Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ilja  BART

* 17. 5. 1910, Chrudim 
 
Básník, autor vzpomínek
 Vlastním jménem Julius Bartošek. Syn středoškolského učitele. Roku 1928 absolvoval reformní reálné gymnázium v Duchcově. V Praze vystudoval práva (JUDr. 1933) a pracoval postupně v několika advokátních kancelářích. V roce 1934 odměnou za literární cenu v mezinárodní soutěži proletářských spisovatelů obdržel stipendium k pobytu do SSSR, kde pobýval od dubna 1934 do července 1935. Od května do července 1936 působil ve Francii jako dopisovatel Rudého práva a Haló novin, poté odjel do Španělska jako zpravodaj tzv. z Lidové olympiády, kde prožil první měsíce občanské války. Domů odcestoval v říjnu 1936 a stálé zaměstnání získal v Živnobance. Od podzimu 1938 působil v Mautnerových textilních závodech. Koncem června 1940 byl zatčen, 17 měsíců držen ve vazbě (v Terezíně a v Drážďanech) a poté odsouzen k tříletému vězení (v saském Waldheimu). Po propuštění v roce 1943 totálně nasazen jako zemědělský dělník na statku v Lysolajích. Po válce krátce působil v komunistickém stranickém aparátu (v tiskovém oddělení KV KSČ v Praze, v kulturním a propagačním oddělení ÚV KSČ), od září 1945 do září 1946 pracoval jako kulturní referent Svazu osvobozených politických vězňů (Svazu protifašistických bojovníků). V roce 1946 odjel na uhelnou brigádu na Mostecko, kde pak působil jako vedoucí zdejšího rozhlasového studia a od roku 1947 jako vedoucí oblastní úřadovny ministerstva kultury a informací v Ústí nad Labem. Po jejím zrušení v roce 1949 nastoupil tvůrčí dovolenou, od podzimu 1949 působil v redakci Rudého práva v Praze, od roku 1950 se věnoval literatuře. V roce 1952 byl krátce zaměstnán v ČTK, v letech 1966–1968 v ústředním výboru Svazu zaměstnanců pro hornictví a energetiku a od podzimu 1968 do května 1969 v Českém úřadu pro tisk a informace. – Syn Ilja Bartošek (1948–1972) vystupoval jako písničkář (samostatně, či ve dvojici s Gregorijem Dymičem, též pod názvem Vosy) a jako kytarista působil mj. ve skupině Extempore J. J. Neduhy.
 Debutoval roku 1925 ve Studentském časopise. Ve třicátých letech patřil k aktivním členům tzv. Litbrigády Mladé gardy, skupiny začínajících autorů sdružených kolem komsomolského časopisu Mladá garda. Dále publikoval v Levé frontě, Činu, Lidové kultuře, Právu lidu, Rudém právu, Tvorbě, Haló novinách, Kultuře doby aj.; po válce v Novém životě, Práci, Plameni, Literárních novinách aj. Překládal z ruštiny (zejména sovětskou poezii) a ze španělštiny. Užíval pseudonymu Ilja Hlučák.
