Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vojtěch  STEKLAČ

* 21. 10. 1945, Příbram  
† 6. 1. 2021, Praha 
 
Prozaik, scenárista, překladatel
 Dětství prožil v Praze-Holešovicích. Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1963) studoval dva roky zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. Roku 1965 přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval filozofii a sociologii (1970). Od roku 1969 pracoval jako redaktor časopisu Ohníček. Po ukončení fakulty byl na půlročním stipendiu v Paříži a poté absolvoval roční vojenskou službu. V roce 1971 se stal šéfredaktorem časopisu Pionýr. Od roku 1981 se věnoval jen literární tvorbě. V letech 1990–1994 byl dramaturgem Československé, resp. České televize. Po roce 1990 též krátce působil jako redaktor vydavatelství Carmen a v roce 1993 založil nakladatelství Pekelec. – Manželka Růžena Steklačová, roz. Babická (*1945) je překladatelkou z francouzštiny, pracovala též jako redaktorka Ohníčku a nakladatelství Mladá fronta.
 

Debutoval roku 1964 prózou v Literárních novinách, dále přispíval do periodik Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Orientace, Ohníček (1968 a 1976 zde na pokračování Boříkovy lapálie), Pionýr (1971–1972 zde pod pseud. Prokop Holeyko na pokračování Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta; 1980–1981 Boříkovy lapálie a pod pseud. Roman Císař Tajemství skarabea), Literární měsíčník, Kmen, Květy, Čs. voják, Rudé právo a Práce. – Ve spolupráci s ilustrátorkou Věrou Faltovou (1932–2009) vytvořil několik řad kreslených seriálů: v Ohníčku to byli Mořští vlci a ďábelský doktor QQ (1969–1970); Mořští vlci ve vesmíru (1970–1971); Mořští vlci a sedm trpaslíků (1971–1972); Mořští vlci a poklad trpasličího krále (1972–1973); Sněhurka a trpaslík Dodo (1973–1974) a Karáskova dobrodružství (1974–1976); v časopise Čtyřlístek vycházel seriál Strašidelný pradědeček uvádí (1974–1977). – Pro Čs. televizi napsal mj. hry pro děti a mládež Hodinky šly pěšinkami (1975, režie Věra Jordánová), Společnost s ručením omezeným (1983, r. Zdeněk Podskalský), Morytát o velké poštovní loupeži (1987, r. Petr Tuček) a Moudrá sova (1988, r. Libuše Koutná). Podle knihy Boříkovy lapálie vznikl stejnojmenný čtyřdílný seriál (1973, r. Ludvík Ráža) a třídílná hra Ahoj sídliště (1988, r. Libuše Koutná). Steklač je rovněž autorem scénáře seriálu Strašidla a spol. (1993, 6 dílů, r. Jiří Kos) a populárně-naučného cyklu Energie – motor civilizace (1997, 8 dílů, r. Pavel Doležal, scénář + Ondřej Neff). Spolu s J. Polákem napsal scénář k pohádkové komedii Kačenka a strašidla (1992, r. J. Polák). V televizi Nova se scenáristicky podílel na seriálu Nováci (1995–1996). – Spolupracoval rovněž s rozhlasem: napsal hry Příliš mnoho mogulu (1980); Ptačí ostrov (1981, podle Bohumila Říhy); Já je někdo jiný (1982); Tříoká Petra (1983); Muž přes palubu (1983); Vzorný živnostník (1998); Nevěsta pro hrobníka (1998); Socha (1999) a připravil dvacetidílný seriál adaptací z české a slovenské humoristické literatury Studio H2O (1977–1978). Český rozhlas též vysílal seriál Boříkovy lapálie (10 částí, 2006, r. Vladimír Gromov). – V Ohníčku užíval pseudonymů Martin Mach (první verze Žlutého Roberta, uveřejňovaná na pokračování v letech 1968–1969), Růžek nebo Kapr.

 

Počátky Steklačovy různorodé prozaické tvorby byly na konci šedesátých let inspirovány soudobou absurdní literaturou. Jeho první imaginativní prózy se zpravidla obracely k tématu lásky a jsou plné kuriózních situací, tragikomických postav a prvků černého humoru, v podtextu pak i obrazem pokřivené morálky. V autorově antiiluzivní hře s fiktivním faktem se často objevoval rovněž motiv ztráty identity (Zrcadla, Samota Blažejov). Na počátku sedmdesátých let se Steklačova poetika proměnila. Pobyt v Paříži jej přivedl k napsání milostné prózy s dobově naléhavým problémem politické emigrace, který pro hrdinu dospívajícího posléze k rozhodnutí vrátit se do vlasti znamenal i volbu hodnotových kritérií (Sbohem, lásko). Na pomezí historické a psychologické literatury stála dvojice próz z rodného Příbramska: komorní novela Černá slunce, vyprávějící o dítěti, které se musí vyrovnat s životní tragédií, a kronika Skok přes kůži, zachycující osudy několika hornických rodin od konce 19. století do třicátých let 20. století. V dalším období se Steklač věnoval psaní próz detektivních (Jak se vraždí Zlatý slavík, Zlatá brána, Lví dvůr), případně psychologizujících próz s detektivní zápletkou (Dvoreček), postupně se pak dostal až k beletrizaci příběhů z reality (Volejte linku...). V polovině osmdesátých let se do Steklačových povídek vrátily některé groteskní motivy a černý humor (Televizní muž).
Soustavně se Steklač věnoval literatuře pro děti a mládež. Se smyslem pro nadsázku a nonsens psal od začátku své tvorby rozsáhlý seriál humorných vyprávění o dobrodružstvích klukovské party z pražských Holešovic, určený starším dětem. V řadě knih s tímto tématem převládá komika situační a jazyková, vycházející z konfrontace mluvy a světa dětského vypravěče se světem dospělých (Boříkovy lapálie, Béďa Dynamit a spol., Bořík a spol., Bohoušek a spol., Aleš a spol., Mirek a spol.) a později i s jejich některými problémy (Čenda a spol.). V devadesátých letech Steklač rozšířil sérii příběhů o Boříkovi a jeho kamarádech o další epizody, v nichž však situační humor provázaný s dobovými reáliemi a společenskou aktualizací ztratil svůj původní nadčasový půvab; předpokládaným recipientům autor vyšel vstříc přebujelou fraškovitostí děje a vulgarizací jazykových prostředků. Obdobnými rysy se vyznačovaly i prózy, v nichž se Steklač soustředil na dívčí postavy (Holky a spol., Holky z první pětky, Dáda a spol.).
Pro mládež napsal Vojtěch Steklač několik parodií na detektivní žánr (Žlutý Robert, Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta) a formou dobrodružného příběhu s tajemstvím se pokusil také ve dvojici románových životopisů mládeži přiblížit osobnosti Karla Marxe a Napoleona Bonaparta (Tajemství Old Nicka, Tajemství skarabea). V tvorbě dětských detektivních příběhů autor pokračoval i na začátku 21. století. Propojoval parodijní postupy s výpůjčkami z literárních či filmových děl (Žlutý Robert a James Bond), ale věnoval se rovněž klasickému typu detektivky pro děti, v němž aktivní roli pátračů přebírají dětští protagonisté (série Dvojčata v akci).
