Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Dušan JEŘÁBEK

* 14. 3. 1922, Brno 
 
Literární historik a editor
 Syn spisovatele Čestmíra Jeřábka, vnuk spisovatele Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946); manželka Zdeňka Jeřábková (1928–1980) byla kulturní redaktorkou Čs. rozhlasu v Brně a teatroložkou, kulturními redaktory jsou i dcera Olga (* 1951) a syn Mojmír (* 1957).
Jeřábek po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně (1941) navštěvoval hudební a dramatickou konzervatoř, kde na něj zvláště zapůsobil prof. Rudolf Walter. Ve studiu pokračoval i v době, kdy byl totálně nasazen ve Zbrojovce v Kuřimi (1942–1944) a v Královopolské strojírně (1945); absolvoval 1946. Od 1945 souběžně studoval na brněnské FF češtinu a filozofii, zde jej ovlivnili Frank Wollman a Atonín Grund; PhDr. získal 1949 prací KarolínaSvětlá, básnířka kraje ještědského. Po krátkém působení v Archivu pro dějiny obchodu, průmyslu a technické práce se 1950 stal asistentem na FF v Brně, 1952–1955 byl vědeckým aspirantem (1957 obhájil kandidátskou práci Vítězslav Hálek jako literární kritik), 1960 se habilitoval prací VítězslavHálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19.století, 1966 byl jmenován profesorem pro dějiny novočeské literatury. 1961 přednášel jeden semestr na univerzitě v Greifswaldu (NDR). 1966–1969 byl děkanem brněnské FF, 1971–1988 předsedou brněnské pobočky Literárněvědné společnosti při ČSAV, od 1988 je místopředsedou celé Literárněvědné společnosti. DrSc. 1987 prací Tradice a osobnosti. Po odchodu do důchodu (1987) dále na fakultě působil jako profesor konzultant, 1990–1991 jako externista, 1991–1992 opět jako řádný profesor, poté opět jako externista.
 Publikovat začal v brněnském deníku Čin (1945–1948, filmové, později i divadelní kritiky pod šifrou nk). Přispíval pak zvláště do časopisů List Sdružení moravských spisovatelů, Divadlo, Host do domu, Divadelní a filmové noviny (později Divadelní noviny, pravidelná spolupráce 1965–1969), Listy filologické, Literární noviny, Česká literatura, Slovenská literatúra (Bratislava), Věda a život, Die Welt der Slaven (Kolín nad Rýnem – Vídeň, 1972), do kulturních rubrik deníků Nová politika (Brno, 1948–1952), Rovnost (Brno, zvl. v 60. letech) a Svobodné slovo (zvl. v brněnském vyd. v 70. letech soustavné divadelní referáty). Značnou část svých odborných studií publikoval ve Sborníku prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), 1966–1970 byl také jeho vedoucím redaktorem. Dále redigoval Spisy FF brněnské univerzity (1966–1968), literární a divadelní část periodického sborníku Brno v minulosti a dnes (1960–1970). Přispěl do mnoha sborníků. Řadu edic opatřil úvodními studiemi nebo doslovy. Hojně spolupracoval s Čs. rozhlasem, zvláště s brněnským studiem (divadelní kritiky, rozhovory na aktuální kulturní témata, knižní referáty).
V novinách užíval šifer jb, DJ, dj, jk, nk.
