Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Rajmund HABŘINA

* 28. 9. 1907, Příbram (u Brna) 
 
Básník a esejista
 Vlastním jménem Rajmund Chatrný, 1939 úředně změněno na Habřina. Otec byl horník. Habřina studoval klasické gymnázium v Brně (1919–1928), po maturitě češtinu, němčinu a filozofii na tamní Filozofické fakultě (žák Arna Nováka). Absolvoval 1932, PhDr. získal 1933 prací Březina aNietzsche. Od 1930 působil jako gymnaziální učitel v Brně, ke konci života jako ředitel dvanáctileté střední školy. 1941–1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen–Gusen. V 30. letech se hlásil ke skupině ruralistů; byl členem Kola moravských spisovatelů.
 Přispíval do periodik: Lidové noviny (1940 zde próza Setkání, i separátně, v tiráži s titulem Setkání ArnaNováka s Josefem Dobrovským), Rozhledy, Kolo, Středisko, Venkov aj., též do literárních časopisů slovinských a polských. Redigoval časopis Kolo (1935–1941, s Antonínem Veselým), knižnici Nová knihovna Moravského kola spisovatelů (1937–1941, s Antonínem Veselým, od 1938 též s Mirkem Elplem) a edici Pečeť (od 1945, s Jaroslavem Zatloukalem). Zvláště na rozhraní 30. a 40. let se intenzivně věnoval rozhlasovým žánrům, nejvíce rozhlasové hře (SilvioPellico, Zvoník u svatého Petra, Jan Sokol z Lamberka, Nejtajnější sen) a dramatizaci cizích románů (Vilém Mrštík: Pohádka máje, Santa Lucia; Václav Prokůpek: Zakryto slzami). Překládal slovinské drama a prózu, informoval v českém tisku o slovinském a vůbec jugoslávském literárním dění, psal kritiky překladů a v jugoslávských časopisech uveřejňoval pojednání o českém písemnictví. Užíval šifry R. H., rh, r. h.
 Habřinova raná poezie vycházela z tvorby Březinovy, její kontrastní metafyzické motivy noci a ohně, tmy a světla, země a hvězd, lásky a smrti však prostřednictvím melodicky splývavé intonace odpatetizovávala a harmonizovala. Ve sbírce Sasanky se motiv smrti proměnil v ústřední téma, nejpřesvědčivěji konkretizované ve vztahu k předkům. Apokalypticky drastickou podobu získalo téma smrti ve sbírce Vězeň za dráty, tvořené za války v koncentračním táboře: objektivizující tendence této sbírky vyvrcholila baladickými příběhy, útvarem, k němuž již dříve inklinovala autorova próza. V románu z Rosicka Ohnivá země, kterým se Habřina připojil k ruralistickému hnutí, tvoří rozpor mezi sebevědomými sedláky a nenávistnými horníky společenské pozadí tragicky končícímu milostnému příběhu. Důraz je zde položen na sugestivní zpřítomnění duševních stavů milenců, zvláště na jejich mnohostranné souznění s přírodou a domovem. Společenské dění a davové scény naopak převažují nad milostným příběhem v románu Jan Adam z Víckova (o pobělohorském povstání na Valašsku za svobodu víry a domova – v aktualizační reakci na Mnichov), a zvláště v dramatu Valašská stráž, z něhož román vyšel. Velmi rozdílné hrdiny tří „historických balad“ z knihy Věnec z klokočí spojuje důvěrné soužití s brněnským krajem. Dokladem Habřinova vztahu k Brněnsku a rodnému kraji vůbec, včetně zájmu o jeho tvůrčí osobnosti, jsou zvláště eseje, v nichž je rodný kraj proniknut duchem evangelické tradice (Světla nad Kralicemi). Zprvu v nich Habřina opět navázal na básnický patos esejů Březinových; později se blížily spíš odborným studiím a portrétům. V souboru Březina aNietzsche se Habřina ke svému učiteli obrátil i tematicky: spřízněnost obou tvůrců odhalil na pozadí jejich protikladného myšlenkového vývoje. Úvahy Nadčlověk a nadnárod mimo jiné sledují, jakou roli v ideologii a praxi německého nacismu hrálo Nietzscheho jednostranně pochopené a zneužité dílo.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Marný smích k věčnosti (BB 1930); Světla nad Kralicemi (EE 1931); Panychida za krále Alexandra (B 1934); Legendy vzpoury (BB 1934); František Bílkovský (E 1934); Josef Koudelák, básník nové Hané (E 1935); Březina a Nietzsche (EE 1935); Na okraj Elplova uvedení básníka Adyho do češtiny (E 1936); Kralická tiskárna (B 1936); Silvio Pellico (D 1937, in Hrdinské bolesti, + hra M. Elpla Marco Polo); Sasanky (BB 1938); Valašská stráž (D 1938); Ohnivá země (R 1938); Jan Adam z Víckova (R 1939); Setkání (P 1940); Věnec z klokočí (PP 1941); Vězeň za dráty (BB 1945); Gusenský pochod (B 1945); Krvavý účet (P 1946); scénicky: I. Cankar: Pohoršení v údolí šent-florjanském (1934) + Učitel Jerman (1937); B. Kreft: Maloměšťáci (1935); A. Muradbegovič: Boží cestou (1937).
Překlady: V. Levstik: Čin (1936).
Ostatní práce: O dnešní ženě (přednáška, 1936); Nadčlověk a nadnárod (EE 1946); Padlým bojovníkům (E 1947); Kožlanský vítěz na Náměšti (E, b. d., 1947); O jedné zneužité národní tradici (E 1949); Zbraň míru (bibliof., 1951); Kaunicovy koleje (1953, s J. Pernicou).
Příspěvek ve sbornících: Tváří k vesnici (1936); Moravští básníci rakvickým dětem (1936); Památná místa boje českých zemí proti fašismu (1953).
Uspořádal, vydal a redigoval: Čtvrt století Moravského kola spisovatelů (sb., 1937, s M. Elplem a A. Veselým); Těsnohlídkův strom (sb., 1938); J. Uher: Básně (1941, s J. M. Weimannem); Golgata (sb., 1946, s J. Zatloukalem); Žalm Moravy (sb., 1948); Kalendář Míru na rok 1949 (1948, se separátní přílohou Čtení dětem); Kalendář Míru na rok 1950 (1949, s dalšími).

LITERATURA

Studie a články: L. Urbánková, I. Martinec: Rajmund Habřina. In: XVIII. mikulovské sympozium 1988 (1989, s. 293-298).
Recenze: Světla nad Kralicemi: A. N. (= A. Novák), LidN 13. 4. 1932 * Březina a Nietzsche: A. N. (= A. Novák), LidN 23. 8. 1936 * Tváří k vesnici: B. Václavek: U 1937, s. 172, též in Kritické stati z třicátých let (1975) * Sasanky: J. Ošmera, Čin 1938, s. 268 * Ohnivá země: J. Knap, Venkov 8. 5. 1938; J. Fučík, Tvorba 1938, s. 382, též in Stati o literatuře (1951) * Jan Adam z Víckova: V. Jirát, KM 1940, s. 83 * Věnec z klokočí: J. Novotný, KM 1942, s. 57 * Vězeň za dráty: G. (= F. Götz), Národní osvobození 15. 1. 1946 * Nadčlověk a nadnárod: Faber (= P. Eisner), KM 1947, s. 49.
Archiv: LA PNP (osobní fond v rozsahu 25 kartonů, neuspořádáno).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 12. 6. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu