Slovník české literatury po roce 1945
Rostislav VALUŠEK
* 18. 6. 1946, Olomouc
Básník, samizdatový vydavatel
Pochází z rodiny živnostníka, přinuceného roku 1957 přejít do dělnického povolání. Matka v domácnosti, později dělnice v pekárnách. Sestra Milena Valušková (* 1947) je umělecká fotografka. Rostislav Valušek se vyučil zámečníkem a později při zaměstnání vystudoval gymnázium (maturoval roku 1968). Od ledna do července 1969 byl v emigraci. V letech 1969–1974 studoval na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. Na kněze Československé církve husitské byl vysvěcen roku 1975 (certifikát s titulem Mgr. však obdržel až roku 1991). Absolventská písemná práce k tzv. první státní zkoušce (jáhenské svěcení) měla název František Bílek a jeho styl jako gesto k vyjádření života; práce ke druhé státní zkoušce (kněžské svěcení) nesla název Dva zdroje vědomí smrti v díle Jakuba Demla. Po studiích a neudělení státního souhlasu k výkonu kněžského povolání pracoval Valušek jako topič, skladník, kulisák a čerpač. Od roku 1973 byl (s
Petrem Mikešem a
Eduardem Zachou) hlavním editorem, ale také grafikem a knihvazačem první posrpnové samizdatové edice nazvané
Texty přátel (vydávané v Olomouci), jež do roku 1989 obsáhla přes 280 titulů. V letech 1983–1990 vydával vlastní samizdatovou sborníkovou edici Enato (9 svazků), obsahující původní i překladovou tvorbu; publikoval v ní mj. výbor z veršů svého otce (1985 pod názvem Kouzlo nechtěného a pseud. Betin A.). V letech 1973–1974 se účastnil projektů bytového divadla v Brně nazvaných Šlépěj v okně. Poté, co byl roku 1977 na sjezdu SČS označen
Vasilem Biľakem za třídního nepřítele, byl perzekvován Státní bezpečností. Od roku 1987 se jako opisovač a knihvazač podílel na samizdatové edici
Morava (Proglas) a
Kuběnově časopisu
Box. Od roku 1990 působí jako farář. Spolupracoval s nakladatelstvími Vetus Via a Votobia. V roce 1997 podstoupil těžkou srdeční operaci.
Přispěl do samizdatových sborníků Nějakej vodnatelnej papírovej člověk (1977, ed. Pavel Zajíček), Josefu Šafaříkovi k 75. narozeninám (1982, eds. Eduard Zacha a Petr Mikeš), Enato II (1983), Enato IV (1984). Od roku 1990 spoluredigoval sborník
Bítov. Archy pro poezii, kritiku, život a publikoval v časopisech a novinách
Proglas, Souvislosti,
Scriptum, Velehrad, Prostor Zlín, Český zápas a Hanácké noviny.
V samizdatové edici Texty přátel zveřejnil sbírky: S tou slovní veteší (1973), Sedm stránek téměř milostných (1973), Slova, Srdce, Pospolu (1974), Milostivé léto (1975, obsahuje i Slova, Srdce, Pospolu), Únik (1976), Řádky (1981), Takto (novoročenka, 1980), Tam (novoročenka, 1982), Ne marně úzko je, když slitovné je Slovo (b. d.), Odjinud (b. d.), Ne od sebe teď k sobě sám (b. d.), Jeskyně vánoční (B, b. d.), Ponížen, Srdce, Boj (b. d.), Ztotožňování (1983, obsahuje mj. sbírky Takto, Tam, Ne marně úzko je...), Logopády (1984). V téže edici vydal úvahy O Poézii (1972), O soupodstatnost slov (1977), Něco o dvou zdrojích vědomí smrti v díle J. Demla (b. d.), Pár slov k dílu J. Demla (b. d.), Úvaha nad podobenstvím o ztraceném synu (b. d.), Kázání na téma Evangelium sv. Lukáše (b. d.) a scénář k večeru Setkání mezi zrcadly – J. Zeyer a F. Bílek (b. d.). – Na Valuškově chalupě v Drahanovicích se v sedmdesátých letech konaly neoficiální divadelní představení, happeningy a komponované večery poezie, k nimž Valušek psal scénáře. Rostislav Valušek uchovává ve osobním archivu řadu dokumentačních materiálů k moravskému divadelnímu disentu. – Své grafické práce představil na samostatných výstavách v Olomouci (1973, 1974, 1996, 2005), v Praze (1976) a v Litovli (1980, 2003). Je rovněž autorem grafické úpravy a ilustrací některých knižních titulů vydaných nakladatelstvím Votobia. Občasné texty do katalogů výtvarníků v normalizačních letech podepisoval pseudonymem Vratislav Halen.
V samizdatové edici Texty přátel zveřejnil sbírky: S tou slovní veteší (1973), Sedm stránek téměř milostných (1973), Slova, Srdce, Pospolu (1974), Milostivé léto (1975, obsahuje i Slova, Srdce, Pospolu), Únik (1976), Řádky (1981), Takto (novoročenka, 1980), Tam (novoročenka, 1982), Ne marně úzko je, když slitovné je Slovo (b. d.), Odjinud (b. d.), Ne od sebe teď k sobě sám (b. d.), Jeskyně vánoční (B, b. d.), Ponížen, Srdce, Boj (b. d.), Ztotožňování (1983, obsahuje mj. sbírky Takto, Tam, Ne marně úzko je...), Logopády (1984). V téže edici vydal úvahy O Poézii (1972), O soupodstatnost slov (1977), Něco o dvou zdrojích vědomí smrti v díle J. Demla (b. d.), Pár slov k dílu J. Demla (b. d.), Úvaha nad podobenstvím o ztraceném synu (b. d.), Kázání na téma Evangelium sv. Lukáše (b. d.) a scénář k večeru Setkání mezi zrcadly – J. Zeyer a F. Bílek (b. d.). – Na Valuškově chalupě v Drahanovicích se v sedmdesátých letech konaly neoficiální divadelní představení, happeningy a komponované večery poezie, k nimž Valušek psal scénáře. Rostislav Valušek uchovává ve osobním archivu řadu dokumentačních materiálů k moravskému divadelnímu disentu. – Své grafické práce představil na samostatných výstavách v Olomouci (1973, 1974, 1996, 2005), v Praze (1976) a v Litovli (1980, 2003). Je rovněž autorem grafické úpravy a ilustrací některých knižních titulů vydaných nakladatelstvím Votobia. Občasné texty do katalogů výtvarníků v normalizačních letech podepisoval pseudonymem Vratislav Halen.
Valuškovy verše patří ke spirituální linii české poezie, v jeho kontemplativní poezii je svět reálný neustále prostoupen četnými biblickými motivy a symboly, jimiž se dotýká světa transcendentního. Báseň a slovo jako poznávání božského principu nabývá u autora až gnostického charakteru. Zejména básně z první poloviny 70. let (Milostivé léto), proniknuté teologickým myšlením s opakujícími se motivy lásky, víry, spásy, radosti a srdce, vycházejí z liturgických textů a starých duchovních písní. Současný jazyk se v nich sráží v kontrapunktu s četnými archaismy a poetismy, přičemž tato záměrná starobylost lexikální roviny je obranou proti inflaci slova. V pozdějších básních (Ztotožňování, Léthé ve snu) sílí filozofické reflexe, religiózní charakter veršů je oslaben, jistoty víry a lásky jsou zasahovány až existenciálními motivy smrti, samoty, úzkosti, cizoty, tlení a pochybnosti, které autor ústrojně zasazuje do světa přírody, zejména teskně či pochmurně podzimní. Ještě více než dřív v nich dominuje snaha o úsporný výraz, sporadický, avšak sémanticky podložený rým či asonanci. Motivicky i formálně Valuškova poezie nejednou připomene pozdní básně
Bohuslava Reynka, není mu však vzdálené ani propastné holanovské tázání po smyslu bytí. Úspornost výrazu se ve Valuškově poezii postupně zvyšuje a přivádí autora až k tvorbě básnických miniatur v žánru haiku (Duše s vytrhanou podlahou).
BIBLIOGRAFIE
Poezie: Ztotožňování (BB 1990); Milostivé léto (BB 1996); Léthé ve snu (BB 2004); Duše s vytrhanou podlahou (BB 2006).Příspěvky ve sbornících a antologiích: Krajiny milosti. Antologie české duchovní lyriky 20. století (1994); Hosté na Svatbě Nebes a Země (1996); Kristus prostřed nás (2001); Vertikální nostalgie (2002); Z paměti literární Olomouce I, II (2004, 2006); Marie Panno, matko Slova (2005); Pocta Kuběnovi (2006); Olomouc v české literatuře (2007).
Uspořádal a vydal: J. Pospíšil: Slovobrana. Výbor básní 1976–1980 (2001)
LITERATURA
Katalog: Grafika (1996).Studie a články: -jTk- (J. Trávníček): Olomoučtí Tři králové, Proglas 1990, č. 4; P. Mikeš: doslov, in Milostivé léto (1996); B. Kolář: Básník, pro Vasila Biľaka celoživotně utajený, in Z paměti literární Olomouce (ed. B. Kolář, 2004), také na webových stránkách olomouc.cz; M. Trávníček: Ty básně psal především svědek, doslov in Léthé ve snu (2004); F. Všetička: Soupodstatnost slov, in Z paměti literární Olomouce 2 (ed. B. Kolář, 2006); [K. Kubíčková]: Zaburácelo to a tank projel za námi, MFD 14. 11. 2009, příl. Víkend.
Recenze: Ztotožňování: M. Trávníček, LD (brněnské vydání) 2. 9. 1991; týž, Český zápas 15. 9. 1991; mha (M. Holman), Akord 17, 1991/92, č. 6; P. Borkovec, Souvislosti 1992, č. 6; P. Mikeš, Hanácké noviny 23. 8. 1991 * Milostivé léto: M. Trávníček, Akord 22, 1997, č. 2; P. Cekota, Scriptum 1996, č. 21; E. J. Havlíček, Český zápas 23. 6. 1996; L. Soldán, Slovo (moravskoslezské vydání) 8. 1. 1997 * Léthé ve snu: I. Málková, Weles 2005, č. 23 * Duše s vytrhanou podlahou: Z. Volf, Host 2006, č. 8; B. Kolář, Střední Morava 2006, sv. 23.
Rozhovory: -švnd- (P. Švanda), Hanácké noviny 30. 11. 1991, příloha; J. Sulovský, Scriptum 1995, č. 17–18; V. Burian, in Milostivé léto (1996); P. Petr, Box 1996, č. 6.
Autor hesla: Martin Podivínský (1998); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 24. 7. 2008
(kp)
Aktualizace bibliografie: 24. 7. 2008
(kp)