DIALOG (1)
Podle redakčního úvodníku prvního čísla byl sborník založen proto, aby sloužil jako spojovací článek mezi jednotlivými kroužky sdruženými v Kruhu překladatelů, aby umožnil výměnu názorů mezi teoretiky překladu a mezi teoretiky a překladateli a aby prostřednictvím otevřené diskuse usnadňoval dorozumění mezi překladateli a nakladatelskými redaktory. Vedle větších statí o obecných otázkách překladatelské práce a stylistiky přinášel sborník také osobní konfese, rozhledy po dění za hranicemi, recenze odborných publikací, nekrology, glosy, zprávy a různé bibliografické přehledy (časopisecké články z oborů lingvistiky, literární vědy a teorie překladu, překlady ze slovenštiny do češtiny, české a slovenské překlady z orientálních jazyků atd.). Příležitostně byly zařazovány medailony významných překladatelů (R. Dvořák, F. Lexa, F. Stiebitz, J. Zaorálek aj.). Ve sborníku byly otiskovány záznamy přednášek a diskusí z domácích i zahraničních jednání překladatelů (v roč. 1958 Páté školení překladatelů na Dobříši s příspěvky Josefa Václava Bečky, Ladislava Cejpa, Emanuela Frynty, Zdeňky Psůtkové aj.; v č. 2/1960 výtah z diskuse na celostátní konferenci překladatelů, která v úvodním projevu Františka Nečáska podrobila kritice pokusy o liberálnější ediční praxi domácích nakladatelství v druhé půli 50. let a na níž se polemických ohlasů dočkalo i vystoupení Jana Vladislava; v č. 1-2/1964 záznam konference o překládání a jevištní interpretaci díla W. Shakespeara s příspěvky Jana Kotta, Oldřicha Krále, Zdeňka Stříbrného, Ivana Svitáka, Jana Vladislava aj.; v č. 1-2/1966 materiály z 5. kongresu Mezinárodní federace překladatelů ve finském Lahti, apod.).
Monotematické zaměření měla nejen čísla zveřejňující obsah překladatelských jednání, ale také některá další. Dvojčíslo 3-4/1960 bylo věnováno hlavně problémům překladu ze slovenštiny do češtiny a česko-slovenskému kontextu (přispěli Alois Jedlička, Viktor Kochol, Karol Rosenbaum, Stanislav Šmatlák aj.), č. 1/1961 překládání z orientálních jazyků (Vlasta Hilská, Stanislav Segert aj.), č. 3/1964 stylistice (J. V. Bečka, Karel Horálek, Helena Křížková, Roman Mrázek), č. 4/1964 překládání ze starověkých literatur (Julie Nováková, Stanislav Segert, Zdeněk K. Vysoký), č. 1-2/1965 zdrojům moderní prózy, konkrétně osobnostem M. Prousta, J. Joyce a A. Bělého (kromě zahraničních statí a ukázek překladů také příspěvky Jozefa Kota, Nory Krausové, Petra Pujmana, Jaroslava Šandy aj., redigoval Jiří Konůpek), č. 3/1965 zahraniční literární vědě a teorii překladu (mj. Roland Barthes, Marcel Bataillon, René Wellek, redigoval Jiří Levý), č. 4/1965 problémům překladu z ruštiny (Bedřich Dohnal, Sergio Molinari, Jiří Mulač, Vlasta Vlašínová aj., zde též studie Magdy Saxlové o V. V. Rozanovovi, číslo redigoval J. F. Franěk), č. 3/1966 stavu vydávání překladové beletrie v Československu (Jozef Felix, Peter Hrivnák, Vladimír Oleríny, Ján Vilikovský). Kromě již uvedených přispěli do Dialogu také Dionýz Ďurišin, Lumír Klimeš (o studentském slangu – 1957), Květa Koževniková, Jitka Křesálková (o polopřímé řeči – 1957), Jiří Levý (mj. Některé technické otázky překladu – 3-4/1960, Stav myšlení o otázkách překladu – 1/1962), Bohumil Novák (o J. Zaorálkovi – 1/1960), Miloslava Říhová, Karel Šafář (o překládání Rabelaise), Josef Škvorecký (O dvou zásadách kritiky překladu – 1/1960), Vladimír Vendyš a další. V č. 1/1969 vyšla obsáhlá stať E. D. Hirsche o interpretaci textu.