Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel HORÁLEK

* 4. 11. 1908, Rajhrad 
† 26. 8. 1992, Praha 
 
Filolog a literární historik
 Po maturitě na reálce v roce 1927 pracoval několik let jako kreslič v grafickém závodě v Brně. Zde také v letech 1935–1939 studoval na FF MU filozofii a slovanskou filologii. Od roku 1939 působil jako asistent na FF MU, téhož roku předložil disertaci o Rajhradském Martyrologiu Adonis a složil rigorózní zkoušky. Po 17. listopadu 1939 byl zatčen a odvezen do koncentračního tábora Oranienburg, odkud byl po několika měsících propuštěn. Od srpna 1940 do září 1945 pracoval v kanceláři Slovníku jazyka českého. V roce 1945 byl na FF MU promován doktorem filozofie a nastoupil jako asistent na FF UK v Praze. Dva roky paralelně působil i na FF UP v Olomouci. V Praze byl v roce 1946 jmenován docentem (na základě práce Význam Savviny knigy pro rekonstrukci staroslověnského překladu evangelia) a o rok později profesorem. V letech 1951–1971 zde byl vedoucím katedry slavistiky a v období 1955–1958 působil jako děkan. V letech 1972–1978 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český ČSAV a poté vědeckým konzultantem Ústavu pro českou s světovou literaturu ČSAV. – Manžel folkloristky Zdeňky Horálkové (1917–2000). Syn Jan Horálek (*1947) pracoval jako redaktor časopisu Přítomnost a přednáší jazykovědnou bohemistiku.
 Od roku 1939 přispíval vědeckými pracemi do časopisů Listy filologické, Slovo a slovesnost, Naše doba, Naše věda, po roce 1945 Časopis pro moderní filologii, Acta Academiae Velehradensis (1948 zde studie K dějinám textu staroslověnského evangelia), Sovětská vědajazykověda, Naše řeč, Slavia, Acta Universitatis Carolinae–PhilologicaSlavica Pragensia, Slovenská reč (Bratislava), Dialog, Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury, Ruský jazyk, Byzantinoslavica, Slovanské štúdie (Bratislava), Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury, Česká literatura, Jazykovědné aktuality, Československá rusistika, Estetika aj. Přispíval rovněž do četných zahraničních slavistických a folkloristických periodik: Bălgarski ezik (Sofia), Umjetnost riječi (Záhřeb), Voprosy jazyko-znanija (Moskva), Die Welt der Slaven (Wiesbaden), Wiener slawistisches Jahrbuch, Literatura ludowa (Varšava), Revue des études slaves (Paříž), Fabula (Berlín), Linguistics (Haag) aj. Byl jedním z hlavních redaktorů Velkého rusko-českého slovníku a středního Česko-ruského slovníku.
 Horálkova publikační činnost charakterizuje úsilí o komplexní pojetí vědních disciplín. Ve výběru otázek a způsobu jejich řešení Horálek kriticky navázal na tradici české komparatistiky a na některé postupy českého strukturalismu. Jeho hlavními obory byly slovanská srovnávací jazykověda a staroslověnština, významná však jsou také jeho díla balkanistická i práce stojící na pomezí jazykovědy, literární vědy a folkloristiky, jakož i studie literárněhistorické. Staroslověnštinou a staroslověnskými literárními památkami se zabýval zejména na počátku své vědecké dráhy. Vedle otázek textové kritiky a vývoje překladu sledoval také širší problematiku počátků knižní vzdělanosti u Slovanů (např. v knize Evangeliáře a čtveroevangelia). V řadě stylistických prací se věnoval jak slohovému rozboru starých slovanských památek, tak i jeho metodice, obecnému stylu umělecké literatury i novočeským autorům a jednotlivým složkám slohové výstavby textu (O jazyce literárních děl Aloise Jiráska). Lexikografická práce a na ni navazující studie lexikologické ho přivedly ke studiu sémantiky a psycholingvistiky; v pracích o vztahu mluvené a psané řeči směřoval k otázkám literárního artefaktu a konkretizace uměleckého díla (např. stať Psaný jazyk a vnitřní řeč, Slovo a slovesnost 1982). Od poloviny padesátých let se Horálek zabýval také versologií. Na otázky intonace, přízvuku, vazby mezi metrickým charakterem verše a jeho významovou stránkou (Přehled vývoje českého a slovenského verše, Základy slovanské metriky) se soustřeďoval z hlediska vývojového i systematického. Horálkův stálý zájem o teorii a praxi překladu vyvrcholil v syntetické práci Kapitoly z teorie překladu, v níž polemizoval hlavně s poznatky Jiřího Levého. Také jako folklorista si kladl otázky versologické, literárněhistorické a otázky z oblasti teorie překladu. Orientoval se zejména na vztahy literatury a lidové slovesnosti, poetiku lidové písně a poezie a později i na poetiku pohádky. Metodologicky hájil stanovisko vzájemné souvislosti kontaktové a polygenetické teorie o vzniku pohádek (Pohádkoslovné studie, Studie ze srovnávací folkloristiky, Folklor a světová literatura). V posledním tvůrčím období se Horálek zabýval především populární literaturou, společenský význam daného literárního jevu analyzoval v sérii materiálově obsažných statí shrnutých do knihy Studie o populární literatuře českého obrození.

