MAKETA
Maketa byla koncipována jako časopisecký sborník, informující o práci v nakladatelství Mladá fronta, resp. o práci nakladatelství a jeho redaktorů vůbec. Přinášela ukázky z chystaných knih, recenze i ukázky textů, kterými nakladatelství disponovalo (ať už byly či nebyly připravovány k vydání). Plánovaných šest čísel ročně se ukázalo již v průběhu roku 1969 jako nereálná periodicita: vyšla pouze tři čísla, přičemž téměř celý náklad druhého čísla, z větší části věnovaného exilové literatuře, byl hned po vydání zničen. List redigovali Jiří Navrátil, Zdeněk Frýbort (č. 1) a Tomáš Pěkný (č. 3).
Časopis měl několik stálých rubrik: Portrét přinášel monografické studie (např. v č. 1 Vladimíra Karfíka o Jiřím Kolářovi), rubrika Odmítnuté rukopisy (později Kuriózní rukopisy) zase odlehčenější ukázky z nejrůznějších nepoužitých textů z nakladatelské praxe. V seriálu Dějiny erotické literatury představoval Zdeněk Frýbort zapomínanou součást literáního provozu. K problematice postavení redaktora v nakladatelství se vyjadřovala rubrika Tribuna, rubrika Kritika kritiky si všímala recenzních a kritických textů a jejich dosahu a působení. Antikvariát byla rubrika s letmým nahlédnutím a připomenutím zapomínaných textů i autorů (např. Hermor Lilia v č. 3). Maketa vedle toho ale připomněla i autory, kteří odešli po roce 1948 do exilu: v č. 1 to byl Jan Čep, v č. 2 Egon Hostovský a Zdeněk Němeček (zde i studie Miloslava Topinky, věnovaná exilovým básníkům v 50. a 60. letech). Třetí číslo přineslo obsáhlou anketu věnující se překladu (s úvodem Jana Vladislava). – K autorům, kteří publikovali v Maketě, patřili např. Miroslav Červenka, Eva Formánková, Emanuel Frynta, Jan Dvořák, Vojtěch Kantor, Jiří Mucha, Jiří Navrátil, Ivo Pechar, Tomáš Pěkný, Petr Skarlant, Ivan Slavík, Josef Suchý, Karel Šiktanc, Jan Zábrana, Irena Zítková, Jaroslav Zýka.