Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ota HOFMAN

* 10. 4. 1928, Praha 
† 17. 5. 1989, Praha 
 
Prozaik, filmový a televizní scenárista, autor literatury pro děti a mládež
 Studoval reálné gymnázium v Praze, maturoval však na obchodní akademii (1948). Po ročním studiu práv přešel na FAMU, kde absolvoval obor filmová dramaturgie a scenáristika (1953), poté působil krátce na fakultě jako asistent. Od 1955 pracoval ve FS Barrandov postupně jako scenárista, dramaturg, od 1970 vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež a od 1982 vedoucí scenáristického oddělení. Spoluzakládal Festival filmů pro děti a mládež v Gottwaldově (Zlín) a Dětský filmový a televizní festival v Ostrově nad Ohří (dnes Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana). V  SČS zastával funkci předsedy komise literatury pro děti a mládež. Od 1988 byl předsedou Čs. národní sekce IBBY (Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu).
 První básně a povídky publikoval 1945 v časopisech StředoškolákAtom. Dále přispíval do periodik: Literární měsíčník, Tvorba, Rudé právo, Mladá fronta, Práce, Svobodné slovo, Zlatý máj, Mateřídouška aj. Napsal scénáře (případně se podílel na scénářích) k filmům režisérů: Vladimíra Borského (Jestřáb kontra hrdlička, 1953, podle Svatopluka Čecha), Radima Cvrčka a Zdeňka Rozkopala (Hodina modrých slonů, 1971), Čeňka Duby (Brankář bydlí v naší ulici, 1957; V šest ráno na letišti, 1958), Václava Gajera (Ročník jedenadvacet, 1957, podle Karla Ptáčníka, spolupráce na scénáři Walter Gorrish; Sny na neděli, 1959; Sedmý kontinent, 1960; Králíci ve vysoké trávě, 1961; Neklidnou hladinou, 1962), Jiřího Hanibala (Malé letní blues, 1967, podle Václava Čtvrtka; Červená kůlna, 1968; Karlovarští poníci, 1971, podle Paula Schallücka), Juraje Herze (Panna a netvor, 1979, podle Františka Hrubína), Karla Kachyni (Vlak do stanice nebe, 1972; Láska, 1973; Robinsonka, 1974, podle Marie Majerové; Malá mořská víla, 1976, podle Hanse Christiana Andersena; Setkání v červenci, 1978; Poslední motýl, 1990), Oty Kovala (Lucie a zázraky, 1970; Kočičí princ, 1978), Antonína Moskalyka (Oranžový měsíc, 1962; Délka polibku devadesát, 1965, spolupráce na scénáři Irena Hofmanová, Antonín Moskalyk), Jaromíra Pleskota (Robinsonka, 1956, podle Marie Majerové), Jindřicha Poláka (Klaun Ferdinand a raketa, 1962; Hledá se pan Tau, 1972; Pan Tau a cesta kolem světa, 1972; Od zítřka nečaruji, 1978; Poplach v oblacích, 1978; Pan Tau, 1988), Ludvíka Ráži (Odysseus a hvězdy, 1976), Štěpána Skalského (Útěk 1967), Věry Šimkové-Plívové (Káťa a krokodýl, 1965, podle Niny Vladimirovny Gernětové a Grigorije Borisoviče Jagdfelda), Jana Valáška (Prázdniny v oblacích, 1959; Kouzelný den 1960), Milana Vošmika (Honzíkova cesta, 1956, podle Bohumila Říhy; Zpívající pudřenka, 1959, podle Svatopluka Hrnčíře; Pohádka o staré tramvaji, 1961; Anička jde do školy, 1962, podle Jana Rysky;Volejte Martina, 1965; Martin a červené sklíčko, 1966; Martin a devět bláznů, 1966; U telefonu Martin, 1966, spolupráce na scénáři Milan Pavlík), Jiřího Weisse (Punťa a čtyřlístek, 1955). Pro televizi Hofman napsal scénář k filmům Antonína Moskalyka Kráska a zvíře (1971), scénář k seriálu Ludvíka Ráži My z konce světa (1975, podle Kláry Jarunkové), s režisérem Jindřichem Polákem se podílel na scénářích seriálů Pan Tau (1972, 1975, 1978; 13, 13 a 7 dílů), Lucie, postrach ulice (1979–80, 6 dílů, i dvoudílná filmová varianta), Náštěvníci (1983, 15 dílů), Chobotnice z druhého patra (1986, 5 dílů, i dvoudílná filmová varianta). K scénáři filmu Už zase skáču přes kaluže (1970, podle Alana Marshalla, r. Karel Kachyňa) propůjčil jméno Janu Procházkovi. Pod jménem Ota Dvorský publikoval dvě detektivky.
 Prolnutím sfér literatury, filmové a televizní scenáristiky se utvářel Hofmanův osobitý, nezaměnitelný styl založený na členění děje do krátkých úseků odpovídajících filmovým obrazům. Kontaminace fantastických a realistických elementů, střídání vypravěčských perspektiv a úsporný jazykový projev vedly dětské vnímatele k narušení zažitých čtenářských stereotypů. Antiiluzívní zobrazení světa dětí, problematizace hodnotového žebříčku dětských i dospělých postav spolu s novátorskými kompozičními postupy přispěly v 60. letech 20. století k vnímání Hofmana jako reprezentanta tzv. nové vlny v literatuře pro mládež. Novou vlnu představovala mladá generace autorů s desentimentalizovaným pohledem na dětství a shodně načasovaným vstupem do literatury pro mládež (např. Iva Hercíková, Hermína Franková, Helena Benešová, Josef Bouček, Jan Procházka). V Hofmanově literární tvorbě se rýsují tři žánrové okruhy: pohádkově laděná próza, realistická próza ze života dětí a mládeže a próza s prvky vědecko-fantastickými (Odysseus a hvězdy, Návštěvníci). Nosným nápadem většiny pohádkových textů je průnik kouzelného prvku do realisticky modelovaného světa dětí: růžový plyšový pes pomáhá nalézt rodiče opuštěným dětem (Lucie a zázraky), oživlí panáčci z plastelíny stmelí děti v odosobněném městském sídlišti (Lucie, postrach ulice), laskavým patronem dětského pohledu na svět je postava pana Tau (Pan Tau a tisíc zázraků). V prózách Králíci ve vysoké trávě, Útěk, Červená kůlna podává Hofman přesvědčivé psychologické portréty dětských a dospívajících hrdinů. Hledání jejich identity, jež provází nedostatek potřebného citového zázemí, se spojuje s prvními kritickými průhledy do životní situace dospělých. Hofman těmito prózami naznačil nové možnosti dětské literatury a přiblížil ji tvorbě pro dospělé.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Pohádka o staré tramvaji (1961); Králíci ve vysoké trávě (P 1962; přeprac. v soubor. vyd. spolu s novelou Hra na třetího 1981); Klaun Ferdinand a raketa (pohádka, 1965; přeprac. 1987); Útěk (P pro ml., 1966); Cesta na planetu Mikymauz (PP 1969); Hodina modrých slonů (pohádka, 1969); Začarovaný kruh (P detektivní, 1969, pod jm. Ota Dvorský); Čtvrtý rozměr (P detektivní, 1970, pod jm. Ota Dvorský); Červená kůlna (P pro ml., 1974); Pan Tau a tisíc zázraků (pohádky, 1974; přeprac. 1983); Odysseus a hvězdy (P sci-fi pro ml., 1977); Lucie a zázraky (pohádka, 1980); Hofmanovy pohádky (dva příběhy zdramatizované pro dětské soubory, rozmnož., 1983); Lucie, postrach ulice (pohádka, 1984); Návštěvníci (pohádkové sci-fi, 1985); Chobotnice z Čertovky (pohádka, 1987); Dorián (pohádka, 1988); Návrat na planetu Mikymauz (PP 1989).
Ostatní práce: Několik poznámek k historii a problematice hraného filmu pro mládež (1961).
Příspěvky ve sbornících: Help! (P v souboru Černá hodinka: zimní čtení pro chlapce, 1967).