BIBLIOGRAFIE

Práce o jazyce a literatuře: Ruština (učebnice, 1947, s L. V. Kopeckým a dalšími); Staré veršované legendy a lidová tradice (studie, 1948); Význam Savviny knigy pro rekonstrukci staroslověnského překladu evangelia (studie, 1948); O jazyce literárních děl Aloise Jiráska (studie, 1953); Základy staroslověnštiny (skripta, 1953; 1. přeprac. 1954; 2. přeprac. 1961, s A. Dostálem a J. Kurzem; 3. přeprac. s tit. Základy staroslověnské mluvnice, 1962, s týmiž); Evangeliáře a čtvero-evangelia. Příspěvky k textové kritice a k dějinám staro-slověnského překladu evangelia (1954); Úvod do studia slovanských jazyků (učebnice, 1955; přeprac. 1962); Počátky novočeského verše (studie, 1956); Kapitoly z teorie překládání (skripta, 1957; další přeprac. vyd. pod titulem Příspěvky k teorii překladu); Přehled vývoje českého a slovenského verše (skripta, 1957); Studie o slovanské lidové poezii (skripta, 1963); Pohádkoslovné studie (skripta, 1964); Slovanské pohádky (skripta, 1964); Studie ze srovnávací folkloristiky (skripta, 1966); Filozofie jazyka (studie, 1967); Základy slovanské metriky (skripta, 1977); Folklor a světová literatura (studie, 1979); Studie o populární literatuře českého obrození (1990).
Účast v týmových pracích
: Příruční slovník jazyka českého (1940–1945).
Příspěvky ve sbornících: Pět studií o Petru Bezručovi (1947 s O. Králíkem); Slovanské studie (1948); Pocta F. Trávníčkovi a F. Wollmanovi (1948); Kniha o překládání (1953); Josef Dobrovský 1753–1953 (1953); Lexikografický sborník (Bratislava 1953); Studie a práce lingvistické 1 (1954, soupis prací B. Havránka, spolu se Z. Tylem, + přehled Havránkovy vědecké činnosti); Pražská univerzita moskevské univerzitě (1955); For Roman Jakobson (The Hague 1956); Ezikovedčeski izsledvanija v čest na akad. St. Mladenov (Sofija 1957); Československé přednášky pro 4., 5., 6., 7. a 8. mezinárodní sjezd slavistů (1958, 1963, 1968, 1973 a 1978); Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); K historicko-srovnávacímu studiu slovanských jazyků (1958); Mélanges Emil Petrovici (Cluj 1958); Slavjanskoje jazykoznanije (Moskva 1959); Internationaler Kongres der Volks-erzählungsforscher in Kiel und Kopenhagen (Berlin 1962); Zbornik u čast Stjepana Ivšiśća (Zagreb 1963); Československo-bulharské vztahy v zrcadle staletí (1963, též bulh., Sofija 1963); Beiträge zur Geschichte der Slawistik (Berlin 1964); Václavkova Olomouc (1964); K soudobé problematice zlidovělých písní (VO 1964; 1965); Das Grossmährische Reich (1966); Asian and African Studies 2 (Bratislava 1966); Contribution a l’étude des balkanismes linguistiques (Sofija 1966); Charles University on Shakespeare (1966); Teorie verše: 1. část (1966); Phonologie der Gegenwart (Graz – Köln am Rhein 1967); Přednášky v 10., 11., 13., 14., 16. a 17. běhu Letní školy slovanských studií (rozmnož., 1967, 1968, 1970, 1971, 1973 a 1974); Cyrillo-Methodianische Fragen (Wiesbaden 1968); Man and Culture 2 (Praha 1968); Volksüberlieferung (Göttingen 1968); Literatura, komparatystyka, foklor (Warszawa 1968); Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (1968); Teorie verše: 2. část (1968); Slawisch-deut-sche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur (Berlin 1969); Acta Comeniana (1969); Actes du Xe Congres international des linguistes 1, 2 (Bucurest 1967 a 1970); Studia balkanica bohemoslovaca 1 (1970); Sympozium o dějinách slavistiky (1970); Práce z dějin slavistiky 1 (1970); Studia palaeoslovenica (1971); Serta slavica in memoriam A. Schmaus (München 1971); Literárněvědné studie. Prof. J. Hrabákovi k šedesátinám (1972); AUC – Slavica Pragensia. Akademiku Bohuslavu Havránkovi k osmdesátinám (1973); Slavic Poetics (The Hague–Paris 1973); Slovanské spisovné jazyky v době obrození (1 975); Práce z dějin slavistiky 2 (1975); Grundlagen der Sprachkultur (Berlin 1976); Z problemów współczesnych języków i literatur słowiaŚńskich (Warszawa 1976); Beiträge zur konfrontierenden Sprachwissenschaft (Halle–Salle 1976); Materiály pro přípravu nové vědecké mluvnice spisovné češtiny (1976); Phonologica 1976 (Innsbruck 1977); Práce z dějin slavistiky 4 (1977); Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti (1979); Václavkova Olomouc 1976 (1979); Praha – Vilnius (1981); Československá slavistika (9. a 10. mezinárodní sjezd slavistů, 1983 a 1988); Slavica v českém a slovenském literárním vývoji (rozmnož., 1986); Karel Čapek a český jazyk (1990); Vilém Mathesius. Contributions to his life and work (2012).
Uspořádal, vydal a redigoval: Velký rusko-český slovník (díl 1–6, 1952–1964, s B. Havránkem a L. Kopeckým); J. Dobrovský: Rossica (1953, in J. D., Spisy a projevy, sv. 13, s M. Heřmanem); Česko-ruský slovník (1958, s B. Ilkem a L. V. Kopeckým).