Knižní podobu v téže době získaly i některé z komiksových příběhů, na nichž Steklač v sedmdesátých letech spolupracoval s Věrou Faltovou v časopisech pro děti Čtyřlístek (Strašidelný pradědeček v knize Eldorádo kreslených příběhů) a Ohníček (pět sérií vyšlo pod souhrnným názvem Dobrodružství Mořských vlků).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Zrcadla (PP 1968); Samota Blažejov (PP 1969); Boříkovy lapálie 1, 2 (P humorist. pro ml., 1970, 1973, uprav. 2000, 2001); Detektiv Bondybej 001 (P pro ml., 1972, rozšíř. 2006); Žlutý Robert (P parodicko-detekt. pro ml., 1974); Sbohem, lásko (P 1974); Černá slunce (P 1976); Jak se vraždí Zlatý slavík (P detekt., 1977); Béďa Dynamit a spol. (P humorist. pro ml., 1977); Pekelná třída (P humorist. pro ml., 1978; přeprac. 1988; uprav. 2003); Skok přes kůži (R 1979); Bořík a spol. (P humorist. pro ml., 1980); Hrátky s pastelkou (P humorist, pro ml., 1980); Bohoušek a spol. (P humorist. pro ml., 1981); O rybičkách a o mém tatínkovi (1982, sešit Panorama; jako součást kapitoly O vších, rybičkách, slonech a o mém tatínkovi in Čenda a spol., 1987); Tajemství Old Nicka (R životopis. pro ml., 1983); Tajemství skarabea (R životopis. pro ml., 1983); Ahoj, prázdniny (P humorist. pro ml., 1983); Sedmé oddělení (PP detekt., 1984; poté in Srdeční slabost, 1988, a Zlatá brána, 1992); Aleš a spol. (P humorist. pro ml., 1985); Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta (P parodicko-detekt. pro ml., 1985, uprav. 2005); Dvoreček (P 1985); Mejdan na dálnici (PP 1985, obsahuje: Žlutý Robert, Mejdan na dálnici, Záhada Tiwi-Wapu); Mirek a spol. (P humorist. pro ml., 1985); Mořský drak (P pro ml., 1985); Čenda a spol. (P humorist. pro ml., 1987; uprav. 2003); Televizní muž (PP 1987); Plecháček (P sci-fi pro ml., 1988); Zlatá brána (PP detekt., 1988); Manželské monitory (R 1989); Příběhy slavných (LF 1989); Volejte linku... (PP 1989, s P. Zemkem); Jak jsme udělali ohňostroj (P pro ml., 1991); Jak jsme putovali za dobrodružstvím (P pro ml., 1991); Lví dvůr (PP detekt., 1991); Srdeční slabost (PP detekt., 1992, obsahuje čtyři povídky ze Zlaté brány a dvě nové povídky); Návrat Žlutého Roberta (P parodicko-detekt. pro ml., 1992); Pekelná třída 1 (PP humorist. pro ml., 1993); Holky a spol. (P pro ml., 1999); Holky z první pětky (P pro ml., 2000); Dáda a spol. (P pro ml., 2000); Případ strašidelného mnicha (P detekt. pro ml., 2001); Nejen milostné dopisy (P pro ml., 2001); Nové Boříkovy lapálie (P pro ml., 2002); Hugo, počítačový pirát (P pro ml., 2002); Hugo a hadiguardi (P pro ml., 2002); Veřejný nepřítel (PP 2003); Jak jsme se učili slušně nadávat (P pro ml., 2004); Pekelná třída řádí (P pro ml., 2005); Golem (P pro ml., 2005); Golem a elixír lásky (P pro ml., 2005); Golem se vrací (P pro ml., 2005); Dvojčata v akci. Poklad hraběte Domanína (P pro ml., 2006); Jak se vraždí v Česku (P detekt., 2006); Šeredka (PP pro ml., 2006); Pekelná třída a ďábelský víkend (P pro ml., 2007); Dvojčata v akci. Případ nepolapitelného sprejera (P pro ml., 2007); Dvojčata v akci. Liga starších džentlmenů (P pro ml., 2007); Dvojčata v akci. Sluneční bratrstvo (P pro ml., 2007); Žlutý Robert a James Bond (PP pro ml., 2008); Pekelná třída a spol. Zlatá kreditka (P pro ml., 2009); Dvojčata v akci. Zapeklité domácí násilí (P pro ml., 2009); Tři muži v jednadvacátém století (P 2010); Pekelná třída a spol. Magnetický mobil (P pro ml., 2010); Dvojčata v akci. Hořká vůně mandlí (P pro ml., 2011); Pekelná třída a spol. Souboj v Dračí jeskyni (P pro ml., 2011); Pekelná třída a mejdan u Bohouška (P pro ml., 2019); Pekelná třída a tábor zdrcených srdcí (P pro ml., 2019); převyprávění: Kačenka a strašidla (1992, podle stejnojm. TV seriálu J. Poláka, s J. Polákem); Strašidla a spol. (1993, podle stejnojm. TV seriálu); Kat katem kata. Z pamětí kata Mydláře (2010, podle Josefa Svátka); Tři oříšky pro Popelku (2013, podle scénáře F. Pavlíčka ke stejnojm. filmu rež. V. Vorlíčka) .