LITERATURA

Knižně: Přítel dětí (sb., 1992); Ota Hofman (sb., 1998, zde též bibliografie knižních prací a filmografie).
Studie a články: J. Voráček: Motivace „Útěku“ v próze pro mládež, Impuls 1967, č. 7; O. Chaloupka: Ota Hofman, ZM 1978, č. 4; O. Chaloupka: Hofmanova poetika dětství, Kmen 1989, č. 41.
Recenze: Králíci ve vysoké trávě: M. Suchomel, HD 1963, č. 3; Z. Heřman, LitN 1963, č. 7 * Útěk: O. Chaloupka, ZM 1967, * Červená kůlna: O. Chaloupka, ZM 1974, č. 10, * Pan Tau a tisíc zázraků: O. Chaloupka, ZM 1975, č. 1, * Odysseus a hvězdy: V. Nezkusil, ZM 1978, č. 4; * Lucie, postrach ulice: V. Adlová, ZM 1985, č. 8; * Dorián: M. Nyklová, ZM 1988, č. 7.
K životním jubileím: Z. Heřman, ZM 1978, č. 4; M. Uhlířová, LM 1988, č. 4.
Rozhovor: K. Slobodová, Záběr 19.12. 1975; O. Neff, ZM 1982, č. 1.
Nekrolog: F. Cinger, RP 19.5. 1989.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963 (dodatky A–M)
Autor hesla: Marie Uhlířová (1994); Milena Šubrtová (2006)
Aktualizace hesla: 31. 10. 2006 (mš)
Aktualizace bibliografie: 31. 10. 2006 (mš)
 
zpět na hlavní stranu