Slovník české literatury po roce 1945
Lenka CHYTILOVÁ
* 11. 5. 1952, Hradec Králové
Básnířka a překladatelka
Pochází z lékařské rodiny. Roku 1970 maturovala na gymnáziu v Hradci Králové. V letech 1970–1975 studovala češtinu a němčinu na FF UJEP v Brně (diplomová práce Paul Celan. Pokus o rozbor poetiky a interpretace díla). Od roku 1975 byla redaktorkou v nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Na konci října 1989 musela pracoviště z politických důvodů opustit a od poloviny listopadu krátce působila jako vychovatelka mentálně postižených dětí v Bystrém u Poličky. Od ledna 1990 byla zaměstnána v diagnostickém ústavu v Hradci Králové, odkud se na jaře 1990 nakrátko vrátila do redakce Kruhu jako šéfredaktorka. V letech 1991–2011 učila na gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a souběžně v letech 1992–2002 pracovala pro Nakladatelství Ivo Železný. Roku 2001 zahájila spolupráci s Nakladatelstvím Pavel Mervart v Červeném Kostelci, kde od roku 2011 působí jako redaktorka.
Poezii začala publikovat koncem šedesátých let v krajském tisku (Pochodeň, Hradec Králové). V sedmdesátých a osmdesátých letech se její básně a recenze sporadicky objevovaly v časopisech Mladý svět,
Literární měsíčník, Krkonoše a v deníku Mladá fronta, později publikovala především v
Literárních novinách, dále mj. v Tvaru, Akordu, Mostech, Knihomolu a
Nových knihách. Samizdatový Kritický sborník uveřejnil v č. 2/1989 přepis jejího vystoupení na plenární schůzi Svazu českých spisovatelů v březnu 1989. – Užívá šifru -lch-.
Moderní reflexivní poezií poučená básnická tvorba Lenky Chytilové si i přes formální a tematické inovace v jednotlivých sbírkách uchovává jednotný ráz. Příznačný je pro ni výrazný svár intelektu a citu, úsilí o výrazovou neotřelost a původnost, odvaha k překvapivým spojením představ, záliba ve hře s etymologickou příbuzností a zvukovými podobami slov; obraznost jednotlivých básní se často zakládá na paradoxu či srážce významových protikladů. Sklon k významové hutnosti a zašifrovanosti se uplatňuje i tam, kde Chytilová v rámci lyrických mikrodramat evokuje emocionální napětí mezi mužem a ženou (debut Dopisy). Od sbírky Třetí planeta sílí „mytologizace“ lyrické reflexe prostřednictvím přírodních elementů a prohlubuje se milostná skepse – spolu s ní však i zápas o naději v beznaději, kdy se báseň (díky možnosti vyslovit zraňující prožitky) stává určitou formou katarze. K oproštění výrazu pak dochází v souvislosti s tématem dětství, pojatým v poloze nostalgické, věcné i hravé (Proč racek přemýšlí). V Průsvitném Sisyfovi se k intimitě milostného dramatu připojuje i varovné poukázání na drama ekologické. V devadesátých letech se autorčina lyrika posouvá k spirituálním tématům, oporu hledá v křesťanské vizi světa, nenalézá však jednoduchý klíč, nýbrž stále nové otázky a nejistoty (Nebe nadoraz).
BIBLIOGRAFIE
Poezie: Dopisy (BB 1977); Třetí planeta (BB 1979); Manchmal schreibt mir das Weibchen des Kuckucks (Hauzenberg /SRN/ 1982, s Lászlem Nagym, přel. R. Kunze); Proč racek přemýšlí (BB 1984); Průsvitný Sisyfos (BB 1988); Nebe nadoraz (BB 1995).Ostatní práce: Hradec Králové (1983, text v knize fotografií Z. Mence).
Příspěvky ve sbornících: Pohledy (1974); Ensemble 11, Internationales Jahrbuch für Literatur (München 1980); Letokruhy (1982); Umělecký přednes (1983).
Překlady: Ch. Lamb: Z lásky k rodině (1993); H. Seymour: Nebezpečná plavba sladkých hrdliček (1993); M. Eisele: Zamilovaná do své krásy (1994); S. Maas: Schůzka po francouzsku (1994); N. Nottingham: Kouzelná mezihra (1994); E. Schapelwein: Přírodní kosmetika od hlavy k patě (1995); W. Berg: S vlky výti (1997); B. Huberová: Muž, který se ke mně hodí (1997); B. Rohan: Kafka bydlel za rohem (1997); M. Lüscher: Čtařbarevný člověk (1997); A. Seele: Ženy kolem Goetha (1998).
Uspořádala a vydala: M. Kratochvílová: Lidé si zpívali (výbor, 1980); Názvuky. Ortenova Kutná Hora 6 (1999); Čítanka 4. Alternativní učebnice pro 4. ročník středních škol (1999, s V. Martínkovou a dalšími).
LITERATURA
Studie a články: Š. Vlašín: doslov, in Třetí planeta (1979); M. Blahynka: Kontinuita poetiky Jiřího Wolkra, Vítězslava Nezvala a Františka Halase v dnešní poezii, LM 1979, č. 4; V. Horák: Jaká jsi, básnířko? MF 15. 12. 1984, příl. Víkend č. 50; J. Švandelík: Intermezzo s Lenkou Chytilovou, Kulturní rozvoj 1986, č. 20; V. Křivánek in Český dekameron (1994).Recenze: Dopisy: J. Dvořák, NK 1977, č. 21; L. Falteisek, MF 4. 6. 1977; F. Moravová, Práce 22. 6. 1977; J. Pavelka, Rovnost 8. 8. 1978; J. Adam, LM 1977, č. 9, též in Sondy (1981) * Třetí planeta: P. Kovařík, SvSl 17. 5. 1979; F. Moravová, Práce 25. 9. 1979; V. Vodák (= M. Vacík), LD 31. 8. 1979; J. Adam, LM 1979, č. 9, též in Sondy (1981) * Proč racek přemýšlí: Z. Heřman, MF 25. 7. 1984; fsch (= F. Schildberger), Brněnský večerník 23. 8. 1984; mat, NK 1984, č. 39; vn (= L. Vacina), Pochodeň 3. 1. 1985; Z. Bastlová, RP 21. 2. 1985; KO (= I. Kotrlá), Obsah (smz.) červen 1985 * Průsvitný Sisyfos: Z. Vybíral, Kmen 1988, č. 26; Z. Heřman, ZN 9. 7. 1988; V. Píša, RP 4. 8. 1988; M. Blahynka, Rovnost 1. 9. 1988; F. Schildberger, Brněnský večerník 27. 10. 1988; P. A. Bílek, Práce 29. 12. 1988; L. Vacina, Pochodeň 24. 1. 1989; V. Křivánek, Tvorba 1989, č. 11; I. Kotrlá, Obsah (smz.), říjen 1989 * Nebe nadoraz: R. Matys, NK 1995, č. 22.
Rozhovory: B. Pražan, Týdeník Rozhlas 1997, č. 7.
Autor hesla: Marie Mravcová (1995); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 17. 4. 2023
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 17. 4. 2023
(mlp)