BÍTOV
Sborník, vydávaný ve formě samostatně paginovaných příspěvků vložených do společné obálky, je věnován reflexi křesťansky orientované kultury se zaměřením na Moravu. Navázal na tradici Florianových staroříšských Archů a na sborníkové řady olomouckého samizdatu, u jejichž zrodu stáli Jaroslav Erik Frič a Rostislav Valušek. Archy, starší časopisy i různé strojopisné sborníky sloužily redakci také jako zdroj textů pro nové zveřejnění a aktualizaci. Charakter a zaměření Bítova nastínil Frič v článku Zde a v našem čase (č. 1). Bítov přinášel básně, prózy, eseje i překlady; otiskoval jednak starší práce (zčásti již dříve zveřejněné, zčásti editované z rukopisů), jednak novější tvorbu zvláště moravských autorů. Mezi staršími texty se objevují básně Václava Renče a Jiřího Víchy, pohádka Jana Čepa (editor Mojmír Trávníček), legenda Timothea Vodičky, vzpomínky Františka Křeliny na J. Zahradníčka (č. 1), březinovská kapitola Miloše Dvořáka (č. 5/6), Filozofické glosy Jaroslava Ryšavého s medailonkem autora od Zdeňka Gáby (č. 4) aj. Ze současných básníků publikovali ve sborníku Josef Čechal, J. Dadák, Miroslav Holman, Ivan Jelínek, Pavel Kolmačka, Jiří Kuběna, František Daniel Merth, Petr Mikeš, Pavel Švanda (v č. 5/6 též obsáhlý rozhovor, který s autorem vedl Jiří Kuběna) aj., z prozaiků mj. Jan Balabán, Štěpán Kameník, Otto Stritzko, Eduard Zacha. Autory přeložených textů jsou Antoine Blanc de Saint Bonnet, Gaston Bachelard, Jean Gebser, Romano Guardini, Martin Heidegger, Friedrich Hölderlin, Tadeusz Miciński, Włodzimierz Pażniewski, Charles Péguy, Michael Pfliegler, Alexej Remizov aj. (překlady Iveta Mikešová, Jiří Němec, František Pastor, Vladimír Šiler, Jan Vitoň aj.).
Některá čísla jsou zčásti koncipována tematicky a zaměřují se na významné osobnosti katolické literární tvorby, k jejichž duchovnímu odkazu se redakce hlásí. Rozsáhlý tematický blok věnovaný Jakubu Demlovi a M. Dvořákovi byl obsažen v č. 3 (mj. Fričovy poznámky k životu a dílu M. Dvořáka, úplný text Dvořákova polemického Příspěvku k dialogu o Jakubu Demlovi zkráceně otištěného roku 1968 v Kulturní tvorbě a výběr z Demlových posledních veršů). K osobě a dílu J. Čepa bylo soustředěno dvojčíslo 5/6: byly zde otištěny ukázky Čepovy korespondence uspořádané M. Trávníčkem a úvaha Pavla MarkaDvojí cesta, srovnávající Čepa a Milana Kunderu z pozic moralistní kritiky. V závěru některých čísel byly otištěny ukázky z přátelské korespondence mezi osobami tvořícími užší autorský okruh sborníku.