 Východiskem Jeřábkových literárněhistorických zkoumání byla generace májovců. Dílo Karoliny Světlé, Jana Nerudy a hlavně Vítězslava Hálka osvětloval jak z hlediska hodnot ideově-estetických, tak z hlediska postavení těchto spisovatelů ve „sporu“ realismu a romantismu, jejich podílu na utváření koncepce národní literatury a z úhlu sociální funkce díla. Odtud vyrostlo i Jeřábkovo sledování vývoje české literární kritiky od obrození až po Josefa Durdíka, Herberta Gordona Schauera a Arna Nováka. Zabýval se také literární kritikou a uměleckou tvorbou spjatou s Moravou (František Matouš Klácel, Jan Evangelista Kosina, Josef Merhaut, Viktor Kamil Jeřábek, Rudolf Těsnohlídek, Stanislav Kostka Neumann). V řadě statí, ve výběru později soustředěných do knihy Tradice a osobnosti, se zaměřil na úsilí české literatury (od doby osvícenské) o svobodu myšlení a přesvědčení, o právo na národní sebeurčení a o dosažení sociální spravedlnosti. Pozornost zde věnoval i vztahům české literatury ke Slovensku v období májovců. Jeřábkovy výklady často přesahují z oblasti literárněvědné do kulturní historie i politických dějin, což se nejvýrazněji projevilo v monografii věnované publicistickému zápasu Karla Havlíčka Borovského (Václav VladivojTomek a KarelHavlíček v letech bachovské reakce). V kolektivním Průvodci po dějinách české literatury autor podal populárně zaměřený syntetický obraz české literatury od 40. do 90. let 19. století. V popředí rozsáhlé Jeřábkovy činnosti editorské stojí vydání Pamětí Miloslava Hýska a souboru úvah a polemik z doby májovců a lumírovců O národní literaturu a souboru prací Arne Nováka (Česká literatura a národní tradice), jemuž věnovat také monografii (Arne Novák).
Trvalý zájem o moderní divadlo se projevoval v Jeřábkových statích historických (o meziválečné divadelní avantgardě v Brně, o divadelněkritické činnosti Bedřicha Václavka), v teoretických úvahách o současných tendencích (epické divadlo, dramaturgické problémy) i v soustavném kritickém sledování inscenací brněnských divadel. Vztah k rodnému městu vyjádřil ve svých vzpomínkách Brněnská romance.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století (studie, 1959); Průvodce po dějinách české literatury (1976; přeprac. 1978, s J. Hrabákem a Z. Tichou); Václav Vladivoj Tomek a Karel Havlíček v letech bachovské reakce (studie, 1979); Česká literatura od konce národního obrození do roku 1918 (skripta, 1980, přeprac. 1993); Tradice a osobnosti. K problematice české literatury 19. století (soubor studií,1988); Arne Novák (1997); Brněnská romance (vzpomínky, 1997).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju (Moskva 1958); Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Rodné zemi (1958); Divadlo bojující (1961); Slavjanska filologija 2 (Sofija 1963); Bedřich Václavek (1963); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); Brno v minulosti a dnes 6 (1964); Cesty k dnešku (1964); Počátky české marxistické divadelní kritiky (1965); Divadlo je divadlo (1969); Dějiny města Brna 1 (1969); Literárněvědné studie (1972); Padesát vítězných let (1973); O české literatuře (skripta pro Letní školu slovanských studií v Brně, 1974; 1. rozšíř. 1977; 2. rozšíř. s tit. O české a slovenské literatuře, 1983); Bedřich Václavek, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1977); Tvůrčí odkaz Zdeňka Nejedlého (1979); K 150. výročí úmrtí Josefa Dobrovského (1979); Thalia Brunensis centenaria (1984); Vítězslav Nezval, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); Kapitoly z dějin české literární historiografie (1989); Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 1, 2 (1. Mnichov – Brno, 1993; 2. Mnichov – Brno – Plzeň 1994); Slovo v úzkosti a naději (sb. k 70. výročí narození A. Kratochvila, 1994); Hledání řádu skutečnosti (sb. ke 100. výročí narození J. L. Fischera, 1994).
Uspořádal, vydal a redigoval: V. Hálek: O umění (výbor statí, 1954) + Muzikantská Liduška (výbor povídek, 1957, s M. Kopeckým a J. Fořtem) + Povídky (výbor, 1968, s M. Jelínkem a M. Kopeckým); B. M. Kulda: Moravské národní pohádky (výbor, 1957, s M. Kopeckým a D. Klementovou); V. K. Jeřábek: Moravské povídky (výbor, 1960, s V. Válkem); Z. Winter: Nezbedný bakalář (1963, s V. Válkem) + Rozina sebranec a jiné prózy (výbor, 1966, s V. Válkem a J. Čermákem); J. Merhaut: Černá pole (výbor PP, 1964, s V. Válkem); F. M. Klácel: Výbor z díla (1964, s M. Komárkem, V. Michálkovou a V. Válkem); Brno Studies in English 6: Studies in Literature (1966); M. Hýsek: Paměti (1970, s V. Válkem); I. Herrmann: Ztřeštěné historky (výbor, 1972, s V. Válkem) + Ze starého rámu (výbor, 1979, s V. Válkem); Literárněvědné studie (1972, s M. Kopeckým a K. Palasem); R. Těsnohlídek: Nocí a dnem (výbor BB, PP 1982, s J. Chloupkem a V. Válkem); Česká literatura od roku 1945 do poloviny let osmdesátých (skripta, 1988); O národní literaturu (výbor úvah a polemik doby májovců a lumírovců, 1990); O. Sus: Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice (dvě studie o O. Zichovi, 1992, s L. Soldánem); A. Novák: Česká literatura a národní tradice (1995); Č. Jeřábek: Cizinec na ostrově (1996) + Bohové opouštějí zemi (1998) + V zajetí stalinismu: z deníků 1948–1958 (2000); spisy: Vybrané spisy V. Hálka (1955–1960, 6 sv., s dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: an.: Soupis prací prof. Dušana Jeřábka, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 29, 1982.
