honor of René Wellek (Frankfurt am Main 1984); Geist und Erkenntnis. Festschrift zum 65. Geburtstag von Tomáš Špidlík (München 1985); Das Wesen des Menschen. Festschrift zum 60. Geburtstag von Karel Vrána (München 1985); Suche die Meinung. Karl Dedicius, dem Übersetzer und Mittler zum 65. Geburtstag (Wiesbaden 1986); Zeitschriften und Zeitungen des 18. und 19. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa (Berlin 1986); Johannes Urzidil und der Prager Kreis (Linz 1986); Velemir Chlebnikov 1885–1985 (München 1986); Die Chance der Verständigung (München 1987); Les effets de l’émigration et l’exil dans la cultures tcheque et polonaise (Paris 1987); On Masaryk (Amsterdam 1988); Die Rezeption der polnischen Literatur im deutschsprachigen Raum und die der deutschsprachigen in Polen 1945–1985 (Darmstadt 1988); Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern 1, 3 (Köln am Rhein – Wien 1988, 1993); Symposium Methodianum (Neuried 1988); Krise der Moderne? Veränderung in Kultur, Wirtschaft und Wissenschaft (Wien 1988); Die Gründung der Tschechoslowakei und die mitteleuropäische Frage (München 1988); Aspect of Modern Russian and Czech Literature (Columbus 1989); Brief und Briefwechsel in Mittel- und Osteuropa im 18. und 19. Jahrhundert (Essen 1989); Jaroslav Hašek 1883–1983 (Frankfurt am Main 1989); T. G. Masaryk 1850–1937 (sv. 3, London 1990); Zur tschechischen Literatur 1945–1985 (Berlin 1990); Grossbritannien, die USA und die böhmischen Länder. Great Britain, the United States, and the Bohemian Lands (München 1991); Verlorene Geschichte oder Wiedergewonnenes Land? (Praha 1992); Westmitteleuropa, Ostmitteleuropa: Vergleiche und Beziehungen (München 1992); Ideen zu einer integralen Anthropologie (München 1992); Le roman tchéque dans le contexte international (Paris 1992); Deutsche Jungend in Böhmen 1918–1938 (München 1993); Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 1–3 (1. München – Brno 1993; 2. a 3. München – Brno – Plzeň 1994 a 1996); Exil a domov (1993); Wilfried Potthof „V. Ivanov. Russischer Dichter – europäischer Kulturphilosoph“ (Heidelberg 1993); Přemysl Pitter. Život a dílo (1994); La visualisation des choses et la conception philosophique du monde dan l’oeuvre de Comenius (Paris 1994); Slovo v úzkosti a naději. Sborník k 70. výročí narození Antonína Kratochvila (1994); Idea Československa a Střední Evropa (1994); Res Slavica. Festschrift für Hans Rothe (Paderborn – München – Wien – Zürich 1994); Stereotypes and Nations (Kraków 1995, též pol.); Ve světle tmy. Im Licht der Dunkelheit (1995); Česká nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995); Návrat E. Hostovského (1996); Václav Černý. Život a dílo (1996); Světová literárněvědná bohemistika. Sv. 2. Úvahy a studie o české literatuře (1996); Między Oświeceniem i Romantyzmem (Warszawa 1997); Rainer Maria Rilke. Evropský básník z Prahy (1997); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Sprachwechsel. Eine Dokumentation den Künstlergilde (Esslingen 1997); Charta 77 očima součastníků (1997); Bloudění časem a prostorem − Jaroslav Durych známý i neznámý (1997); Literatura, vězení, exil. Literature, Prison, Exile (1997); Acta contemporanea. K pětašedesátinám Viléma Prečana (1998); Brněnská slovakistika a česko-slovenské vztahy (1998); Später Humanismus in der Krone Böhmen 1570-1620 (Dresden 1998); Rok 1947. Česká literatura, kultura a společnost v období 1945−1948 (1998); Neznámí (autoři) − neznámé (texty) (1999); Mährische deutschsprachige Literatur (Olomouc 1999); Židovští autoři v evropských literaturách (1999); Böhmen ist überall (Linz 1999); Italia e Boemia nella cornice del Rinascimento europeo (Firenze 1999); Slovakistika v české slavistice (1999); Češi a svět. Sborník k pětasedmdesátinám Ivana Pfaffa (2000); Česko-slovenská vzájemnost a nevzájemnost (2000); Zlatá šedesátá. Česká literatura a společnost v letech tání, kolotání a − zklamání (2000); Česká literatura na konci tisíciletí. Sv. I. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky (2001); Deutschböhmische Literatur (Olomouc 2001); Literatury v kontaktech (2002); Život je jinde...? Česká literatura, kultura a společnost v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století (2002); Baroko v Itálii − baroko v Čechách. Setkávání osobností, idejí a uměleckých forem (2003).
Uspořádal, vydal a redigoval: Festschrift für Wilhelm Lettenbauer zum 75. Geburstag (Freiburg i Br. 1982); P. Loderecker: Dictionarium septem diversarum linguarum. Prag 1605 (Freiburg 1984, s komentářem); Československo-polské styky včera, dnes a zítra (München 1986, též přisp.); Deutsche Muse Tschechischer Autoren (München 1989); J. Neruda: Geschichten aus dem alten Prag (Stuttgart 1992); Emigrace a exil jako způsob života (2001; s S. Brouček, K. Hrubý).

