Antonín BAJAJA
Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu (mat. 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (Ing. 1964). Po vojenské službě (1964–65) pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína (1965–73) a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín (1973–91). Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 pracoval v deníku Prostor. Od roku 1991 byl externím spolupracovníkem a posléze redaktorem Svobodné Evropy. V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk (časopis pro kulturu a společenské dění okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž, 1992–94 vycházel jako publicistická příloha Zlínských novin, od 1995 opět samostatně), v jehož redakční radě až do současnosti působí. Od roku 1996 vyučuje semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě UP v Olomouci a na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně.
Povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Lidových novinách, Literárních novinách, Zemědělských novinách, Moravských novinách, Mladém světě, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru aj. – Český rozhlas vysílal dosud nevydanou prózu Pohřeb sezony (1992) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2003). – Bajaja spoluzakládal pěvecký spolek Wlastenci, působící při Českém centru Mezinárodního PEN klubu. – V rukopisu zůstává próza Premiéry, reprízy, derniéry a občas zázrak, původně připravená pro nakladatelství Profil.
Raná Bajajova prozaická tvorba tematicky přísluší k vesnické próze, od standardu tohoto žánru v české literatuře posledních desetiletí se však liší složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i otevřenějším zacházením s některými tabuizovanými tématy. Již v prvotině Mluviti stříbro autor komponuje významově vícevrstevný metaforický obraz kolektivizované valašské vesnice 70. let. Jeho metoda se dále rozvíjí v próze Duely, oceněné výroční cenou nakladatelství Mladá fronta. Prózu tvoří dvě novely, spojené postavami a časoprostorem, jejím ústředním tématem se stává plynutí času, diskontinuita a kontinuita minulého a přítomného, proměna člověka a společnosti, jejich vztah k mýtu a kulturní tradici. Charakterstické je autorovo úsilí dobrat se zpřetrhaných tradičních jistot autenticity bytí. Bajaja postupuje formou koláže: v často se měnící perspektivě vyprávění střídá spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, prostřednictvím „filmových“ střihů a četných digresí mísí lyrické a přírodní pasáže i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Konfrontace hodnot přitom vyznívají ve prospěch pasekářské rodové harmonie a prosté moudrosti venkovanů.
Porevoluční Bajajova tvorba se nově obrací ke zpracování regionálních pověstí a k textům pro děti. Vedle žánrového rozšíření nabývá Bajajův básnický i prozaický rukopis stále zřetelnější sebejistoty, autor ve svých textech prohlubuje mytický a nadčasový rozměr. Tato tendence doposud vrcholí v románu Zvlčení. Pronikavým pohledem do života lidského společenství a jeho usouvztažněním s osudy vlčí smečky dílo poukazuje na to, jak závažné je hledat a nalézt sepětí se sebou, přírodou a s vesmírem. Vzdor tragickému závěru vyznívá román jako poselství o cestě a naději lidí i zvířat vzdorujících baladicky chmurnému osudu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Mluviti stříbro (P 1982); Duely (PP 1988); Pastorální. Texty na betlémskou notu (BB 1994);
Na šéne blaue Dřevnici. Taneční promenáda (P, bibliof. 1996, přepr. jako část R Na krásné modré Dřevnici); Zvlčení (R 2003); Na krásné modré Dřevnici (R 2009).
Ostatní práce: Zlínský kraj, horizonty nálad (doprovodné texty k fotografiím, 2004).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Velké vlhké oči (1986); Literatura a krajina (1996); Městopis: 50 autorů, povídek, měst (2000); Zlínsko od minulosti k současnosti: Sborník Státního okresního archivu ve Zlíně, sv. 17 (2000); Živáčkové (2001); Pověsti a balady /z Valašska, Hané a Slovácka/ (2003); Pohádky z Moravy (2004); Nevěry II. (2005); Odkaz Jaromíra Tomečka (2008).
LITERATURA
Studie a články: J. Cigánek: doslov, in Mluviti stříbro (1982); L. Machala: Bajajovo moravské romaneto, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Moravica 2, Studia moravica II (2004); J. Trávníček, doslov in Pohádky z Moravy (2004).
Recenze:
Mluviti stříbro: J. Lukeš, SvSl 10. 3. 1983 * Duely: P. Janoušek, Tvorba 1989, č. 18; Š. Vlašín, I. Slavík, Kmen 1989, č. 10; L. Soldán, Rovnost 5. 4. 1989; A. Jedličková, LM 1989, č. 10; J. Hoffmannová, ČL 1991, č. 4; S. Schneiderová, in Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Studia Philologica 1991, sv. 1 * Pastorální. Texty na betlémskou notu: M. Petříček, LitN 1995, č. 47; R. Svoboda, LidN 3. 3. 1995 * Zvlčení:
A. Burda, Tvar 2003, č. 12; M. Jungmann, Mosty 2003, č. 13; M. Trávníček, Aluze 2003, č. 2; E. Gilk, Aluze 2003, č. 2; J. Schneider, MFD 6. 6. 2003; J. Pechar, LitN 11. 8. 2003; L. Machala, Host 2004, č. 4.
Rozhovory: A. Čort, MFD 21. 10. 1982; -r-, MFD 23. 2. 1989; P. Frýbort – O. Neff, Kmen 1989, č. 13; (sla), MFD 19. 7. 1993; G. Kovaříková, Zlínské noviny 3. 5. 2003; P. Stojar, MFD 21. 3. 2003; A. Horáčková, MFD 21. 4. 2004; J. Beneš, Instinkt 15. 4. 2004; M. Krolová, Týdeník Zlínska 2005, č. 3; J. Šícha, LitN 2005, č. 30.