Knižně: Sborník prací FF brněnské univerzity, Bohemica litteraria, řada literárněvědná bohemistická (V), r. 50, 2001, č. 4: Dušanu Jeřábkovi k osmdesátinám (2002).
Recenze: Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století: M. Červenka, LitN 1959, č. 45; A. Haman, ČL 1960, s. 123; O. Sus, HDD 1960, s. 43; M. Suchomel, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 7, 1960, s. 252 (též in Co zbylo z recenzenta, 1995) * Václav Vladivoj Tomek a Karel Havlíček v letech bachovské reakce: J. Kudrna, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 28, 1981, s. 142; E. O. (= E. Otcovská), ČČH 1982, s. 119; V. Forst, ČL 1984, s. 380 * Tradice a osobnosti: V. Forst, ČL 1990, s. 362 * O národní literaturu (edice): M. Petříček, Tvar 1991, č. 18; J. Válka, Opus musicum 1991, č. 6 * Česká literatura a národní tradice (edice): E. Taxová, LitN 1995, č. 41; D. Tureček, ČL 1995, s. 527; J. Kudrnáč, Universitas 1995, č. 4; P. Kučera, Germanoslavica 1996, č. 1 * Arne Novák: J. Kudrnáč, MFD 4. 12. 1997, příl. Jižní Morava; J. Suchomelová, Slovo 6. 6. 1997 (Brno); S. Mathauserová, Tvar 1997, č. 15; J. Poláček, Duha 1997, č. 4; D. Tureček, Slavia 1997, č. 4; D. Dobiáš, ČL 1999, s. 670 * Brněnská romance: J. Sedlák, Brněnský večerník 10. 4. 1997; L. Soldán, Rovnost 12. 5. 1997; J. Rambousek, Tvar 1997, č. 12; A. Jelínek, NK 1997, č. 38; K. Křepelka, Proglas 1997, č. 7, Literární příloha.
Polemika: A. Hradecký: Co to chtějí Literární noviny od novinářů?, MF 15. 9. 1966 (polemika s úvodníkem D. J. Umění a riziko žurnalistiky, LN 1966, č. 36).
Rozhovor: pšt (= P. Pešta), Rovnost 13.3. 1982.
K životním jubileím: K. P. (= K. Palas): Dušan Jeřábek, in Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (1973); K. Palas, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 29, 1982, s. 7; V. Forst, ČL 1982, s. 381; M. Kopecký, LM 1982, č. 3; B. Marčák, Večerník (Brno) 13. 3. 1992; K. P. (= K. Palas): D. J., in Slavica na Masarykově univerzitě v Brně (1993); M. Kopecký, Proglas 1997, č. 7, Literární příloha; V. Válek, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 44, 1997, s. 129; J. Sedlák, Brněnský večerník 12. 3. 1997; J. Kudrnáč, Slovo 19. 3. 1997 (Brno).
Nekrology: J. Kudrnáč, Rovnost 23. 6. 2004 + Dokořán 2004, č. 31; V. Válek, Universitas 2004, č. 3; L. Soldán, HOst 2004, č. 7.
Archiv: Archiv Masarykovy univerzity v Brně: Osobní fond (neuspořádáno).

Autor hesla: Pavel Pešta (1994); Kateřina Bláhová (2006)
Aktualizace hesla: 25. 10. 2006 (kb)
Aktualizace bibliografie: 25. 10. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu