Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír KOVÁŘÍK

* 12. 10. 1913, Čelákovice (u Prahy) 
† 7. 6. 1982, Praha 
 
Literární historik
 

Narodil se v rodině obchodníka. Vystudoval reálné gymnázium v Brandýse nad Labem, kde maturoval v roce 1932, v roce 1933 složil doplňující maturitu na klasickém gymnáziu. V letech 1932–1937 studoval češtinu a latinu na FF UK. Od roku 1936 pracoval jako středoškolský profesor v Praze, v letech 1940–1942 v Táboře a od roku 1942 znovu na žižkovském gymnáziu v Praze, kde setrval až do roku 1949. Od roku 1945 byl spolupracovníkem, od roku 1949 redaktorem Československého rozhlasu, kde řídil vysílání pro děti a mládež. V roce 1954 se stal náměstkem ředitele a vedoucím uměleckého programu Československé televize, poté šéfredaktorem redakce pro děti a mládež. V roce 1964 se habilitoval v oboru historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství UK (titul PhDr. získal v roce 1967 prací Dětský svět Marie Majerové; titul CSc. v roce 1969 prací Nerudova cesta k pramenům dětství). V témže roce byl jmenován profesorem na Fakultě žurnalistiky UK, kde působil jako externista i odchodu do penze v roce 1980. – Jeho synové Vladimír Kovářík (*1946) a Jan Kovářík (*1949) pracují jako novináři.

 Přispíval do periodik: Studentský časopis (debut v roce 1930), Haló noviny, D 48, Kulturní politika, Mladá fronta, Umělecký měsíčník, Literární noviny, Zlatý máj, Rudé právo, Květy, Lidová demokracie, O knihách a autorech aj. Redigoval knižnice Mladá scéna (1946–1949), Hlasy (sbírka kulturněhistorických studií, 1945–1949, s dalšími) a Jiskřičky (1961–1972, s dalšími). Pro Československý rozhlas připravil řadu dramatizací (Ocelové město, 1948, podle Julese Verna; Poplach v Kovářské uličce, 1952, podle Václava Řezáče; Pohádka o caru Saltánovi, 1961, podle Alexandra Sergejeviče Puškina; O draku Vlakanavlakovi, 1960, podle Jiřího Marka, aj.), jakož i vzdělávacích pořadů (zejména cykly Odkazy – Putování za kulturními tradicemi Čech a MoravyProcházky Prahou a její minulostí, s Václavem Vilémem Štechem, z nichž poslední měl i televizní podobu). Spolupracoval s Československou televizí na přípravě řady literárních a kulturních pořadů. Je autorem televizních adaptací povídek Ignáta Herrmanna Co schází v kuchařce M. D. Rettigové (společně s vyprávěním V. V. Štecha v Kováříkově pořadu Staropražské vánoce aneb Hodinka se starým pánem, 1967, režie Václav Hudeček) a Exekuce (1971, režie Jiřina Pokorná); jako dramaturg spolupracoval mj. na scénářích třináctidílného seriálu podle Jiráskova F. L. Věka (1971, režie František Filip), televizních adaptací Žižkův meč (1970, podle V. K. Klicpery); Byly noci májové (170, podle Jana Drdy) a  Babičky Boženy Němcové (1971, r. Antonín Moskalyk). – Užíval pseudonymů Melezínek V. ml. (Divadelní noviny 1959) a Viktor Kovář.
 Kováříkovo původní povolání učitele určilo jeho orientaci na literaturu populárně naučnou a též na – postupně narůstající – práci popularizátorskou v rozhlase a televizi. Středem Kováříkova zájmu byla literatura a divadlo národního obrození (osobnosti i méně významní souputníci), v nichž jeho harmonizující pojetí hledalo především ideály velkých lidí a činů. Ve svých kompozičně rozmanitých biografiích pro mládež se Kovářík soustředil především na dětství spisovatelů: o jejich vztahu k rodičům a přírodě, o jejich zájmech i prvních láskách vyprávěl s citovým zaujetím, avšak s objektivní přesností a jen malou mírou beletrizace (Mládí Jana Nerudy, „Daleká, široká pole...“, výbor Když velcí byli malí). Kováříkovo chápání dětství jako rozhodující etapy pro formování člověka je zřetelné i v jeho studiích vědeckých, analyzujících motivy dětství v dílech jednotlivých spisovatelů (Dětský svět Marie Majerové, Nerudova cesta k pramenům dětství). Syntézou Kováříkovy celoživotní snahy o aktualizaci kulturního odkazu minulosti se stal jeho rozsáhlý třídílný literární místopis. Knihy Literární toulky po Čechách, Literární toulky Moravou Literární toulky Prahou při maximálním soustředění na historický fakt kladou důraz na sepětí slavných i zapomínaných tvůrců s rodným krajem a na jejich podíl při utváření povědomí domova. – Z další činnosti vyniká Kováříkova rozsáhlá práce ediční, orientovaná nejčastěji na dílo Jana Nerudy a Josefa Kajetána Tyla, doplňovaná řadou převyprávění, a také doslovů a předmluv.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Rohovín Čtverrohý V. K. Klicpery (studie, 1946); Šestnáctiletí (R 1947, pod pseud. Viktor Kovář); Řekni mi, co čteš (rozhlasové besedy, 1947, s J. Pilařem); Od mnichovského diktátu k Vítěznému Únoru (skripta, 1948); Mládí Jana Nerudy (populárně naučná studie pro ml., 1955); Otec české Thálie (populárně naučná studie o V. K. Klicperovi, pro ml., 1960; přeprac. 1983); Dětský svět Marie Majerové (studie, 1962); Hlasy a tváře. Čtení o umění a umělcích (populárně naučná studie pro ml., 1965); Staropražská romance (s podtitulem: Vyprávění z dob českého jara, 1969; rozšíř. s Titulem Staropražské romance: Čtení o tom, jak se žilo před sto lety, 1973); Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (skripta 1969); Nerudova cesta k pramenům dětství (studie, 1971); Chytráci (PP pro ml., 1973); Jiříkovo vidění a jiné příběhy (vyprávění podle J. K. Tyla, 1973; rozšíř. 1978); Proměny rozhlasové publicistiky 2 (skripta 1975); Literární toulky po Čechách (lit. místopis pro ml., 1977; přeprac. 1984); Literární toulky Moravou (lit. místopis pro ml., 1978; přeprac. 1985); Literární toulky Prahou (lit. místopis pro ml., 1980; přeprac. 1988); Slavní a zapomenutí (čtení o životě a díle českých spisovatelů pro ml., 1983); Besedy (1983); „Daleká, široká pole...“ Čtení o J. Nerudovi (1984).
Ostatní práce: Praha (texty k obrazové publikaci, 1981) aj.
Uspořádal a vydal: Srdce hrdinská (příběhy z českých dějin, 1946); J. K. Tyl: Braniboři v Čechách (1949, úprava) + Kde domov můj (výbor, 1950; přeprac. s titulem České granáty, 1956); J. Neruda: Jen dál! (výbor PP, FF, BB, 1949) + Výbor z díla J. Nerudy (1951) + Domov a svět (výbor cestopis. FF, 1957) + Kytka za kloboukem Jana Nerudy (výbor FF, 1977); I. Olbracht: Nakonec zvítězí lid (výbor, 1952); Když velcí byli malí (mládí ve vzpomínkách českých spisovatelů, pro ml., 1959); J. J. Stankovský: Vlastencové z Boudy (1971); K. Klostermann: Robinzon na Otavě a jiné příběhy ze Šumavy (1973); Malá knížka o Babičce (sb. statí a básní, pro ml., 1980); Malá knížka o Robinzonce (sb. statí, pro ml., 1982); Deset z Národního (slavné premiéry českých her na scénách Národního divadla, 1983).