LITERATURA

Bibliografie: J. Janů: Bezručiana 1947, KM 1948, č. 5/6; J. Kurz – Z. Tyl: Bibliografický soupis publikační činnosti dr. filologických věd Karla Horálka, in Bibliografie Slovanské knihovny 3 (1959, zde i studie J. Kurze: Vědecká práce prof. K. Horálka); T. Bešta – M. Tylová: Soupis prací prof. K. H. za léta 1958–1967, in Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury 12 (1968); M. Tylová: Bibliografie tištěných prací prof. Karla Horálka za léta 1968–1977, SaS 1978, s. 179.
Studie a články: J. Kurz: Vědecká práce prof. K. Horálka in Bibliografie Slovanské knihovny 3 (1959); heslo K. H. in Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760, Biograficko-bibliografický slovník (1972); J. J. Šabršula: Karel Horálek a naše současná romanistika, Jazykovědné aktuality 1989, č. 1/2; J. Smrčková: Z romanistické problematiky v díle profesora Karla Horálka, Jazykovědné aktuality 1989, č. 1/2; I. Lemeškin: Karel Horálek – folklorista, in: Sto let generace prvních žáků PLK. Časopis pro moderní filologii 2010, č. 1/2.
Recenze: O jazyce literárních děl Aloise Jiráska: J. Š., Český jazyk 1954, č. 3 * Evangeliáře a čtveroevangelia: J. John, Byzantinoslavica 1957, č. 2 * Filosofie jazyka: P. Sgall, Impuls 1968, č. 3; F. Kopečný, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – řada jazykovědná 1968, č 16; M. Komárek, Naše řeč 1970, č. 2 * Folklor a světová literatura: O. Sirovátka, Slavia 1980, č. 4; P. D. (= P. Dvořáček), NK 1980, č. 18; Vl. G. (= V. Grycová /V. Švorcová/), ČCH 1981, č. 3; H. Lorenzová, Estetika 1981, č. 2; R. Hošek, Věda a život 1981, č. 4 * Studie o populární literatuře českého obrození: M. Štemberková, NK 1990, č. 23; I. Pospíšil, Rovnost 22. 6. 1990; J. Janáčková, Tvar 1990, č. 34; K. Rosenbaum, Slovesnká literatúra 1991, č. 5/6; A. Mikulášek – M. Zelenka, ZM 1991, č. 4; P. Drews, Bohemia 1992, č. 1.
Rozhovory: O. Bartoš, Univerzita Karlova 1968/1969, č. 16.
K životním jubileím: L. Řeháček, Slovanský přehled 1958, č. 9; Dš (= F. Daneš), LitN 1958, č. 44; S. Heřman – M. Zatovkaňuk, Ruský jazyk 1959, č. 2; L. Řeháček in Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury 12 (1968); B. Havránek – L. Řeháček, SaS 1968, č. 4; A. Jedlička, Naše řeč 1968, č. 5; Z. Hauptová, Československá rusistika 1968, č. 4; T. Bašta, Jazykovědné aktuality 1974, č. 2; J. Petr – L. Řeháček, SaS 1978, č. 3/4; I. Němec, Listy filologické 1978, č. 4; A. Satke, Český lid 1978, č. 4; J. Kouba, Listy filologické 1984, č. 2; J. Nekvapil, SaS 1988, č. 4; J. Kraus, Český jazyk a literatura 1988/1989, č. 3; B. Beneš, Národopisné aktuality 1988, č. 3; O. Sirovátka, Slavistická folkloristika 1989, č. 1; V. Hrabě, Jazykovědné aktuality 1989, č. 1/2.
Nekrolog: L. Řeháček, Slavia 1992, č. 3; D. Klímová, Slavistická folkloristika 1992, č. 1/2; M. Komárek, SaS 1993, č. 2; V. Hrníčko, Český lid 1993, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis: O. Macura: Karel Horálek, Praha 2000.)

Autor hesla: Blanka Hemelíková (1995)
Aktualizace hesla: 24. 4. 2020 (kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 24. 4. 2020 (kb; eb)
 
zpět na hlavní stranu