Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír KOVÁŘÍK

* 12. 10. 1913, Čelákovice (u Prahy) 
† 7. 6. 1982, Praha 
 
Literární historik
 

Narodil se v rodině obchodníka. Vystudoval reálné gymnázium v Brandýse nad Labem, kde maturoval v roce 1932, v roce 1933 složil doplňující maturitu na klasickém gymnáziu. V letech 1932–1937 studoval češtinu a latinu na FF UK. Od roku 1936 pracoval jako středoškolský profesor v Praze, v letech 1940–1942 v Táboře a od roku 1942 znovu na žižkovském gymnáziu v Praze, kde setrval až do roku 1949. Od roku 1945 byl spolupracovníkem, od roku 1949 redaktorem Československého rozhlasu, kde řídil vysílání pro děti a mládež. V roce 1954 se stal náměstkem ředitele a vedoucím uměleckého programu Československé televize, poté šéfredaktorem redakce pro děti a mládež. V roce 1964 se habilitoval v oboru historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství UK (titul PhDr. získal v roce 1967 prací Dětský svět Marie Majerové; titul CSc. v roce 1969 prací Nerudova cesta k pramenům dětství). V témže roce byl jmenován profesorem na Fakultě žurnalistiky UK, kde působil jako externista i odchodu do penze v roce 1980. – Jeho synové Vladimír Kovářík (*1946) a Jan Kovářík (*1949) pracují jako novináři.

 Přispíval do periodik: Studentský časopis (debut v roce 1930), Haló noviny, D 48, Kulturní politika, Mladá fronta, Umělecký měsíčník, Literární noviny, Zlatý máj, Rudé právo, Květy, Lidová demokracie, O knihách a autorech aj. Redigoval knižnice Mladá scéna (1946–1949), Hlasy (sbírka kulturněhistorických studií, 1945–1949, s dalšími) a Jiskřičky (1961–1972, s dalšími). Pro Československý rozhlas připravil řadu dramatizací (Ocelové město, 1948, podle Julese Verna; Poplach v Kovářské uličce, 1952, podle Václava Řezáče; Pohádka o caru Saltánovi, 1961, podle Alexandra Sergejeviče Puškina; O draku Vlakanavlakovi, 1960, podle Jiřího Marka, aj.), jakož i vzdělávacích pořadů (zejména cykly Odkazy – Putování za kulturními tradicemi Čech a Moravy a Procházky Prahou a její minulostí, s Václavem Vilémem Štechem, z nichž poslední měl i televizní podobu). Spolupracoval s Československou televizí na přípravě řady literárních a kulturních pořadů. Je autorem televizních adaptací povídek Ignáta Herrmanna Co schází v kuchařce M. D. Rettigové (společně s vyprávěním V. V. Štecha v Kováříkově pořadu Staropražské vánoce aneb Hodinka se starým pánem, 1967, režie Václav Hudeček) a Exekuce (1971, režie Jiřina Pokorná); jako dramaturg spolupracoval mj. na scénářích třináctidílného seriálu podle Jiráskova F. L. Věka (1971, režie František Filip), televizních adaptací Žižkův meč (1970, podle V. K. Klicpery); Byly noci májové (170, podle Jana Drdy) a  Babičky Boženy Němcové (1971, r. Antonín Moskalyk). – Užíval pseudonymů Melezínek V. ml. (Divadelní noviny 1959) a Viktor Kovář.