 Největší část Bartovy tvorby představuje politická poezie (zvláště Písně s náhubkem), která se vyrovnává s aktuální historickou problematikou z hlediska třídního zápasu proletariátu. Tematicky nejzajímavější jsou protimilitaristické básně z meziválečného období a básně reagující na španělskou občanskou válku. Po řečnickém patosu a bojovném optimismu této poezie přišel zlom. V pozdních Bartových verších, počínaje sbírkou Vráska, si autor zčásti podržel důvěřivě dychtivý vztah ke světu, ztlumil jej však pocitem smutku a životního zklamání. Převládla milostná a intimní tematika, ve výrazném protikladu k předchozímu údobí se uplatňuje formální sevřenost a metaforičnost. – Své životní zážitky Bart zpracoval do tří knih vzpomínek. Studentská léta, vstup do komunistického hnutí prostřednictvím tzv. Kostufry (Komunistická studentská frakce) a pobyt v Sovětském svazu zaznamenává ve svazku Dny života (publikován v roce 1966), první měsíce španělské občanské války v knize Kráter se otevírá a věznění v protektorátních letech v publikaci Dny života (1945), resp. v přepracované verzi Na gestapu (1975).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Slunce nad blátivým jarem (BB 1927, pod pseud. Ilja Hlučák); Vzpoura na křižníku „De Zeven Provencien“ (báseň I. B. a deník J. Solvina, b. d., 1933); Nádraží (B 1934); Písně s náhubkem (BB 1936); Gejzír (B, b. d., 1936); Matka a syn (BB, b. d., 1938); Duňte, hrany (BB 1945); Dny života (1. sv. vzpomínek, 1945, v tir. 1946; přeprac. s tit. Na gestapu, 1975); Písně zaživa zazděného (BB 1946); Uhlí doluje člověka (D, b. d., 1949, prem. 1949; přeprac. s tit. Lidé z Viktorky, 1950, prem. 1951); Španělské rytmy (BB 1950; rozšíř. 1957); V zákopech míru (BB 1952); Kamarád horizont (BB 1954); Navrácené dálky (BB 1956); Uhelný kraj (BB 1957); Kráter se otevírá (P 1957); Zásnuby smrti (P 1959); Astronauti hlubin (RpRp 1961); Dny života (2. sv. vzpomínek, 1966); Vráska (BB 1970); Silokřivky (BB zájm. nákl. 1970); Tři lidé (B 1971); Kde (BB 1972); Zrcadlení (BB 1973); Já jsem ten šachový král (BB 1976); Můj sever (BB 1977); Zájezdní hospoda (BB 1990, ed. V. Bartošková).
Výbory: Zvony a hvězdy (BB 1960); Směšné smutky (BB 1980, ed. V. Bartošková a Š. Vlašín); Magnetická alej (BB 1981, ed. V. Vránek); Zabili básníka (BB 1993, ed. P. Koukal, v tiráži označeno jako „samizdat“).
Překlady: D. Bědnyj: O smyslu básnictví (1933, s výborem BB); Mladá sovětská lyrika (1936); A. S. Puškin: Básně (1937); F. García Lorca: A v Córdobě umírat... (1937); K. Simonov: Přátelé a nepřátelé (1949, s M. Jarišem); N. Adujev: Akulina (rozmnož. 1951); K. Krapiva: Skřivánci zpívají (1952, rozmnož., s V. Bartovou); D. B. Kedrin: Jaké prostorné nebe (1959, s M. Marčanovou a L. Fikarem).
Ostatní práce: Pražské květnové povstání 1945 (příručka, 1961, s T. Brodem).
Příspěvky ve sbornících: Pozdrav Paříži (1933); Ročenka rudého tisku (1936, výt. nezjištěn); Besedy o míru (1951); Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám (1953); Byla nám macechou (1953); Mělnicko v poesii (1954); Stalin je život lidí budoucích (1954); Domove líbezný (1954); Básnický almanach 1955 (1956); O pokrokovém hnutí mládeže v ČSR (1955); Nur voran! (1956); Básnický almanach 1956 (1957); Vějíř (1958); Básnický almanach 1958 (1959) a 1959 (1960); Oheň a růže (1961).
Uspořádal a vydal
: Hlásíme příchod (sb. žalářní a koncentrační poezie, 1945); Zpěvy země Sovětů (1945, s B. Mathesiem); Slovo míru (sb. sovětské protiválečné poezie, 1951).