LITERATURA

Studie a články: M. Bastl in: Sborník PF v Hradci Králové (1970); V. Štěpánek: doslov a medailon, in: Slavní a zapomenutí (1983); J. Marek: doslov, in: „Daleká, širá pole...“ (1984); J. Hraše: Rozhlasový historik docent Vladimír Kovářík, Svět rozhlasu 2001, č. 6.
Recenze: Rohovín Čtverrohý: K. Polák, LF 1947, č. 5 * Mládí Jana Nerudy: V. Pazourek, HD 1956, č. 8 * Když velcí byli malí: J. Červenka, ZM 1960, č. 2; O. Chaloupka, Pochodeň 23. 3. 1966; A. Hájková, Komenský 1965/1966, č. 10 * Otec české Thálie: V. Běhounek, Plamen 1961, č. 6; V. Nezkusil, ZM 1961, č. 4; M. Rusinský, Kulturní měsíčník 1984, č. 1; J. Bischofová, ZM 1984, č. 3 * Hlasy a tváře: J. Červenka, LitN 1966, č. 2; J. Hek, Impuls 1966, č. 4; K. Dostál, ZM 1966, č. 10 * Dětský svět Marie Majerové: Z. Vavřík, LitN 1962, č. 26; O. Chaloupka, Český jazyk a literatura 1961/1962, č. 8; A. Mrkva, Komenský 1962/1963, č. 6 * Staropražské romance: A. Jelínek, ZM 1970, č. 4; A. Mrvka, Komenský 1969/1970, č. 8; štr (= J. Štroblová), MF 20. 11. 1973 * Nerudova cesta k pramenům dětství: Z. Zapletal, ZM 1971, č. 10 + Komenský 1971/1972, č. 5; dj (= D. Jeřábek), ČL 1972, č. 2 * Jiříkovo vidění...: H. Mirvaldová, ZM 1974, č. 2 * Literární toulky po Čechách: J. Stegbauer, Květy 1977, č. 32; vn (= L. Vacina), Pochodeň 16. 8. 1977; ie (= J. Fiedler), NK 1977, č. 34; (jf) /= J. Frühauf/, Svět práce 1977, č. 33; jo (= J. Červenka), LD 25. 8. 1977; K. Sýs, Tvorba 1977, č. 38; J. Výborný, Kostnické jiskry 1977, č. 34; F. Novotný, Průboj 11. 11. 1977; O. Chaloupka, ZM 1977, č. 10; J. Šnobr, Rodina a škola 1977, č. 12; O. Vančata, Jihočeský sborník historický 1979, č. 2 * Literární toulky Moravou: cg (= F. Cinger), RP 15. 8. 1978; jo (= J. Červenka), LD 4. 10. 1978; J. Výborný, Kostnické jiskry 1978, č. 34; stg (= J. Stegbauer), Květy 1978, č. 41; J. Galík, Nová svoboda 21. 10. 1978; L. Soldán, Rovnost 24. 10. 1978; M. Rusinský, Ostravský kulturní magazín 1978, č. 12; Z. Pírek, Komenský 1978/1979, č. 6; O. Chaloupka, ZM 1979, č. 1; L. Soldán, Vlastivědný věstník moravský 1979, č. 1; L. Macků, Komenský 1985/1986, č. 10 * Literární toulky Prahou: M. Richtová, ZM 1980, č. 2; R. Hekrlová, Učitelské noviny 1981, č. 10; stg (= J. Stegbauer), Květy 1981, č. 7; iz (= I. Zítková), ZM 30. 5. 1981; P. Janda, Ostravský kulturní měsíčník 1981, č. 6; L. Soldán, Rovnost 8. 9. 1981; A. Fetters, Zpravodaj Společnosti bratří Čapků 1982, č. 17; J. Slomek, MF 15. 7. 1988; -jomo-, Respekt 1991, č. 8; A. Peissertová, Respekt 1991, č. 10 * Malá knížka o Babičce: lv (= L. Vacina), Pochodeň 8. 1. 1981 * Slavní a zapomenutí: I. Zítková, NK 1983, č. 41; ala (= V. Falada), MF 7. 10. 1983; A. Pfimpflová, OL 1983, č. 41; vn (= L. Vacina), Pochodeň 21. 10. 1983; vn (= V. Novotný), Květy 1983, č. 45; L. Soldán, Rovnost 15. 11. 1983; P. Janoušek, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 3; -zf-, Severní Morava 1984, sv. 48; (dkm), LD 7. 2. 1984; "Daleká široká pole...": I. Zítková, ZM 10. 11. 1984; L. Horáček, NK 1984, č. 47; ala (= V. Falada), MF 23. 11. 1984; S. Perkner, Svoboda 11. 12. 1984; S. Perkner, Učitelské noviny 1985, č. 4; šim, VP 7. 1. 1985; P. Gwužď, RP 16. 1. 1985; B. Kolářová, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 7; J. Holoubek, Květy 1985, č. 13; J. Lukeš, SvSl 21. 6. 1985.
Medailony: jšr (= J. Šnobr), ZM 1968, č. 6.
Rozhovor: J. Miňovská, VP 9. 8. 1977; J. Miňovská, VP 7. 9. 1979; E. Brixi, Tvorba 1979, č. 50; O. Neff, ZM 1981, č. 2; D. Ouřadová, MF 6. 3. 1981; šov, Praha 1981, č. 6; R. Hekrlová, Učitelské noviny 1982, č. 32.
Nekrology: M. Doležal, Gramorevue 1982, č. 8; -al (= V. Šmejkal), Zprávy spolku českých bibliofilů 1982, č. 4; pk (= P. Kovařík), SvSl 9. 6. 1982; kp (= F. Knopp), LD 10. 6. 1982; R. Hekrlová, LD 18. 6. 1982; kr (= H. Krousová), Rozhlas 1982, č. 27; J. Stegbauer, Květy 1982, č. 40.

Autor hesla: Blanka Hemelíková (1995)
Aktualizace hesla: 17. 3. 2021 (eb)
 
zpět na hlavní stranu