Souborná vydání: Bořík, Bohoušek a spol. (1989); Boříkovy lapálie (4 sv., 2003, souborně v krabici 2007); Velké Boříkovy lapálie (2005); Dobrodružství Mořských vlků (2014, pět komiksových seriálů z časopisu Ohníček 1968–1974); Boříkovy ohníčkové lapálie (2017, soubor příběhů vydávaných v časopise Ohníček v letech 1968–1970 + Let balonem, povídka vydaná 1970 v Knihovničce Ohníčku).
Výbor: To nejlepší z Boříkových lapálií (2008).
Překlady: H. Sanson: Tajnosti popraviště (1971, 2004); F. Gerstäcker: Zlaté pruty (1974) + Pro barvu kůže (1992).
Příspěvky ve sbornících: Kolotoč. Výběr úsměvného čtení č. 1 (1972); Zakázanou rychlostí (1990); Eldorádo kreslených příběhů (2001, obsahuje komiks Strašidelný pradědeček).

LITERATURA

Knižně: Z. Heřman: Vojtěch Steklač (1986).
Studie a články: J. Lopatka: Vypovídat upřímně a na úrovni, Tvář 1969, č. 4, též in Předpoklady tvorby (2010); J. Pelc in Nový obsah. Vývojové portréty ze současné české literatury (1977); L. Machala: Dílo s vnitřní logikou, Kulturní měsíčník 1984, č. 11; Z. Zapletal: K proměnám a tendencím životopisné prózy, ZM 1986, č. 8; Slovník českých SF autorů, Ikarie 1993, č. 7; L. Machala: Česká próza pod normalizačními tlaky (2000); Václav Trantina in Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (2001); I. Hutařová – M. Hanzová: Vojtěch Steklač, in Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež (2003, obsahuje bibliografii); O. Hostovská: Nejvydávanější kniha Karla Poláčka jako inspirace a vzor (ad Boříkovy lapálie), in sb. Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); I. Fencl: Čtyřicet let ďábelského doktora QQ, Neviditelný pes, 12. 3. 2009 (zde); P. Kořínek: Komiksová menažérie Věry Faltové, in Vojtěch Steklač – Věra Faltová: Dobrodružství Mořských vlků (2014).
Recenze: Zrcadla: I. Zítková, MF 21. 11. 1968; Z. Kožmín, Listy 1969, č. 11; Š. Vlašín, RP 4. 2. 1969 * Samota Blažejov: vl. (= Š. Vlašín), Tvorba 1970, č. 17 * Boříkovy lapálie: O. Ch. (= O. Chaloupka), ZM 1973, č. 10; (lc) (= J. Pelc), Tvorba 1973, č. 35; (dit) (= R. Ditmar), NK 2000, č. 40 * Sbohem, lásko: -pb- (= P. Bílek), NK 1974, č. 10; P. Veverka, Květy 1974, č. 15 * Žlutý Robert: O. CH. (= O. Chaloupka), ZM 1975, ř. 7 * Černá slunce: J. P. Kříž, LM 1976, č. 10; stg (= J. Stegbauer), Květy 1976, č. 26 * Jak se vraždí Zlatý slavík: J. Stegbauer, Květy 1977, č. 52; L. Machala, LM 1984, č. 9 * Skok přes kůži: M. Veselá, Práce 27. 5. 1980; (ra) (= V. Macura), ZN 12. 7. 1980 * Bořík a spol.: O. Chaloupka, ZM 1981, č. 6; JK (= J. Klokočníková, NK 1981, č. 30/31; P. Zápotočný, Tvorba 1981, č. 45 * Bohoušek a spol.: ab (= A. Benešová), NK 1982, č. 6 * Tajemství skarabea: O. Chaloupka, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 32; A. Šubrtová, ZM 1983, č. 7 * Tajemství Old Nicka: A. Šubrtová, ZM 1984, č. 6 * Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta: Z. Heřman, ZM 1986, č. 2 * Dvoreček: M. Pohorský, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 4; M. Jungmann in Cesty a rozcestí (Londýn 1988) * Mejdan na dálnici: Z. Heřman, ZM 1986, č. 4 * Mirek a spol.: JK (= J. Klokočníková), NK 1986, č. 18 * Čenda a spol.: LB, NK 1988, č. 10 * Televizní muž: V. Heger, RP 4. 