Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 LE LA 

 1978 - 1989 
 
 Tištěná samizdatová edice Surrealistické skupiny v Československu
 Tištěnou samizdatovou edici Le La vydávala od roku 1978 Surrealistická skupina v Československu, k jejímž členům patřili mj. Karol Baron (1939–2004), František Dryje (*1951), Vratislav Effenberger, Jiří Koubek (*1950), Andrew Lass (*1947), Albert Marenčin (*1922), Alena Nádvorníková, Martin Stejskal (*1944), Ludvík Šváb (1924–1997), Jan Švankmajer (*1934) a Eva Švankmajerová (1940–2005). Edice vznikala ve spolupráci s ženevskou surrealistickou skupinou kolem revue Le La, která svým jménem zaštítila její vydávání a poskytla jí také název. Jako místo vydání byla na obálce uváděna Ženeva, uvnitř publikací Praha. Krytí fiktivním ženevským nakladatelstvím (nikoli zcela důsledným – v některých svazcích byla uvedena pouze Praha a rok vydání, popř. pouze datace) mělo odvést pozornost československých úřadů od samizdatové činnosti skupiny a zejména od faktu, že svazky ve skutečnosti nechal ilegálně tisknout buď Albert Marenčin ve Státní tiskárně v Bratislavě, nebo Martin Stejskal v Praze ve Státní tiskárně v Karmelitské ulici. Obvykle byla nejprve knihtiskem vytištěna celá sazba na papír, který se pak ručně stříhal a lepil na příslušná místa do zalamovaných stran. Tyto strany byly poté v tiskárnách ofotografovány, přeneseny na kovolisty a většinou pomocí maloofsetových strojů vytištěny. Svazky formátu A5 (popř. oříznutého formátu A5) byly tištěny na ofsetovém papíře a (rovněž v tiskárnách) svázány knihařskou technikou, vazba byla lepená s potištěným kartonovým obalem, popř. šitá sešitová (u katalogů výstav). V případě sborníků bylo pro autory pořízeno několik výtisků s pevnou vazbou a tvrdými deskami, pro zbytek nákladu pak byla použita vazba lepená s měkkými deskami.
Redakčních prací na jednotlivých titulech se účastnila buď celá skupina, nebo její jednotliví členové (Vratislav Effenberger, Jiří Koubek, Martin Stejskal a Jan Švankmajer). Grafická úprava byla dílem Martina Stejskala, jenž se spolu s Evou Švankmajerovou staral též o obrazový doprovod nevýtvarných publikací. Počet vydaných svazků této řady pravděpodobně nepřekročil 15 titulů (prokazatelně je jich evidováno 13), další publikace ovšem vycházely v jiné samizdatové edici Surrealistické skupiny Studijní materiály a dokumentace, popř. mimo edice. Knihy vycházely obvykle v nákladu 50 výtisků, katalogy výstav dosahovaly až 100–300 výtisků. – V roce 1989 edice zahájila vydávání revue Gambra, vyšlo však pouze jediné číslo, neboť po listopadovém převratu vydavatelé činnost edice ukončili.
 

V řadě Le La byly vydávány výhradně tisky členů Surrealistické skupiny v Československu. Edice, která se zaměřila především na kolektivní práce, zahájila vícežánrovým sborníkem Otevřená hra. Mezi surrealismem a surracionalismem. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1969–1979, na nějž později navázal totožně koncipovaný sborník Opak zrcadla. Surrealistická poesie. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1980–1985. Obě knihy zahrnuly reprezentativní ukázky z básnické, prozaické i výtvarné tvorby, kolektivních her a experimentů, teoretických statí, anket, diskusních příspěvků a polemik a představovaly nejrozsáhlejší publikace této ediční řady (obvykle více než 200 stran). Ke kolektivním počinům dále patřily katalogy zakázaných, resp. plánovaných výtvarných výstav Sféra snu (doprovázen svazkem dokumentace chystané expozice) a Proměny humoru (vydán byl též stejnojmenný sborník). Z individuálních autorských publikací vyšel výbor z poezie Vratislava Effenbergera Lov na černého žraloka, převzatý z ediční řady Studijní materiály a dokumentace (svazek není totožný se stejnojmenným titulem mnichovské exilové edice Poezie mimo domov). Obálku k vydání v edici Le La vytvořila Eva Švankmajerová, která v této ediční řadě sama publikovala prózu Jeskyně Baradla a básnickou sbírku Samoty a citace, zařazen byl i katalog její zakázané výstavy Desátý dům. Albertu Marenčinovi vyšel pod značkou Le La soubor úvah, básní a koláží Nikdy. Spovede a vyznania. Même et autre a katalog Koláží, doplněný komentářem Aleny Nádvorníkové.

 

Oficiálně byly v polistopadovém období z tisků edice Le La publikovány texty Evy Švankmajerové: Jeskyni Baradla vydalo Sdružení Analogonu; sbírka Samoty a citace byla zahrnuta do souboru Dosud nenamalované obrazy (Torst). Poezie Vratislava Effenbergera poezie byla v úplnosti oficiálně veřejnosti představena až v podobě souborného vydání ve dvou svazcích Básně I a Básně II (Torst).

 
 Časopisy a informační bulletiny: Gambra (1989).
 Výtvarní spolupracovníci: Martin Stejskal; Eva Švankmajerová.
 Technické informace: 

Počet vydaných svazků pravděpodobně nepřekročil hranici 15 titulů. Svazky bylo ilegálně tištěny ve Státní tiskárně v Bratislavě a ve Státní tiskárně v Praze v Karmelitské ulici, ovšem jako místo vydání byla uváděna Ženeva. Obvyklý náklad 50 výtisků, u katalogů výstav pak 100–300ks. Většinou šlo o svazky formátu A5, popř. oříznutý formátu A5 tištěné na ofsetovém papíře a svázané knihařskou technikou, vazba lepená s potištěným kartonovým obalem, popř. šitá sešitová.

LITERATURA

Bibliografie: Chronologie, in Surrealistická východiska 1948–1989 (2011, katalog výstavy).
Studie: F. Dryje: Dějiny neosamocenosti, Analogon 2005, č. 41/42 (zkrácená a upravená verze pod tit. Surrealistická skupina v Československu 1970–1989 in Surrealistická východiska 1948–1989 /2011, katalog výstavy/); B. Solařík: „...nebude její činnost marná...“ Zápisky ze schůzek Surrealistické skupiny v Československu 1980–1989, Analogon 2004, č. 41/42.
Recenze: Opak zrcadla: P. K. (= P. Král), Svědectví 1989, č. 86; M. N. (= M. Nápravník), Svědectví 1989, č. 86.
  Autor hesla: Veronika Košnarová (2011)
  Aktualizace textu hesla: 12. 10. 2015 (vk)
  Aktualizace bibliografie: 12. 10. 2015 (vk)
zpět na hlavní stranu