GAMBRA  

Podle úvodního redakčního slova chtěla revue sledovat „specifické a časové funkce surrealistické skupinové činnosti, které probíhají jako paralela a zároveň asimilace široké koncepční organizace tematických sborníků“; první číslo bylo zaměřeno „k zachycení historických proměn surrealismu v ohnisku jeho současných snah“. Úvodní stať Dvacet let od Pražské platformy (přetištěna též v Analogonu č. 3) komentuje vývoj surrealistického umění v Československu od roku 1968. Básně, prozaické i odborné texty v časopise uveřejnili členové skupiny František Dryje, Jakub Effenberger, Josef Janda, Jiří Koubek, Albert Marenčin, A. Nádvorníková, Ivo Purš, Martin Stejskal, Eva Švankmajerová (též autorka kresby na obálce). Gambra přinesla též korespondenci Evy a Jana Švankmajerových s ředitelem ArtCentra Hubertem Matějčkem související se zákazem představit některé obrazy Evy Švankmajerové na společné výstavě obou manželů v Bruselu roku 1987 (do čísla zařazen i překlad stati Vincenta Bounourea z katalogu výstavy). Za kuriozitu nutno považovat úryvek z knižně již předtím publikovaného dopisu Jarmily Glazarové ideologovi socialistické literatury Ladislavu Štollovi, v němž prozaička „účtuje“ se surrealismem.