1. 1988 * Zlatá brána: L. Falteisek, Kmen 1989, č. 12 * Plecháček: L. Svobodová, NK 1989, č. 1/2 * Manželské monitory: A. Hájková, LM 1989, č. 8; J. Mourková, Tvorba 1989, č. 26; I. Vízdalová + H. Hrzalová, Kmen 1989, č. 19 * Volejte linku...: M. Černoušek, Kmen 1989, č. 30 * Srdeční slabost: M. Petříček, LitN 1993, č. 19; R. Škvařil, NK 1993, č. 10 * Holky a spol.: O. Chaloupka in Zlatý máj. O dětské literatuře a umění (1999); M. Šubrtová, Ladění 1999, č. 2 * Dáda a spol.: I. Pokorná, Ladění 2000, č. 2 * Holky z první pětky: R. Ditmar, NK 2000, č. 42; (ip), Ladění 2001, č. 1 * Případ strašidelného mnicha: (iz) (= I. Zítková), NK 2001, č. 27/28; (ns), Ladění 2001, č. 2 * Nejen milostné dopisy: R. Ditmar, NK 2001, č. 13 * Nové Boříkovy lapálie: an., LidN 16. 11. 2002; mš (= M. Šubrtová), Ladění 2003, č. 1 * Veřejný nepřítel: Š. Vlašín, Obrys-Kmen 2003, č. 31 * Golem: M. Kabát, LidN 26. 8. 2005 * Golem a elixír lásky: J. G. Růžička, A2 2005, č. 6 * Dvojčata v akci: J. G. Růžička, A2 2006, č. 36; N. Sieglová, Ladění 2007, č. 3 (souborně) * Šeredka: I. Fencl, Tvar 2006, č. 17 * Detektiv Bondybej 001 a spol. (rozšířené vyd.): Š. Šímová, ČJL 2006/2007, č. 3 * Pekelná třída a ďábelský víkend: L. Gregor, A2 2008, č. 10 * Žlutý Robert a James Bond: D. Kroča, Ladění 2009, č. 1 * Dvojčata v akci. Zapeklité domácí násilí: I. Fencl, Centrum Detektivky online, 5. 10. 2009 (zde) * Pekelná třída a spol. Souboj v Dračí jeskyni: I. Pešková, Klub knihomolů, 4. 1. 2012 (zde); L. Martinková, VašeLiteratura, 7. 3. 2012 (zde) * Mirek a spol.: A. Badinová, Klub knihomolů, 4. 1. 2013 (zde); Š. Ledvinka, VašeLiteratura, 1. 6. 2013 (zde) * Golem + Golem se vrací + Golem a elixír lásky: L. Martinková, VašeLiteratura, 9. 7. 2013 (zde) * Tři oříšky pro Popelku: J. Libigerová, VašeLiteratura 29. 12. 2013 (zde) * Dobrodružství Mořských vlků: O. Pešek, Fanzine, 20. 12. 2014 (zde); P. Mandys, iLiteratura 7. 2. 2015 (zde) * Boříkovy ohníčkové lapálie: Š. Ledvinka, VašeLiteratura, 27. 11. 2017 (zde).
Rozhovory: O. Hrivňáková, Práce 23. 9. 1980; klok, Květy 1981, č. 46; O. Neff, ZM 1983, č. 8; fr (= P. Frýbort), Tvorba 1985, č. 26, příl. Kmen; M. Soška, Květy 1987, č. 4; P. Kosatík, Kmen 1988, č. 45; R. Tognerová, Vlasta 1988, č. 30; V. Sůva, Výběr z nejzajímavějších knih 1989, č. 1; M. Skalka, Večerník Praha 23. 9. 1992; M. Cais, RP 11. 3. 1995; I. Fencl, Tvar 2005, č. 10; K. Kadlecová, Reflex 2009, č. 19.
K životním jubileím: M. Blahynka, Obrys-Kmen 2005, č. 44; D. Šíblová, Ladění 2005, č. 4; I. Fencl, LitN on-line, 12. 10. 2015 (zde).
Vzpomínky: I. Fencl, Neviditelný pes, 27. 8. 2008 (zde).
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998); Milena Šubrtová (2010)
Aktualizace hesla: 18. 2. 2021 (av)
 
zpět na hlavní stranu