LITERATURA

Studie a články: M. Jariš: doslov, in Kamarád horizont; J. Hájek: doslov, in Já jsem ten šachový král (1976); V. Zálešák: Výlet na sever, Průboj 16. 6. 1979; Š. Vlašín: doslov, in Směšné smutky (1980); S. Cita: Ilja Bart jako překladatel Majakovského ve třicátých letech, Československá rusistika 1986, č. 5; C. Kučera: Básník a srdce světa, in C. K., Cesty daleké i blízké (1986); J. Peřina: Spisovatel – bojovník proti fašismu, Průboj 29. 10. 1986;
Recenze: Gejzír: V. Černý, LidN 24. 5. 1937 * překl. A. S. Puškin: Básně: R. Jakobson, SaS 1937, s. 122 * Duňte, hrany: M. V. (= M. Vacík), MF 6. 1. 1946; B. Polan, KM 1946, s. 26 * Dny života (1945): rp (= R. Petera), Lidová kultura 1946, č. 28 * Písně zaživa zazděného: F. Götz, Národní osvobození 6. 6. 1946 * Uhlí doluje člověka / Lidé z Viktorky: J. K. (= Jan Kopecký), LidN 25. 3. 1950 a 6. 2. 1951; vbc (= V. Vrabec), SvSl 9. 1. 1951 * Španělské rytmy: O. Rafaj, Nová svoboda 14. 1. 1958 * Kamarád horizont: M. Červenka, NŽ 1955, č. 8, s. 866–868 * Navrácené dálky: M. Červenka, LitN 1957, č. 8; M. Schulz, Květen 1957, č. 5, s. 174–176 * Uhelný kraj: I. Skála, RP 27. 4. 1957 * Kráter se otevírá: ae (= V. Šašek), MF 8. 2. 1958; J. Cetl, Tvorba 1958, č. 10 * Zásnuby smrti: dk (= D. Kozel), Kulturní kalendář Mostecka 1959, červen * Zvony a hvězdy: M. Červenka, HD 1961, č. 2 * Astronauti hlubin: J. Opelík, Kultura 1961, č. 48; L. Gawlik, RP 15. 12. 1961 * Dny života (1966): M. Blahynka, Impuls 1966, č. 5; V. Běhounek, Práce 27. 2. 1966; J. Král, Průboj 24. 4. 1966 * Tři lidé: rsk (= M. Borský), Práce 25. 8. 1971 * Kde: ra (= V. Macura), ZN 29. 6. 1972; J. Pavelka, Rovnost 15. 3. 1973; M. Blahynka, Tvorba 1973, č. 4 * Zrcadlení: V. Vodák (= M. Vacík), LD 26. 10. 1973 * Na gestapu: rsk (= M. Borský), Práce 28. 12. 1975; (W), NK 1975, č. 48; ban, Tvorba 1976, č. 11 * Já jsem ten šachový král: pb (= P. Bílek), NK 1976, č. 27; M. Blahynka, Tvorba 1977, č. 8; M. Horanský, Průboj 1. 9. 1977 (též ad Můj sever) * Můj sever: F. Moravová, Práce, 22. 7. 1977 * Směšné smutky: zh (=Z. Heřman), MF 30. 10. 1980; fsch (= F. Schildberger), Rovnost 12. 12. 1980 * Magnetická alej: Z. Troup, Tvorba 1982, č. 8, příl. Kmen, č. 8 * Zájezdní hospoda: M. Vacík, NK 1991, č. 5; I. Harák a L. Muška, Severočeský deník 16. 4. 1991 * Zabili básníka: L. Muška, Severočeský regionální deník 8. 12. 1993.
Rozhovory: V. Vávrová, Průboj 19. 5. 1970; an, Svět práce 1971, č. 31.
Nekrology: rsk (= M. Borský), Práce 14. 11. 1973; J. Pelc, Tvorba 1973, č. 47; jam (= J. Marek), Hlas revoluce 1973, č. 48; V. Vávrová, Květy 1973, č. 50.
K životním jubileím: V. Vávrová, Rozvoj (Most) 20. 5. 1970; lv, Pochodeň 14. 11. 1978; V. Zálešák, Průboj 29. 5. 1980; B. Jirásek, Pravda (Plzeň) 17. 5. 1985; P. Koukal, Severočeský deník 17. 5. 1990; P. Koukal, Severočeský deník 11. 11. 1993; vl (= Š. Vlašín), Naše pravda 2000, č. 20; S. Antošová, Tvar 2010, č. 11.
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 20. 2. 2012 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 20. 2. 2012 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu