Alena VOSTRÁ
Alena Vostrá po maturitě na jedenáctileté střední škole (1956) absolvovala dva semestry na Zeměměřičské fakultě ČVUT a 1958 přestoupila na studium loutkářství na DAMU. 1960 byla pro „individualismus“ z fakulty vyloučena, po vleklém odvolacím řízení byla rehabilitována. Protože jí však návrat k původnímu oboru nebyl doporučen, od letního semestru 1962 pokračovala ve studiu dramaturgie. V době, kdy byla z fakulty vyloučena, mj. vyráběla loutky pro Ústředí lidové umělecké výroby a externě spolupracovala s redakcí pro děti Čs. rozhlasu. Vyřizovala dětskou korespondenci, adresovanou populární pohádkové postavě Hajaja, a pro stejnojmennou relaci na dobrou noc napsala řadu původních pohádek (vydány v souboru Laris Ridibundus). Po absolutoriu (1966, diplomová práce: drama Na ostří nože a jeho dramaturgický rozbor) si zvolila svobodné povolání. Za tzv. normalizace měla omezenou možnost publikace.
V dílech napsaných spolu s Jaroslavem Vostrým na náměty klasických předloh (Zločin a trest, Candide aneb Optimismus, Být královnou v Samandalu) konfrontuje ambice, popřípadě naivní ideály hlavních hrdinů s groteskní realitou života. Její původní hry předvádějí deformovanou současnost jako samoúčelnou, absurdní „hru na činný život“ či jako hru samu o sobě, suplující pocit nenaplněnosti a zbytečnosti (Na ostří nože, Na koho to slovo padne).
V dílech prozaických Vostrá zachovávala tradiční epické postupy, při výstavbě textu však důsledně odváděla pozornost od vnější dějové linie a soustřeďovala se na vykreslení souvislostí mezi fakty zdánlivě podružnými, která se ale posléze zvýznamňují a v závěrečné klíčové situaci odhalují tragickou polohu předcházející nezávazné hravosti (Elegie). Důležitým tvárným prostředkem je i zde nekonvenčně užitý dialog, těžící ze sémantické hry se slovy a z absurdního prolínání kontextů promluv, které jen zdánlivě odkazují k hrabalovským „hovorům ulice“, ve skutečnosti jsou důsledně stylizovány tak, aby zvýraznily tragikomicky sebestřednou „mechaniku“ lidských interakcí (Vlažná vlna).
Jestliže v 60. letech byla Vostrá zaujata všednodenností, v prózách z 80. a 90. let konstruovala příběhy pohybující se v rovině mezních situací a využívající i kriminální zápletky a motivu tajemství. Jejich prostřednictvím autorka obracela pozornost k psychologickým aspektům lidského jednání a zpochybňovala možnost poznání zákonitostí mezilidských vztahů i světa, ve kterém se uskutečňují (Než dojde k vraždě, Tanec na ledě, Médium).
Významnou součást literární činnosti Aleny Vostré tvoří autorské pohádky a příběhy pro děti, v nichž výrazně uplatnila smysl pro verbální i situační humor (Všema čtyřma očima, Výbuch bude v šest, Benedikt sluhou barona Prášila aj.).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Zpívající pastelky (domalovánky, 1963, pod jm. A. Králová); Bůh z reklamy (PP 1964, obsahuje: Bůh z reklamy, Elegie); Laris Ridibundus (pohádky, 1965); Vlažná vlna (P 1966); Na koho to slovo padne (D, rozmnož., 1967, prem. 1966); Na ostří nože (D, rozmnož., 1969, prem. 1968); Učený Jáchym a jiné pohádky (1977); Pokřikovánky (leporelo, 1978); Kdo nevěří, ať tam jede (leporelo, 1978); Obláček pro radost (pohádky, 1978); Jedna paní povídala (leporelo, 1979); Pošli to dál (leporelo, 1979); Co dělá vítr, když nefouká (P pro děti, 1979); Co mně ryba vyprávěla (P pro děti, 1981, pod jm. E. Šmídové); Být královnou v Samandalu (D, rozmnož., 1982, prem. 1977, s J. Vostrým, volně podle C. Gozziho); Všema čtyřma očima (P pro děti, 1982); Vodní bubláček Tarabka (pohádka, 1983); S ženami je kříž (D, rozmnož., 1984, prem. 1983); Než dojde k vraždě (P 1985); Kouzelná chobotnice Krejzy (pohádka, 1985); Pepibubu (pohádka, 1986); Výbuch bude v šest (P pro děti, 1986); Švandaluzie (pohádka, 1988); Tanec na ledě (R 1988); Médium (P 1991); Zvířátka z pohádek Boženy Němcové (leporelo, 1991); Benedikt sluhou barona Prášila (P pro ml., 1997); Kouzelný oblázek (P pro ml., 2000).
Dramatizace: F. M. Dostojevskij: Zločin a trest (D, rozmnož., 1967, prem. 1966, s J. Vostrým); Voltaire: Candide aneb Optimismus (D, rozmnož., 1971, i prem., s J. Czivišem a J. Vostrým).
Sestavila: Na tváři lehký žal, hluboký v srdci smích (pásmo z poetistických BB, PP, rozmnož., 1964).
LITERATURA
Studie a články:
Z. Hořínek: Řeč dramatu. Studie o jazyce současných her, zejména u Václava Havla, Aleny Vostré a Ladislava Smočka, HD 1968, č. 1; M. Suchomel: Hráči: O Principu hry v prózách I. Vyskočila, A. Vostré, V. Párala, F. Hrubína a V. Linhartové, Orientace 1967, č. 5; A. Stich: doslov, in Než dojde k vraždě (1990); M. Suchomel: Labyrint komunikace a nedorozumění, in: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – Bohemica litteraria 50, 2001, č. 4, s. 155–160.
Recenze: Elegie: B. Balajka, LitN 1963, č. 34 * Bůh z reklamy: M. Pohorský, RP 6. 12. 1964; J. Vohryzek, HD 1964, č. 7; M. Š., Slovenské pohľady (Bratislava) 1964, č. 7 * Laris Ridibundus: V. Vařejková, Komenský 1965, č. 2 * Zločin a trest: J. Císař, Plamen 1966, č. 7 * Vlažná vlna: F. Benhart, Plamen 1966, č. 10; Š. Vlašín, RP 30. 9. 1966; M. Suchomel, LitN 1966, č. 44; J. Opelík, HD 1967, č. 2, též in Nenáviděné řemeslo (1969); F. Všetička, ČL 1970, s. 399 * Na koho to slovo padne: E. Uhlířová, Divadelní noviny 1967, č. 13; Z. Hořínek, Divadlo 1967, č. 3; J. Císař, Plamen 1967, č. 6; S. Machonin, LitN 1966, č. 1; J. Černý, HD 1969, č. 14; M. Goetz-Stankiewicz in Silenced Theatre: Czech Playwright without a Stage (Toronto 1979) * Na ostří nože: Z. Hořínek, Divadlo 1969, únor; S. Machonin, Listy 1969, č. 9 * Všema čtyřma očima: M. Tmé, ZM 1983, s. 249 * S ženami je kříž: (mik) (= M. Křovák), LD 10. 1. l984 * Výbuch bude v šest: J. Šmejkalová, ZM 1987, s. 500 * Tanec na ledě: V. Novotný, ZN 17. 9. 1988; B. Dokoupil, Tvorba 1988, č. 47 * Než dojde k vraždě: B. Dokoupil, Tvorba 1985, č. 45, příloha Kmen; M. Suchomel, Brněnský večerník 1986, č. 12 * Médium: J. Lukeš, LidN 21. 5. 1992, příloha Národní 9, č. 21; Z. Heřman: Tvar 1992, č. 18.
K životnímu jubileu: V. Königsmark,
LM 1988, č. 5.
Rozhovory: P. Khon, Vlasta 1967, č. 4; M. Nyklová, ZM 1989, č. 4; R. Tognerová, Vlasta 1992, č. 25.
Nekrology: V. Novotný, MFD 11. 5. 1992; J. Lukeš, LidN 21. 5. 1992, příl. Národní 9; P. Šrut, LidN 21. 5. 1992, příl. Národní 9.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963