LITERATURA

Bibliografie: A. Měšťan: Schriftenverzeichnis (1990−1996), in Das slawische Phänomen (ed. Karel Mácha, 1996); A. Měšťan: Schriftenverzeichnis für die Jahre 1996−2000), Germanoslavica 2000, č. 1; Věra Měšťanová: Prof. Dr. Antonín Měšťan, DrSc. Schriftenverzeichnis für die Jahre 2001−2004 (mit Nachträgen für die Jahre 1995−2000), Germanoslavica 2004, č. 2.
Knižně: K. Mácha, P. Drews (eds.): Aspekte kultureller Integration. Festschrift zu Ehren von Prof. Dr. Antonín Měšťan (München 1991); Karel Mácha (ed.), Das slawische Phänomen. Festschrift für Prof. Dr. Antonín Měšťan zu seinem 65. Geburtstag (1996);
Studie a články: L. Nezdařil, Zpráva o Antonínu Měšťanovi, LD 29. 8. 1990, č. 201; F. Všetička: Antonín Měšťan, Alternativa 1994, č. 2, též in F.Všetička: Vnitřní vitráže (1996).
Recenze: P. Loderecker, Dictionarium septem diversarum linguarum (ed.): K. Hrubý, Proměny (New York) 1985, č. 2 * Geschichte der tschechischen Literatur im 19. und 20. Jahrhundert: J. Dresler, Zpravodaj (München) 1985, č. 5; O. Filip, Zpravodaj (München) 1985, č. 5; J. D. (J. Dresler), Národní politika 1985, č. 6, příl. Zvon; -kh- (K. Hrubý), Premeny (New York) 1985, č. 3; J. Hoensch, Bohemia (Köln) 1985, č. 26/2; J. Vintr, Wiener Slavistisches Jahrbuch (Wien) 1986, č. 32 * sb. Československo-polské styky včera, dnes a zítra: P. T. (P. Tigrid), Svědectví (Paris) 20, 1986/1987, s. 675; K. Hrubý, Proměny (New York) 1987, č. 2 * Česká literatura 1785–1985: J. Vejvoda, Reportér (Zürich) 1987, č. 4; K. Ch. (K. Chvatík), Svědectví (Paris) 21, 1987/1988, s. 772; J. Vojvodík, Národní politika 1987, č. 10, příl. Zvon; -kvw- (K. von Wetzky), Právo lidu 1987, č. 3; A. Brousek, Západ (Ontario) 1988, č. 3; J. Tománek (= Z. Pešat), KS 1988, č. 2; J. Hasman (= A. Brousek), Most 1989, č. 1, s. 152; M. Jungmann, ČL 1990, č. 4, s. 371; J. Holý, Iniciály 1990, č. 7, s. 44 * Wörterbuch zu Karel Hynek Mácha: „Máj“: K. Mácha, Proměny (New York) 1989, č. 2; J. V. Pavlík, Wiener Slavistisches Jahrbuch (Wien) 1989, č. 35 * Česká literatura mezi Němci a Slovany: J. Pechar, LidN 19. 7. 2002; F. Cinger, Právo 24. 7. 2002; M. Gaži, Souvislosti 2002, č. 3/4, s. 280; R. Ströbinger, Polygon 2002, č. 5; I. Pospíšil, SPFFBU 2003, č. 6; Z. Urválková, ČL 2003, č. 4; R. Pražák, Časopis Matice Moravské 2003, č. 1, s. 297; M. Zelenka, Slavia 2003, č. 3, s. 336; R. Ibler, Germanoslavica 2002/2003, č. 2, s. 240; W. Schamschula, Bohemia 2003, č. 44/2.
Rozhovory: K. Hvížďala − Z. Salivarová: Benefice. Rozhovor přes oceán (Toronto 1990); J. Hajný, Kmen 1990, č. 3; D. Mrňa, Reportér 1990, č. 6; -mf- (M. Fikar), Svobodný zítřek 21. 4. 1990, č. 14; M. Fronková, LD 4. 4. 1991, č. 79; Libuše Koubská, LidN 28. 3. 1992, příl. Nedělní LN; M. Fronková, LD 4. 7. 1992, č. 48; J. Slomek, KS 1992, č. 3; J. Hájková, Telegraf 9. 10. 1993, Příloha; J. Hájková, Denní Telegraf 5. 3. 1994, Příloha; J. Hájková, Denní Telegraf 11. 6. 1994, Příloha; J. Fištejn, LidN 16. 3. 1996; F. Cinger, Právo 25. 6. 1996, č. 148; P. Kosatík, Tvar 1997, č. 19; J. Kasal, Českobudějovické listy 4. 6. 1997; A. Kramer, Právo 2. 6. 2001, č. 128.
K životním jubileím: S. Wollman, Germanoslavica 1995, č. 2 , s. 298; J. Beneš, LidN 17. 8. 2000, č. 191; F. Cinger, Právo 29. 8. 2000, č. 201; J. Veselý, Germanoslavica 2000, č. 1; V. Durych, Germanoslavica 2000, č. 1; V. Vavřínek, Germanoslavica 2002, č. 1.
Nekrology: R. Ströbinger, LidN 1. 6. 2004; F. Cinger, Právo 2. 6. 2004; I. Pospíšil, Host 2004, č. 6; JaB (J. Beneš), Nový Polygon 2004, č. 3; J. Bečka, Slavia 2004, č. 2, s. 237; M. Zelenka, Opera slavica 2004, č. 3, s. 40; J. Veselý, Germanoslavica 2004, č. 1, s. 1; I. Pospíšil, SPFFBU 2005, č. 8.

Autor hesla: Jiřina Táborská (1998); Ondřej Sládek (2007)
Aktualizace hesla: 17. 4. 2007 (kb)
Aktualizace bibliografie: 17. 4. 2007 (kb, os)
 
zpět na hlavní stranu