 Kováříkovo původní povolání učitele určilo jeho orientaci na literaturu populárně naučnou a též na – postupně narůstající – práci popularizátorskou v rozhlase a televizi. Středem Kováříkova zájmu byla literatura a divadlo národního obrození (osobnosti i méně významní souputníci), v nichž jeho harmonizující pojetí hledalo především ideály velkých lidí a činů. Ve svých kompozičně rozmanitých biografiích pro mládež se Kovářík soustředil především na dětství spisovatelů: o jejich vztahu k rodičům a přírodě, o jejich zájmech i prvních láskách vyprávěl s citovým zaujetím, avšak s objektivní přesností a jen malou mírou beletrizace (Mládí Jana Nerudy, „Daleká, široká pole...“, výbor Když velcí byli malí). Kováříkovo chápání dětství jako rozhodující etapy pro formování člověka je zřetelné i v jeho studiích vědeckých, analyzujících motivy dětství v dílech jednotlivých spisovatelů (Dětský svět Marie Majerové, Nerudova cesta k pramenům dětství). Syntézou Kováříkovy celoživotní snahy o aktualizaci kulturního odkazu minulosti se stal jeho rozsáhlý třídílný literární místopis. Knihy Literární toulky po Čechách, Literární toulky Moravou a Literární toulky Prahou při maximálním soustředění na historický fakt kladou důraz na sepětí slavných i zapomínaných tvůrců s rodným krajem a na jejich podíl při utváření povědomí domova. – Z další činnosti vyniká Kováříkova rozsáhlá práce ediční, orientovaná nejčastěji na dílo Jana Nerudy a Josefa Kajetána Tyla, doplňovaná řadou převyprávění, a také doslovů a předmluv.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Rohovín Čtverrohý V. K. Klicpery (studie, 1946); Šestnáctiletí (R 1947, pod pseud. Viktor Kovář); Řekni mi, co čteš (rozhlasové besedy, 1947, s J. Pilařem); Od mnichovského diktátu k Vítěznému Únoru (skripta, 1948); Mládí Jana Nerudy (populárně naučná studie pro ml., 1955); Otec české Thálie (populárně naučná studie o V. K. Klicperovi, pro ml., 1960; přeprac. 1983); Dětský svět Marie Majerové (studie, 1962); Hlasy a tváře. Čtení o umění a umělcích (populárně naučná studie pro ml., 1965); Staropražská romance (s podtitulem: Vyprávění z dob českého jara, 1969; rozšíř. s Titulem Staropražské romance: Čtení o tom, jak se žilo před sto lety, 1973); Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (skripta 1969); Nerudova cesta k pramenům dětství (studie, 1971); Chytráci (PP pro ml., 1973); Jiříkovo vidění a jiné příběhy (vyprávění podle J. K. Tyla, 1973; rozšíř. 1978); Proměny rozhlasové publicistiky 2 (skripta 1975); Literární toulky po Čechách (lit. místopis pro ml., 1977; přeprac. 1984); Literární toulky Moravou (lit. místopis pro ml., 1978; přeprac. 1985); Literární toulky Prahou (lit. místopis pro ml., 1980; přeprac. 1988); Slavní a zapomenutí (čtení o životě a díle českých spisovatelů pro ml., 1983); Besedy (1983); „Daleká, široká pole...“ Čtení o J. Nerudovi (1984).
Ostatní práce: Praha (texty k obrazové publikaci, 1981) aj.
Uspořádal a vydal: Srdce hrdinská (příběhy z českých dějin, 1946); J. K. Tyl: Braniboři v Čechách (1949, úprava) + Kde domov můj (výbor, 1950; přeprac. s titulem České granáty, 1956); J. Neruda: Jen dál! (výbor PP, FF, BB, 1949) + Výbor z díla J. Nerudy (1951) + Domov a svět (výbor cestopis. FF, 1957) + Kytka za kloboukem Jana Nerudy (výbor FF, 1977); I. Olbracht: Nakonec zvítězí lid (výbor, 1952); Když velcí byli malí (mládí ve vzpomínkách českých spisovatelů, pro ml., 1959); J. J. Stankovský: Vlastencové z Boudy (1971); K. Klostermann: Robinzon na Otavě a jiné příběhy ze Šumavy (1973); Malá knížka o Babičce (sb. statí a básní, pro ml., 1980); Malá knížka o Robinzonce (sb. statí, pro ml., 1982); Deset z Národního (slavné premiéry českých her na scénách Národního divadla, 1983).

LITERATURA

Studie a články: M. Bastl in: Sborník PF v Hradci Králové (1970); V. Štěpánek: doslov a medailon, in: Slavní a zapomenutí (1983); J. Marek: doslov, in: „Daleká, širá pole...“ (1984); J. Hraše: Rozhlasový historik docent Vladimír Kovářík, Svět rozhlasu 2001, č. 6.
Recenze: Rohovín Čtverrohý: K. Polák, LF 1947, č. 5 * Mládí Jana Nerudy: V. Pazourek, HD 1956, č. 8 * Když velcí byli malí: J. Červenka, ZM 1960, č. 2; O. Chaloupka, Pochodeň 23. 3. 1966; A. Hájková, Komenský 1965/1966, č. 10 * Otec české Thálie: V. Běhounek, Plamen 1961, č. 6; V. Nezkusil, ZM 1961, č. 4; M. Rusinský, Kulturní měsíčník 1984, č. 1; J. Bischofová, ZM 1984, č. 3 * Hlasy a tváře: J. Červenka, LitN 1966, č. 2; J. Hek, Impuls 1966, č. 4; K. Dostál, ZM 1966, č. 10 * Dětský svět Marie Majerové: Z. Vavřík, LitN 1962, č. 26; O. Chaloupka, Český jazyk a literatura 1961/1962, č. 8; A. Mrkva, Komenský 1962/1963, č. 6 * Staropražské romance: A. Jelínek, ZM 1970, č. 4; A. Mrvka, Komenský 1969/1970, č. 8; štr (= J. Štroblová), MF 20. 11. 1973 * Nerudova cesta k pramenům dětství: Z. Zapletal, ZM 1971, č. 10 + Komenský 1971/1972, č. 5; dj (= D. Jeřábek), ČL 1972, č. 2 * Jiříkovo vidění...: H. Mirvaldová, ZM 1974, č. 2 * Literární toulky po Čechách: J. Stegbauer, Květy 1977, č. 32; vn (= L. Vacina), Pochodeň 16. 8. 1977; ie (= J. Fiedler), NK 1977, č. 34; (jf) /= J. Frühauf/, Svět práce 1977, č. 33; jo (= J. Červenka), LD 25. 8. 1977; K. Sýs, Tvorba 1977, č. 38; J. Výborný, Kostnické jiskry 1977, č. 34; F. Novotný, Průboj 11. 11. 1977; O. Chaloupka, ZM 1977, č. 10; J. Šnobr, Rodina a škola 1977, č. 12; O. Vančata, Jihočeský sborník historický 1979, č. 2 * Literární toulky Moravou: cg (= F. Cinger), RP 15. 8. 1978; jo (= J. Červenka), LD 4. 10. 1978; J. Výborný, Kostnické jiskry 1978, č. 34; stg (= J. Stegbauer), Květy 1978, č. 41; J. Galík, Nová svoboda 21. 10. 1978; L. Soldán, Rovnost 24. 10. 1978; M. Rusinský, Ostravský kulturní magazín 1978, č. 12; Z. Pírek, Komenský 1978/1979, č. 6; O. Chaloupka, ZM 1979, č. 1; L. Soldán, Vlastivědný věstník moravský 1979, č. 1; L. Macků, Komenský 1985/1986, č. 10 * Literární toulky Prahou: M. Richtová, ZM 1980, č. 2; R. Hekrlová, Učitelské noviny 1981, č. 10; stg (= J. Stegbauer), Květy 1981, č. 7; iz (= I. Zítková), ZM 30. 5. 1981; P. Janda, Ostravský kulturní měsíčník 1981, č. 6; L. Soldán, Rovnost 8. 9. 1981; A. Fetters, Zpravodaj Společnosti bratří Čapků 1982, č. 17; J. Slomek, MF 15. 7. 1988; -jomo-, Respekt 1991, č. 8; A. Peissertová, Respekt 1991, č. 10 * Malá knížka o Babičce: lv (= L. Vacina), Pochodeň 8. 1. 1981 * Slavní a zapomenutí: I. Zítková, NK 1983, č. 41; ala (= V. Falada), MF 7. 10. 1983; A. Pfimpflová, OL 1983, č. 41; vn (= L. Vacina), Pochodeň 21. 10. 1983; vn (= V. Novotný), Květy 1983, č. 45; L. Soldán, Rovnost 15. 11. 1983; P. Janoušek, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 3; -zf-, Severní Morava 1984, sv. 48; (dkm), LD 7. 2. 1984; "Daleká široká pole...": I. Zítková, ZM 10. 11. 1984; L. Horáček, NK 1984, č. 47; ala (= V. Falada), MF 23. 11. 1984; S. Perkner, Svoboda 11. 12. 1984; S. Perkner, Učitelské noviny 1985, č. 4; šim, VP 7. 1. 1985; P. Gwužď, RP 16. 1. 1985; B. Kolářová, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 7; J. Holoubek, Květy 1985, č. 13; J. Lukeš, SvSl 21. 6. 1985.
Medailony: jšr (= J. Šnobr), ZM 1968, č. 6.
Rozhovor: J. Miňovská, VP 9. 8. 1977; J. Miňovská, VP 7. 9. 1979; E. Brixi, Tvorba 1979, č. 50; O. Neff, ZM 1981, č. 2; D. Ouřadová, MF 6. 3. 1981; šov, Praha 1981, č. 6; R. Hekrlová, Učitelské noviny 1982, č. 32.
Nekrology: M. Doležal, Gramorevue 1982, č. 8; -al (= V. Šmejkal), Zprávy spolku českých bibliofilů 1982, č. 4; pk (= P. Kovařík), SvSl 9. 6. 1982; kp (= F. Knopp), LD 10. 6. 1982; R. Hekrlová, LD 18. 6. 1982; kr (= H. Krousová), Rozhlas 1982, č. 27; J. Stegbauer, Květy 1982, č. 40.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1995)
Aktualizace hesla: 17. 3. 2021 (eb)
Aktualizace bibliografie: 17. 3. 2021 (eb)
 
zpět na hlavní stranu