LE LA
Redakčních prací na jednotlivých titulech se účastnila buď celá skupina, nebo její jednotliví členové (Vratislav Effenberger, Jiří Koubek, Martin Stejskal a Jan Švankmajer). Grafická úprava byla dílem Martina Stejskala, jenž se spolu s Evou Švankmajerovou staral též o obrazový doprovod nevýtvarných publikací. Počet vydaných svazků této řady pravděpodobně nepřekročil 15 titulů (prokazatelně je jich evidováno 13), další publikace ovšem vycházely v jiné samizdatové edici Surrealistické skupiny Studijní materiály a dokumentace, popř. mimo edice. Knihy vycházely obvykle v nákladu 50 výtisků, katalogy výstav dosahovaly až 100–300 výtisků. – V roce 1989 edice zahájila vydávání revue Gambra, vyšlo však pouze jediné číslo, neboť po listopadovém převratu vydavatelé činnost edice ukončili.
V řadě Le La byly vydávány výhradně tisky členů Surrealistické skupiny v Československu. Edice, která se zaměřila především na kolektivní práce, zahájila vícežánrovým sborníkem Otevřená hra. Mezi surrealismem a surracionalismem. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1969–1979, na nějž později navázal totožně koncipovaný sborník Opak zrcadla. Surrealistická poesie. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1980–1985. Obě knihy zahrnuly reprezentativní ukázky z básnické, prozaické i výtvarné tvorby, kolektivních her a experimentů, teoretických statí, anket, diskusních příspěvků a polemik a představovaly nejrozsáhlejší publikace této ediční řady (obvykle více než 200 stran). Ke kolektivním počinům dále patřily katalogy zakázaných, resp. plánovaných výtvarných výstav Sféra snu (doprovázen svazkem dokumentace chystané expozice) a Proměny humoru (vydán byl též stejnojmenný sborník). Z individuálních autorských publikací vyšel výbor z poezie Vratislava Effenbergera Lov na černého žraloka, převzatý z ediční řady Studijní materiály a dokumentace (svazek není totožný se stejnojmenným titulem mnichovské exilové edice Poezie mimo domov). Obálku k vydání v edici Le La vytvořila Eva Švankmajerová, která v této ediční řadě sama publikovala prózu Jeskyně Baradla a básnickou sbírku Samoty a citace, zařazen byl i katalog její zakázané výstavy Desátý dům. Albertu Marenčinovi vyšel pod značkou Le La soubor úvah, básní a koláží Nikdy. Spovede a vyznania. Même et autre a katalog Koláží, doplněný komentářem Aleny Nádvorníkové.
Oficiálně byly v polistopadovém období z tisků edice Le La publikovány texty Evy Švankmajerové: Jeskyni Baradla vydalo Sdružení Analogonu; sbírka Samoty a citace byla zahrnuta do souboru Dosud nenamalované obrazy (Torst). Poezie Vratislava Effenbergera poezie byla v úplnosti oficiálně veřejnosti představena až v podobě souborného vydání ve dvou svazcích Básně I a Básně II (Torst).
Počet vydaných svazků pravděpodobně nepřekročil hranici 15 titulů. Svazky bylo ilegálně tištěny ve Státní tiskárně v Bratislavě a ve Státní tiskárně v Praze v Karmelitské ulici, ovšem jako místo vydání byla uváděna Ženeva. Obvyklý náklad 50 výtisků, u katalogů výstav pak 100–300ks. Většinou šlo o svazky formátu A5, popř. oříznutý formátu A5 tištěné na ofsetovém papíře a svázané knihařskou technikou, vazba lepená s potištěným kartonovým obalem, popř. šitá sešitová.
LITERATURA
Bibliografie: Chronologie, in Surrealistická východiska 1948–1989 (2011, katalog výstavy).Studie: F. Dryje: Dějiny neosamocenosti, Analogon 2005, č. 41/42 (zkrácená a upravená verze pod tit. Surrealistická skupina v Československu 1970–1989 in Surrealistická východiska 1948–1989 /2011, katalog výstavy/); B. Solařík: „...nebude její činnost marná...“ Zápisky ze schůzek Surrealistické skupiny v Československu 1980–1989, Analogon 2004, č. 41/42.
Recenze: Opak zrcadla: P. K. (= P. Král), Svědectví 1989, č. 86; M. N. (= M. Nápravník), Svědectví 1989, č. 86.
Související odkazy
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRČeská literatura v exilu 1948–1989
Jitka Hanáková: Edice českého samizdatu 1972–1991