Slovník české literatury po roce 1945

František NEUŽIL

* 9. 5. 1907, Jezera (dnes Pozořice-Jezera, u Brna)

† 22. 11. 1995, Brno

Prozaik a básník

Vyrůstal v rodině textilního dělníka. Obecnou školu vychodil v Pozořicích, čtyřletý učitelský ústav absolvoval v Brně (mat. 1926). Od podzimu 1926 byl učitelem na obecných a měšťanských školách, nejprve v Šumvaldě u Uničova, od 1927 v Novém Jičíně (kde navázal přátelství s Josefem Koudelákem a spolupracoval s bibliofilskou knihtiskárnou Kryl a Scotti). 1929 nastoupil vojenskou službu v Košicích na Slovensku; 1930 absolvoval záložní důstojnickou školu v Praze. Od 1931 opět učil, postupně na školách v Pozořicích, Rybníčku u Uničova (od 1933) a v Olomouci (1936). 1937 se stal redaktorem deníku České slovo v Praze, na podzim 1939 se vrátil do školství a působil (často i jako ředitel) na školách v okolí Prahy (Středokluky a Kojetice), v Ústí nad Labem (od 1945), v Orlovicích u Vyškova (1949) a v Želči u Prostějova (od 1950). 1949–52 vystudoval při zaměstnání češtinu a dějepis na Pedagogické fakultě v Brně. Od 1960 byl ředitelem okresního archivu ve Vyškově deponovaného na zámku ve Slavkově u Brna. 1967 odešel do důchodu.

Debutoval 1923 verši v brněnském deníku Rovnost. Kromě Českého slova přispíval dále do periodik A–Zet, Cesta, Kolo, Kultura doby, Lidové noviny, Moravské noviny, Moravské slovo, Národní osvobození, Sever a východ, Středisko, Studentský časopis, U, Venkov; po 1945 Čti, Host do domu, Kytice, Květy, Moravskoslezský týden (Ostrava), Nový život, Čs. rozhlas, Vlastivědné listy Severomoravského kraje (Opava); po 1990 Lidová demokracie, Proglas aj. Spoluredigoval revui Středisko (1931–32). 1931–33 byl jednatelem Moravského kola spisovatelů. Od 1980 spolupracoval jako fejetonista s Čs. rozhlasem. Užíval pseudonymů F. Jezer, Fráňa Jezer, Franta Pozořický a šifer F. N., f. n.; ojediněle se podepisoval jako Fráňa Neužil (Studentský časopis).

Knižně Neužil debutoval koncem 20. let. V raném období své tvorby vydával bibliofilské knížky postpoetistické lyriky (Před nedělí), epigramů (Novojičtí knihtiskaři) i meditativní poezie křesťanské pokory (Zjevení lásky) a víry v trvalou platnost Kristova odkazu (Světlo z Galileje). Působením katolicismu na tvůrčí směřování mladých básníků své generace (Zdeněk Bár, Rajmund Habřina, Josef Koudelák, Jan Zahradníček a Jaroslav Zatloukal) se současně zabýval v literárněkritickém pojednání Pět v kruhu. Básnické prózy Dva obrazy srdce, vydané jako bibliofilie, pak v první polovině 30. let předznamenaly Neužilovu orientaci na námětově různorodou románovou tvorbu, vyznačující se znalostí dobového čtenářského vkusu. V jedné její linii, zpočátku částečně ovlivněné domácím ruralismem a evropským regionalismem, čerpal autor náměty převážně ze současnosti, většinou ze života venkovských komunit či charakterově poznamenaných a výjimečných lidských typů. Neužilův zájem o fabulačně rozvětvená sociální a psychologická dramata jej přiváděl nejen k žánru kroniky (Země v průvanu) a selského románu (Modrý zvon), ale i k románu politickému o záboru Rakouska (Znamení šelmy), pracovnímu z prostředí nemocnice (Především naději) i z kamenolomu (Živý kámen). Druhou linii Neužilovy prozaické tvorby tvoří historické romány, situované do autorova rodného kraje konce 18. a první poloviny 19. století, případně věnované osudům výrazných historických postav z období Velké Moravy a vlády Přemyslovců. Vedle kronikářsky popisných příběhů z doby napoleonských válek, vyprávějících o rodovém prokletí (Plemeno Hamrů), osudové lásce (Prsten) či tragickém údělu vojáka (Raněné pole), psal Neužil i romantizující, motivy vášní a nenávisti prostoupené panoramatické obrazy ze života manželek přemyslovských králů Otakara I. (Trýzeň slávy), Otakara II. (Ohnivá jeseň) a Václava II. (Královna Eliška Rejčka). Obdobně ztvárnil mocenské zápasy v době manželství královny Kunhuty se Závišem z Falkenštejna (Zlomená pečeť). Ilustrativnost svých historických románů poněkud omezil v barvitém vylíčení státotvorných dějů za panování velkomoravského knížete Rostislava (Řezenské ortely) a překonal povahopisným portrétem sv. Vojtěcha, koncipovaným jako podobenství o odpovědnosti jednotlivce vůči vznikajícímu národnímu společenství (Bosý biskup z Libice). Posmrtně vydaná kniha Stříbrné vzpomínání je memoárovým pásmem črt, krajinářských i esejistických reflexí zachycujích autorovy životní osudy a tvůrčí zápasy.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Před nedělí (BB, bibliof., 1928); Novojičtí knihtiskaři (BB, bibliof., 1928, pod pseud. Franta Pozořický); Zjevení lásky (BB, bibliof., 1929, s J. Koudelákem); Světlo z Galileje (BB, bibliof., 1929); Pět v kruhu (studie, 1932); Dva obrazy srdce (PP, bibliof., 1933); Země v průvanu (R 1936); Plemeno Hamrů (R 1940); Modrý zvon (R 1941); O krejčím Dadákovi (P pro ml., 1944); Znamení šelmy (R 1947); Prsten (R 1959); Především naději (R 1963; přeprac. 1980); Mezi námi noc (R 1964); Královna Eliška Rejčka (R 1968; přeprac. 1980); Královský sen (P 1970, ed. časopisu Veronika); Trýzeň slávy (R 1972); Ohnivá jeseň (R 1973); Zlomená pečeť (R 1976); Milostný herbář (R 1976); Živý kámen (R 1978); Raněné pole (R 1981); Řezenské ortely (R 1984; přeprac. 1988); Stíny pod piniemi (R 1986); Bosý biskup z Libice (R 1991); Stříbrné vzpomínání (vzpomínky, 1997).
Příspěvky ve sbornících: Tváří k vesnici (1936); Čtení o Novém Jičíně (1963); Vyškovsko (1965).

