Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 LE LA 

 1978 - 1989 
 
 Tištěná samizdatová edice Surrealistické skupiny v Československu
 Tištěnou samizdatovou edici Le La vydávala od roku 1978 Surrealistická skupina v Československu, k jejímž členům patřili mj. Karol Baron (1939–2004), František Dryje (*1951), Vratislav Effenberger, Jiří Koubek (*1950), Andrew Lass (*1947), Albert Marenčin (*1922), Alena Nádvorníková, Martin Stejskal (*1944), Ludvík Šváb (1924–1997), Jan Švankmajer (*1934) a Eva Švankmajerová (1940–2005). Edice vznikala ve spolupráci s ženevskou surrealistickou skupinou kolem revue Le La, která svým jménem zaštítila její vydávání a poskytla jí také název. Jako místo vydání byla na obálce uváděna Ženeva, uvnitř publikací Praha. Krytí fiktivním ženevským nakladatelstvím (nikoli zcela důsledným – v některých svazcích byla uvedena pouze Praha a rok vydání, popř. pouze datace) mělo odvést pozornost československých úřadů od samizdatové činnosti skupiny a zejména od faktu, že svazky ve skutečnosti nechal ilegálně tisknout buď Albert Marenčin ve Státní tiskárně v Bratislavě, nebo Martin Stejskal v Praze ve Státní tiskárně v Karmelitské ulici. Obvykle byla nejprve knihtiskem vytištěna celá sazba na papír, který se pak ručně stříhal a lepil na příslušná místa do zalamovaných stran. Tyto strany byly poté v tiskárnách ofotografovány, přeneseny na kovolisty a většinou pomocí maloofsetových strojů vytištěny. Svazky formátu A5 (popř. oříznutého formátu A5) byly tištěny na ofsetovém papíře a (rovněž v tiskárnách) svázány knihařskou technikou, vazba byla lepená s potištěným kartonovým obalem, popř. šitá sešitová (u katalogů výstav). V případě sborníků bylo pro autory pořízeno několik výtisků s pevnou vazbou a tvrdými deskami, pro zbytek nákladu pak byla použita vazba lepená s měkkými deskami.
Redakčních prací na jednotlivých titulech se účastnila buď celá skupina, nebo její jednotliví členové (Vratislav Effenberger, Jiří Koubek, Martin StejskalJan Švankmajer). Grafická úprava byla dílem Martina Stejskala, jenž se spolu s Evou Švankmajerovou staral též o obrazový doprovod nevýtvarných publikací. Počet vydaných svazků této řady pravděpodobně nepřekročil 15 titulů (prokazatelně je jich evidováno 13), další publikace ovšem vycházely v jiné samizdatové edici Surrealistické skupiny Studijní materiály a dokumentace, popř. mimo edice. Knihy vycházely obvykle v nákladu 50 výtisků, katalogy výstav dosahovaly až 100–300 výtisků. – V roce 1989 edice zahájila vydávání revue Gambra, vyšlo však pouze jediné číslo, neboť po listopadovém převratu vydavatelé činnost edice ukončili.
 

V řadě Le La byly vydávány výhradně tisky členů Surrealistické skupiny v Československu. Edice, která se zaměřila především na kolektivní práce, zahájila vícežánrovým sborníkem Otevřená hra. Mezi surrealismem a surracionalismem. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1969–1979, na nějž později navázal totožně koncipovaný sborník Opak zrcadla. Surrealistická poesie. Antologie tvorby Surrealistické skupiny v Československu 1980–1985. Obě knihy zahrnuly reprezentativní ukázky z básnické, prozaické i výtvarné tvorby, kolektivních her a experimentů, teoretických statí, anket, diskusních příspěvků a polemik a představovaly nejrozsáhlejší publikace této ediční řady (obvykle více než 200 stran). Ke kolektivním počinům dále patřily katalogy zakázaných, resp. plánovaných výtvarných výstav Sféra snu (doprovázen svazkem dokumentace chystané expozice) a Proměny humoru (vydán byl též stejnojmenný sborník). Z individuálních autorských publikací vyšel výbor z poezie Vratislava Effenbergera Lov na černého žraloka, převzatý z ediční řady Studijní materiály a dokumentace (svazek není totožný se stejnojmenným titulem mnichovské exilové edice Poezie mimo domov). Obálku k vydání v edici Le La vytvořila Eva Švankmajerová, která v této ediční řadě sama publikovala prózu Jeskyně Baradla a básnickou sbírku Samoty a citace, zařazen byl i katalog její zakázané výstavy Desátý dům. Albertu Marenčinovi vyšel pod značkou Le La soubor úvah, básní a koláží Nikdy. Spovede a vyznania. Même et autre a katalog Koláží, doplněný komentářem Aleny Nádvorníkové.

 

Oficiálně byly v polistopadovém období z tisků edice Le La publikovány texty Evy Švankmajerové: Jeskyni Baradla vydalo Sdružení Analogonu; sbírka Samoty a citace byla zahrnuta do souboru Dosud nenamalované obrazy (Torst). Poezie Vratislava Effenbergera poezie byla v úplnosti oficiálně veřejnosti představena až v podobě souborného vydání ve dvou svazcích Básně IBásně II (Torst).

 
 Časopisy a informační bulletiny: Gambra (1989).
 Výtvarní spolupracovníci: Martin Stejskal; Eva Švankmajerová.
 Technické informace: 

Počet vydaných svazků pravděpodobně nepřekročil hranici 15 titulů. Svazky bylo ilegálně tištěny ve Státní tiskárně v Bratislavě a ve Státní tiskárně v Praze v Karmelitské ulici, ovšem jako místo vydání byla uváděna Ženeva. Obvyklý náklad 50 výtisků, u katalogů výstav pak 100–300ks. Většinou šlo o svazky formátu A5, popř. oříznutý formátu A5 tištěné na ofsetovém papíře a svázané knihařskou technikou, vazba lepená s potištěným kartonovým obalem, popř. šitá sešitová.

LITERATURA

Bibliografie: Chronologie, in Surrealistická východiska 1948–1989 (2011, katalog výstavy).
Studie: F. Dryje: Dějiny neosamocenosti, Analogon 2005, č. 41/42 (zkrácená a upravená verze pod tit. Surrealistická skupina v Československu 1970–1989 in Surrealistická východiska 1948–1989 /2011, katalog výstavy/); B. Solařík: „...nebude její činnost marná...“ Zápisky ze schůzek Surrealistické skupiny v Československu 1980–1989, Analogon 2004, č. 41/42.
Recenze: Opak zrcadla: P. K. (= P. Král), Svědectví 1989, č. 86; M. N. (= M. Nápravník), Svědectví 1989, č. 86.
  Autor hesla: Veronika Košnarová (2011)
  Aktualizace textu hesla: 12. 10. 2015 (vk)
  Aktualizace bibliografie: 12. 10. 2015 (vk)
zpět na hlavní stranu