Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zdeněk ADLA

* 1. 6. 1910, Záryby (u Brandýsa nad Labem) 
† 29. 8. 1990, Praha  
 
Prozaik, autor knih pro děti
 Manžel spisovatelky Věry Adlové. – Pocházel z rodiny košíkáře. Měšťanskou školu vychodil v Kostelci nad Labem. Od roku 1925 se v Praze učil písmomalířství, v roce 1928 vstoupil na střední grafickou školu, kterou však nedokončil. Roku 1929 začal pracovat v Komunistickém svazu mládeže, zpočátku jako organizační tajemník pražského kraje, od roku 1931 do jeho rozpuštění jako agitátor v ústředním sekretariátu. Navrhoval plakáty pro KSČ a obálky k publikacím nakladatelství Karel Borecký, pořizoval ilustrace do stranického tisku a vydával sbírky mladých autorů (Ilja Bart, Jan Dolina). Roku 1934 se stal reklamním kresličem v obchodním domě Teta (založil zde kulturněpolitický T-klub). Roku 1939 byl zatčen a do roku 1945 vězněn v Dachau a v Buchenwaldu (zde se podílel na kulturní činnosti skupiny Bohema). Po osvobození krátce pracoval v sekretariátu ÚV KSČ, založil časopis Hlas osvobozených (1945), od června roku 1945 byl redaktorem a po roce 1948 šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. V letech 1952–1955 působil jako dopisovatel ČTK v Moskvě. V letech 1957–1960 byl zástupcem šéfredaktora Květů, v letech 1962–1970 šéfredaktorem Mateřídoušky a současně spolu s Dagmar Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. V letech 1967–1969 redigoval též časopis Sluníčko. V mezidobích mezi jednotlivými zaměstnáními a od roku 1971 se ve svobodném povolání věnoval literární práci.
 Podle vlastních vzpomínek Adla od počátku 30. let přispíval do komunistického tisku (Haló noviny, Svět práce, Mladá garda). Doloženy jsou příspěvky z druhé poloviny 30. let do časopisů Rozsévačka (v jeho dětské příloze vycházela roku 1936 na pokračování próza pro mládež Cirkus; Adla podle svých slov od poloviny 30. let do zákazu časopisu v roce 1938 tuto dětskou přílohu redigoval) a Tramp. Po zákazu Rozsévačky až do svého zatčení roku 1939 pravděpodobně spolupracoval s Jožkou Jabůrkovou na ženském časopisu Kytice. V letech 1945–1952 přispíval především do časopisů Hlas osvobozenýchSvět sovětů. V letech 1952–1955, kdy působil jako dopisovatel ČTK v Moskvě, přispíval do mnoha novin a časopisů, nejčastěji do Rudého právaMladé fronty, dále do Práce, Svobodného slova, Obrany lidu, Literárních novin ad. Od poloviny padesátých let přispíval především do časopisů, které redigoval (Květy, Mateřídouška, Sluníčko), vedle toho nejčastěji do Tvorby (1), Tvorby (2), Literárního měsíčníkuVlasty a do dětských časopisů Pionýrské noviny (zde roku 1962 vyšla jako příloha jeho próza pro mládež Dobrodružství na nové řece), Ohníček ad. – Adla rovněž uvádí, že redigoval protiválečný sborník autorů Mladé gardy Pozdrav Paříži. Protifašistická lyrika (b. d. [1933], předml. E. E. Kisch, typo. K. Teige, il. F. Bidlo, autoři: I. Bart, J. Dolina, M. Hašková, M. Jareš, F. Nečásek, J. Solvin). – Do roku 1945 užíval pseudonymů Adla & Zdeněk, Zdeněk, Zdeněk Dlouhý, jednorázově užil pseudonymů A. Dlazd, Z de Někadla. Též ojediněle užíval šifry Z. A., ZA.
 Žánrové rozpětí Adlových knih pro děti sahá od leporel a didaktických veršů pro nejmenší (tyto práce také často sám ilustroval) přes autorské pohádky až k obsáhlejším fabulovaným prózám s dětským hrdinou a umělecko-naučným pracím pro dospívající mládež. V pohádkách i v próze pro starší děti Adla často využívá kombinací realistických motivů s fantaskními (Pejskovy pohádky, Můj prolhaný kůň). Nevyhýbá se ani příběhům s tajemnou zápletkou (Vlče, Je to světový, táto!) a využívá též postupů příznačných pro detektivní prózu (Kleopatra v kytaře). Většina jeho příběhů je však založena na vyprávění nesložitého děje s kladnými postavami mladých hrdinů, kteří kurážně zvládají těžkosti života. V umělecko-naučné literatuře, zčásti psané společně s Věrou Adlovou (Krásná a slavná, Kouzelná skříňka, Vyprávění o veliké zemi), se Adla snažil popularizovat ideje socialismu, zeměpisná a historická fakta, jakož i rozvíjet obrazotvornost a vědomosti dětí školního věku (Šedesát kapek, 100 kapek). Výjimkou v jeho tvorbě je román pro dospělé s autobiografickým pozadím V mrazech jabloně nekvetou.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Cirkus (P pro ml., 1937, pseud. Zdeněk Dlouhý, in Naši kamarádi, + J. Borodina [spr. Boronina]); Kouzelná skříňka (P pro ml., 1960, + V. Adlová); Krásná a slavná (P pro ml., 1961, + V. Adlová); To neznáte Jiřinu (P pro ml., 1962); První výlet (BB pro ml., 1962, též ilustrace); Péťa, Ašot a Nina, tvoji kamarádi ze Sovětského svazu (P pro ml., 1963, též ilustrace); Šedesát kapek (P pro ml., 1964, též ilustrace); Trpaslík Čičorka a Pepík Herkules (pohádka, 1964); Zvířátka (vystřihovánky, 1965, též ilustrace); Kleopatra v kytaře (R pro ml., 1967); Pejskovy pohádky (1969); Kuchař a moucha čili Jak vznikají války (pohádka, 1969, též ilustrace); Tomášek a trpaslík Ondřej (pohádka, 1969, původně in Pejskovy pohádky); 100 kapek (P pro ml., 1971); Jak šel žiraf k moři (pohádka, 1971, též ilustrace, původně in Pejskovy pohádky); O zmrzlém králi, Pan král chce buchty (plastické vystřihovánky, 1972, též ilustrace); Hvězdy nad Samotou (P pro ml., 1974); Vyprávění o veliké zemi (P pro ml., 1974, + V. Adlová); Kouzelníkova zahrada (pohádky, 1976); Koukej, bráško! (P pro ml., 1976, též ilustrace); Vlče (P pro ml., 1979); Je to světový, táto! (R pro ml., 1980); Obrázky z českých dějin a pověstí (P pro ml., 1980, + J. Černý); Hurá za Bardem! (P pro ml., 1982); V mrazech jabloně nekvetou (R 1982); Traládští kouzelníci (pohádka, 1984); Můj prolhaný kůň (P pro ml., 1985); Neklidné jaro (R 1985, první díl trilogie V mrazech jabloně nekvetou).
Ostatní práce: Ruské děti (kresby k omalovánkám, 1946); Sobotecko (průvodní text k brožuře, 1973).
Uspořádal, vydal a redigoval: Pozdrav Paříži (1933); J. V. Stalin (fotoalbum, 1949, + J. Marešová); Lenin (fotoalbum, 1949); Kalendář časopisu Svět sovětů 1951 (1950); Sovětská karikatura v boji za mír (1952); Čítanka pro 5. ročník základní devítileté školy (1963,+ V. Adlová, B. Foltýn); Malá Mateřídouška (sb. u příležitosti 20. ročníku časopisu Mateřídouška, 1964); Čítanka pro 4. ročník základní devítileté školy (1973, + T. Macek); Na věčné časy (sb. ke 40. výročí osvobození Československa, 1985).
Příspěvky ve sbornících a kolektivních pracích: Milenec života (sb. vzpomínek na Julia Fučíka, 1962); Povídali, že mu hráli (pohádky, 1969); Pohádky pro všední dny i pro svátky (1973); Děti – současnost – literatura (pedagogické a literárněvědné stati, 1976); Jeden i druhý (vzpomínky na bratry Čapky, 1988).

LITERATURA

Studie a články: Z. Heřman: 1 a jedna se nerovná 2, in Říkat pravdu s úsměvem (1984, též o V. Adlové).
Recenze: Kouzelná skříňka: V. Kovářík, RP 6. 4. 1960 * Krásná a slavná: O. Syrovátka, ZM 1962, č. 4 * To neznáte Jiřinu: Š. Vlašín, ZM 1963, č. 4 * První výlet: A. Hájková, ZM 1963, č. 3 (polemika Z. Heřman, ZM 1963, č. 5; A. Hájková, ZM 1963, č. 5) * Péťa, Ašot a Nina, tvoji kamarádi ze Sovětského svazu: Z. K. Slabý, V. Stanovský, ZM 1964, č. 1 * Šedesát kapek: V. Vařejková, Komenský 1964/1965, č. 5 * Kleopatra v kytaře: Z. Frýbort, Orientace 1967, č. 3; J. Voráček, Impuls 1967, č. 8 * Pejskovy pohádky: J. Voráček, ZM 1969, č. 10 * 100 kapek: M. Tmé, Komenský 1971/1972, č. 10 * Hvězdy nad Samotou: H. M. (= H. Mirvaldová), ZM 1974, č. 8 * Vyprávění o veliké zemi: J. Voráček, ZM 1975, č. 2 * Kouzelníkova zahrada: O. Chaloupka, ZM 1976, č. 9 * Vlče: Z. Heřman, ZM 1980, č. 1 * Je to světový, táto!: Z. Heřman, ZM 1981, č. 4 * Obrázky z českých dějin: M. Matějovicová, NK 1980, č. 41; I. Vítková, Tvorba 1981, č. 2 * Hurá za Bardem!: Z. Heřman, ZM 1983, č. 8 (též o V mrazech jabloně nekvetou) * V mrazech jabloně nekvetou: H. Hrzalová, Tvorba 1983, č. 21; O. Rafaj, LM 1983, č. 10; L. Knězek, Romboid 1984, č. 4; M. Genčiová, ZM 1985, č. 8 * Můj prolhaný kůň: Z. Heřman, MF 19. 6. 1985.
Rozhovory: O. Neff, ZM 1980, č. 5.
K životním jubileím: N. Sieglová, LM 1980, č. 6.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis: I. Nováčková a kol., 2000).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Autor hesla: Alena Hájková (1994)
Aktualizace hesla: 2. 11. 2011 (jř)
Aktualizace bibliografie: 2. 11. 2011 (jř)
 
zpět na hlavní stranu