LITERATURA

Knižně: J. Skutil: Umělecká a lidská tvář Františka Neužila (studie, 1969).
Studie a články: V. Stupka: doslov in Plemeno Hamrů (1947); J. Skutil: Umělecká a lidská tvář F. N., Zprávy Muzea Vyškovska 1969, květen, sv. 76; T. Mazáč: doslov in Stříbrné vzpomínání (1997)
Recenze: Před nedělí: P. Fraenkl, Host 7, 1927/28, s. 312 * Zjevení lásky: A. Novák, LidN 23. 3. 1929 * Světlo z Galileje: J. Deml, Tvar 1929, s. 304 * Pět v kruhu: A. C. Nor, Rozhledy 1932, s. 54 * Země v průvanu: L. Maršíček, Rozhledy 1936, s. 155 * Plemeno Hamrů: F. Křelina, Venkov 24. 11. 1940 * Modrý zvon: J. Nečas, Čteme 1942, s. 105 * Znamení šelmy: K. Růžička, KM 1948, s. 311 * Prsten: J. Mourková, LitN 1960, č. 11 * Především naději: FT (F. Tenčík), HD 1963, s. 477 * Mezi námi noc: O. Sus, HD 1965, č. 2 * Královna Eliška Rejčka: F. Benhart, Plamen 1968, č. 12 * Trýzeň slávy: J. Hrabák, Rovnost 12. 4. 1972 * Ohnivá jeseň: M. Rusinský, Ostravský kulturní zpravodaj 1974, č. 2 * Raněné pole: I. Zítková, Čs. voják 1982, č. 20 * Řezenské ortely: J. Klempera, Práce 12. 4. 1985; Y. Kotoulová, Moravskoslezský týden 16. 3. 1990 * Stíny pod piniemi: B. Dokoupil, Brněnský večerník 8. 8. 1986 * Bosý biskup z Libice: (iz) (I. Zítková), NK 1991, č. 32–33; J. Hek, Duha 1992, č. 2 * Stříbrné vzpomínání: K. Komárek, Hanácké noviny 11. 12. 1997.
Nekrology: (lš), Brněnský večerník 24. 11. 1995; -bk- (B. Kolář), Hanácké noviny 30. 11. 1995; J. Poláček, Rovnost 2. 12. 1995
Rozhovory: J. Klempera, NK 1969, č. 38; J. Kříž, Brněnský večerník 10. 5. 1982; R. Svoboda, Brněnský večerník 7. 5. 1987.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Petr Šisler (1998)

Aktualizace hesla: 31. 10. 2006 (ap)

Aktualizace bibliografie: 31. 10. 2006 (ap)

zpět na hlavní stranu